OSBV 8 C 790/2003-457

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o určení vlastnického práva,

I. Žaloba na určení, že ve vztahu k žalovanému číslo je žalobce od datum vlastníkem budov – zemědělské stavby adresa postavené na pozemku p. číslo zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. číslo vše zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště v obec, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že ve vztahu k žalovanému číslo je žalobce od datum vlastníkem budovy - zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku p. číslo zapsané dříve na list vlastnictví, nyní na LV č. rok pro k.ú. obec, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště v obec, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právní zástupkyně částku 36.150 Kč, z toho 1. žalovanému 20.250 Kč a 2. žalovanému částku 15.900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. žalovaným v řízení spisová značka, pak nešlo o údaj, který nemohl dříve použít, použil jej již v uvedeném řízení spisová značka na čl. 465 spisu v podání ze dne datum, kdy uváděl, že listinné důkazy byly právnická osoba s.r.o. padělány, totéž i v nynějším řízení dne datum na čl. 145 spisu, avšak přes výzvu soudu ze dne datum svá tvrzení nekonkretizoval a neprokazoval. Žalobci měly být další okolnosti známy již v roce 2011, přičemž šlo o řízení, kdy v době jeho zahájení neplatilo ustanovení § 118b o.s.ř. s současném znění. Pokud žalobce, a to ani přes výzvy soudu, nikdy neuvedl, o jaké jde skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v dřívějším řízení, pak žádné další než dříve uvedené skutečnosti a důkazy by neměly být přezkoumávány ani nyní, neboť pokud žalobce nikdy neupřesnil, o jaké konkrétně jde, je možné, že se jedná o tytéž, na které poukazoval již v roce 2011, takže mohly být uvedeny již dříve a žalobce jejich opožděným sdělením by pouze obcházel lhůty k podání návrhu na obnovu řízení stanovené v ust. § 233 o.s.ř. Údaj, že žalobce nebyl hlavním účastníkem řízení spisová značka a nemohl se aktivně bránit, nemá žádné opodstatnění. Skutečnosti zjištěné v řízení, které proběhlo pod sp. zn. 323/ 2003, se s časovým odstupem sotva odehrály jinak a jinak by je bylo možno hodnotit. Dle názoru soudu jde o právě zde o případ, kdy je nutno aplikovat rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 647/02, podle něhož„ Zjevně účelový přístup, jímž patrně měla být otevřena cesta k nerespektování dřívějšího rozhodnutí, které bylo výsledkem podrobného dokazování, a které bylo i soudem samotným a všemi účastníky považováno za pravomocné, vykazuje znaky libovůle, ba svévole. Vydání konečného a závazného rozhodnutí, které je mimo předepsaný postup nezměnitelné, patří vedle nezávislosti, nestrannosti a dodržování esenciálních pravidel spravedlivého procesu, k základním atributům pojmu soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“

2. Požadavek soudu na uvedení žalobních tvrzení a prokazování naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva ke stavbám v období od datum do datum považuje žalobce za absurdní. Je vlastníkem ode dne právních účinků kupní smlouvy ze dne datum, tedy ode dne datum. Soud podle žalobce ignoruje závazný právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 22.3.2017, č.j. 30 Cdo 4299/2016-222, tak i Krajským soudem v Brně v usnesení ze dne 17.12.2018 č.j. 14 Co 78/2018-332, tedy v rozporu s názorem soudů vyšších instancí bere v potaz rozhodnutí ve věci spisová značka, ač dle závazného právního názoru Nejvyššího soudu je rozhodnutí ve věci spisová značka naprosto nepoužitelné a soud musí nyní provést výslech plejády svědků a listinné důkazy bez ohledu na to, zda-li byly či nebyly provedeny v řízení spisová značka.

3. V mezidobí bylo v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, vedeném na návrh

4. Poté žalobce tvrdil (a přes výzvu soudu neprokazoval), že 1. žalovaný v řízení spisová značka v pozici žalobce použil padělané listiny a zatajil důkazy, a protože žalobce nebyl hlavním účastníkem toho řízení, nemohl se aktivně bránit a zároveň byl nucen být v nechtěné pozici na straně společnosti právnická osoba, což samo o sobě bylo překážkou nespolupráce s hlavním žalovaným. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. číslo jednací ze dne 30.1.2014, jímž bylo v řízení vedeném pod sp. zn. 8C 323/2003 rozhodnuto o vlastnickém právu právnická osoba s.r.o. ode dne datum, označuje žalobce za nicotný právní akt z důvodu, že toto rozhodnutí se jej nemohlo dotknout, když nebyl účastníkem řízení a také má za to, že v případě odstoupení od smlouvy musí být zohledněn synallagmatický vztah, tedy současně s určením vlastnického práva jedné strany musí být určeno, co náleží účastníku kupní smlouvy, od které bylo odstoupeno.

5. U jednání žalobce prostřednictvím jednatele (kterým byl podle u jednání předloženého rozhodnutí jediného společníka žalobce jméno příjmení jmenován dne datum, tedy 6 dní před termínem jednání, titul. jméno příjmení, takže se ve Sbírce listin žalobce v Obchodním rejstříku ještě nenachází a kdy v době konání jednání se jeví bezpředmětnou námitka žalovaných, že společnost žalobce má jen jednoho a nikoli několik jednatelů, protože předvolání k jednání bylo žalobci řádně doručeno do datové schránky před datem datum, takže pokud se jednání účastnil za žalobce jiný než řádně jmenovaný jednatel, mělo by toto za následek pouze to, že se k jednání řádně předvolaný žalobce nedostavil a vyjádření, učiněná u jednání titul. jméno příjmení se nijak s ohledem na výsledek řízení k tíži žalovaných neprojevily) poukázal na to, že důsledkem procesního nástupnictví, ke kterému došlo v průběhu řízení, do něhož vstoupili žalovaní, je jejich povinnost přijmout takový stav věci, jaký byl v době jejich vstupu a jsou vázáni postupy právního předchůdce, který dne datum nárok žalobce, tedy jeho vlastnické právo uznal. Žalobce má za to, že je dána překážka rei iudicate, kdy ve věci spisová značka Krajský soud v Brně v rozhodnutí ze dne datum uvedl, že rozhodnutí ve věci spisová značka se na žalobce nevztahuje, vydání dvou rozsudků, a to ze dne to datum a datum však má dopad na nynější řízení, protože jimi byla zamítnuta žaloba právnická osoba, s. r. o. vůči společnost právnická osoba, a tím byla překážka věci pravomocně rozhodnuté založena. Ze strany žalovaného došlo k pochybení, kdy nenavrhl spojení obou věcí, ve věci spisová značka mohl vzít žalobu vůči žalobci zpět, což neučinil a nechal věc dojít až do nabytí právní moci uvedených rozhodnutí. Druhý žalovaný byl žalobcem upozorněn, že bude procesním nástupcem a není u něj dobrá víra nabytí vlastního práva, protože věděl o podané žalobě. Oba žalovaní mají stejného právního zástupce a společný právní zájem. Rok po vydání rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci spisová značka bylo vydáno Nejvyšším soudem v roce 2015 rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka, řešící identickou situaci, kdy dospěl soud k závěru, že postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže již od takové smlouvy odstoupit. První žalovaný postoupil pohledávku na úhradu části kupní ceny právnická osoba, pak uvedl, že od smlouvy odstoupil, přičemž ve spise spisová značka se nachází (na čl. 579) žaloba právnická osoba na úhradu této kupní ceny. Podle čl. V/1 písm. b) kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne datum si je 2. žalovaný vědom podané žaloby ve věci spisová značka, takže šel do rizika, že si byl vědom uplatnění nároku na převáděnou nemovitost.

6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Poukázali na vydání rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. číslo jednací ze dne 30.1.2014, který nabyl právní moci dne datum, kdy od roku 2003 vedla u zdejšího soudu právnická osoba s.r.o. spor o určení vlastnictví stejných nemovitostí a Krajský soud v Brně ji určil vlastníkem. V řízení spisová značka byla otázka vlastnictví nemovitosti opakovaně a zevrubně řešena a pravomocně rozhodnuta, nyní se žalobce domáhá řešení otázky již řešené a pravomocně rozhodnuté. K námitce žalobce na nutnost zohlednění synallagmatického vztahu, kdy by 1. žalovaný měl vrátit poskytnutá plnění, uvedl 1. žalovaný, že jednak od žalobce žádná plnění neobdržel a žalobce ani netvrdil, že by nějaké plnění poskytl a jednak podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006 sp. zn. 31 Cdo 1836/2005:„ Existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny.“ Nesmyslná je domněnka žalobce, že je úkolem soudu deklarovat stav k datum bez ohledu na následné skutkové okolnosti s tím, že následně může 1. žalovaný podat novou určovací žalobu. Na určení vlastnického práva žalobce v období od datum do datum není dán naléhavý právní zájem. K opakovaným (a nepravdivým) stížnostem žalobce na neexistenci zápisu poznámky spornosti žalovaní uvedli, že výmazem a opětovným zápisem poznámky spornosti žalobci žádná práva nevznikla a nebyla dotčena. 2. žalovaný kupoval část nemovitostí v době, kdy poznámka spornosti v katastru nemovitostí zapsána byla a dosud je. Pokud jde o určení, že žalobce byl vlastníkem od datum do datum, tedy do odstoupení od kupní smlouvy, pak neuvedl žádná tvrzení o naléhavém právním zájmu na tomto určení, protože žalovaní proti tomuto tvrzení ničeho nenamítají a byli ochotni žalobci o tomto vydat písemné prohlášení. Z období od datum bylo o vlastnickém právu rozhodnuto KS v obec dne 30. 1. 2014 rozsudkem číslo jednací a tím došlo k vytvoření překážky věci pravomocně rozhodnuté, protože toto řízení se týkalo týchž účastníků, týchž skutkových okolností a téže věci, pouze účastníci zde vystupovali v jiných procesních postaveních. Ve věci spisová značka byla žalována právnická osoba anonymizováno a pouze v důsledku změny zápisu vlastnického práva na právnická osoba GROUP, došlo k záměně účastníků. Žalovaní odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2019 ve věci 24 Cdo 3843/2018, podle kterého„ překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, jde-li v novém řízení o projednání stejné věci. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v novém řízení rozdílné procesní postavení (např. vystupovaly-li v původním řízení jako žalovaní a v novém jako žalobci). Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Řízení se týká týchž osob rovněž v případě, jestliže v novém řízení vystupují právní nástupci (z důvodu universální nebo singulární sukcese) osob, které byly účastníky pravomocně skončeného řízení. I když se nejedná o stejnou věc, překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává také tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení, jestliže výrok pravomocného rozsudku, platebního rozkazu nebo usnesení ve věci samé je závazný pro každého nebo jestliže zákon (ve věcech uvedených v ustanovení § 83 odst. 2 o.s.ř. nebo v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy) rozšiřuje subjektivní závaznost rozhodnutí na další osoby, které nebyly účastníky řízení. V těchto případech totiž působí materiální účinky právní moci rovněž proti každému nebo vůči osobám, na něž byla subjektivní závaznost rozhodnutí zákonem rozšířena. V rozsahu závaznosti výroku pravomocného rozsudku, platebního rozkazu nebo usnesení ve věci samé se na tyto osoby vztahuje překážka věci pravomocně rozhodnuté, i když nebyly účastníky původního řízení. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, není významné, jak byl soudem skutek (skutkový děj), který byl předmětem původního řízení, posouzen po právní stránce. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává také tehdy, jestliže skutek (skutkový děj) byl soudem v původním řízení posouzen po právní stránce nesprávně nebo neúplně. O stejný předmět řízení jde také tehdy, jestliže byl stejný skutek (skutkový děj) v novém řízení právně kvalifikován jinak než v řízení p. zn. 20 Cdo 2931/99, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo ročník 2003, nebo původním.“ Bylo prokázáno, že 1. žalovaný platně odstoupil od kupní smlouvy ze dne datum. Neplatnost kupní smlouvy ze dne datum potvrzuje i sám žalobce.

7. Podle § 80 písmeno c) o.s.ř ve znění účinném do 31.12.2013, žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z), i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

9. Dle ust. § 3 odstavec 2 písmeno e) a f) o.z. spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

10. Podle § 6 odstavec 1 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

11. Podle § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

12. Soud ve věci provedl dokazování obsahem spisu spisová značka, výpisem z list vlastnictví,

LV č. rok, list vlastnictví, oznámením Katastrálního úřadu ze dne datum, kupními smlouvami ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, výpisy z obchodního rejstříku žalobce a právnická osoba GROUP, právnická osoba, Sbírkou listin obchodního rejstříku, Notářskými zápisy NZ 939/ 2002 ze dne datum, NZ 300/ 2003 ze dne datum a NZ číslo 2002 ze dne datum, trestními oznámeními žalobce, uznáním nároku ze dne datum, protokolem z jednání, konaného u KS v obec ve věci spisová značka, vrácenou zásilkou z března 2014, usnesením o nařízení exekuce, výpisem z Centrální evidence exekucí, exekučním příkazem titul ulice ze dne 28.4.2014 sp. zn. spisová značka, z nichž byl zjištěn tento skutkový stav: ⟪LB:lb_001⟫ -) 1. žalovaný je na list vlastnictví zapsán jako vlastník stavby adresa stojící na pozemku parc. číslo stavby bez čp/če stojící na pozemku parc. číslo nabývacím titulem je rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne datum, na výpisu z LV je zapsána poznámka spornosti. Na LV č. rok je 2. žalovaný zapsán jako vlastník stavby bez čp/če stojící na pozemku parc. číslo nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne datum a na výpisu z LV je rovněž zapsána poznámka spornosti. Katastrální úřad v obec dne datum sdělil, že provedl na list vlastnictví mylně výmaz oznámení o podané žalobě, tato chyba byla napravena. Kupní smlouva uzavřená dne datum nabyla účinky ke dni datum. ⟪LB:lb_002⟫ -) kupní smlouvou uzavřenou dne datum mezi 1. žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím prodal 1. žalovaný žalobci ve výroku tohoto rozhodnutí uvedené stavby za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, přičemž účinky vkladu nastaly dne datum Kupní smlouvou uzavřenou dne datum mezi žalobcem jako prodávajícím, zastoupeným jméno příjmení a společností právnická osoba, zastoupenou jméno příjmení jako kupujícím, prodal žalobce uvedené společnosti tytéž stavby. Do protokolu z jednání, konaného u Krajského soudu v Brně ve věci spisová značka paní jméno příjmení vypověděla, že za společnost právnická osoba nic nekupovala, nepodepsala a pana příjmení nezná, dne datum společnost právnická osoba uznala vlastnictví žalobce ke stavbám. ⟪LB:lb_003⟫ -) z výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že jeho jednateli byli do data datum jméno příjmení a jméno příjmení, od datum do datum jméno příjmení, nyní je jednatelem, společníkem i likvidátorem jméno příjmení. Podle Sbírky listin obchodního rejstříku žalobce od roku 2007 nevykazuje žádnou činnost, na vrácenou zásilku zaslanou právní zástupkyní žalovaných žalobci z března 2014 pošta uvedla, že adresát je na adrese neznámý, ač jde o adresu uvedenou v obchodním rejstříku. Podle nařízení exekuce, výpisu z Centrální evidence exekucí a exekučního příkazu titul. ulice ze dne 28.4.2014 sp. zn. spisová značka jsou proti společnosti žalobci vedena exekuční řízení. příjmení zbytečná podání žalobce učiněná v současném řízení ve spojení s několika dotazy exekutorů na stav řízení budí dojem snahy žalobce pozdržet proti němu vedená exekuční řízení. Jediným jeho společníkem v době od datum do datum byla společnost právnická osoba, kde byl od roku 1998 do datum předsedou představenstva jméno příjmení a od roku 1999 do datum členem představenstva jméno příjmení, od roku 1999 do datum jméno příjmení místopředsedou. Podle notářského zápisu NZ 939/ 2002 ze dne datum pánové příjmení a anonymizováno byli odvolání z funkce jednatelů žalobce, což sděloval žalobce v různých trestních oznámeních, a na jejich místo byl jmenován jméno příjmení. Podle notářského zápisu NZ 300/ 2003 ze dne datum došlo ke zrušení žalobce likvidací a likvidátorem byl jmenován titul. příjmení, notářským zápisem NZ číslo 2002 ze dne datum byli odvoláni členové představenstva a dozorčí rady právnická osoba Group, a.s. a došlo ke jmenování nových členů. ⟪LB:lb_004⟫ -) právnická osoba, je zapsána v obchodním rejstříku dnem datum, jeho jednatelem od datum do datum byl jméno příjmení, od datum do datum jméno příjmení, a rovněž v době od datum do datum společníkem. Od datum do datum byla jednatelkou jméno příjmení. Podle sbírky listin uvedené v obchodním rejstříku tato společnost od roku 2005 nevykazuje žádnou činnost.

13. Ze spisu spisová značka bylo zjištěno následující:

Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva právnická osoba, s.r.o. ke stejným stavbám, jako v nynějším řízení, žalovanou byla právnická osoba anonymizováno v likvidaci, s.r.o.. Protože v průběhu řízení byly nemovitosti převedeny na společnost právnická osoba, byl připuštěn vstup společnosti právnická osoba v likvidaci do řízení na straně žalované společnosti právnická osoba Na žalované straně tak vystupovaly obě společnosti, přičemž jen na společnost právnická osoba bylo vedeno v katastru nemovitostí vlastnické právo, jen tato společnost byla pasívně legitimována. Rozsudkem číslo jednací ze dne 26.6.2007 byla zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva právnická osoba, s.r.o. z důvodu neprokázání tvrzení právnická osoba, s.r.o. o tom, že využila svého práva odstoupit od smlouvy, pro neprokázání účinnosti odstoupení a pro nedostatek pasivní legitimace na straně společnosti právnická osoba Ve vztahu ke společnosti právnická osoba nabylo rozhodnutí právní moci, a ačkoli bylo vůči ní řízení pravomocně skončeno, byla i nadále soudem vyrozumívána o všech úkonech v nadále probíhajícím řízení se společností právnická osoba Pokud jde o námitku, že tak mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba vznikla ve vztahu k předmětu řízení překážka rei iudicate, pak k zamítnutí žaloby ve vztahu k společnosti právnická osoba v řízení spisová značka došlo na základě i jiných skutečností, než které jsou zkoumány v současném řízení, a to na základě po podání žaloby dne datum zjištěného nedostatku pasivní legitimace společnosti právnická osoba, která měsíc před podáním žaloby kupní smlouvou ze dne datum převedla vlastnické právo ke stavbám na společnost právnická osoba, takže nebyl dán v uvedené době naléhavý právní zájem na určení vůči subjektu, který v katastru nebyl jako vlastník zapsán. právnická osoba v řízení spisová značka uvedla, že dne datum uzavřela se společností právnická osoba kupní smlouvu, kterou mu prodala v žalobě uvedené budovy za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, přičemž účinky vkladu nastaly dne datum právnická osoba v likvidaci kupní cenu neuhradila, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, proto právnická osoba, s.r.o.) dopisem ze dne datum od kupní smlouvy odstoupila. právnická osoba tvrdila, že kupní cenu uhradila zápočtem, protože dne datum byla mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba uzavřena smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi právnická osoba, x právnická osoba a právnická osoba právnická osoba namítala neplatnost Smlouvy ze dne datum proto, že je koncipována tak, že společnost právnická osoba zaplatí za právnická osoba, s.r.o. Komerční bance dluh 748.500 Kč a za toto přistoupení k dluhu zaplatí právnická osoba, s.r.o. společnosti právnická osoba do 3 dnů po podpisu smlouvy rovněž částku 748.500 Kč, tedy pouze za to, že společnost právnická osoba přistoupila k dluhu a právnická osoba, s.r.o. nemá tak přímou povinnost plnit Komerční bance. V takovém případě mohla právnická osoba, s.r.o. uhradit pohledávku Komerční banky přímo této bance. Mezi účastníky byly uzavřeny i další smlouvy, jejichž výsledkem bylo, že společnost právnická osoba na kupní cenu nic neplatil, což je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a dobrými mravy. právnická osoba právnická osoba Smlouva ze dne datum je neplatná pro neurčitost, neboť pohledávka v ní je nedostatečně vymezena důvodem, výší a osobami věřitele a dlužníka, věřitel je špatně uveden. Před datum byla pohledávka převedena na jinou osobu, takže je-li neplatná smlouva mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba, nemohla právnická osoba, a. s. postoupit práva z ní společnosti právnická osoba Navíc za právnická osoba, a. s. jednala pouze jedna osoba. právnická osoba v likvidaci v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka doručení odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum popírala. Tvrdila, že kupní cena uhrazena byla, neboť dne datum byla uzavřena smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, kdy společnost právnická osoba převzala vůči právnická osoba závazek právnická osoba, s.r.o. z úvěrové smlouvy číslo na částku 748.500 Kč a dne datum uzavřela společnost právnická osoba se právnická osoba, a. s. Smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě získala společnost právnická osoba za právnická osoba, s.r.o. pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč. Celková pohledávka společnosti právnická osoba za právnická osoba, s.r.o. tak představuje 2.713.381,50 Kč. Ještě před splatností kupní ceny právnická osoba, s.r.o. postoupila její část na právnická osoba, a to ve výši 1.531.357 Kč, takže v této výši nemohla společnost právnická osoba svou pohledávku započíst, započetla tak pouze částku číslo právnická osoba právnická osoba a současně částku ve výši 1.531.357 Kč proti pohledávce firmy právnická osoba právnická osoba právnická osoba společnosti právnická osoba částku 166.381,50 Kč.

Soud provedl ve věci spisová značka nejprve dokazování výpisy z obchodních rejstříků účastníků řízení, právnická osoba Group a.s., právnická osoba, právnická osoba, kupní smlouvou ze dne datum, odstoupením od smlouvy, výpisy z listu vlastnictví číslo kupní smlouvou ze dne datum, notářským zápisem NZ 939/ 2002, výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení, smlouvou o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne datum, uzavřenou mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba, sdělením a výzvou právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, uzavřenou mezi právnická osoba, a. s., zápočtem vzájemných závazků a pohledávek ze dne datum vůči společnostem právnická osoba a právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávky mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba ze dne datum, protokolem o ztrátě razítka ze dne datum, kontrolní zprávou VZP ze dne datum a nájemní smlouvou ze dne datum.

V rozsudku ze dne datum se soud zabýval také platností kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba, tato smlouva byla posouzena jako neplatná, ač z jiného důvodu, než bylo tvrzeno v nynějším řízení. právnická osoba jako prodávající byla zastoupena jednatelem jméno příjmení, který podle data smlouvy ke dni jejího podpisu byl ještě jednatelem společnosti právnická osoba, a kupní smlouva byla uzavřena týden před jeho odvoláním, tedy podpis na straně prodávajícího nebyl neplatný. Po odvolání jednatele dne datum došlo pouze k ověření podpisu, což byl pouze úkon deklarující, že smlouvu podepsal ten, kdo je jako podepisující se uveden. Podle notářského zápisu NZ číslo 2002 ze dne datum byli sice pánové příjmení a anonymizováno odvoláni z představenstva právnická osoba Group a.s., se sídlem v obec, ulice a číslo, IČO, přičemž tato společnost byla v té době jediným společníkem právnická osoba, toto odvolání však mělo vliv pouze na úkony, které učinila právnická osoba Group a.s., nikoli společnost právnická osoba a pánové příjmení a anonymizováno byli v té době stále ještě jednateli společnosti právnická osoba Soud se zde tedy zabýval týmiž skutkovými tvrzeními, která učinil nynější žalobce v nynějším řízení. Neplatnost kupní smlouvy ze dne datum soud I. stupně spatřoval v chybném podpisu, nikoli však na straně prodávajícího ale na straně kupující společnosti právnická osoba za kterou v té době jednala jako jednatelka jméno příjmení, která podle výpisu z obchodního rejstříku byla jednatelkou až od datum do datum a slyšena jako svědkyně uvedla, že kupní smlouvu ze dne datum podepsala, aniž by věděla, co podepisuje, nevěděla o tom, že by vůbec se společností právnická osoba někdy jednala, nic jí neříkala jména jednatelů a likvidátorů společnosti, nevěděla jaké listiny jako jednatelka podepsala, nepamatovala si, zda smlouva byla antidatována, na základě čeho za společnosti právnická osoba jednala ani. co obnáší funkce jednatelky, do které jí ustanovil její bývalý přítel příjmení příjmení.

Za neprokázané považoval soud I. stupně tvrzení společnosti právnická osoba o úhradě kupní ceny započtením pohledávek vůči pohledávkám právnická osoba, s.r.o., protože nebyla zjištěna existence pohledávky vůči právnická osoba, s.r.o. Smlouvou o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne datum měla společnost právnická osoba přistoupit k závazku, který měla právnická osoba, s.r.o. vůči právnická osoba na základě smlouvy o úvěru číslo ve výši 748.500 Kč právnická osoba se zavázala právnická osoba právnická osoba tuto pohledávku uhradit, a to za úplatu v téže výši, kterou by zaplatila právnická osoba, s.r.o. společnosti právnická osoba do 3 dnů od podpisu smlouvy, tedy do datum. Tento postup se jevil soudu I. stupně nelogickým, protože pokud by měla do datum právnická osoba, s.r.o. uhradit za přistoupení k závazku stejnou částku, kterou měla hradit Komerční bance, mohla tak učinit přímo ve vztahu ke právnická osoba Dále si ve smlouvě strany sjednaly, že pokud společnost právnická osoba za právnická osoba, s.r.o. Komerční bance zaplatí nebo realizuje-li se zástavní právo, vznikne společnosti právnická osoba vůči právnická osoba, s.r.o. pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení ve výši poskytnutého plnění a proto společnost právnická osoba postupuje právnická osoba, s.r.o. pohledávku ve výši poskytnutého plnění za úplatu 1 Kč, čímž dojde ke splynutí osoby věřitele a dlužníka a pak i k zániku pohledávky. Podle sdělení právnická osoba částku číslo právnická osoba právnická osoba nikdy společnost právnická osoba neuhradila, proto jí nikdy nemohl vůči právnická osoba, s.r.o. regres vzniknout. Soud I. stupně v rozsudku ze dne datum nepovažoval za prokázané ani tvrzení společnosti právnická osoba o vzniku pohledávky způsobilé k započtení na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, uzavřené se právnická osoba, a. s., která nebyla při podpisu smlouvy řádně zastoupena, když za ni jednal pouze předseda představenstva jméno příjmení, ačkoli byl podle výpisu z obchodního rejstříku předsedou představenstva až od datum a navíc za společnost podle výpisu z obchodního rejstříku musel jednat společně předseda a jeden člen představenstva, nebo člen pověřený, tuto smlouvu však podepsala pouze jedna osoba. Pokud tedy společnost právnická osoba provedla dne datum zápočet vzájemných závazků a pohledávek, stalo se tak neoprávněně, protože byly započteny neexistující pohledávky.

Soud I. stupně v uvedeném rozsudku dovodil, že společnost právnická osoba, která nabyla vlastnictví staveb platnou kupní smlouvou ze dne datum, je kupní smlouvou ze dne datum pro její neplatnost nepozbyla, protože však neuhradila kupní cenu, odstoupila právnická osoba, s.r.o. od kupní smlouvy ze dne datum podáním ze dne datum ve smyslu ust. § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013, neprokázala však doručení tohoto odstoupení společnosti právnická osoba, tedy ani zánik smlouvy v souladu s ust. § 349 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.,,obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně číslo jednací ze dne 2.10.2008 byl rozsudek soudu I. stupně číslo jednací ze dne 26.6.2007 potvrzen ve vztahu ke společnosti právnická osoba, ve vztahu ke společnosti právnická osoba byl zrušen. Odvolací soud uvedl, že funkce jednatelky jméno příjmení vznikla už datum dle

§ 133 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kterým se řídí i odstoupení od smlouvy. Neplatnost právního úkonu spočívajícího v odstoupení od smlouvy Krajský soud neshledal, nesouhlasil však s právním posouzením neplatnosti smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne datum a za podstatnou nebyla považována ani otázka realizace plnění společnosti právnická osoba vůči právnická osoba Za neplatnou nebyla považována ani Smlouva o postoupení pohledávky mezi právnická osoba, a. s. a právnická osoba ze dne datum z důvodu uzavření smlouvy jméno příjmení za právnická osoba, a. s., který se stal předsedou představenstva už v roce 2001, takže podle názoru odvolacího soudu za společnost mohl jednat s dalším členem představenstva nebo jako pověřený člen. Soudu I. stupně bylo uloženo zabývat se doručením odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum.

Rozsudkem číslo jednací ze dne 19.6.2012 byla opět zamítnuta žaloba na určení vlastnického práva právnická osoba, s.r.o. vůči společnosti právnická osoba, přestože tentokrát již doručení odstoupení od smlouvy bylo prokázáno. K zamítnutí žaloby došlo proto, že až těsně před vyhlášením rozsudku předložila právnická osoba, s.r.o. soudu listinu, která měla prokazovat úhradu kupní ceny zápočtem, a sice smlouvu o přistoupení k závazku ze dne datum, uzavřenou mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba, a. s., v níž byli uvedeni věřitelé, mající pohledávku vůči právnická osoba, s.r.o. Podle smlouvy mají v ní uvedení věřitelé vůči právnická osoba, s.r.o. pohledávku z titulu nároku na úplatu na základě smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba tvrdila, že namísto právnická osoba, a. s. oprávněným plnila sama jako jeden z dlužníků, protože zůstávala povinnou osobou. Společnost právnická osoba k závazku právnická osoba, s.r.o. přistoupila, takže pohledávky věřitelům měly plnit obě společnosti vedle sebe a právnická osoba, s.r.o. se zavázala zaplatit právnická osoba, a. s. za přistoupení k závazku úplatu ve výši 1.941.193,50 Kč. Až do té doby byla ve spise založena jen jediná smlouva ze dne datum, a to smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, uzavřená mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba, na jejímž základě měla vzniknout společnosti právnická osoba vůči právnická osoba, s.r.o. pohledávka 748.500 Kč za přistoupení k dluhu vůči Komerční bance. Nárok na úplatu 1.941.193,50 Kč měla postoupit právnická osoba, a. s. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum dále na společnosti právnická osoba, a protože šlo o částku převyšující zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč, soud I. stupně dovodil úhradu kupní ceny zápočtem, protože pohledávka společnosti právnická osoba převyšovala pohledávku právnická osoba, s.r.o. na úhradu zůstatku kupní ceny ve výši 1.015.643 Kč. Soud I. stupně dovodil, že zápočtem částky 1.941.193,50 Kč proti částce číslo právnická osoba právnická osoba na úhradu kupní ceny zanikl a zanikl tak i jeho nárok na odstoupení od kupní smlouvy z důvodu neuhrazení kupní ceny. Nebýt smlouvy ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba, a. s., považoval by soud vlastnické právo právnická osoba, s.r.o. za prokázané, protože zjistil, že podáním ze dne datum právnická osoba, s.r.o. prostřednictvím tehdejšího právního zástupce JUDr. jméno příjmení od smlouvy pro neuhrazení kupní ceny odstoupila. Před vydáním rozsudku byly provedeny i další důkazy, a to výslechy svědkyň titul. jméno příjmení a jméno příjmení, které odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum doručovaly do sídla firmy právnická osoba Group, a.s., vyjádřením dřívějšího právního zástupce právnická osoba, s.r.o. JUDr. jméno příjmení, výslechem svědka jméno příjmení a jméno příjmení, vyjádřením jméno příjmení a JUDr. příjmení, fakturou a potvrzením společnosti právnická osoba, smlouvou o půjčce uzavřenou mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba Stěžejním důkazem prokazujícím doručení odstoupení od smlouvy byl dopis tehdejšího zástupce společnosti právnická osoba

JUDr. jméno příjmení ze dne datum, zaslaný tehdejšímu zástupci právnická osoba, s.r.o. JUDr. jméno příjmení, kde výslovně uvádí, že společnost právnická osoba odstoupení od smlouvy obdržela a vyjadřuje se k němu.

Na pokyn soudu II. stupně byl v řízení vedeném pod sp. zn. anonymizováno 2003 posouzen i obsah podání společnosti právnická osoba vůči společnosti právnická osoba ze dne datum, učiněného do spisu 8C 790/2003, v té době tvořícího přílohu spisu anonymizováno 2003 společnost právnická osoba uznávala její nárok uplatněný žalobou, tedy nárok na určení vlastnického práva společnosti právnická osoba ke stavbám, uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí, a to tak, že podle názoru soudu I. stupně sice není v případě určovací žaloby vyloučen smír za předpokladu jeho platnosti, zatím však nebylo možno v řízení 8C 790/2003 dovodit vlastnické právo společnosti právnická osoba, protože pokud by právnická osoba, s.r.o. odstoupila od kupní smlouvy, obnovilo by se její vlastnické právo a uznávací prohlášení by nemohlo v rozporu se zákonem (prokázalo-li by se vlastnictví právnická osoba, s.r.o.) konstituovat na její úkor existenci vlastnického práva společnosti právnická osoba právnická osoba a celé jméno žalovaného do řízení

8C 790/2003 vstoupili dle ust. § 107 a o.s.ř., k tomu způsobu vstupu do řízení se váže následek zachování právních účinků spojených s podáním žaloby a povinnost nastupujícího účastníka přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. právnická osoba ani celé jméno žalovaného však nejsou uznávacím prohlášením společnosti právnická osoba vázáni, když platným odstoupením od kupní smlouvy právnická osoba, s.r.o. se obnovilo její vlastnické právo a uznávací prohlášení tak nemohlo založit na její úkor existenci vlastnického práva společnosti právnická osoba

K odkazu společnosti právnická osoba na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1186/98 ohledně předpokladu se dobré víry nabyvatele soud I. stupně dovodil, že tato na straně společnosti právnická osoba nebyla, protože její jednatelka paní jméno příjmení vypověděla, že nejenže si jako zástupce společnosti není vědoma, že by nějakou smlouvu uzavírala a podepisovala, ale navíc jednatelku dělala na základě žádosti bratra svého přítele, kteří se znali s panem příjmení, který v době kupní smlouvy datum byl společníkem společnosti právnická osoba a zároveň jednatelem po jméno příjmení. Ta uvedla, že o uzavření kupní smlouvy ze dne datum nic neví, byla navigována jméno příjmení a jeho bratrem jméno, kteří ji přemluvili k jednatelství ve společnosti právnická osoba jméno příjmení se znal s panem příjmení, který byl od datum společníkem společnosti právnická osoba, stejně tak i v době uzavření kupní smlouvy ze dne datum a byl i pozdějším jednatelem této společnosti. I z vyjádření jméno příjmení bylo zřejmé, že jednání jméno příjmení řídili bratři anonymizováno Pan anonymizováno krátce po skončení funkce jednatele u společnosti právnická osoba byl jednatelem společnosti právnická osoba příjmení jméno příjmení nic netušila o obchodech společnosti, kde byla jednatelkou, hybnou silou k jejímu jednání byli bratři obec a jméno příjmení, propojení s jméno příjmení. Ten jako svědek a jednatel společnosti právnická osoba od roku 1998 do datum uvedl, že kupní smlouvu ze dne z datum podepsal uvedeného dne, neantidatoval ji a předal zaúčtování, zřejmě panu příjmení. Uvedl, že paní příjmení ztratila svou kopii kupní smlouvy, takže svědek ověřením uznal svůj podpis, aby věc mohla být v katastru nemovitostí dotažena do konce. V roce 2003 šel pracovat ke společnosti právnická osoba, pak zjistil, že společnost neplatila kupní cenu společnosti právnická osoba Nevěděl nic ani o placení pohledávky právnická osoba za právnická osoba, s.r.o. Ust. § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, sice dobrou víru předpokládalo, o dobré víře na straně společnosti právnická osoba však byly pochybnosti, když jméno příjmení do protokolu o jednání před Krajským soudem v Brně ve věci spisová značka ze dne 21. 3. 2006 uvedla, že jméno příjmení, který měl s ní smlouvu z datum podepsat, neviděla, o uzavření kupní smlouvy neví, byla navigována bratry anonymizováno.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně číslo jednací ze dne 30.1.2014 byl rozsudek soudu I. stupně číslo jednací ze dne 19.6.2012 změněn tak, že právnická osoba, s.r.o. byla určena ode dne datum vlastníkem v žalobě uvedených budov. Jako platná byla posouzena kupní smlouva ze dne datum, kterou právnická osoba, s.r.o. prodala společnosti právnická osoba v žalobě uvedené budovy za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí s tím, že také platně bylo od uvedené smlouvy dne datum odstoupeno pro neuhrazení kupní ceny. K závěru o zaplacení kupní ceny soud II. stupně nedospěl z důvodu neplatnosti některých dalších smluv, mezi uvedenými stranami a i s dalšími subjekty uzavřenými.

Za neplatnou pro neurčitost má soud II. stupně Smlouvu o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne datum uzavřenou mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba, podle níž přistupuje společnost právnická osoba k závazku právnická osoba, s.r.o. uhradit právnická osoba dluh číslo právnická osoba právnická osoba se zavazuje za přistoupení k dluhu zaplatit společnosti právnická osoba rovněž částku

748.500 Kč. I v případě oprávněnosti společnosti právnická osoba na zaplacení částky 748.500 Kč, jejíž započtení proti kupní ceně právnická osoba, s.r.o. v předžalobní korespondenci původně nezpochybňovala, a pokud by neplatil závěr o neplatnosti právního úkonu započtení z důvodu jeho neurčitosti, i tehdy by převážná část kupní ceny zůstala nezaplacena a ve smyslu ustanovení § 347 odstavec 3 obchodního zákoníku bylo možno odstoupit od kupní smlouvy v celém rozsahu, neboť neplnění závazku jako celku by znamenalo podstatné porušení smlouvy, protože jen částečné plnění by pro žalobce nemělo žádný význam. Neplatnou pro nedostatek podpisu za právnická osoba, a. s. shledal Krajský soud v Brně smlouvu o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky uzavřenou dne datum mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba, a. s., v níž byli uvedeni věřitelé, vůči kterým má právnická osoba, s.r.o. dluh a právnická osoba, a. s. měla k tomuto závazku přistoupit, za to se jí právnická osoba, s.r.o. zavázala zaplatit úplatu 1.941.193,50 Kč. Tato smlouva byla soudu I. stupně předložena dne datum bez podpisů, s dopsanými poznámkami u jmen věřitelů a dlužných částek, se škrty o dlužných částkách psanými strojem. Soudu II. stupně byla naproti tomu tato smlouva předložená u jednání dne datum v originále bez uvedených úprav a s podpisy smluvních stran. příjmení právnická osoba, a. s. ji však podepsal jméno příjmení, zapsaný jako předseda představenstva od datum s uvedením dne vzniku funkce dne datum, téhož dne vznikla funkce členů představenstva jméno příjmení a jméno příjmení, zapsaným do obchodního rejstříku dne datum. Společnost vůči třetím osobám zastupuje před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to buď společně všichni členové, předseda představenstva nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem pověřen, za společnost podepisuje buď společně předseda a jeden člen představenstva anebo představenstvem pověřený člen v rozsahu zplnomocnění, a to tak, že k názvu společnosti či otisku razítka připojí svůj podpis. Podle vyjádření jméno příjmení ze dne datum byly všechny jím prováděné úkony činěny na základě plné moci od pana příjmení, která by měla být součástí účetnictví společnosti. Neplatnou pro nedostatek podpisu za právnická osoba, a. s. shledal Krajský soud v Brně i Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum, na jejímž základě měla společnost právnická osoba za úplatu získat proti právnická osoba, s.r.o. pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč, odvozenou ze Smlouvy o přistoupení k závazku ze dne datum, kdy navíc smlouvou o přistoupení k závazku ze dne datum měla právnická osoba, a. s. vzniknout pohledávka ve výši pouze 1.941.193,50 Kč a nikoli 1.964.881,50 Kč, která byla postoupena společnost právnická osoba Smlouvu ze dne datum za právnická osoba, a. s. podepsal opět jméno příjmení, který ji sám podepsat nemohl a nebylo prokázáno, že by jednal jako představenstvem pověřený člen představenstva. Naopak správce konkursní podstaty právnická osoba, a. s. nemá žádné listiny týkající se jednání za tuto společnost, takže jméno příjmení nebyl pověřen představenstvem k tomu, aby uvedené smlouvy podepsal sám a pokud tvrdil, že jednal z pověření jméno příjmení, tedy jednoho ze dvou členů představenstva, pak takové zplnomocnění nemohlo splňovat náležitosti vyžadované pro platné podepisování za právnická osoba, a. s. a nemohlo založit jeho oprávnění podepisovat za společnost na základě plné moci, kterou mu člen představenstva nemohl platně udělit.

Protože dne datum byla mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, s.r.o. postoupila společnosti právnická osoba částku 1.531.357 Kč, představující část kupní ceny z kupní smlouvy ze dne datum za úplatu ve výši 1.531.357 Kč, zbyl právnická osoba, s.r.o. z celkové kupní ceny 2.547.000 Kč nárok na částku 1.015.643 Kč.

Zápočet částek 748.500 Kč a 1.946.881,50 Kč ze dne datum provedený společností právnická osoba oproti nároku právnická osoba, s.r.o. na zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč posoudil soud II. stupně jako absolutně neplatný pro jeho neurčitost dle § 37/1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 právnická osoba započítává pohledávku vůči právnická osoba s.r.o. ve výši 748.500 Kč ze Smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky ze dne datum a pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč ze Smlouvy o přistoupení k závazku rovněž ze dne datum, která mu měla být postoupena právnická osoba, a. s. bez údaje, v jakých konkrétních částkách jsou pohledávky započítávány tak, aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu pohledávky společnosti právnická osoba zanikly vzhledem k tomu, že by měly pohledávku na zaplacení kupní ceny převyšovat. Uvedená neurčitost právního úkonu započtení tak ve smyslu ustanovení § 37 odstavec 1 zákona č. 40/1964 Sb. způsobuje jeho absolutní neplatnost. právnická osoba právnická osoba ze dne datum, kterým bylo odstoupeno od kupní smlouvy ze dne datum z důvodu neuhrazení kupní ceny ve výši 2.547.000 Kč hodnotily soudy obou stupňů jako důvodný i platný. Jménem uvedené společnosti tak učinil písemným podáním její tehdejší právní zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, přičemž vzhledem k uzavření kupní smlouvy podle obchodního zákoníku nastaly právní účinky odstoupení doručením společnosti právnická osoba ex nunc.

Soud II. stupně se v rozsudku číslo jednací ze dne 30.1.2004 zabýval i důsledky odstoupení od smlouvy o převodu vlastnického práva v souvislosti s převodem s sporných nemovitostí společností právnická osoba na společnost právnická osoba, kdy vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud je nabyli v dobré víře předtím, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod a ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv, s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 78/06 i rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008 sp. zn. 31 Cdo 3177/2005, podle nichž nabyvatelé nemohou přijít o své vlastnické právo k převáděnému majetku, jestliže v době uzavření kupní smlouvy byli jako kupující se zřetelem ke všem okolnostem věci v dobré víře o tom, že zde není důvod, pro který by některá ze smluvních stran kupní smlouvy od ní mohla platně odstoupit a na řádně nabyté vlastnické právo třetí osoby by pak nemohly mít vliv pozdější jednání mezi jeho předchůdci, tedy ani případné odstoupení od kupní smlouvy. Odvolací soud dospěl k závěru, že o takový případ se v dané věci nejedná, neboť k uzavření kupní smlouvy mezi společnostmi právnická osoba a právnická osoba došlo až datum, tedy téměř po půl roce od odstoupení od smlouvy z datum. Navíc byl při uzavírání kupní smlouvy ze dne datum prokázán nedostatek vážnosti vůle při jednání tehdejší jednatelky společnosti právnická osoba, paní jméno příjmení, jak ostatně tvrdila i společnost právnická osoba jako druhá smluvní strana, neboť tato vůbec nevěděla, že podepisuje kupní smlouvu, na základě této skutečnosti se pak společnost právnická osoba v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 790/2003 domáhá určení svého vlastnického práva ke sporným nemovitostem a společnost právnická osoba uznávala, že vlastníkem uvedených nemovitostí není. Je tak v dané věci vyloučena aplikace uvedené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu

14. K námitce žalobce, že rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. číslo jednací ze dne 30.1.2014 byl nicotným právním aktem odkazuje soud na odůvodnění svého usnesení č. j. 790/2003-313 ze dne 5.2.2018, tedy že rozsudek:“ byl vydán orgánem k takovému rozhodování pověřeným v rámci zákonem mu svěřené pravomoci, nejde tedy o rozhodnutí neplatné a nezavazující. Byl vydán v řízení, jehož účastníky byl 1. žalovaný v pozici žalobce, dále společnost právnická osoba v pozici žalovaného a žalobce jako vedlejší účastník na straně společnosti právnická osoba, tj. jako ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku se stejnými právy a povinnostmi jako účastník, jednající však toliko sám za sebe, tedy i s právem podat proti rozhodnutí soudu II. stupně dovolání. Nejvyšší soud se jako soud dovolací zabýval otázkou legitimace vedlejšího účastníka k podání dovolání např. ve věci 28 Cdo 164/2003, kdy dospěl k názoru, že vedlejšímu účastníku nelze odepřít právo podat dovolání. Proti rozsudku č.j. číslo jednací bylo dovolání přípustné, nepodala jej však ani společnost právnická osoba a ani žalobce jako vedlejší účastník, ačkoli by jeho dovolání neodporovalo procesním úkonům žalovaného, jehož vedlejší účastník v řízení před oběma nižšími instancemi podporoval. V případě úspěchu společnosti právnická osoba by této společnosti a žalobci již patrně nic dalšího nebránilo realizovat souhlasné prohlášení o vlastnickém právu žalobce z datum.

15. Žalobce odkazuje na judikaturu Nejvyššího soud ČR a Ústavního soud ČR, konkrétně na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1163/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4503/2010 ze dne 14. 12. 2010 a usnesení ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3765/2007, kde byl vysloven názor, že rozhodnutí se nemůže dotknout práv někoho, kdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno, a odkázali na ustanovení § 159a o.s.ř., opomíjí však skutečnost, že uvedená rozhodnutí řeší odlišný stav, kdy odvolatelé či stěžovatelé se řízení, které se týkalo vlastnických vztahů k jejich nemovitostem, neúčastnili vůbec a nikoli v pozici vedlejšího účastníka, jako tomu bylo u nynějšího žalobce ve věci 8C 323/2003, takže do soudního a správního rozhodování nemohli nijak zasáhnout, konkrétně kdy rozhodnutí správního orgánu o vydání nemovitosti osobě údajně oprávněné k restituci nemohlo ovlivnit existenci vlastnického práva toho, kdo nebyl účastníkem restitučního řízení. Ve věci IV. ÚS 1163/08 navíc vystupovali úspěšní manželé příjmení před Ústavním soudem v pozici vedlejšího účastníka v rámci projednání ústavní stížnosti, nikoli v řízení před obecnými soudy. V řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí ve věci 22 Cdo 3765/2007 a proti němuž byla výše uvedená ústavní stížnost (IV. ÚS 1163/08) podána, nevystupovali manželé příjmení v pozici vedlejšího účastníka, ale na straně žalobců a stejně jako v těchto řízeních, i ve věci 28 Cdo 4503/2010 se Nejvyšší soud zabýval stavem, kdy žalobci vůbec nebyli účastníky řízení před pozemkovým úřadem, jelikož nebyli povinnou osobou k vydání nemovitostí, takže nemohli na základě rozhodnutí tohoto správního orgánu dříve nabyté vlastnické právo pozbýt, o vedlejší účastenství zde opět nešlo.

16. Nicotnost rozsudku Krajského soudu v Brně číslo jednací nelze podle názoru soudu I. stupně spatřovat ani v tom, že uvedený soud nevyjádřil povinnost vrátit si oboustranně plnění, tedy tzv. synallagmatický závazek, když žádné plnění poskytnuté kupujícím nebylo zjištěno. Nejvyšší soud České republiky v citovaném usnesení uložil soudu I. stupně zohlednění dosavadní právní argumentace dovolatele vztahující se k řešení právní otázky týkající se věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k dovolateli, což soud I. stupně jak je výše i níže uvedeno tímto usnesením činí, i právního názoru Nejvyššího soudu vyloženého v rozsudku ze dne 12. listopadu 2003, sp. zn. 26 Cdo 2080/2002, podle kterého účinky právní moci se nevztahují na osoby, které nebyly účastníky řízení (tedy ani na vedlejší účastníky), a dále, že ten, kdo nebyl účastníkem řízení, může uplatňovat svá práva k věci, o níž bylo rozhodnuto, v jiném řízení, a ani státní orgán při posuzování věci nemůže vůči němu vycházet ze závěru, že o ní bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto. Stejně jako v rozhodnutích Ústavního soudu IV. ÚS 1163/08, Nejvyššího soudu 28 Cdo 4503/2010 a 22 Cdo 3765/2007, je ve věci 26 Cdo 2080/2002 řešena situace, kdy není pro žalobkyni závazné pravomocné usnesení Městského soudu v Brně č.j. 16 C 390/92-152, jehož nebyla účastnicí, tedy žádnou účastnicí, ani vedlejší (usnesením Městského soudu v Brně č.j. 16 C 390/92-152 byl schválen smír bývalých manželů, žalobkyně z řízení 26 Cdo 2080/2002 se tohoto řízení neúčastnila vůbec).“ Pokud žalobce poukazuje na povinnost vrátit si oboustranně plnění, tedy tzv. synallagmatický závazek, pak podle potvrzení jednatele společnosti právnická osoba ze dne 28.5.2012 založeného do spisu 8C 323/2003 uhradil 1. žalovaný v plné výši dne datum postupným splácením fakturu číslo vystavenou právnická osoba spol. s r.o., znějící na částku 2.879.150 Kč, kromě částky 1.156.450 Kč, uhrazené firmou právnická osoba, která podle smlouvy o půjčce ze dne datum půjčila právnická osoba, s.r.o. částku 1.156.450 Kč a tato částka měla být vrácena do datum. I toto potvrzení je důkazem, že za 1. žalovaného žalobce nic nehradil. právnická osoba uváděla, že když byla z důvodu nezaplacení kupní ceny ve finanční tísni, postoupila právnická osoba s.r.o. část pohledávky na úhradu kupní ceny, toto postoupení však nebylo realizováno, protože žalobce nic nehradil a 1. žalovaný celou pohledávku společnosti právnická osoba uhradil. Pokud byla doložena listina označená jako„ postoupení pohledávky – splátky 2001 až 2011“, vztahuje se tato listina k tvrzení žalobce o úhradě části kupní ceny na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právnická osoba, a. s. a žalobcem., kdy právnická osoba, a. s. měla hradit nároky oprávněných osob, ve skutečnosti je však hradil 1. žalovaný.

17. Žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2015 sp. zn. 29 Cdo 2483/2012„ Postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže - nesjednají-li si strany v kupní smlouvě něco jiného - odstoupit od kupní smlouvy pro prodlení kupujícího se splněním povinnosti zaplatit kupní cenu“ namítl, že 1. žalovaný nemohl odstoupit od Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne datum se společností právnická osoba Citované rozhodnutí však neřešilo identickou situaci, ale situaci, kdy došlo k jednostrannému odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky na zaplacení kupní ceny, nikoli situaci, kdy se na odstoupení od smlouvy dohodly obě smluvní strany. Tvrzení 1. žalovaného o odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum koncem dubna 2002 však neodpovídá skutečnost, že společnost právnická osoba podala proti žalobci v říjnu 2004 žalobu o zaplacení částky 1.531.357 Kč, tedy postoupeného nároku na zaplacení části kupní ceny, ale ani kdyby oprávněným z nároku na úhradu této částky společnost právnická osoba, uvedená částka nepokrývá celou kupní cenu, jejíž zůstatek

1.015.643 Kč uhrazen nebyl.

18. právnická osoba právnická osoba, že v řízení spisová značka, kterého se účastnil žalobce jako vedlejší účastník, jednal ve shodě se společností právnická osoba, o čemž svědčí i prohlášení o uznání vlastnictví žalobce ze dne datum. Žalobci bylo v řízení spisová značka umožněno uplatňování stejných práv a procesních úkonů jako společnosti právnická osoba, která se fakticky řízení neúčastnila, nevyjadřovala se a činný místo ní byl výhradně žalobce v pozici vedlejšího účastníka, takže byl zcela obeznámen s průběhem řízení, v jehož rámci uváděl skutková tvrzení, navrhoval důkazy a činil procesní úkony, soudy obou stupňů tato tvrzení braly do úvahy a prováděly žalobcem navrhované důkazy, zabývaly se i platností kupní smlouvy ze dne datum, jejíž neplatnost namítal žalobce v řízení nynějším, byť tak dovozoval na základě jiných údajů a nyní má za to, že má soud rozhodovat o témže znovu jen proto, že v řízení spisová značka byl v pozici vedlejšího účastníka. Žalobce opomíjí skutečnost, že v řízení spisová značka byl vedlejším účastníkem, jemuž byl umožněn výkon veškerých účastnických práv. Podle názoru soudu II. stupně vysloveného v řízení spisová značka v rozhodnutí spisová značka ze dne 2.10.2008, společnost právnická osoba jako vedlejší účastník neměla povinnost důkazního břemene prokazovat zaplacení kupní ceny, protože ve vztahu k němu nebyl naléhavý právní zájem na určení a nebylo tak podle soudu II. stupně důvodu zabývat se ve vztahu k němu důvodností žaloby, přičemž společnost právnická osoba nemohla použít ke své obraně tvrzení společnosti právnická osoba, když sama žádná relevantní tvrzení ani důkazy neuváděla, nenavrhla ani důkaz o zaplacení kupní ceny zápočtem. Nicméně následně do řízení vstoupila společnost právnická osoba jako vedlejší účastník, který činí procesní úkony svým jménem, avšak vykonává procesní činnost s účinky, jako by je učinila podporovaná strana, tedy společnost právnická osoba Jeho úkolem tedy bylo pomáhat svou procesní činností hlavní straně k vítězství ve sporu. Proto ve vztahu ke společnosti právnická osoba soud tvrzení i důkazy navržené a doložené společnosti právnická osoba použil, provedl ve věci všechny navržené důkazy, kromě předložení listiny ze dne datum, kdy Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí dovodil, že je právně bezvýznamné zabývat se dále tím, zda právnická osoba, s.r.o. společnosti právnická osoba poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění, protože i kdyby se tak nestalo a žalobce by citovaný dopis nepředložil, nastaly by účinky odstoupení ve lhůtě objektivně přiměřené. Pokud se žalobce domáhal v jednom ze svých podání zopakování provedeného dokazování, pak tak bylo učiněno v podobě důkazu spisem spisová značka.

19. Soud tedy přebírá závěry z rozsudku Krajského soudu v Brně číslo jednací, kdy nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by si vyžádaly jiné posouzení, tedy že kupní smlouvou ze dne datum převedla právnická osoba, s. na společností právnická osoba v likvidaci platně v žalobě uvedené stavby za kupní cenu 2.547.000 Kč se splatností do 30 dnů od vkladu do katastru nemovitostí, s účinky vkladu ke dni datum (odvolací soud v řízení sp. zn. spisová značka sice označil jako neplatnou pro nedostatek oprávnění k podpisu kupní smlouvu ze dne datum jde o chybný údaj, kdy správně tato smlouva byla posouzena jako platně uzavřená, ovšem jejíž s účinky zaniklými odstoupením ke dni datum, tj. ke dni doručení odstoupení žalobci. Soud II. stupně sice uvedl, že neplatná je kupní smlouva ze dne datum i ze dne datum, správně však byla jako neplatná hodnocena jen kupní smlouva ze dne datum, a to pro nedostatek oprávnění podepisující osoby). Dne datum byla mezi právnická osoba, s. a právnická osoba uzavřena Smlouva o přistoupení k závazku a postoupení pohledávky, jejíž případná neplatnost sice nebyla řešena, ale ač podle ní přistupuje společnost právnická osoba k závazku právnická osoba, s. uhradit právnická osoba dluh číslo právnická osoba právnická osoba se zavazuje za toto přistoupení zaplatit společnosti právnická osoba rovněž částku 748.500 Kč a pro případ, že by společnost právnická osoba buď uhradila právnická osoba částku 748.500 Kč nebo by došlo k realizaci zástavního práva k nemovitostem ve prospěch právnická osoba, vznikla by společnosti právnická osoba vůči právnická osoba, s. pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, pak postupuje uvedenou pohledávku společnost právnická osoba právnická osoba, s., čímž dojde k zániku pohledávky splynutím osoby dlužníka a věřitele, pak za situace, kdy společnost právnická osoba právnická osoba za právnická osoba, s. dluh 748.500 Kč přes výzvu ze dne datum neuhradila, naopak tak učinila právnická osoba, s. a nebylo realizováno ani zástavní právo, je zabývání se postoupením této pohledávky bezpředmětné. Jako neplatná byla hodnocena Smlouva o přistoupení k závazku ze dne datum mezi právnická osoba, s. a právnická osoba, a. s. v níž byli uvedeni věřitelé, vůči kterým má právnická osoba, s. dluh a právnická osoba, a. s. k tomuto závazku přistoupila, za což se právnická osoba, s. zavázala zaplatit právnická osoba, a. s. úplatu 1.941.193,50 Kč Smlouvu podepsal v roce 2000 odvolaný předseda představenstva jméno příjmení, ač ji měl podepsat buď společně předseda a jeden člen představenstva nebo představenstvem pověřený člen.

20. Společnost právnická osoba podle výpisu z obchodního rejstříku dlouhodobě nevykazuje žádnou činnost, poslední účetní závěrka je podle sbírky listin z roku 1996. V roce 2000 byli odvoláni někteří členové dozorčí rady a předseda představenstva jméno příjmení, novým předsedou představenstva byl datum jmenován příjmení příjmení, přesto Smlouvu o přistoupení k závazku ze dne datum za právnická osoba, a. s., za kterou se podle OR podepisuje buď společně předseda a jeden člen představenstva anebo představenstvem pověřený člen v rozsahu zplnomocnění, a to tak, že k názvu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis, podepsal pouze jméno příjmení, a to jako předseda představenstva. Jako neplatná pro nedostatek podpisu je hodnocena Smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, a. s. zastoupenou jméno příjmení jako předsedou představenstva, kterým patrně již od roku 2000 nebyl, a společností právnická osoba na jejímž základě měla společnost právnická osoba za úplatu číslo právnická osoba právnická osoba pohledávku ve výši 1.964.881,50 Kč, odvozenou ze Smlouvy o přistoupení k závazku ze dne datum. Správně však Smlouvou o přistoupení k závazku ze dne datum měla právnická osoba, a. s. vzniknout pohledávka ve výši toliko 1.941.193,50 Kč, nikoli 1.964.881,50 Kč, kterou postupuje společnost právnická osoba

21. Dne datum byla platně mezi právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, s.r.o. postoupila společnosti právnická osoba částku 1.531.357 Kč, představující část kupní ceny z kupní smlouvy ze dne datum za úplatu ve výši 1.531.357 Kč, takže právnická osoba, s.r.o. z celkové kupní ceny 2.547.000 Kč zbyl nárok na částku 1.015.643 Kč. Ke dni datum již byla kupní cena splatná, zatím však nedošlo k odstoupení od kupní smlouvy. právnická osoba dne datum započetla vzájemné závazky a pohledávky vůči společnostem právnická osoba i právnická osoba, přičemž právnická osoba, s.r.o. sdělila, že jí byla povinna zaplatit 2.547.000 Kč, po postoupení části kupní ceny společnosti právnická osoba, činí nedoplatek kupní ceny 1.015.643 Kč. Na základě smlouvy o přistoupení k závazku a postoupení pohledávek ze dne datum eviduje společnost právnická osoba za právnická osoba, s.r.o. pohledávku ve výši 748.500 Kč a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku 1.964.881,50 Kč, celkem 2.713.381,50 Kč, které započetl proti pohledávce 1.015.643 Kč. Dne datum provedla společnost právnická osoba zápočet částek 748.500 Kč a číslo právnická osoba právnická osoba na zůstatek kupní ceny 1.015.643 Kč (a téhož dne i zápočet co do částky číslo proti společnosti právnická osoba), tento úkon byl absolutně neplatný pro neurčitost dle § 37/1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 a konečně dne datum platně odstoupila právnická osoba, s.r.o. od kupní smlouvy ze dne datum z důvodu neuhrazení kupní ceny. Koncem dubna 2002 se měly podle údajů 1. žalovaného uvedených v řízení spisová značka právnická osoba, s.r.o. a právnická osoba dohodnout na odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, nejasným však v tom případě zůstává, proč v podávala společnost právnická osoba proti žalobci v říjnu 2004 o zaplacení částky 1.531.357 Kč, což je v rozporu s tvrzením, že bylo od smlouvy ze dne datum odstoupeno. Nicméně, i kdyby se nic nezměnilo na tom, že část nároku na zaplacení kupní ceny byla ve výši 1.531.357 Kč postoupena společnosti právnická osoba, nic to nemění na skutečnosti, že uvedená částka nepokrývá celou kupní cenu, jejíž zůstatek uhrazen nebyl.

22. Nelze souhlasit s názorem žalobce, že je povinností soudu provést stejným postupem dokazování, které již bylo provedeno a hodnoceno ve věci spisová značka. S odkazem na ust. § 13 o.z. a rozhodnutí I. ÚS 647/02 má soud za to, že pokud v řízení, kterého se žalobce velmi aktivně účastnil a uplatňoval v něm táž práva, jako účastník řízení a k jeho podáním bylo při rozhodování přihlíženo, bylo by v rozporu se zásadou, podle níž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Zde nejde o shodu jen v podstatných znacích, ale naprostou, jako v případě sporu projednávaného pod sp. zn. spisová značka. Důvody odchylky od závěrů ze spisu spisová značka nelze přesvědčivě odůvodnit, takový postup nelze považovat za slučitelný se zásadami spravedlivého procesu. Pokud žalobci byly známy ve věci 8C 232/2003 skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v uvedeném řízení, pokud mohly přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci a mohl -li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení, pokud mohly přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci, pak mohl podat a nepodal návrh na obnovu řízení, ač mu podle ust. § 231 odstavec 1 o.s.ř. postavení vedlejšího účastníka umožňovalo a podle názoru soudu nelze obcházet lhůty k podání návrhu na obnovu řízení stanovené v ust. § 233 o.s.ř. jejich uplatňováním v řízení, vedeném sice pod jinou sp. značkou, ale řešícím totéž.

23. Měl-li být však touto novou skutečností údaj o použití padělaných listin a zatajení důkazů

24. V rámci tohoto řízení se soud z opatrnosti zabýval námitkou právnická osoba, s.r.o., uplatněnou v odvolacím řízení ve věci spisová značka, kterou již odvolací soud nehodnotil, a sice námitkou týkající se s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 118/2007 a 29 Odo 1082/2005, na § 66 odst. 2 obchodního zákoníku tvrzeného nedostatku plné moci zmocněnce titul příjmení, zastupujícího společnost právnická osoba, jemuž bylo rozhodnutí soudu II. stupně doručováno a odvíjela se i od tohoto doručení právní moc rozsudku č. j. číslo jednací a zápis vlastnického práva právnická osoba, s.r.o. v katastru nemovitostí. Soud přezkoumal plné moci udělené v řízení spisová značka a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Je pravdou, že osoba jednající za společnost z titulu své funkce nemůže být současně jejím zástupcem na základě plné moci a titul. jméno příjmení na čl. 33 spisu udělil dne datum jako likvidátor, kterým byl od datum (dle rozhodnutí jediného společníka v Notářském zápisu NZ 300/ 2003 ze dne datum, nacházejícím se ve Sbírce listin společnosti) sám sobě plnou moc jako obecnému zmocněnci, ale na čl. 243 a 244 spisu mu tuto plnou moc udělil dne datum již likvidátor jméno příjmení, jímž byl od datum (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne datum, nacházejícího se ve Sbírce listin společnosti). tato plná moc již byla v pořádku a stejně tak i plná moc udělená na čl. 245 dne datum likvidátorem jméno příjmení, jímž byl od datum (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne datum, nacházejícího se ve Sbírce listin společnosti).

25. jméno příjmení a jméno příjmení tedy při udělení plné moci jednali za společnost z titulu své funkce likvidátora. jméno příjmení mohl jednat za společnost, neboť splňoval i podmínky dle § 38 l obchodního zákoníku (dále ObZ) ve znění účinném do 31.12.2013.

26. Podle § 38 l odstavec l ObZ statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku.

27. Podle § 38 l odstavec 2 ObZ překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat insolvenční návrh na její majetek.

28. Podle § 38 l odstavec 3 ObZ překážka podle odstavce 1 trvá po dobu 3 let ode dne právní moci

a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo

b) usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku.

29. Podle § 38 l odstavec 4 ObZ k překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží,

a) zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3,

b) jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podat insolvenční návrh, stanovenou insolvenčním zákonem1d),

c) jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce po prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, nebo

d) jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

30. Podle § 38 l odstavec 5 ObZ překážka podle odstavce 1 odpadá,

a) pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a

b) příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn.

31. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že od datum do datum byl a od datum dosud je jednatelem jméno příjmení, dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení, dne datum bylo rozhodnuto o úpadku, toto řízení trvá a společnost z obchodního rejstříku vymazána nebyla. Pokud byl jméno příjmení jednatel společnosti v době od datum do datum a insolvenční řízení bylo zahájeno datum, vztahovalo by se na toto období ust. § 38 l odstavec 1 ObZ, kdy statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ale dle § 38 l odstavec 5 ObZ tato překážka odpadá, protože byl datum jmenován do funkce jediným společníkem a byla tak splněna podmínka nebo jmenování do funkce se souhlasem 2/3 hlasů společníků přítomných na valné hromadě. Dále byl jednatelem společnosti od datum, tedy po prohlášení úpadku, takže se na něj dle § 38 l odstavce 4 ObZ tato překážka nevztahuje.

32. Z informací dle INFO SOUD a výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba s.r.o. bylo zjištěno, že od datum do datum byl jednatelem právnická osoba příjmení, dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení, dne datum bylo rozhodnuto o úpadku, dne datum bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu, který byl pro nedostatek majetku dlužníka usnesením ze dne datum zrušen, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Ke dni datum byla společnost vymazána z obchodního rejstříku. Pokud byl jméno příjmení jednatelem společnosti před prohlášením konkurzu od datum do datum a insolvenční řízení bylo zahájeno datum, vztahovalo by se na toto období ust. § 38 l odstavec 1, kdy statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu PO, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v PO, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ale dle § 38 l odstavec 5 ObZ tato překážka odpadá, protože byl datum jmenován do funkce jediným společníkem a byla tak splněna podmínka nebo jmenování do funkce se souhlasem 2/3 hlasů společníků přítomných na valné hromadě.

33. V řízení 8C 790/2003 byla udělena plná moc titul. příjmení na čl. 96 dne datum likvidátorem jméno příjmení, jímž byl od datum (dle rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne datum, nacházejícího se ve sbírce listin společnosti). jméno příjmení tedy při udělení plné moci jednal za společnost z titulu své funkce likvidátora a splňoval i podmínky dle § 38 l ObZ ve znění účinného do 31.12.2013.

34. Ač byl 1. žalovaný byl rozsudkem č. j. číslo jednací určen vlastníkem staveb ode dne datum a žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva ode dne datum, není zřejmé, jaký smysl a účel by mělo rozhodování o vlastnickém právu žalobce pro období, o kterém nebylo v rozsudku spisová značka rozhodnuto, tj. ode dne datum do datum, kdy není dán naléhavý právní zájem na tomto určení, protože na základě takového rozhodnutí by Katastrální úřad zpětný zápis vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí neprovedl, toto určení nemá žádný praktický význam a v případě, že by někdy nastala potřeba zjištění, byl-li žalobce v uvedeném období vlastníkem, lze ji řešit jako otázku předběžnou. Pokud jde o 2. žalovaného, který nabyl svého vlastnického práva k zemědělské stavby bez čp/če postavené na pozemku parcelní číslo až na základě kupní smlouvy ze dne datum, takže kromě toho, že pro něj platí totéž jako v případě 1. žalovaného, tedy nedostatek naléhavého právního zájmu, tak není ani pro období ode dne datum do datum pasívně legitimován. Okolnost, že 2. žalovaný si byl vědom probíhajícího řízení, ať už na základě upozornění žalobce či v čl. V/1 písm. b) kupní smlouvy ze dne datum, anebo zapsanou poznámkou spornosti, nijak nebránila realizaci převodu stavby kupní smlouvou ze dne datum, neboť zapsání takového poznámky nelze zaměňovat s nařízením předběžného opatření, bránícího převodu, ale má za následek toliko neexistenci dobré víry nabytí vlastního práva, pokud by 2. žalovaný jen z dobré víry své vlastnictví odvozovat. Soud má za to, že nijak neomezil procesní práva žalovaných, kdy jim s ohledem na neprokázání vlastnictví žalobce neposkytl dodatečnou lhůtu k podání písemné závěrečné řeči a umožnil ji pouze v podobě ústní.

35. Zcela ve zkratce- ať už by opakovaně byla zkoumána platnost všech v obou řízeních doložených listin, faktem zůstává, že žalobce na jejich základě ničeho nehradil a celou kupní cenu za stavby neuhradil. Tím vzniklo 1. žalovanému právo od kupní smlouvy ze dne datum odstoupit, tohoto práva využil a stal se opětovně vlastníkem staveb, na tomto závěru nic nemění ani kupní smlouva ze dne datum, na jejímž základě se další subjekt vlastníkem nestal.

36. Podle § 15 advokátního tarifu za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátu nebo komerčnímu právníkovi odměna podle dosavadních předpisů.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní byli ve sporu zcela úspěšní a mají proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, kdy je třeba zohlednit, že od doby, kdy usnesením ze dne datum byl připuštěn vstup 2. žalovaného do řízení, byli zastoupeni týmž zástupcem dva účastníci. Náklady byly přiznány v souladu se zákonem č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu.

38. Odměna sestává za dobu, kdy zastoupen byl pouze 1. žalovaný z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno a) za převzetí právního zastoupení dne datum, z částky 1.250 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c), představující ½ částky 2500 Kč za vyjádření se ze dne datum k odvolání žalobce do usnesení o zastavení řízení pro překážku rei iudcate, z částky číslo podle § 11 odstavec 1 písmeno k ) za vyjádření se ze dne datum k dovolání žalobce do usnesení o zastavení řízení pro překážku rei iudcate, z částky 1.250 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c) představující ½ částky 2 500Kč za podání odvolání ze dne datum do připuštění vstupu 2. žalovaného, tento úkon učinil ještě 1. žalovaný žalovaného, který v té době ještě nebyl účastníkem řízení, z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno k ) za převzetí právního zastoupení dne datum pro dovolací řízení. Za 5 úkonů právní pomoci v době, kdy byl účastníkem řízení jen 1. žalovaný náleží jeho zástupci odměna 10.000 Kč (číslo číslo číslo číslo číslo) a náhrada hotových výdajů 1.500 Kč za 5 paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 11.500 Kč.

39. Samostatné náklady 2. žalovaného představují částku 1.250 Kč podle § 11 odstavec 2 písmeno c), představující ½ částky 2500 Kč za podání odvolání ze dne datum do připuštění jeho vstupu do řízení, z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno a) za převzetí právního zastoupení dne datum, z částky 2.500 Kč podle §11 odstavec 1 písmeno k ) za převzetí právního zastoupení dne datum pro dovolací řízení.

40. Za 3 úkony právní pomoci poskytnuté jen 2. žalovanému samostatně náleží jeho zástupci odměna 6.250 Kč (číslo číslo číslo) a náhrada hotových výdajů 900 Kč za 3 paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 7.150 Kč.

41. Za dobu, kdy byly zastoupeni oba žalovaní společně, sestává odměna z částky 2.000 Kč podle §11 odstavec 2 písmeno c) a § 12 odstavec 4 za podání vyjádření ze dne datum k podání žalobce ze dne datum, týkajícího se připuštění vstupu 2. žalovaného do řízení, kdy za každého z nich by odměna činila 1.250 Kč, tedy 2.500 Kč za oba, tato částka se podle § 12 odstavec 4 při společném úkonu při zastupování 2 osob snižuje o 20 %, pro každého tak činí 1.000 Kč a za oba 2.000 Kč. Odměna 4.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne datum k doplnění žaloby ze dne datum, kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno d) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem 4.000 Kč.

42. Odměna 2.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne datum do usnesení o nepřipuštění zastoupení zmocněncem titul. příjmení, kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 2 písmeno c) činí u každého 1.250 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 1.000 Kč, za oba celkem 2.000 Kč.

43. Odměna 4.000 Kč náleží za vyjádření obou žalovaných ze dne datum k dovolání žalobce do usnesení o nepřipuštění zástupce titul. příjmení, kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno k ) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem 4.000 Kč.

44. Odměna 4.000 Kč náleží za účast právního zástupce žalovaných na jednání dne datum, kdy odměna za tento úkon podle §11 odstavec 1 písmeno g) činí u každého 2.500 Kč, dle § 12 odstavec 4 se při zastupování 2 osob snižuje o 20 % na částku 2.000 Kč, za oba celkem

4.000 Kč.

45. Za 5 úkonů právní pomoci v době, kdy byly společně zastoupeni oba žalovaní, náleží jejich zástupci odměna 16.000 Kč (číslo číslo číslo číslo číslo) a náhrada hotových výdajů 1.500 Kč za 5 paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, celkem 17.500 Kč, za zastoupení každého z nich 8.750 Kč.

46. Náklady 1. žalovaného činí 20.250 Kč a sestávají z částek 11.500 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen samostatně a 8.750 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen společně s 2. žalovaným.

47. Náklady 2. žalovaného činí 15.900 Kč a sestávají z částek 7.150 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen samostatně a 8.750 Kč za zastoupení v době, kdy byl zastoupen společně s 1. žalovaným.

48. Tyto částky je žalobce povinen zaplatit žalovaným k rukám jejich zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.