OSBV 6 C 185/2020-38

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 172.000 Kč

I. Žaloba žalobce celé jméno žalobce, aby žalovaná celé jméno žalované byla povinna mu zaplatit částku 172.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení za právní zastoupení advokátem anonymizováno jméno příjmení částku 50.094 Kč k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.

1) Žalobce podal dne 21. 8. 2020 u soudu prostřednictvím svého zástupce žalobu. V žalobě je uvedeno, že dle usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. 41 D 1394/2014 se zavázala žalovaná zaplatit žalobci 600.000 Kč nejpozději do 14. 3. 2016. Žalovaná uhradila pouze částku 400.000 Kč a dle dohody o uznání závazku ze 17. 12. 2016 se žalovaná zavázala uhradit zůstatek ve výši 200.000 Kč ve splátkách ve výši 3.500 Kč měsíčně. Žalovaná na základě dohody o uznání uhradila pouze částku 28.000 Kč a tak zůstatek ke dni podání žaloby činí 172.000 Kč.

2) Žalovaná se vyjádřila k žalobě prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 6. 11. 2020. Zde uvedla, že žalovanou částku neuznává, a to ani z části. Uvedla, že 15. 11. 2017 podala návrh na prohlášení úpadku dlužníka s povolením řešení úpadku oddlužením. Krajský soud v Brně na základě výše uvedeného usnesením ze dne 6. 12. 2017 rozhodl o úpadku a současně rozhodl o řešení úpadku oddlužením. Ve výroku V. tohoto usnesení vyzval soud v souladu s ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 o úpadku a způsobu jeho řešení, věřitelé, aby doposud nepřihlášené pohledávky přihlásili nejpozději do 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Žalobce však ve stanovené lhůtě svou přihlášku pohledávky, kterou by se domáhal poměrného uspokojení v rámci schváleného oddlužení do uvedeného insolvenčního řízení, nepodal. Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne datum č.j. insolvenční spisová značka, konkrétně výrokem IV., rozhodl o splnění oddlužení a osvobození dlužnice od placení neuspokojených pohledávek, a to v rozsahu jak pohledávek, které nebyly uhrazeny v rámci insolvenčního řízení, tak pohledávek, ke kterým se v rámci insolvenčního řízení nepřihlíželo na pohledávky věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, i na ručitele a jiné osoby, které měli vůči dlužnici pro všechny tyto pohledávky právo postihu. Žalobce tak ve smyslu usnesení Krajského soudu v Brně nemá nárok na zaplacení uplatněné pohledávky.

3) V dalším svém vyjádření uvedl žalobce prostřednictvím svého zástupce v listině ze dne

15. 4. 2021 adresované soudu, že žalovaná neuvedla v návrhu na insolvenci pohledávku za žalobcem, ač takovou povinnost měla. V rámci trestního oznámení a vysvětlení žalovaná uvedla, že chce v budoucnu svůj závazek vůči žalobci splatit. Žalobce dále opírá svůj nárok o uznávací prohlášení žalované.

4) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná.

5) Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, z výroku IV. vyplývá, že dlužnice – žalovaná se osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se případně v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ačkoliv tak měli učinit, na ručitele a jiné osoby, které měli vůči dlužnici pro všechny tyto pohledávky právo postihu. Obdobně hovoří bod 12) odůvodnění tohoto usnesení.

6) Soud tedy považuje uplatněný nárok za nedůvodný. Nejde zde o zpochybnění dluhu – tedy toho, co žalovaná vůči žalobci nesplatila, ale zda došlo k zániku pohledávky, kterou má žalovaná za žalobcem. Dle závěru soudu však, na základě výše citovaného usnesení Krajského soudu v Brně provedeným oddlužení k zániku této pohledávky došlo.

7) Podle názoru soudu se nejde dovolávat principu spravedlnosti, na základě toho, že žalovaná svůj dluh k výzvě Krajského soudu v Brně v rámci insolvenčního řízení neuvedla, resp. následně uvedla vysvětlení, že si myslela, že se uvádí jen právnické a ne fyzické osoby. V této souvislosti je třeba poukazovat na to, že i žalovaná je právním laikem stejně tak jako žalobce.

8) Soud v této souvislosti odkazuje na vyjádření právního zástupce žalované, který uvedl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2019, č. j. 3 VSPH 514/2019-A-14, z něhož vyplývá, že žalovaná neuvedla v insolvenčním návrhu svého věřitele, čímž dle něj měla žalovaná nepoctivý záměr s úmyslem poškodit věřitele. Vrchní soud zde uvádí, že„ jestliže dlužník neuvede v insolvenčním řízení všechny své věřitele (v tomto případě se tak stalo opomenutím žalované, neboť měla mnoho věřitelů a byla pod neustálým tlakem inkasních agentur), nemá tato skutečnost vliv na osvobození dlužníka, pokud je proces oddlužení úspěšně dokončen. Navíc neuvedení jednoho věřitele z mnoha v žádném případě nesvědčí o nepoctivosti záměru dlužníka řešit svůj úpadek oddlužením.“. Je zřejmé, že insolvenční zákon vychází z principu, že každý je povinen střežit si svá práva, proto je insolvenční rejstřík veřejně přístupný každému. Z toho důvodu, jestliže žalobce zmeškal přihlášení své pohledávky v rámci insolvenčního řízení, nemůže být tato skutečnost důvodem proto, že by pohledávka za žalovanou nezanikla. V této souvislosti nelze akceptovat to, že i žalobce je pouze laicky právně vzdělán, stejně jak je stanoveno výše, pokud jde o žalovanou.

9) Podle názoru soudu přednost má tedy insolvenční řízení a jeho závěr tak, jak je citováno výše z usnesení Krajského soudu v Brně, kdy osvobození se vztahuje i na pohledávky, které věřitelé do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač, jak uvádí Krajský soud v Brně, učinit měli, což je právě případ žalobce.

10) Pokud žalobce uvádí a odkazuje svůj nárok na dohodu o uznání závazku, kterou žalovaná podepsala 17. 12. 2016, tedy podstatně rok před zahájení jejího oddlužení, platí zde dle názoru soudu to, co je uvedeno a co vyplývá z usnesení Krajského soudu v Brně o splnění oddlužení výše.

11) Za splnění oddlužení došlo usnesením výše citovaným usnesením Krajským soudem v Brně ze dne datum, přičemž tvrzení žalobce s odkazem na písemné prohlášení žalované, že si byla vědoma toho, že dluh vůči žalobci musí uhradit, až bude skončena insolvence, nemůže obstát, protože oddlužení stále v roce 2018 ještě probíhalo a dále, pokud jde o samotný použitý pojem skončení insolvence, k tomuto nemusí dojít pouze úspěšným oddlužením, ale také například zrušením pro neplnění, kdy v tomto případě by se muselo se splácením dluhu pokračovat. Na základě výše uvedených důkazů a jiných posouzení, soud uplatněný nárok ze strany žalobce zamítl, když ostatním důkazy, které byly navrhovány, resp. provedeny, považuje soud za irelevantní ve vztahu podstatě sporu.

12) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 50.094 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta žalované ve výši 39.900 Kč počítanou z tarifní hodnoty 172.000 Kč dle §7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu vyjádření k žalobě ze dne 6. 11. 2020, sepisu vyjádření ze dne 22. 7. 2021, účasti u jednání soudu ve dnech 4. 10. 2021 a 2. 12. 2021 Náklady dále tvoří hotové výdaje advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 4 a.t., tj. za celkem 5 úkonů činí hotové výdaje částku

1.500 Kč. S ohledem na skutečnost, že advokát žalované je plátcem daně z přidané hodnoty, bylo třeba k částce 41.400 Kč připočítat i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedené částky ve výši 8.694 Kč

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně cestou zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí.