OSBV 17 C 240/2018-150

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_010⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_011⟫ bytem adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_012⟫ o určení obsahu budoucí smlouvy,

I. Nájem se sjednává na dobu neurčitou.

J. Nájemci jsou oprávněni přenechat předmět nájmu do podnájmu pouze po předchozím písemném souhlasu pronajímatelů.

B. Obdarovaní: celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem adresa, a celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa

C. Předmět nájmu: jednotka číslo umístěná v budově adresa (zapsané na list vlastnictví, postavené na pozemku parc. číslo (zapsaném na list vlastnictví), přičemž podíl na společných částech činí číslo. Jednotka je zapsána na list vlastnictví vedeném pro územní celek a k. ú. obec na anonymizováno Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav (dále jako„ předmět nájmu“).

D. Pronajímatelé touto smlouvou přenechávají předmět nájmu do dočasného užívání nájemcům za sjednané nájemné a nájemci předmět nájmu do svého užívání přijímají a zavazují se platit za užívání předmětu nájmu sjednané nájemné.

E. Nájemné bylo sjednáno dohodou smluvních stran na částku ve výši částka měsíčně.

F. Nájemné je splatné měsíčně, a to do 15. dne v měsíci předcházejícím měsíci, za nějž je nájemné hrazeno.

G. Nájemné za období ode dne uzavření této smlouvy do datum je uhrazeno.

H. Nájemci si sami na svůj účet a odpovědnost s dodavateli médií a služeb sjednají odběr těchto plnění.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali uzavření nájemní smlouvy níže uvedeného znění:

A. Pronajímatelé: celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem adresa, a celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa

B. Nájemci: celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa, a celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalovaných na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali určení obsahu budoucích smluv, a to smlouvy darovací, jak je uvedeno ve výroku I., a smlouvy nájemní, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedli, že žalovaní mají ve společném jmění manželů následující nemovitosti: jednotku číslo jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, byt, umístěná v budově adresa, stojící na pozemku parc. číslo zapsaná na list vlastnictví, vedeném pro územní celek, k.ú. obec na anonymizováno, Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav; k jednotce se pojí podíl na společných částech stavby adresa, stojící na pozemku parc. číslo budova s číslem popisným, bytový dům, zapsaná na list vlastnictví, vedeném pro územní celek, k.ú. obec na anonymizováno, Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, přičemž podíl činí číslo; k jednotce se pojí podíl na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, zapsaný na list vlastnictví, vedeném pro územní celek, k.ú. obec na anonymizováno, Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, přičemž podíl činí číslo (dále též„ bytová jednotka“). Kupní cena za bytovou jednotku činila částka. Již v minulosti poskytli žalobci žalovaným za účelem úhrady části kupní ceny za bytovou jednotku zápůjčku ve výši částka, na kterou žalovaní žalobcům ničeho neuhradili. Dne datum uzavřeli žalobci jako obdarovaní se žalovanými jako dárci smlouvu o smlouvě budoucí darovací, jejímž obsahem byl závazek žalobců doplatit zůstatek úvěru žalovaných na bytovou jednotku ve výši částka. Po doplacení částky částka mělo dojít k uzavření darovací smlouvy, kterou by žalovaní bezplatně převedli bytovou jednotku do vlastnictví žalobců. Rovněž mělo dojít k uzavření dohody týkající se budoucího užívání bytové jednotky ze strany žalovaných, a to formou nájemní smlouvy, či zřízením věcného břemene. Dle smlouvy o smlouvě budoucí bylo nájemné bytové jednotky dohodnuto na částku částka měsíčně. Za období od října rok do prosince rok nedocházelo a nemá docházet k platbě nájemného, neboť žalovaní se s žalobci dohodli, že nájemné za toto období mají předplaceno ve formě částky ve výši částka, která byla žalovanými uhrazena na kupní cenu bytové jednotky. Od ledna rok pak mají hradit žalovaní nájemné ve výši částka měsíčně. Energie si žalovaní po celou dobu hradí sami. Vzhledem k tomu, že v březnu rok došlo k doplacení části úvěru ve výši částka, byly naplněny podmínky pro uzavření darovací smlouvy na bytovou jednotku a smlouvy nájemní, jež by žalovaným umožňovala i nadále byt užívat v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Přípisem ze dne datum žalobci vyzvali žalované ke spolupráci na uzavření darovací a nájemní smlouvy. Dne datum, tedy po doplacení části úvěru, a tedy splnění podmínek k uzavření smluv, vyzvali žalobci žalované k uzavření smlouvy darovací a smlouvy nájemní. Na tyto výzvy však žalovaní nijak nereagovali. Smlouva o smlouvě budoucí, jež žalobci s žalovanými platně uzavřeli, stanovila podmínky pro uzavření budoucích smluv. Tyto podmínky (doplacení úvěru) byly žalobci splněny, a tito žalované vyzvali ke splnění jejich povinnosti, k uzavření smlouvy darovací a nájemní. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní neuzavřeli darovací a nájemní smlouvu, tak jak se k tomu ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne datum zavázali, obrací se žalobci na soud, aby ten určil obsah smlouvy darovací a nájemní.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhli její zamítnutí. Uvedli, že mezi stranami nebyl sepsán žádný právní dokument, který by měl náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí darovací nebo nájemní. Listina předložená žalobci je pouze písemným záměrem, kterým se žalovaní necítí být vázaní. Listina ze dne datum je nesrozumitelná a neurčitá a nemá náležitosti smlouvy o smlouvě budoucí dle § 1785 o. z. Předně listina neobsahuje řádné označení smluvních stran, když je zde pouze uvedeno celé jméno žalovaného a anonymizováno, navíc je listina opatřena pouze třemi podpisy, kdy chybí podpis celé jméno žalobce. Listina postrádá bližší určení bytu, označení listiny a místo sepsání. Dále listina neobsahuje ujednání, dle kterého by jedna strana měla právo vyzvat druhou stranu, která se ve smlouvě zaváže k povinnosti uzavřít určitou budoucí smlouvu. V předmětné listině není označena tzv. oprávněná osoba, která by k uzavření smlouvy měla vyzvat. V žalobě je uvedeno, že dne datum vyzvali žalobci žalované ke spolupráci. Pokud by měla být tato výzva považována za kvalifikovanou výzvu k uzavření budoucí smlouvy, nebyla by učiněna v zákonné lhůtě anonymizováno roku, jak plyne z kogentního ustanovení § 1785 odst. 1 o. z. Dále žalovaní s odkazem na ustanovení § 556 odst. 2 o. z., které stanoví, že při výkladu projevu vůle se přihlédne k zavedené praxi stran, uvedli, že strany mezi sebou v minulosti uzavíraly řádné smlouvy opatřené všemi žádoucími podstatnými náležitostmi. Zmiňují smlouvy o půjčce ze dne datum a datum. Lze tedy předpokládat, že listina, ve které by se mělo jednat o povinnosti darovat byt v hodnotě několikanásobně překračující částku půjčky, by obsahovala všechny podstatné náležitosti a byla uzavřena v podobné formě, jako půjčka na částku částka. Dále žalovaní odkázali na ustanovení § 561 odst. 2 o. z., podle kterého v případě jednání více osob o převodu věcného práva k nemovité věci je nutností, aby byly jejich projevy vůle na téže listině. Jak už bylo uvedeno výše podpis pana příjmení na listině chybí.

3. Ze smlouvy o půjčce peněz ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi věřitelem celé jméno žalobkyně a dlužníky jméno a jméno příjmení. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele předat dlužníkům při podpisu smlouvy finanční obnos v celkové výši částka s tím, že dlužníci svými podpisy potvrzují, že částku převzali. Dlužníci se zavázali předmět plnění vrátit do datum Smluvní strany se dále dohodly, že pokud se dlužníci s navrácením předmětu plnění věřiteli dostanou do prodlení, zaplatí věřiteli penále ve výši anonymizováno z dlužné částky za každý den prodlení. V závěrečném ustanovení je výslovně uvedeno, že věřitel a dlužníci po přečtení této smlouvy souhlasí s uvedeným obsahem, smlouva byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz své pravé a svobodné vůle připojují výše uvedení, věřitel a dlužníci, své vlastnoruční podpisy. Listinu vlastnoručně podepsala za dlužníky: celé jméno žalované a celé jméno žalovaného, za věřitele: celé jméno žalobkyně.

4. Z dodatku číslo ke smlouvě o půjčce peněz soud zjistil, že byl uzavřen v obec dne datum mezi věřitele celé jméno žalobkyně a dlužníky manželi příjmení. Tímto dodatkem věřitel prominul penále, které by byli dlužníci povinni platit po datum. Penále věřitel prominul do data datum. Dodatek podepsala jako věřitelka žalobkyně a), za dlužníky jej podepsala žalovaná 1.

5. Ze smlouvy o půjčce peněz ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi věřitelem celé jméno žalobkyně a dlužníky manželi jméno a jméno příjmení. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele předat dlužníkům při podpisu smlouvy finanční obnos v celkové výši částka s tím, že dlužníci svými podpisy potvrzují, že částku převzali. Dlužníci se zavázali předmět plnění vrátit do datum Smluvní strany se dále dohodly, že pokud se dlužníci s navrácením předmětu plnění věřiteli dostanou do prodlení, zaplatí věřiteli penále ve výši anonymizováno z dlužné částky za každý den prodlení. V závěrečném ustanovení je výslovně uvedeno, že věřitel a dlužníci po přečtení této smlouvy souhlasí s uvedeným obsahem, že smlouva byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz své pravé a svobodné vůle připojují výše uvedení, věřitel a dlužníci, své vlastnoruční podpisy. Listinu vlastnoručně podepsala za dlužníky: celé jméno žalované a celé jméno žalovaného, za věřitele: celé jméno žalobkyně.

6. Z nijak neoznačené ručně psané listiny ze dne datum soud zjistil, že shora je zaznamenáno písemné odčítání, kdy nejprve je od částky částka (s poznámkou„ byt“) odečtena částka částka (s poznámkou„ úvěr k datum, od datum platím já“), od výsledné částky částka je dále odečtena částka částka (s poznámkou„ starší dluh celé jméno žalovaného“), výsledná částka tedy činí částka (s poznámkou„ si odbydlí celé jméno žalovaného“). Pod tímto písemným odčítáním je uveden text:„ číslo Kč/měsíc, nájem, tj. anonymizováno rok částka částka, říjen-prosinec rok = 3 x číslo = částka“. Dále následuje tabulka, kdy v levém sloupci jsou uvedený letopočty a v pravém sloupci jsou uvedeny odpovídající částky. Jde o následující údaje: rok rok – částka; rok rok – částka; rok rok – částka; rok rok – částka; rok rok – částka, rok rok – částka, rok rok – listopad, částka (anonymizováno x částka = částka), podtrženo a sečteno celkem částka + částka = částka, vedle je pak uvedeno: číslo – číslo = částka“. Pod tímto textem je dále ručně, tiskacím písmem doplněn tento text:„ Prosinec rok doplatí částka (+ částka úspora za prosinec rok). Leden rok budou celé jméno žalovaného platit nájem částka, energie si celou dobu platí celé jméno žalovaného sami. Při zaplacení zbývajícího úvěru, tj. částka převedou celé jméno žalovaného byt na anonymizováno. Úvěr bude splacen v březnu rok, převod potom ihned (darovací smlouva)“. Závěrem je uvedeno, že s uvedenými údaji souhlasí celé jméno žalovaného a anonymizováno. Na listině se nacházejí tři podpisy: celé jméno žalobkyně, celé jméno žalované, třetí podpis je nečitelný.

7. Z výpisů (či z částečných výpisů) z Osobního účtu žalobkyně a) číslo bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od datum do datum soud zjistil, že od října rok začala žalobkyně a) provádět pravidelné měsíční platby ve výši částka na účet č. bankovní účet, vždy s poznámkou„ splátka úvěru celé jméno žalovaného“. Od prosince rok byly platby prováděny formou trvalé platby číslo. Platby byly prováděny řádně do listopadu rok. V prosinci rok se platba provedená datum vrátila zpět s poznámkou„ neexistující účet – číslo účtu číslo“. Žalobkyně a) tak na účet č. bankovní účet uhradila za období od listopadu rok do prosince rok celkem částku částka. Dále soud z výpisů z tohoto účtu žalobkyně a) za období prosinec – únor rok zjistil, že dne datum na tento účet byla připsána částka částka, která byla poukázána z účtu číslo bankovní účet vedeného na jméno celé jméno žalovaného. Tato částka byla následně dne datum zaslána zpět na účet žalovaného 2) se zprávou pro příjemce„ vrácení částky“. Dále pak soud z výpisu z tohoto účtu za období prosinec rok zjistil, že dne datum byla z tohoto účtu poukázána částka částka na účet číslo s popisem„ splátka anonymizováno“.

8. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že v období od datum do současnosti byl hypotéční úvěr na jméno celé jméno žalované, č. účtu bankovní účet, nejprve splácen z účtu č. bankovní účet. S účinností od datum byl zřízen inkasní způsob úhrady z účtu právnická osoba č. bankovní účet. K datu datum došlo k úhradě veškerých dluhů vyplývajících z uvedené smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, a hypoteční úvěr byl zcela ukončen a dne datum byl hypoteční účet zrušen. Z připojeného výpisu z hypotečního účtu soud zjistil, že za období od října rok do listopadu rok bylo na úvěr provedeno anonymizováno plateb po částka z účtu žalobkyně a). Kromě toho byla na úvěr provedena dne datum platba ve výši částka z účtu číslo. V listopadu rok došlo k překvalifikaci úvěru a následně byly splátky prováděny inkasem z běžného účtu č. bankovní účet kdy do datum bylo na splátky úvěru uhrazeno z tohoto účtu celkem částka. Posledně uvedeného dne byl úvěr splacen. Následně bylo z účtu inkasováno ještě částka za zaslání pokynu k výmazu zástavního práva. Z výpisu z hypotečního účtu za období od datum do datum soud zjistil, že v tomto období byl úvěr nejprve splácen z účtu bankovní účet (účet žalovaného 2), a to až do ledna rok, následně od února rok do prosince rok byl úvěr splácen z účtu bankovní účet (účet žalobkyně a), kdy celkem bylo z účtu žalobkyně uhrazeno částka. Následně byl úvěr opět splácen z účtu žalovaného 2).

9. Z výpisu z Osobního účtu vedeného u právnická osoba, číslo účtu: bankovní účet vedeného na jméno celé jméno žalovaného soud zjistil, že dne datum odepsána z tohoto účtu částka ve výši částka, která byla poukázána na účet číslo bankovní účet (účet žalobkyně a), kdy v popisu platby je uvedeno:„ Splacení dlužné částky“. Následně dne datum na tento účet žalovaného 2) byla připsána částka částka, kdy šlo o platbu z výše uvedeného účtu žalobkyně, kdy v popisu platby je uvedeno:„ vrácení částky“.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu datum, list vlastnictví, soud zjistil, že žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci bytové jednotky číslo nacházející se v budově (bytovém domě) adresa, stojící na pozemku parc. číslo zapsané na list vlastnictví, pro územní celek, k.ú. obec na anonymizováno, okres okres, vedené Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav a podílu na společných částech domu a pozemku číslo. Předmětná bytová jednotka je ve společném jmění manželů.

11. Ze žádosti o spolupráci ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobců vyzval žalované ke schůzce, na které by dořešili podmínky darovací smlouvy a dohodli se na podobě dokumentace k budoucímu užívání bytové jednotky ze strany žalovaných, kdy se může jednat o nájemní smlouvu či smlouvu o zřízení věcného břemene. Z poštovní podací stvrzenky soud zjistil, že uvedená výzva byla žalovaným zaslána dne datum na adresu jejich trvalého pobytu.

12. Z výzvy k uzavření smlouvy darovací a smlouvy nájemní ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobců se opětovně obrátil na žalované ve věci uzavření smlouvy darovací a smlouvy nájemní. Zdůraznil, že v minulosti poskytli žalobci žalovaným jako půjčku částku částka a následně se dohodli, že za žalované doplatí zůstatek úvěru ve výši částka s tím, že po zániku tohoto dluhu bude bytová jednotka darována žalobcům a žalovaným bude umožněno bytovou jednotku nadále užívat. Tyto uvedené skutečnosti byly sepsány dne datum smlouvou o smlouvě budoucí. Žalovaní byli opětovně vyzváni ke schůzce, na které by finalizovali text darovací smlouvy a dohodli se na podobě dokumentu k budoucímu užívání bytové jednotky ze strany žalovaných. Dále byli informováni, že pokud nesplní svoji povinnost uzavřít výše uvedené smlouvy, budou žalobci nuceni obrátit se na soud, který by obsah smlouvy darovací a smlouvy nájemní určil a nahradil tak projev vůle žalovaných. Z poštovní podací stvrzenky soud zjistil, že tato výzva byla žalovaným dne datum zaslána na adresu trvalého pobytu.

13. Z výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že její sestra celé jméno žalované a její manžel se dostali do špatné finanční situace a nebyli schopni splácet úvěr. Žalobkyně v té době měla dobrý příjem. Dům, ve které bydlí, je na samotě, jsou tam tři bytové jednotky, v jedné bydlí žalobkyně s manželem, ve druhé manželé celé jméno žalovaného, a ve třetí syn žalobců. Vzhledem k tomu, že anonymizováno hrozila exekuce, nechtěla žalobkyně, aby byt získal někdo cizí. Chtěla, aby zůstal v rodině. Proto nabídla anonymizováno, že úvěr za ně doplatí a oni následně byt převedou na žalobce. Podepsali listinu ze dne datum, aby měli aspoň něco v ruce. Potom začali žalobci splácet úvěr za žalované. Někdy v říjnu rok za žalobkyní přišli žalovaní s tím, že si našli někoho, kdo si jejich byt koupí a že žalobce vyplatí, vrátí jim to, co za žalované na úvěr uhradili. S tím žalobkyně nesouhlasila, protože dohoda byla taková, že byt převedou žalovaní po splacení úvěru na žalobce a zbytek si odbydlí. Domnívá se, že žalobci zaplatili splátky za období od října rok do října rok, toto se dá zjistit z výpisu z účtu. Kromě těchto pravidelných splátek uhradili žalobci za žalované na jejich úvěr dne datum částku částka. Protože žalobkyně neuměla navýšit limit na elektronickém bankovnictví, a bylo třeba, aby platba odešla do určitého data, požádala žalobkyně svoji snachu jméno celé jméno žalobkyně, aby peníze poslala ze svého účtu. Žalobkyně pak tuto částku snaše předala v hotovosti. Následně v lednu rok vrátili žalovaní na účet žalobkyně žalobci zaplacenou částku na úvěru plus dlužných částka, celkem tedy částku částka Tyto peníze jim ale žalobkyně poslala zpět, od té doby mají tuto částku žalovaní. Žalobkyně dále uvedla, že výpočet na předmětné listině vychází z ceny bytu částka a k této částce dospěli tak, že se na ní dohodli. Byt je o rozloze výměra, o velikosti 2+1, je bez pozemku a je třeba provést novou kanalizaci, proto se dohodli na částce anonymizována dvě slova. Kč. Listinu ze dne datum sepisovala žalobkyně, k uzavření dohody došlo v domě žalobců, buď u žalobců, nebo žalovaných. Před podpisem smlouvy dala listinu žalovaným k přečtení, se vším souhlasili, proto ji podepsali. Ví o tom, že byt chtěli žalovaní prodat, asi rok ho měli v nabídce realitní kanceláře, zájemci chodili, byt se ale špatně prodával, protože k němu nebyl žádný pozemek. K domu má stejně jako její sestra citový vztah, společně v něm vyrůstaly, bydleli v něm s jejich rodiči. Následně dostali možnost byty výhodně odkoupit. Nechtěla, aby se do bytu nastěhoval někdo cizí, proto sestře nabídla možnost, že uhradí jejich úvěr a následně dojde k převodu bytu na žalobce. Zároveň se dohodli, že v domě zůstanou všichni na dožití. Takovýto dodatek měl být i v nájemní smlouvě. Výslovně uvedla, že pokud tento spor vyhrají, nebude se nájemné nikdy zvyšovat a bude stále ve výši částka měsíčně. K otázce proč jsou smlouvy o půjčce psané na počítači a dohoda o platbách nájemného a převodu bytu pouze rukou uvedla, že v té době měla v práci hodně práce a navíc sestře věřila, a tak nepřikládala podpisu dohody velkou váhu, brala to tak, že jsou na všem dohodnuti. Ještě předtím se radila s právním zástupcem, který ji doporučoval, aby si nechala zpracovat pořádnou smlouvu, domnívala se ale, že to není třeba. Teď když nad tím zpětně přemýšlí, hlavní důvod byl ten, že neměla čas, pracovala a stále pracuje jako ředitelka anonymizována dvě slova v obec a ten rok se stěhovali. V říjnu pak začínají kroužky, takže neměla čas řešit nějakou smlouvu. Žalobce s touto smlouvou souhlasil, u jejího podpisu nebyl, proto ji také nepodepsal. Po celou dobu od podpisu té dohody až do října rok s žalovanými vycházeli dobře, byli i na společné dovolené. Ze dne na den se ale žalovaní rozhodli, že peníze žalobcům vrátí a dům prodají. S tím ale žalobkyně nesouhlasila, chtěla, aby dodrželi původní dohodu, a tak skončili u soudu. Neví ani přesně, co žalované vedlo k tomu, že změnili názor. V té době se rozvedla jejich dcera a žalobkyně se domnívá, že dostala nějaké peníze v rámci vyrovnání, možná ty peníze dala žalovaným ona. Dcera žalovaných s nimi v bytě nebydlí. Nájemné měli žalovaní začít podle dohody platit žalobcům až od ledna rok. Od října rok do prosince rok se mělo nájemné pouze započítávat na částku částka. Původně uvažovali, že k přepisu bytu dojde hned, ale byl problém s hypotékou. Proto se dohodli, že hypotéku budou splácet žalobci a k převodu bytu dojde až po splacení hypotéky. Vycházeli tedy z toho, že jsou„ jako vlastníci bytu“, i když ve skutečnosti k převodu mělo dojít až po splacení hypotéky. Další důvod, proč se dohodli, že budou splácet hypotéku za žalované, byl ten, že žalobkyně je vedena jako spoludlužník u hypotéky svého syna a pravděpodobně by další hypotéku na byt žalovaných nedostala. Proto se dohodli tak, jak se dohodli. Smlouvu o půjčce připravila podle nějakého vzoru, který našla na internetu. Při podpisu smlouvy se nebavili o tom, kdo bude hradit poplatky za vklad do katastru, neboť tehdy to bylo ještě daleko, takto neřešili. Žalobkyně dále uvedla, že v letech rok rok byly vztahy mezi účastníky takové, že žalovaným běžně půjčovali peníze, neboť měli vyšší příjmy, a když se žalovaní ocitli v nouzi, půjčovali jim různé částky, jak na běžný chod domácnosti, tak také za ně spláceli jejich úvěr. Dohoda byla taková, že žalovaní žalobcům vrátí peníze, až budou moci. Žádný přesný termín splatnosti nebyl dohodnut. Jen pro jistotu vyhotovila žalobkyně písemné znění smlouvy o půjčce, které jsou založené ve spise. Není pravda, že by v roce rok nebo rok byla dohoda taková, že půjčka bude vyřešena tím, že na něj žalovaní převedou byt. Dohoda byla taková, že jim půjčku vrátí, což se však nestalo. Půjčená částka byla zahrnuta do písemných smluv o půjčce a také do dohody ohledně bytu z roku rok. V letech rok až rok platby prováděla na základě jednorázových příkazů, čemuž odpovídá i to, že částka se měnila. Bylo to tak, že ji vždycky žalovaní řekli, jakou částku potřebují zaplatit, a žalobkyně podle toho udělala příkaz. Naproti tomu v roce rok prováděla platby na úvěr trvalým příkazem. Už si přesně nepamatuje, na co splátka částka měla být, myslí si, že to není splátka úvěru, ale nějaká jiná splátka, kterou provedla na základě dohody s žalovanou.

14. Z výpovědi žalobce b) soud zjistil, že žalovaní k nim přišli s tím, že se dostali do finanční tísně a potřebovali by pomoc. Dohodli se s manželkou, že žalovaným pomůžou, úvěr za ně doplatí a nechají je v bytě dožít do smrti s tím, že budou žalobcům po nějaké době platit nájemné ve výši částka měsíčně. Samotnou dohodu se žalovanými uzavřela manželka, žalobce s tím ale souhlasil a věděl o tom. Při samotném uzavírání dohody nebyl doma. Po uzavření dohody vše probíhalo, jak bylo dohodnuto, žalobci hradili úvěr. Až někdy ke konci, kdy už měl být úvěr splacen, došlo mezi nimi k neshodám. Splácení přestalo a žalovaní nechtěli, aby za ně dál úvěr spláceli. Myslí si, že to bylo proto, že se dcera žalovaných rozvedla a dostala od svého bývalého manžela asi nějaké peníze a tak chtěla žalovaným pomoci. Ty peníze, které hradili, nemají. Mají je žalovaní. Potom, co žalovaní přestali chtít, aby za ně platili úvěr, s nimi o dalším řešení situace nemluvil. S tím návrhem, že by jim žalovaní darovali jejich byt, když za ně uhradí úvěr a nechají je v bytě dožít, přišli sami žalovaní. U tohoto žalobce nebyl, to řešila jeho manželka.

15. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že chtěli prodat svůj byt, protože jim nevyhovovalo, že k němu není žádné příslušenství, např. místo na kola a také k němu není žádný pozemek, kde by mohli mít třeba zahrádku. Rozhodně nebyla důvodem prodeje bytu jejich špatná finanční situace, že by měli exekuce, či jim exekuce hrozila. V té době oba pracovali, měli dvojnásobný příjem oproti současné situaci a na splácení úvěru měli dostatek prostředků. Svůj byt nabízeli i prostřednictvím realitní kanceláře, nakonec se ale dohodli se žalobci, že byt převedou na ně, a to za podmínek, že za ně doplatí úvěr a nechají je v bytě dožít. Na základě tohoto záměru byla podepsaná listina ze dne datum. Bylo to tak, že žalobci se dozvěděli, že žalovaní chtějí byt prodat, a proto přišli s návrhem, že za ně zaplatí úvěr, žalovaní si odbydlí část nájemného a po splacení úvěru převedou byt darovací smlouvou na žalobce. Z počátku probíhalo vše na základě dohody a žalobci za žalované spláceli úvěr. Někdy v roce rok se žalovaní dozvěděli, že žalobkyně má v úmyslu vybudovat nad jejich bytem půdní vestavbu. Tak by přišli o 1/3 půdy a ještě by je zatěžovali stavební práce. To jim nevyhovovalo, proto od záměru odstoupili a sdělili to žalobkyni. Následně žalovaní doplatili úvěr a peníze, které jim žalobci poskytli, vrátili na jejich účet. Peníze jim ale žalobkyně zaslala zpět, proto si je nechali a použili je na splacení půjčky, kterou si vzali od třetí osoby na splacení úvěru. Už je žalobcům podruhé nevraceli. Žalobkyně dobře věděla, že dohoda ze dne datum není právně závazná. Říkala, že se radila s advokátem, který jí říkal, že by měla s nimi uzavřít pořádnou smlouvu. K tomu ale nedošlo a žalobkyně je sama nikdy nevyzývala k uzavření nějaké nové smlouvy. Překvapuje ho, že na základě té dohody z roku rok, se domáhá žalobkyně převodu bytu. K obdobné situaci už jednou mezi nimi došlo. Někdy v roce rok se dohodli, když neměli peníze na splácení úvěru, že za ně úvěr bude splácet žalobkyně a po splacení úvěru bude byt žalobců. Po nějaké době ale žalobkyně přišla s tím, že na splacení úvěru nemá peníze a od dohody odstoupila. Žalovaní tak museli splácet úvěr z vlastních zdrojů. Podle názoru žalovaného, když mohla od prakticky stejné dohody odstoupit tehdy žalobkyně a nemělo to žádné právní následky, neví, proč by teď od stejné dohody nemohli odstoupit žalovaní. Na uzavření dohody ze dne datum si moc nepamatuje, byla podepsána někde v domě, neví, jestli v jejich bytě nebo u žalobců. Při uzavírání dohody byli přítomni pouze on s manželkou a žalobkyně. O dohodě se pak už nebavili, až do doby, kdy se rozhodli, že od ní odstoupí z důvodu, jak již uváděl. O té dohodě se moc nebavili hlavně proto, že byla obdobná, jako dohoda z roku rok, bylo jim jasné, co z té dohody vyplývá, tedy, že po úhradě úvěru a zohlednění staršího dluhu, převedou byt na žalobce. Důvodem pro odstoupení od jejich záměru bylo kromě plánované půdní vestavby i to, že žalobkyně je šikanovala. Např. když nechali někoho přespat venku ve stanu, hned za nimi přiběhla, že to není možné, že jsou to případní zloději, nebo když k nim někdo přijel, říkala jim, kde může parkovat auto a kde ne. Žalobkyně je panovačná, je to prostě paní ředitelka. Sama přitom provozuje stánek a to jí nevadí, že se kolem domu courají lidé. To odstoupení od jejich záměru sdělila žalovaná osobně žalobkyni. Žalovaný u toho nebyl, nepamatuje si, kdy to přesně bylo, ale může to být asi anonymizováno roky, přesně ale neví. Neví, zda jim ohledně splacení úvěru ze strany žalobců chodily nějaké výpisy, neví také, zda bylo k hypotečnímu úvěru zřízené elektronické bankovnictví, toto byla záležitost manželky. Půjčku na splacení hypotéky dostali od osoby, kterou nechce jmenovat a pro posouzení věci to nemá žádný dopad. Potvrdil, že jejich dcera se v té době rozváděla, nic bližšího k tomu nechce uvádět, je to její věc. To, aby bylo zamezeno splácení úvěru ze strany žalobců, zařizovali společně s manželkou osobně v bance. Co se týká samotné dohody ze dne datum, oni po žalobkyni žádnou lepší smlouvu nechtěli, z jejich pohledu to nebylo třeba, šlo pouze o záměr, ne o nějakou smlouvu. Žalobkyně určitě měla čas řádnou smlouvu připravit, má na to vzdělání a měla na to i čas minimálně anonymizováno roky. Po odstoupení od záměru se vztahy účastníků výrazně zhoršily. K věci dále uvedl, že zástupce žalobců telefonicky vulgárně napadl žalovanou. Řekl jí, že se žalobci pěkně vydrbali. Chtěl totiž, aby přišli k němu do kanceláře a podepsali smlouvu o převodu bytu, na to ale žalovaní nereagovali. Potvrdil, že od zástupce žalobců obdrželi ohledně této věci anonymizováno dopisy, a to dopisy ze dne datum a ze dne datum. Nesouhlasí s tím, že by měli někomu předat byt, mají dcery, takže nemají důvod. Závěrem dodal, že platby na hypoteční úvěr vycházely z jejich dohody o tom, že byt prodají žalobcům, taková dohoda byla už v roce rok. Byla to sama žalobkyně, která za nimi tehdy s takovou dohodou přišla. Žalovaní chtěli byt prodat a bylo jim jedno, komu ho prodají. Na dotaz soudu nebyl z hlavy schopen říct, zda účet číslo je či byl jejich účtem.

16. Žalovaná se svým výslechem nesouhlasila, proto nebyla v této věci vyslechnuta.

17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

18. Podle ustanovení § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

19. Podle ustanovení § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

20. Podle ustanovení § 1787 odst. 1 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se podle

§ 1787 odstavec 2 o. z., určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

21. Podle ustanovení § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Podle odstavce 2 téhož ustanovení změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

22. Podle ustanovení § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

23. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

24. Podle ustanovení § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

25. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že mezi účastníky (žalobce byl zastoupen ve smyslu ustanovení § 714 odst. 1 o.z. manželkou, která jednala s jeho souhlasem) proběhlo dne datum jednání, na kterém bylo dohodnuto, že poté, co žalobci za žalované uhradí zbývající část úvěru ve výši částka (k čemuž mělo dojít v březnu rok), žalovaní ihned převedou byt na žalobce. Fakticky měla být ze strany žalobců uhrazena žalovaným částka částka představující cenu bytu, a to tak, že v rozsahu částka bude úhrada provedena hrazením zbývající části úvěru za žalované, v rozsahu částka budou na úhradu ceny započteny půjčky poskytnuté žalobci žalovaným a v rozsahu částka bude úhrada provedena tak, že na ni bude započteno nájemné ve výši částka měsíčně, které měli podle dohody žalovaní žalobcům hradit od října rok do listopadu rok a dále část nájemného za měsíc prosinec rok ve výši částka. Zároveň bylo dohodnuto, jak už bylo uvedeno výše, že žalovaní budou platit žalobcům nájemné ve výši částka měsíčně s účinností od října rok, přičemž ve skutečnosti až do listopadu rok nebude vůbec hrazeno, v prosinci zaplatí žalovaní částku částka (zápočty na částku částka) a od ledna rok začnou žalovaní hradit žalobcům částku částka měsíčně. Tato dohoda byla podepsána žalobkyní a), která jednala se souhlasem žalobce b) – manžela, a oběma žalovanými. Toto vyplynulo zejména z obsahu listiny ze dne datum a z výpovědí účastníků. Navíc tyto skutečnosti nebyly mezi stranami ani sporné.

27. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobci poskytli žalovaným již před posledně uvedeným datem postupně částku v celkové výši částka, a to z části v hotovosti a z části úhradou hypotečního úvěru za žalované v období od února rok do prosince rok ve výši částka. Následně žalobkyně vyhotovila na tyto částky smlouvy o půjčce ze dne datum a ze dne datum, aby měla jistotu. Toto bylo zjištěno z výpovědi žalobkyně a), výpisů z hypotečního účtu žalovaných a z výše uvedených smluv o půjčce (včetně dodatku). Dále pak žalovaní za žalobce v období od října rok do listopadu rok uhradili na úvěr žalovaných na pravidelných měsíčních splátkách částku částka a kromě toho datum mimořádnou splátku částka. Toto bylo zjištěno z výpisů z účtu žalobkyně, z výpisů z hypotečního účtu žalovaných a ze shodných tvrzení účastníků. Navíc ani tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné.

28. Bylo také prokázáno, že žalovaní v roce rok po listopadové splátce hypotečního úvěru rekvalifikovali účet a změnili způsob splácení na inkaso z výše uvedeného účtu žalovaného 2). Zamezili tak dalšímu splácení úvěru ze strany žalobců. Následně pak do datum na úvěr uhradili částku částka a tím úvěr zcela splatili. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaní dne datum zaslali žalobcům na výše uvedený účet žalobkyně a) částku částka, představující veškeré platby poskytnuté žalovaným ze strany žalobců (půjčky částka + pravidelné splátky úvěru částka + mimořádnou splátku částka). Tito si však předmětnou částku neponechali a dne datum částku částka zaslali žalovaným zpět (na výše uvedený účet žalovaného 2). Žalovaní si pak již tuto částku ponechali. Zjištěno ze shora uvedených výpisů z účtů a ze shodných tvrzení účastníků.

29. Dopisem ze dne datum vyzvali žalobci prostřednictvím svého zástupce žalované ke spolupráci, konkrétně sjednání podrobností darovací smlouvy a způsobu užívání bytu žalovanými v budoucnosti.

30. Dopisem ze dne datum žalobci vyzvali žalované prostřednictvím svého zástupce k uzavření smlouvy darovací a smlouvy nájemní. Uvádějí, že výše uvedená listina ze dne datum je smlouva o smlouvě budoucí, a pokud žalovaní zmiňované smlouvy neuzavřou, budou se žalobci domáhat nahrazení projevu vůle žalovaných u soudu.

31. Po posouzení těchto zjištění ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Pro rozhodnutí věci je klíčové posouzení listiny ze dne datum a zhodnocení, zda je platnou smlouvou o smlouvě budoucí darovací a nájemní, jak uvádějí žalobci. Podle přesvědčení soudu není listina právním jednáním pro nedostatek vůle na straně účastníků, nesrozumitelnost (vnitřní rozpornost) a rozpor se zákonem.

33. Předně listina uvádí, že v budoucnu má dojít k darování bytu (uzavření darovací smlouvy).

Z obsahu listiny je však zřejmé, že vlastnické právo k bytu má být převedeno nikoli bezúplatně, ale za úplatu, a to za částku částka. Toto je patrné zejména z horní poloviny listiny, kde se uvádí, co bude na úhradu ceny bytu započteno. Tento rozpor by bylo možné odstranit výkladem, posouzením listiny podle jejího obsahu § 555 o. z., pokud by předmětná listina nebyla nesrozumitelná. S ohledem na plánované datum uzavření smlouvy (po splacení úvěru v březnu rok) by měla být v té době uhrazena část kupní ceny ve výši částka (započtením nároku žalobců z půjček ve výši částka + započtením splátek úvěru za žalované ve výši částka). Dále by měly být na úhradu kupní ceny započteny platby nájemného. Zde soud spatřuje nesrozumitelnost (vnitřní rozpornost) listiny ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., když na jedné straně uvádí, že k převodu vlastnického práva má dojít po doplacení úvěru, a na druhé straně deklaruje nárok žalobců na nájemné již od sepsání listiny, tedy v době, kdy vlastníky bytu nejsou žalobci, ale žalovaní. Žalobci by tak podle předmětné listiny měli mít právo na nájemné vůči vlastníkům předmětného bytu. Zároveň je z žaloby zřejmé, že žalobci své právo pronajmout byt odvozují právě od převodu vlastnického práva (od jeho nabytí), neboť žalobou se domáhají nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření nájemní smlouvy. V době sepsání listiny tak žalobci neměli právo byt pronajmout. Tento rozpor nelze dodatečně vyjasnit. Nejde tedy o právní jednání. Navíc je v části týkající se samotného ujednání o nájmu listina v rozporu se zákonem, a to s ustanoveními § 2201 a násl. o. z.

34. Pokud by bylo možné dospět k závěru, že ujednání není nesrozumitelné, bylo by třeba uzavřít, že žalobci dosud nemají na nájemné nárok, tento tedy nelze započíst na úhradu kupní ceny. Žalovaní také dosud ani neuhradili, jak bylo ujednáno na splátkách úvěru částku částka, ale, jak bylo uvedeno výše, pouze částku částka. Nebyla tedy dosud uhrazena kupní cena. Tyto skutečnosti žalobní petit nezohledňuje a neupravuje vypořádání úhrady kupní ceny. Také z tohoto důvodu není možné žalobě vyhovět.

35. Navíc soud má za to, že listina ze dne datum nezachycuje právní jednání z důvodu nedostatku vůle jednajících osob. Jak vyplývá z výpovědi jak žalobkyně a), tak i žalovaného 2) obě strany nepovažovaly listinu za právní jednání, které by mělo vyvolat právní následky. Sama žalobkyně a) uváděla, že podpisu dohody nepřikládala velkou váhu, radila se i s právníkem, který jí doporučil sepsat pořádnou smlouvu, k tomu však pro její zaneprázdněnost nedošlo. I žalovaný 2) vypověděl, že žalovaní si byli vědomi, že listina nemá vyvolávat právní následky. Věděla to i žalobkyně a), která jim říkala o tom, že by měli uzavřít pořádnou smlouvu. Tento postoj stran svědčí o tom, že podle jejich představ byla listina ze dne datum spíše zamýšlena jako záznam z jednání či deklarace záměru. Tomu nasvědčuje struktura listiny, která se zcela odlišuje od obvyklé struktury písemných právních jednání i od struktury ostatních právních jednání mezi stranami (viz výše uvedené smlouvy o půjčkách). Zcela zde absentuje označení právního jednání, označení postavení stran a jejich identifikace, zcela odlišná je i struktura textu (viz číselná operace v horní straně listiny). Soud netvrdí, že by písemné právní jednání muselo mít vždy obvyklou strukturu. V tomto konkrétním případě však s ohledem na ostatní okolností, a to vyjádření obou stran ohledně očekávaného uzavření„ smlouvy“ a také s ohledem na obecnou žádost o spolupráci ze strany zástupce žalobců, kde žalobci nic neuvádějí o tom, že by dne datum měla být uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, a vyzývají k finalizací textu darovací smlouvy a řešení úpravy budoucího užívání bytu, lze uzavřít, že strany neměly v úmyslu, aby listina ze dne datum vyvolala právní následky ve smyslu ustanovení § 545 o. z., nepovažovali ji tedy za smlouvu o smlouvě budoucí darovací (podle obsahu kupní) a nájemní.

36. Z uvedených důvodů tedy nelze žalobě vyhovět, když ujednání zachycené v listině ze dne datum nelze považovat za platnou smlouvu o smlouvě budoucí ve smyslu ustanovení

§ 1785 a násl. o. z. Proto se žalobci nemohou domáhat určení obsahu budoucí smlouvy (nahrazení projevu vůle) ve smyslu ustanovení § 1787 odst. 1 o. z.

37. Nad rámec tohoto rozhodnutí k námitkám žalovaných ohledně absence podpisu žalobce b) na listině ze dne datum soud uvádí, že pokud by bylo možné považovat tuto listinu za platnou smlouvu o smlouvě budoucí, absence podpisu žalobce b) by nebyla překážkou pro vyhovění žalobě, neboť za něj při tomto právním jednání mohla jednat jeho manželka ve smyslu ustanovení § 714 odst. 1 o. z., přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalobce b) s takovým jednáním souhlasil.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), podle kterého mají ve věci plně úspěšní žalovaní právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalobcům. Náklady žalovaných potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“). Každému z žalovaných poskytl advokát právní služby. Proto advokátovi žalovaných náleží odměna za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne datum, datum a účast u jednání soudu dne datum) po částka (§ 9 odst. 3 písm. b), § 7 odst. 5 a.t.), snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 a.t.) na částka za zastoupení každého z nich. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů po částka (13 odst. 3 a.t.), což činí částka za každý úkon ve prospěch každého z žalovaných, což činí částka u každého z žalovaných. Celková odměna advokáta žalovaných a náhrada hotových výdajů činí tedy částku částka (částka + částka), čemuž přísluší advokátovi žalovaných náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) z částky částka ve výši částka, což vše celkem činí částka. Žalobci by tak byli povinni společně a nerozdílně zaplatit každému z žalovaných na náhradě nákladů řízení polovinu uvedené částky, tj. částku částka. Protože zástupce žalovaných, podáním doručeným soudu dne datum, listinou označenou Vyúčtování právních služeb vyúčtoval náklady právního zastoupení na celkovou částku částka včetně DPH, rozhodl soud tak, že zavázal neúspěšné žalobce, aby společně a nerozdílně zaplatili každému z žalovaných na náhradě nákladů řízení částku částka.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.