OSBU 12 C 28/2023-35

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m², jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci na adrese adresa č. pop. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno - zahrada o výměře Anonymizováno m², a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, - ostatní plocha o výměře Anonymizováno m², zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje.

II. Soud nařizuje prodej společných věcí, a to pozemku parc. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře Anonymizováno m², jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci na adrese adresa č. pop. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizováno- zahrada, o výměře Anonymizováno m², a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, - ostatní plocha o výměře Anonymizováno m², zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ve veřejné dražbě.

III. Soud nařizuje rozdělení výtěžku prodeje mezi dosavadní spoluvlastníky, a to podle velikosti spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Popsal průběh dosavadních jednání mezi účastníky a uzavřel, že byly vyčerpány možnosti pro mimosoudní řešení věci a nezbývá než otázku zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem ponechat na rozhodnutí soudu. V případě eventuálního souhlasu žalované s přikázáním spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných nemovitostech ve prospěch žalované a zároveň za předpokladu, že bude v řízení prokázána reálná možnost žalované disponovat dostatečnými finančními prostředky na příslušnou náhradu žalobci, bylo žalobcem navrhováno vypořádání zrušeného spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem formou přikázání spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných nemovitostech o velikosti ideální 1/3 ve prospěch žalované za náhradu ve výši částka. Jinak navrhoval prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě.

2. Žalovaná měla zájem stát se výhradním vlastníkem nemovitostí, které aktuálně užívá, avšak mezi účastníky nebyla shoda o ceně nemovitostí a žalovaná ani nedisponovala finančními prostředky na vyplacení ceny za spoluvlastnický podíl žalobci. Navrhovala, aby cena byla uhrazena započtením oproti částce, kterou by jí měl zaplatit žalobce v jiném soudním sporu týkajícím se jiných nemovitostí.

3. U jednání soudu dne datum účastníci prohlásili, že ani jeden z nich není ochoten vyplatit cenu spoluvlastnického podíl druhé straně sporu.

4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované tvoří nemovité věci, a to pozemek parcelní číslo hodnota - zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m², jehož součástí je stavba určená k rodinné rekreaci (chalupa) adresa, číslo popisné Anonymizováno, pozemek parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno - zahrada o výměře Anonymizováno m² a pozemek parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m², zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „Nemovitosti“). Žalobce vlastní spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální 1/3 a žalovaná spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních 2/3. (shodná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví Anonymizováno pro katastrální území adresa)

5. Dále bylo prokázáno, že Nemovitosti, zejména rekreační objekt číslo popisné Anonymizováno, jsou reálně nedělitelné. Vnitřní uspořádání stavby nedovoluje její rozdělení dle spoluvlastnických podílů (ani jinak) při zachování funkce stavby tak, aby případné nově vzniklé nemovitosti mohly být užívány oběma současnými spoluvlastníky k rekreačním účelům a současně aby nebyla snížena jejich hodnota. Případné vybudování zcela nového příslušenství stavby, pro užívání jedním z vlastníků, by bylo naprosto neekonomické. Účastníci učinili souhlasné prohlášení o tom, že nejsou schopni společně užívat rekreační objekt v důsledku vyhrocených vzájemných vztahů tak, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktům, přičemž z tohoto pohledu považují reálné rozdělení Nemovitostí za nemožné. (shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum vypracovaný tituly před jménem jméno FO, znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum vypracovaný znalcem jméno FO)

6. Bylo rovněž prokázáno, že žalobce nechal zpracovat soudně znalecký posudek na určení obecné ceny Nemovitostí, a to znalcem tituly před jménem jméno FO, kterým byla hodnota Nemovitostí určena na částku částka. V průběhu soudního řízení byl vypracován nový znalecký posudek, a to jméno FO, který stanovil výslednou cenu obvyklou ve výši částka. (shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum vypracovaný tituly před jménem jméno FO, znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum vypracovaný znalcem jméno FO)

7. Bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované dne datum, před podáním žaloby, výzvu k uzavření dohody. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila. (shodná tvrzení účastníků, dodejka)

8. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

10. Žalobou v této věci se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem a jeho vypořádání, žalovaná s k jeho návrhu připojila. Dle ustanovení § 1140 občanského zákoníku setrvání ve spoluvlastnickém vztahu není povinností, kterýkoli ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku, nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. V projednávané věci nebylo tvrzeno, že by samotný návrh žalobce byl učiněn v nevhodnou dobu či k újmě žalované. Jednotliví spoluvlastníci již nemají nadále zájem setrvat ve spoluvlastnictví, panuje mezi nimi shoda o tom, že ani jeden z nich není ochoten vyplatit spoluvlastnický podíl druhému. Vztahy mezi účastníky jsou konfliktní, jsou mezi nimi vedeny další soudní spory. Soud dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví vymezené shora lze za této situace zrušit.

11. Při absenci dohody podílových spoluvlastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přichází v souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku do úvahy likvidace spoluvlastnického vztahu rozhodnutím soudu. Zásadou charakterizující řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je skutečnost, že v řízení není soud vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno i jiným způsobem než navrhovaným (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cz 22/65; rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 559/2004, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 174/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015); je ovšem vázán návrhem co do předmětu, ke kterému má být zrušeno a vypořádáno spoluvlastnictví. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být všichni spoluvlastníci, což v projednávané věci bylo splněno.

12. Jednotlivé v úvahu připadající způsoby vypořádání mají v zákoně určenou posloupnost, která musí být rozhodujícím soudem respektována. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak soud nejprve zkoumá, zda je možné rozdělení společné věci a není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5353/2015, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003).

13. Soud se tak v prvé řadě zabýval možností reálného rozdělení společné nemovité věci. Za situace, kdy jde o rekreační chalupu se zahradou, a s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů obou účastníků je nanejvýš zřejmé, že reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví dle stávajících podílů je naprosto nereálné, kdy z objektu nelze oddělit 1/3 tak, aby byla smysluplně využitelná v souladu s dosavadním účelem užívání a aby byla zachována podstata a hodnota věci. Následně soud zjišťoval možnost přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků ve smyslu ustanovení § 1147 občanského zákoníku. Žalobce jednoznačně vyjádřil svůj nezájem o přikázání nemovitých věcí do jeho vlastnictví, navrhoval jejich prodej ve veřejné dražbě. Žalovaná měla zájem o výhradní vlastnictví Nemovitostí, avšak nedisponovala finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu žalobce.

14. Za shora popsané situace dospěl soud k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví v projednávané věci je prodej společné věci ve veřejné dražbě. Nařídil proto prodej Nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že rozdělení výtěžku prodeje mezi dosavadní spoluvlastníky bude učiněno podle velikosti spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech.

15. Na závěr je namístě připomenout, že: „V případě, že soud pravomocně rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a o jeho vypořádání prodejem věci a rozdělením výtěžku (nebo rozdělením věci), nenastávají jeho konstitutivní (právotvorné) účinky již dnem právní moci rozhodnutí, ale teprve provedením stanoveného vypořádání, když (výše zmíněná) „jednota“ všech výroků rozhodnutí soudu se projevuje v rovině nejen procesní, ale především hmotněprávní; podílové spoluvlastnictví se tedy neruší již dnem právní moci rozhodnutí soudu, ale teprve dnem, v němž došlo – na základě rozhodnutí soudu – k prodeji dosud společné věci (následně doprovozenému rozdělením výtěžku mezi dosavadní spoluvlastníky) nebo rozdělení věci.“ [Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021]

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž přihlédl ke skutečnosti, že účastníci náhradu vynaložených nákladů řízení nepožadovali.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.