OSBV 9 C 43/2024-136

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A, se sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B, se sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ o vydání bezdůvodného obohacení,

Zamítá se žaloba o zaplacení částky částka.

Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobou ze dne datum doručenou téhož dne soudu se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Před zánikem manželství účastníci vypořádali své společné jmění manželů dohodou ze dne datum. V ní se mimo jiné dohodli, že rodinný dům v Anonymizováno č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. St. Anonymizováno/Anonymizováno, připadá do výlučného vlastnictví žalobce. Žádný z účastníků však následně nepodal návrh na vklad vlastnického práva pro žalobce dle této dohody, a proto vlastnické právo žalobce nebylo do katastru nemovitostí zapsáno. Ostatní části dohody byly účastníky splněny, žalobce se stal výlučným dlužníkem ohledně dluhu uvedeného v čl. VI. dohody. Následně po uplynutí lhůty dle § 741 o. z. bylo na základě čestného prohlášení žalované zapsáno v katastru nemovitostí podílové spoluvlastnictví předmětného domu oběma účastníky, a to s ohledem na zákonnou nevyvratitelnou domněnku vypořádání. Žalobce s pokoušel s žalovanou dohodnout smírnou cestou s tím, že k vypořádání mezi nimi došlo výše uvedenou dohodou a žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na domě neoprávněně, avšak bez úspěchu. Podle stávající judikatury nelze zápis v katastru nemovitostí po uplynutí tří let od zániku manželství zvrátit či napadnout. S ohledem na špatnou finanční situaci žalobce, byl tento nucen se z domu odstěhovat s tím, že jej potřebuje pronajmout a rychle prodat. Dne datum byla žalobcem a žalovanou jako prodávajícími spoluvlastníky uzavřena kupní smlouva na prodej předmětného domu (dále jako „Kupní smlouva“). Dle čl. II odst. 2 Kupní smlouvy byla sjednána kupní cena ve výši částka. Dle čl. II odst. 4 Kupní smlouvy vyplatí schovatel nejpozději do datum částku částka (zůstatek úvěru) ve prospěch věřitele, dále částku částka na účet žalované a částku částka žalobci. Dle informace poskytnuté žalobci schovatelem byla kupní cena v řádném termínu složena do advokátní úschovy a částka připadající na zůstatek úvěru již byla z úschovy vyplacena věřiteli. Podle žalobce je prospěch, který žalovaná získá vyplacením části kupní ceny dle výše uvedené smlouvy, jejím bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 o. z. Proto žalobce žádá, aby mu byla vydána částka částka (část kupní ceny, jež má být podle výše uvedené kupní smlouvy vyplacena žalované ponížená o částka – splátky úvěru uhrazené žalovanou za žalobce a zápůjčka). Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána, aby do datum žalovanou částku uhradila žalobci, avšak ta žalovanému nic neuhradila ani jej nekontaktovala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že účastníci byli manželé, učinila také nesporným, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení po dobu po rozvodu manželství, jejímž předmětem bylo mimo jiné i vypořádání nemovité věci, a to stavby čp. Anonymizováno postavené na pozemku p. č. st. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo manželství účastníků rozvedeno. Výše uvedená dohoda nebyla nikdy vložena do katastru nemovitostí. Podle ustanovení § 738 odst. 1 o. z. má dohoda o vypořádání vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků, v části týkající se této věci, zápisem do veřejného seznamu. Po uplynutí 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství již nebylo možné podat návrh na vklad vlastnického práva dle dohody, a dohoda tak nenabyla, v části týkající se nemovitosti, věcně právních účinků. Ve zbylém však dohoda právních účinků nabyla. Zákon vyžaduje, aby ve tříleté lhůtě od zániku manželství došlo k vypořádání společného mění manželů včetně vkladu pravdu do katastru nemovitostí, nikoliv pouze k uzavření dohody o vypořádání společného mění manželů. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum. Společné jmění účastníků tak bylo, v části týkající se nemovitostí, vypořádáno zákonnou fikcí dle ustanovení § 741 písm. b) o. z., a oba účastníci se tak stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti, každý s podílem o velikosti jedné ideální poloviny k celku. Tím, že žalovaná na základě prohlášení o zániku společného mění manželů a vzniku podílového spoluvlastnictví tuto skutečnost navrhla k zápisu do katastru nemovitostí a katastr tento vklad povedl, žalovaná pouze zajistila soulad mezi aktuální právním stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Tento její postup nelze považovat za nezákonný ani za rozporný s dobrými mravy. Žalovaná před podáním návrhu na vklad navíc s žalobcem způsob řešení situace probírala, on souhlasil s postupem žalované a sám přiznal, že se o věc nestaral a svým vlastním opomenutím si způsobil, že mu náleží jen ideální polovina nemovitosti. O zahájení vkladového řízení byl žalobce informován, neboť byl obeslán katastrálním úřadem informací o vyznačení plomby ze dne datum. Ani v průběhu ochranné dvacetidenní lhůty neprojevil žalobce nesouhlas ani se žádným způsobem nedomáhal jiného majetkového uspořádání, což opět poukazuje na to, že žalovaný s tímto způsobem vypořádání souhlasil. Pokud jde o skutečnost, že na základě dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů účastníků nedošlo k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, nelze podle přesvědčení žalované tuto skutečnost přičítat jí. Vklad měl být proveden ve prospěch žalobce, tedy bylo zejména na něm, aby hájil svá práva a návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle dohody účastníků podal. Žalovaná považuje za neoprávněný postup žalobce, který si nárokuje bezdůvodné obohacení poté, co spolu s žalovanou, kupujícím jméno FO a schovatelkou tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem uzavřeli dne datum kupní smlouvu se smlouvou o advokátní úschově kupní ceny. K jednání o smírném řešení celé situace mezi žalobcem a žalovanou skutečně došlo a jeho výsledkem byl společný prodej nemovitosti a vypořádání tak, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Žalobce v průběhu jednání o prodeji nemovitosti žádným způsobem nerozporoval způsob rozdělení finančních prostředků tvořících kupní cenu, s tímto souhlasil, o čemž svědčí skutečnost, že kupní smlouvu v tomto znění podepsal. Smlouva navíc prošla před podpisem revizí ze strany jeho právní zástupkyně. Podle žalované je pravděpodobné, že žalobce již v okamžiku uzavření kupní smlouvy věděl, že po žalované bude následně nárokovat bezdůvodné obohacení, a to i přesto, že v kupní smlouvě, s jejímž obsahem byl srozuměn a souhlasil, je jednoznačně popsán způsob vypořádání, resp. rozdělení kupní ceny. Podání žaloby je podle žalované zjevným zneužití práva, které podle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Žalobce tak vlastně vytvořil stav, ve kterém žalovaná spoléhala na to, že vzájemné nároky mezi účastníky jsou vypořádány, přičemž následně se žalobce svým chováním s tímto svým předchozím jednáním dostává do rozporu. Proto žalovaná navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Podle ustanovení § 738 odst. 1 o. z. má dohoda o vypořádání vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

4. Podle ustanovení § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle ustanovení § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

7. Skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný. Účastníci vypořádali své společné jmění manželů dohodou datovanou dnem datum, podepsanou však až dne datum, přičemž se v ní dohodli, že rodinný dům v Anonymizováno, č. p. Anonymizováno, stojící na pozemku p. č. st. Anonymizováno/Anonymizováno, připadá do výlučného vlastnictví žalobce. Text dohody připravil žalobce prostřednictvím svého zástupce. Ve věci však nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva. Ostatní části dohody byly splněny, včetně toho, že se žalobce stal výlučným dlužníkem dluhu uvedeného v čl. VI. dohody. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Na základě čestného prohlášení žalované (ze dne datum), tři roky po uplynutí lhůty dle § 741 o. z., bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky ke dni datum podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k předmětné nemovitosti. Následně byla mezi účastníky řízení jako prodávajícími, jméno FO, nar. datum, jako kupujícím, a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokátkou, jako schovatelkou, dne datum uzavřena kupní smlouva se smlouvou o advokátní úschově kupní ceny. Předmětem této smlouvy byl převod spoluvlastnických podílů žalobce a žalované k danému rodinnému domu, do výlučného vlastnictví jméno FO. Kupní cena byla sjednána na částka, přičemž schovatelka měla vyplatit částka (zůstatek úvěru) ve prospěch věřitele, dále částku částka na účet žalované, a částku částka žalobci. Když se žalobce o tom, že se s žalovanou stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti dozvěděl (po prohlášení žalované), nejprve na to nijak nereagoval. Až v souvislosti s jednáním o uzavření výše uvedené kupní smlouvy prostřednictvím své zástupkyně vyjádřil názor, že je výlučným vlastníkem nemovitosti. Na to reagovala zástupkyně právní argumentací shodnou, jako ve vyjádření k žalobě. Poté žalobce uvedenou kupní smlouvu podepsal.

8. Tento skutkový stav soud kromě souhlasných tvrzení účastníků zjistil také z jimi předložených listin, a to dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne datum (podle ověřovacích doložek oba účastníci smlouvu podepsali datum), kupní smlouvy ze dne datum, výpis z katastru nemovitostí, čestného prohlášení žalované ze dne datum určeného pro katastr nemovitostí, informace o vyznačení plomby ze dne datum, dále pak z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka (zejména z rozsudku o rozvodu manželství) a výpovědí účastníků. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

9. Po posouzení shora popsaného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud neshledal, že by jednáním žalované byla naplněna jakákoliv ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení. Uzavřením výše uvedené dohody došlo k vypořádání společného jmění účastníků ve smyslu ustanovení § 738 a násl. o. z. Na základě této dohody se měl stát žalobce výlučným vlastníkem výše uvedené nemovitosti. V části, která se netýkala nemovitosti, nabyla dohoda účinků ke dni datum. To, že k nabytí účinnosti dohody ohledně nemovitosti je podle posledně citovaného ustanovení třeba zápisu v katastru nemovitostí, muselo být známo oběma stranám, neboť v době uzavírání dohody již dlouho (od datum) v českém právním řádu platilo dvoufázové nabývání věcného práva k nemovitostem, kdy nejprve musí být uzavřena smlouva a následně proveden vklad do katastru nemovitostí. Nelze klást k tíži žalované, že nepodala návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti podle této dohody, když tento vklad byl ve prospěch žalobce. Bylo tedy v jeho zájmu návrh na vklad podat. V řízení nebyly prokázány, dokonce ani tvrzeny, žádné závažné důvody, které by žalobci v podání návrhu na vklad bránily. Uplynutím tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tedy ke dni datum nastaly účinky nevyvratitelné právní domněnky ve smyslu ustanovení § 741 o. z., a účastníci se stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti a jejich podíly byly stejné. Tím bylo společné jmění účastníků vypořádáno. V tom, že žalovaná tři roky poté, co nastaly popsané účinky, učinila prohlášení, na základě kterého bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zapsáno do katastru nemovitostí, nelze spatřovat nic protiprávního ani rozporného s dobrými mravy. Byl to totiž žalobce, který se vlastní nečinností připravil o možnost nabýt výlučné vlastnictví k nemovitosti. V tom, že se žalovaná stala podílovou spoluvlastnicí nemovitosti nelze spatřovat její bezdůvodné obohacení. Pokud jde o výše uvedenou kupní smlouvu ze dne datum, je v ní konstatováno podílové spoluvlastnictví obou účastníku k předmětné nemovitosti a je zde upraven i způsob rozdělení kupní ceny. Prodejem nemovitosti tak došlo k zániku a zároveň i vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníku. Oba účastníci tuto smlouvu podepsali po konzultaci se svými právními zástupci. Jestliže žalobce tvrdí, že měl výhrady k obsahu kupní smlouvy (pokud jde o vlastnictví nemovitosti a rozdělení kupní ceny) a podepsal ji z důvodu tísně spočívající v tom, že z finančních důvodů potřeboval dům prodat, tak v řízení nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že by mohla být naplněna skutková podstata ustanovení § 1796 o. z. Navíc žalobce si protiřečí, když na jedné straně tvrdí, že se smlouvou nesouhlasí, na druhé straně její účinky nijak nezpochybňuje, když nenapadl její platnost ani vlastnické právo nabyvatele. Ujednání o způsobu výplaty kupní ceny není podle přesvědčení soudu oddělitelné od zbytku smlouvy, nelze tedy uplatnit jen částečnou neplatnost tohoto jednání. Relativní neplatnost z důvodu lichvy žalobce ani nenamítal. K celé situaci došlo pouze z toho důvodu, že žalobce nedbal svých práv a nepodal návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti na základě výše uvedené dohody a následně po poradě se svojí právní zástupkyní uzavřel výše uvedenou kupní smlouvu, která obsahuje vypořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky. Podle přesvědčení soudu tak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jednala protizákonně či v rozporu s dobrými mravy, a že by byla naplněna jakákoliv ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení (plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl…). Proto soud žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti předběžnému opatření ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim dle § 11 odst. 1 písm. j) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., a cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 50 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 50 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. Celkem jde tedy o částku částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.