OSBV 8 C 208/2025-48

Okresní soud v adresa rozhodl samosoudkyní tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ o žalobě na ochranu rušené držby

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované obnovit předchozí stav a umožnit žalobci nerušený přístup a užívání domu nacházejícího se na pozemku parc. č. Anonymizováno, v obci a k. ú. adresa a na uložení povinnosti žalované vydat žalobci klíč od vstupních dveří, se zamítá

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám její právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 11.655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Žalobou se žalobce domáhá ochrany rušené držby tak, aby žalované byla uložena povinnost uvedená ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Uvedl, že vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno, zahrada o výměře 438 m2 v obci a k. ú. adresa, je žalovaná a účastníci na něm v době, kdy byli v partnerském vztahu, vystavěli pro účely společného bydlení mezi lety 2001 a 2014 se souhlasem jeho tehdejších vlastníků stavbu lisovny s pobytovými místnostmi a garáží. Účastníci stavbu společně obývali, dodělávali ji a vybavovali, přesto nebyla dosud fakticky dokončena do stavu, aby mohla projít kolaudací, není proto zapsána v katastru nemovitostí. V současnosti ji po rozchodu a odstěhování žalované obývá a dokončuje již jen žalobce, který je dlouhodobým držitelem a uživatelem stavby. Tato okolnost je mezi stranami nesporná, když žalovaná sama podala proti žalobci žalobu na vyklizení dotčené nemovitosti v dosud neskončeném řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 217/2021. U Okresního soudu v Břeclavi probíhá pod sp. zn. 8 C 1/2024 i dosud neskončené řízení o určení vlastnictví k dotčené nemovitosti. Dne 24. 6. 2025 žalobce při návratu domů zjistil, že v jeho nepřítomnosti žalovaná bez vědomí a souhlasu žalobce vystěhovala ze stavby jeho věci a vyměnila zámky u vstupních dveří, čímž mu znemožnila vstup do objektu a jeho faktické užívání a došlo tak k narušení jeho držby domu vystěhováním věcí žalobce a fyzickým znemožněním přístupu do domu.

Žalovaná uvedla, že žalobce nesplňuje zákonné předpoklady ochrany držby dle § 1003 o. z., není poctivým ani oprávněným držitelem, ani není prokázáno rušení jeho držby ve smyslu uvedeného ustanovení. Na pozemku p. č. Anonymizováno stojí stavba dosud nezapsaná v katastru nemovitostí, vlastníkem pozemku žalobce nikdy nebyl, ani mu nikdy nesvědčil žádný právní titul k jeho užívání, pouze konkludentní a následně odvolaný souhlas vlastníka. Po skončení partnerského vztahu účastníků v roce 2014 žalovaná odvolala souhlas s pobytem žalovaného ve stavbě i s užíváním pozemku p. č. Anonymizováno. Od roku 2014 žalobce tedy ví, že mu stavba ani pozemek p. č. Anonymizováno nepatří a žalovaná nesouhlasí s jeho pobytem ve stavbě. Přesto ji žalobce do roku 2024 užíval. Až v řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 217/2021 vznesl tvrzení, že je jejím spoluvlastníkem a v žalobě vedené pod č. j. 8 C 1/2024 tvrdí dohodu účastníků o tom, že stavba bude v jejich podílovém spoluvlastnictví. Žalobce odmítl stavbu opustit a vyklidit, tvrdil, že ji někdy v budoucnu opustí, až si postaví vlastní dům. K žalované a jejím rodičům se choval způsobem vykazujícím znaky domácího násilí, žalovanou ze stavby vypudil, 10 let nehradil náklady spojené s bydlením a bez souhlasu rodičů žalované používal jejich nemovitosti k průchodu na pozemek p. č. Anonymizováno a vstupu do stavby. K opuštění stavby došlo po podání žaloby na vyklizení věci (vedené pod sp. zn. 5 C 217/2021 v roce 2024, ovšem nikoliv z důvodu výměny zámku žalovanou, ale proto, že ta přestala hradit elektrickou energii a stavba se stala neobyvatelnou. Žalobce se nemůže domáhat ochrany držby, pokud jednal v rozporu s vůlí vlastníka a bez právního důvodu (28 Cdo 3943/2011). Žalobce netvrdí žádné konkrétní jednání, které by naplňovalo rušení držby, nejedná se o odnětí věci ani násilný zásah. Upozornění na nutnost vyklizení nenaplňuje znaky rušení držby (NS ČR 22 Cdo 5451/2007), tvrzení o porušení držby až výměnou zámků žalovanou je v rozporu s tvrzením žalobce, které uplatňuje ve správním řízení o zrušení trvalého bydliště, kde tvrdí, že se zdržuje v domě číslo popisné Anonymizováno v obci adresa. Pozemek p. č. Anonymizováno není přístupný přímo z veřejné komunikace, ale jen přes pozemky p. č. St. Anonymizováno a St. Anonymizováno ve spoluvlastnictví jméno FO a žalované a žalované a jejích rodičů jméno FO a jméno FO. Žalobce není jejich vlastníkem žádného z těchto pozemků ani staveb. Přístup přes pozemky jiných osob mu nebyl nikdy výslovně udělen věcným právem nebo obligačním vztahem a byl mu umožněn pouze v době jeho soužití s žalovanou konkludentním souhlasem, který byl po ukončení vztahu účastníků výslovně odvolán v roce 2014, písemně pak výzvou k vyklizení z 11. 9. 2020. Držba dle § 993 občanského zákoníku musí být faktická a zjevná, vykonávaná ve shodě s vůlí vlastníka, popř. z jeho tolerance, není-li opřena o jiný titul. Pokud byl přístup pouze trpěn a následně zakázán, držitel nemá legitimní prostředky k výkonu držby. Žalovaná odkazuje na judikaturu NS ČR, 22 Cdo 2327/2007, podle níž přístup k pozemku (nemovitosti), který je možný pouze přes cizí pozemky, zakládá možnost výkonu držby pouze tehdy, je-li umožněn na základě práva nebo alespoň tolerance vlastníka. Jakmile vlastník vstup přes svůj pozemek výslovně odepře, nelze držbu vykonávat ani udržet“, 22 Cdo 2812/2004: „Není možné držet přístupovou cestu přes cizí pozemek, pokud vlastník této cesty výkon držby výslovně odmítl. Takové jednání není poctivé a nemůže požívat držební ochrany.“, NS ČR, 22 Cdo 1823/2000: „Přístup k pozemku nelze vydržet, pokud vstup přes cizí pozemek není umožněn právně relevantním způsobem (např. věcným břemenem, smlouvou či výslovným souhlasem vlastníka), “ NS ČR, 22 Cdo 3387/2010: „Ochrany se nemůže domáhat ten, kdo fakticky užívá věc (např. stavbu), k níž se nemůže dostat jinak než porušováním práv jiných osob.“ Žalobce nemá právní důvod užívat pozemky St. Anonymizováno a St. Anonymizováno ani v případě, že by měl technickou možnost vstupu do stavby na p. č. Anonymizováno, jeho přístup přes tyto pozemky je neoprávněný a držba stavby na p. č. Anonymizováno tím pádem protiprávní, protože k ní nemá zajištěn legální přístup. jméno FO držba nemůže být poctivá ani oprávněná a nepožívá právní ochrany dle § 1003 a násl. o. z. Žalobce tedy není poctivý ani oprávněný držitel, tvrzení o rušení držby nejsou prokázána, stavbu i pozemek užíval v rozporu s vůlí vlastníka a žalobou pouze zneužívá institutu ochrany držby jako obranu proti vyklizení, případně zrušení trvalého bydliště.

Podle § 176 o. s. ř. se ust. § 177 až § 180 o.s.ř. použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

Žalobou podle § 176 a násl. o. s. ř. se žalobce domáhá tzv. posesorní ochrany rušené držby. Držba, a to i držba nepoctivá, je chráněna proti svémocnému odnětí, tj. vypuzení z držby dle § 1007 o. z., dále proti jinému rušení nespočívajícímu v odnětí držby dle § 1003 o. z. a proti ohrožení držby nemovité věci prováděním či odstraňováním stavby dle § 1004, § 1005 o. z.

Podle § 177 odstavec 1 o.s.ř., domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

Podle § 178 o.s.ř., se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

Podle § 180 odstavec 1 o.s.ř., ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

Podle § 180 odstavec 2 o.s.ř., soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání.

Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe. Je tedy třeba, aby se držitel ujal věci proto, aby ji měl jako vlastník, musí proto jednak věc fakticky (nikoli jen fyzicky) ovládat a jednak mít k tomuto ovládání vůli, vůli držet věc či vykonávat právo pro sebe a svým jménem, tedy nakládat s ní jako s vlastní, aniž by mělo význam, zda má představu o právním stavu věci, zda si je vědom toho, že vlastníkem není. Rozhodujícím je stav držet věc pro sebe.

Podle § 988 odst. 1 o. z. lze držet právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Podle § 989 odst.2 jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

Podle § 993 o. z., Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

Podle § 1003 o. z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

Podle § 1007 odst. 1 o. z., byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle § 1007 odst. 2, vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Toto ustanovení poskytuje ochranu držiteli, jenž byl z držby vypuzen a umožňuje mu domáhat se, aby se vypuditel zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Nejčastěji vypuzení spočívá ve znemožnění faktického ovládání věci a žaloba směřuje k navrácení odňaté držby.

Podle § 654 odstavec 1 o. z., nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to: ⟪LB:lb_001⟫ - výpisy z LV č. hodnota a LV č. hodnota, k. ú. adresa (čl. 33, 34), na nichž jsou jako spoluvlastníci pozemků parc. č. St. Anonymizováno a St. Anonymizováno, každá k podílu ½ zapsány žalobkyně a jméno FO, přes tyto pozemky bylo zřízeno ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno věcné břemeno cesty a stezky. Jako spoluvlastníci stavby č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. St. Anonymizováno a stavby bez čp/če na pozemku parc. č. St. Anonymizováno k podílu ½ zapsána žalobkyně a k podílu ½ jméno FO a jméno FO. Z katastrální mapy a orthofota (čl. 32, 44) je patrno, že pozemek parc. č. Anonymizováno a stavba na něm jsou z veřejné komunikace přístupné pouze přes pozemky parc. č. St. Anonymizováno a St. Anonymizováno. Stavba a vystěhované věci jsou zachyceny na fotografii (čl. 5, 6). ⟪LB:lb_002⟫ - dopisem ze dne 19. 11. 2020 (čl. 41) vyzvali jméno FO a jméno FO žalobce k vyklizení nemovitosti, a to stavby bez čp/če – jiná stavba, postavené na pozemku p. č. St. Anonymizováno v k. ú. adresa s tím, že na předchozí výzvu ze dne 11. 9. 2020 nebylo reagováno. ⟪LB:lb_003⟫ - žalobou ze dne 13. 9. 2021 (čl. 11) podanou ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 217/2021, v níž se žalovaná domáhá proti žalobci vyklizení předmětné stavby, užívané žalobcem, kdy se žalovaná dlouhodobě usiluje, aby žalobce stavbu opustil. Do protokolu o jednání ze dne 9. 11. 2023 ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 217/2017 (čl. 38) žalobce uvedl, že se považuje za spoluvlastníka sporné stavby, žádnou určovací žalobu do té doby nepodal. Uvedl, že si staví vlastní nemovitost., která zatím není zkolaudována a obyvatelná, po jejím dokončení je ochoten se ze sporné nemovitosti vystěhovat. ⟪LB:lb_004⟫ - žalobou ze dne 31. 12. 2023 (čl. 10) podanou ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 1/2024, v níž se žalobce domáhá proti žalované určení, že účastníci jsou spoluvlastníky staveb na pozemku parc. č. Anonymizováno. Ve vyjádření se k žalobě ze dne 9. 2. 2024 (čl. 14) žalovaná uvedla, že partnerský vztah účastníků skončil v roce 2014 a od té doby žalobce bez právního důvodu užívá jak pozemek p. č. Anonymizováno, tak na něm stojící stavby. ⟪LB:lb_005⟫ - žalobou ve věci spisová značka (čl. 45) se žalobce domáhá určení, že je se, že spoluvlastníkem staveb na pozemku parc. č. Anonymizováno v rozsahu id 1/2 a ve vyjádření k žalobě (čl. 47) žalovaná uvedla, že došlo pouze k přestavbě stavby původní, aniž by vznikla stavba nová. ⟪LB:lb_006⟫ - rozhodnutím právnická osoba v Anonymizováno č. j. Anonymizováno/175/2025 ze dne 4.6.2025 (čl. 35) bylo žalobci zrušeno trvalé bydliště na adrese adresa. Žádost podala žalovaná s tím, že žalobce na této adrese nebydlí a ani se zde nezdržuje. Předvolaní svědkové tento údaj potvrdili. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce dne 2.7.2025 odvolal (čl. 36). Uvedl, že ve stavbě na pozemku parc. č. Anonymizováno má faktické bydliště, s pozemky parc. č. St. Anonymizováno a St. Anonymizováno tvoří stavba funkční celek. ⟪LB:lb_007⟫ - podáním vysvětlení do úředního záznamu ze dne 21.7.2025 na Policii ČR pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-1/ČJ 2025-Anonymizováno (čl. 7), kde žalobce uvedl, že na adrese adresa má trvalý pobyt a dne 24. 6 2025 zjistil výměnu zámku v obytné části objektu, kam nemá nyní přístup. jméno FO pouze přespává, jinak bydlí v rozestavěném domě v Uherčicích. V domě má ještě své věci, ale teď k nim nemá přístup, toto zjistil, když se nemohl do domu dostat. ⟪LB:lb_008⟫ - čestným prohlášením ze dne 21.7.2025 (čl. 8), v němž jméno FO potvrzuje, že uvedeného dne byl na adrese adresa svědkem toho, že se žalobce pokoušel odemknout na této adrese vchodové dveře, ale klíč do zámku nepasoval. V minulosti byl několikrát svědkem obdobného úkonu, kdy klíč do zámku bez problémů zapadl, což se v tomto případě nestalo a je zřejmé, že na dveřích byly vyměněny zámky. Jak vzdálená byla minulost, kdy byl svědkem toho, že žalobce dům odemykal a klíč do zámku zapadl, uvedeno není.

V posesorním řízení soud rozhoduje na základě zjištění skutkového stavu o tomto faktickém stavu a není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky či jde-li o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, které jsou řízení petitorního, v němž se žalovaný bude domáhat ochrany svého vlastnického práva. Pro účely žaloby z rušené držby stačí, prokáže–li držitel svou poslední pokojnou držbu a její svémocné rušení žalovaným, popř. že posesorní žaloba byla podána včas. Úkolem soudu je poskytnutí ochrany poslednímu faktickému pokojnému stavu a žalovaný může namítat uplynutí prekluzivní lhůty, neexistenci držby nebo popírat tvrzení, že držba žalobce byla žalovaným rušena nebo byla rušena svémocně. Nemůže se bránit tím, že rušebním činem vykonává své právo, není-li součástí tohoto práva oprávnění zasáhnout do cizí držby svémocně, tedy bez úředního svolení.

Nebylo prokázáno, že se žalobce k žalované a jejím rodičům choval způsobem vykazujícím znaky domácího násilí a žalovanou tak ze stavby vypudil. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 1517/2002 a 22 Cdo 3547/2008 se zabývají poctivostí držby, tedy situací, kdy si držitel je vědom, že mu věc nepatří, či užívají věc toliko z tolerování původního vlastníka bez právního titulu, chráněna je však držba nepoctivá. Žalobce ale nesplnil požadavek prokázat poslední pokojnou držbu k datu 24.6.2025, ani svémocné rušení držby žalovanou a ani včasné podání žaloby.

Dne 21.7.2025 na Policii ČR pod č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-1/ČJ 2025-Anonymizováno žalobce uvedl, že na adrese adresa má trvalý pobyt, ale tady pouze přespává a jinak bydlí v rozestavěném domě v Anonymizováno. V rozporu s těmito údaji je zjištění ze správního řízení, v němž výslechem svědků dne 16.5.2025 bylo zjištěno, že se žalobce v domě fakticky nezdržoval již před tímto datem, od kterého uplynulo více než 6 týdnů. Tomu by odpovídalo i tvrzení žalované, že žalobce opustil stavbu již v roce 2024. Nebylo prokázáno, že žalobce byl z držby žalovanou vypuzen a že mu žalovaná až k datu 24.6.2025 odepírala plnit, co dosud plnila, soud by proto podle § 1008 odst. 1 o. z. zamítl žalobu na ochranu držby už z důvodu podání žaloby po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se měl dozvědět o svém právu a o osobě, která držbu ruší. Nebylo zjištěno svémocné rušení držby, spíše neexistence faktické pokojné držby.

Je zřejmé, že pokojný stav držby netrvá již delší dobu, byl narušen nejméně podáním žaloby na vyklizení stavby před 4 lety. Žalovaná se užívání nemovitosti bránila již žalobou 5 C 217/2021 ze dne 13. 9. 2021, žalobce až v průběhu řízení začal tvrdit, že je spolu vlastník stavby a až s odstupem více než dvou let uplatnil vlastnické právo k podílu na ní. Delší dobu před tvrzeným datem 24. 6. 2025 nebyl žalobce držitelem pokojně vykonávajícím právo užívání stavby, nechoval se ani jako její vlastník, když začal tvrdit, že je spoluvlastník stavby až se značným časovým odstupem. Pokojný stav měl podle žalobce trvat až do 24. 6. 2025 a žalobce zmiňuje jeho narušení, které měl zjistit až uvedeného dne, patrně ve snaze vzbudit dojem trvání pokojného stavu až do uvedeného data, od kterého do doby podání žaloby uplynul měsíc, když šestitýdenní prekluzivní lhůta ode dne, kdy se dozvěděl o rušení držby a kdy mohl své právo uplatnit poprvé, stanovená ust. § 1008 o. z. již dávno uplynula. Podstata posesorní ochrany spočívá v poskytnutí ochrany držbě bez ohledu na kvalitu držby, marným uplynutím lhůty k uplatnění posesorního nároku na ochranu však tento nárok zaniká. K opožděnému podání žaloby musí soud přihlédnout z úřední povinnosti. Zamítavý výrok se tedy opírá i o marné uplynutí prekluzivní lhůty podle § 1008 o. z. Pokud žalobce i nadále poté, co mu žalovaná dala najevo svůj nesouhlas s užíváním stavby, ji i nadále užíval, činil tak vědomě ve zjevném rozporu s vůlí vlastníka stavby i sousední nemovitosti a toto užívání není dlouhodobě pokojné.

Mimo to, pokud byl žalobci přístup přes p. č. St. Anonymizováno a St. Anonymizováno zakázán, neměl by ani v případě vyhovění žalobě zajištěn přístup do objektu. Věcné břemeno cesty a stezky přes uvedené pozemky bylo zřízeno ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno, který vlastní žalovaná, nikoli ve prospěch stavby na pozemku a žalobce zatím jako vlastník stavby zjištěn nebyl.

Žaloba ve věci byla podána dne 23. 7. 2025 a soud je povinen o ní rozhodnout podle § 177 odstavec 1 o.s.ř. do 15 dnů od zahájení řízení, v dané věci tedy do 7. 8. 2025 a jednání není třeba nařizovat. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Soud se omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Držba v podobě dlouhodobého užívání domu žalobcem v minulosti plyne z žaloby o vyklizení domu, podané ve věci vedené pod sp. zn. 5 C 217/2021, v níž žalovaná v roce 2021 potvrzovala, že stavbu dlouhodobě užívá žalobce. Ve smyslu ust. § 178 o.s.ř. však nebyla listinnými důkazy zjištěna poslední držba k datu 24. 6. 2025 ani její svémocné rušení žalovanou. Zákonná ustanovení upravující procesní lhůty nedávají soudu příliš možností zabývat se blíže okolnostmi sporu, tedy ani podrobnějším zkoumáním žaloby, která napadla soudu dne 23. 7. 2025 v 23:40:30 hod., dne 24. 7. 2025 byla zaslána k vyjádření protistraně a do data 7. 8. 2025 je povinností soudu o ní rozhodnout. Ode dne 28. 7. 2025 do 31. 7. 2025 (pondělí až čtvrtek) čerpala věc vyřizující soudkyně dovolenou, jejími jednacími dny jsou úterky a čtvrtky a ode dne 4. 8. 2025 do 8. 8. 2025 probíhají v soudní budově práce, pro které nebyla jednání možné konat. Soud proto postupoval podle ust. § 177 odstavec 1 věta třetí o.s.ř. a o žalobě rozhodl bez nařízení jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř. Úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 11.655 Kč, tvořených částkou 5.000 Kč na soudním poplatku a odměnou právního zastoupení 6.655 Kč, sestávající z částky 4.600 Kč za dva úkony právní služby po 2.300 Kč podle § 9 odstavec 1, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., (dále advokátního tarifu), částkou 900 Kč za dvě paušální částky hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odstavec 3 advokátního tarifu (převzetí žaloby a podání vyjádření), částkou 1.155 Kč na 21 % DPH z částky 5.500 Kč podle § 14a advokátního tarifu.

Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám její zástupkyně v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.