OSCB 27 C 71/2022-211

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; celé jméno žalobkyně, datum narození, ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátkou, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti; ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; země - stát. instituce, IČO, ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa státního zastupitelství, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupení anonymizováno 7 slov, ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 299 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 299 112 Kč od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 233 707 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 532 819 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 707 Kč od datum do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 000 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3600 Kč tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala proti žalované z titulu odpovědnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., náhrady nákladů obhajoby ve výši 532 819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a dále přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum z částky 1 500 000 Kč do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne datum bylo vydáno Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, odborem hospodářské kriminality číslo jednací, usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro přečin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku. Žalobkyně proti uvedenému usnesení podala stížnost, která byla zamítnuta. Následně po podání obžaloby bylo proti žalobkyni vedeno trestní řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. spisová značka, který rozsudkem ze dne datum uznal žalobkyni vinnou a uložil žalobkyni trest v délce trvání dvanácti měsíců podmíněně odložených na zkušební dobu dva roky. Proti výše uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, na jehož základě Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k opětovnému projednání. Krajský soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) následně opětovně rozsudkem ze dne datum uznal žalobkyni vinnou a odsoudil ji k osmi měsícům, kdy výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dva roky. Zároveň v části jednání, které bylo kladeno obžalobou žalobkyni za vinu, byla žalobkyně obžaloby zproštěna. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze vydal dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka rozsudek, ve kterém žalobkyni v plném rozsahu zprostil podané obžaloby.

2. Žalobkyně dále uvedla, že od počátku trestního řízení byla právně zastoupena, a to nejprve anonymizováno jméno příjmení a následně anonymizováno jméno příjmení. Žalobkyně byla po celou dobu řízení vmanipulována do postavení delikventa, což pro žalobkyni znamenalo enormní psychickou zátěž, která se značně podepsala i na jejím zdravotním stavu. Dodnes žalobkyně vnímá komplexní postupy orgánů činných v trestním řízení jako dehonestaci své osoby. Žalobkyně pracovala jako pojišťovací makléř pro velmi významné klienty. Uvedená oblast je založena na vzájemné důvěře. Postavení žalobkyně v době trestního stíhání i po jeho skončení proto činilo a stále činí pro žalobkyni překážku v běžném způsobu nejen osobního života, ale výrazně taktéž v životě pracovním. Potenciální klienti žalobkyně si mohli v běžně dostupných prostředcích dohledat informace o vedení trestního řízení proti žalobkyni, což žalobkyni znemožňovalo uzavírat kontrakty. Žalobkyně nemohla působit ani jako samostatná pojišťovací makléřka. Toto přetrvává do dnešních dnů, kdy výkon odborné profese žalobkyně je soustředěn především na oblast Českobudějovicka, a to vzhledem k lidským a profesním vazbám přináší další ztížení postavení žalobkyni, jelikož důvěra v její osobu je významně narušena. I v současné době je po zadání jména žalobkyně do vyhledávacího serveru k nalezení několik článků, které pojednávají o trestním řízení vedeném proti žalobkyni, o tom, že žalobkyně měla jednat v rozporu se zákonem, kdy nikde není konstatováno, že by žalobkyně byla zproštěna viny. Dne datum byl na stránkách regionálního deníku uveřejněn článek s nadpisem:„ Za přihrání klientů synovi má žena podmínku“. U tohoto článku je hned v titulním popisu žalobkyně jmenována, následuje její fotografie. V článku je citován předseda senátu, který jednání žalobkyně označuje za masivní a vinní ji z toho, že hrála dvojí roli. Dne datum vyšel na serveru idnes.cz článek s nadpisem:„ Žena manipulovala se zájemci o pojištění ve prospěch syna, rozhodl soud“, kdy je také hovořeno jmenovitě o osobě žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že shora specifikované trestní stíhání probíhalo téměř sedm let, což ani nelze považovat za přiměřenou délku řízení.

3. Pokud jde o žalobkyní požadovanou náhradu nákladů obhajoby vynaložených v souvislosti se shora specifikovaným trestním řízením, tak tyto žalobkyně vyčíslila ve výši smluvní odměny, tak jak byla dohodnuta mezi žalobkyní a jejími tehdejšími obhájci – anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení. Odměnu obhájce anonymizováno příjmení hradil syn žalobkyně příjmení jméno příjmení, kdy mezi žalobkyní a jejím synem byla uzavřena dohoda, že žalobkyně svému synovi postupně veškeré poskytnuté prostředky vrátí. V souvislosti s obhajobou anonymizováno příjmení byla uhrazena částka 440 167 Kč. Po ukončení přípravného řízení si žalobkyně zvolila jakožto nového obhájce anonymizováno jméno příjmení. Náklady její obhajoby činily 92 652 Kč Celkem tak žalobkyně požadovala na náhradě škody spočívající v nákladech vynaložených za obhajobu částku 532 819 Kč.

4. Úkony provedené anonymizováno příjmení v souvislosti s nimiž žalobkyně požaduje náhradu žalobkyně specifikovala následovně: účast u hlavního líčení dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, dále účast při vyhlášení rozsudku dne datum, účast při jednání název soudu dne datum, 2 krát sepis odvolání a dále 6 porad s klientem, a to dne datum, datum, datum, datum, datum a datum.

5. V souvislosti s obhajobou titul příjmení žalobkyně požadovala náhradu za následující provedené úkony: převzetí věci, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, žádost policejnímu orgánu o vyrozumívání o všech úkonech, nahlédnutí do spisu dne datum, výslech obviněné dne datum a datum, výslech svědka dne datum, výslech svědka dne datum od číslo do číslo hod, výslech svědka dne datum od číslo do 12.13 hod., datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 14: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 12: číslo – výslech svědkyně, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum žádost o přezkum postupu policejního orgánu, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 12: číslo výslech svědka, datum 8:30- 10:50 – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo výslech svědkyně, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 9:00- 10:50 – výslech svědka, datum 14: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně – 1 úkon, datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 13: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 11: číslo – výslech svědka, návrh na doplnění dokazování ze dne datum, seznámení se se spisem dne datum, nahlédnutí do spisu dne datum. Taktéž žalobkyně požadovala náhradu nákladů v souvislosti s poradami s titul, ohledně čehož odkázala na bližší specifikaci porad uvedenou titul.

6. Žalobkyně kromě náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech obhajoby požadovala také přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Každý měsíc trestního stíhání by měl být podle žalobkyně odškodněn částkou 20 000 Kč, jednalo se o necelých 76 měsíců trestního stíhání. Trestní řízení navíc podle žalobkyně trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Byl ovlivněn osobní i pracovní život žalobkyně.

7. V reakci na námitku promlčení nároku na přiměřené zadostiučinění vznesenou ze strany žalované uvedla žalobkyně, že tato námitka je v rozporu s dobrými mravy, neboť právní zástupkyně žalobkyně opakovaně telefonicky kontaktovala žalovanou a byla ze strany žalované ujišťována, že řízení o předběžném projednání nároku probíhá. Žalovaná má žalobkyni poskytnout dostatečné zadostiučinění za postup při vedení trestního řízení, především s ohledem na to, že bylo vedeno řízení nepřiměřeně dlouho, a taktéž s ohledem na celkový přístup orgánů činných v trestním řízení. Podle názoru žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, že po letech vytrpěného trestního řízení, kdy doba přesahuje zásadně i dobu přiměřenou podle judikatury Nejvyššího soudu, zažívá žalobkyně opakující se mocenský přístup orgánů veřejné moci, konkrétně žalované. Žalobkyně dodnes čelí novinovým článkům, na které je odkazováno žalobou, jelikož tyto jsou veřejně dostupné. Pokud žalobkyně uzavírá nové kontrakty, je vystavena tomu, že je nucena klientům vysvětlovat současný stav věci. Žalobkyně je také dodnes léčena se závažnými psychickými problémy, které se odvíjí od traumatu způsobeného dlouhým a náročným trestním řízením. Žalobkyně trpí smíšenou úzkostně depresivní poruchou, která zásadně změnila její osobní i profesní život.

8. Žalobkyně dále uvedla, že nárok uplatnila u žalované podáním ze dne datum.

9. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Žalovaná uvedla, že nárok byl u žalované uplatněn dne datum podáním žalobkyně ze dne datum v celkové výši 2 032 819 Kč sestávající se z náhrady vynaložených nákladů právního zastoupení ve výši 532 819 Kč a z kompenzace nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč z blíže nespecifikovaného titulu. Přípisem ze dne datum a ze dne datum žalovaná žalobkyni vyzvala k doplnění informace, z jakého odpovědnostního titulu žádá nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč nahradit. Výzvy žalované zůstaly ze strany žalobkyně bez reakce. Žalovaná nevyhověla požadavku žalobkyně na náhradu nákladů vynaložených za obhajobu v trestním řízení, neboť žalobkyně neprokázala vznik této škody. Pokud jde o nemajetkovou újmu za trestní stíhání, tak žalovaná poskytla žalobkyni omluvu a finanční kompenzaci ve výši 20 000 Kč. Nárok na kompenzaci nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání žalovaná odmítla pro absenci odpovědnostního titulu, což bylo žalobkyni sděleno. Žalovaná dále shrnula procesní vývoj trestního řízení vedeného proti žalobkyni, uvedla, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, odboru hospodářské kriminality ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 trestního zákoníku. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla žalobkyně uznána vinnou přečinem zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 trestního zákoníku, a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let, a zároveň byla dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby pro dílčí útoky přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 trestního zákoníku. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka byl k odvolání žalobkyně v postavení obžalované a dále k odvolání poškozené právnická osoba s.r.o. rozsudek prvostupňového soudu částečně zrušen, a to v odsuzující části výroku o vině žalobkyně, ve výroku o trestu a ve výroku o povinnosti k náhradě škody a věc byla v tomto rozsahu vrácena prvostupňovému soudu. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla žalobkyně v postavení obžalované opět uznána vinnou přečinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku účinného do 12. 8. 2017 a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 2 roky. Dílem poté byla obžalovaná zproštěna obžaloby, a to ve vztahu k jednomu dílčímu útoku. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum částečně zrušen, a to v odsuzující části výroku o vině, výroku o trestu a výroku o povinnosti k náhradě škody, a bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně v podstavení obžalované byla podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby. Řízení tak pravomocně skončilo dne datum.

10. Žalobkyně byla podle tvrzení žalované přípisem žalované ze dne datum a ze dne datum vyzvána k předložení písemného přehledu úkonů právní služby vykonaných advokátem v souladu s advokátním tarifem, dokladu o zaplacení právních služeb, když na tyto výzvy žalobkyně nereagovala. Žalovaná byla schopna bez součinnosti žalobkyně ověřit pouze existenci dvou ze tří podmínek ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to tedy existence odpovědnostního titulu – nezákonného rozhodnutí a vztah příčinné souvislosti. Třetí podmínku, a to zejména existenci dokladů prokazujících splnění vzniku škody však žalovaná bez součinnosti žalobkyně neměla možnost ověřit. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů obhajoby, tak žalovaná upozornila taktéž na skutečnost, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno za účinnosti občanského zákoníku jakožto zákona č. 40/1964 Sb., a absenci prokázání vzniku tvrzené škody tak nelze překlenout odkazem na aktuální úpravu obsaženou v ustanovení § 2 952 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, podle něhož již samo zatížení dluhem je skutečnou škodou a ke vzniku škody již není třeba, aby byl dluh splněn. Žalovaná v tomto kontextu namítla, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, pokud jde o požadavek na náhradu nákladů obhajoby titul, neboť jeho klientem byl syn žalobkyně příjmení jméno příjmení, a nikoliv žalobkyně.

11. Žalovaná dále uvedla, že pokud jde o nárok na kompenzaci nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, tak žalovaná vyslovila omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobkyně, a poskytla žalobkyni finanční kompenzaci ve výši 20 000 Kč. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním žalobkyně, neboť nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznikl nemajetkové újmy spojen. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nabyl právní moci. Trestní řízení žalobkyně bylo pravomocně skončeno dne datum. Od datum tedy počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta. Pokud žaloba byla žalobkyní podána u soudu až dne datum, došlo k tomuto po uplynutí promlčecí doby. Pokud jde o nárok žalobkyně na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z případného titulu nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání konstatovala žalovaná, že k takovému nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., nedošlo. Řízení bylo rozhodováno dvakrát soudem prvé instance a dvakrát soudem odvolacím. Řízení bylo zahájeno v říjnu 2012 a pravomocně skončilo dne datum. Po skutkové stránce lze věc považovat za velmi složitou. Po stránce právní za, do určité míry, složitou. Řízení proti žalobkyni bylo vedeno v celkové délce 6 let a 8 měsíců, kdy toto je ještě délkou přiměřenou. Žalovaná má za to, že zde tedy chybí odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť v postupu orgánů činných v trestním řízení nelze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1989 Sb., nicméně, i pokud by tomu tak nebylo, tak i v případě tohoto nároku vznesla žalovaná námitku promlčení s odkazem na podání žaloby po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby.

12. Žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení z titulu přiměřeného zadostiučinění, s odůvodněním, že žalovaná částku 20 000 Kč žalobkyni po podání žaloby uhradila. Soud tedy řízení pro částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil to usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

13. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

14. Z písemného uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným zahájením trestního stíhání adresovaného žalobkyní Ministerstvu spravedlnosti ČR (žalované) a z podacího lístku s datem podání dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč a dále nárok na náhradu škody ve výši 532 819 Kč spočívající ve vynaložených nákladech za obhajobu, vše v souvislosti s trestním stíháním žalobkyně zahájeným na základě usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne datum rozhodnutí číslo jednací pro obvinění ze spáchání přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku.

15. Z podacího razítka, tak jak je jím opatřeno písemné uplatnění nároku adresované žalobkyní žalované (č. l. 105 spisu), bylo soudem zjištěno, že žalovaná obdržela písemné uplatnění nároků žalobkyní dne datum.

16. Z přípisu ze dne datum adresovaného anonymizováno jméno příjmení žalované bylo soudem zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně činila dotaz, zda bude rozhodnuto o žádosti žalobkyně v dohledné době či zda se má obrátit na soud. Z přípisu ze dne datum adresovaného anonymizováno jméno příjmení žalované bylo soudem zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně tímto urgovala odpověď na svůj dotaz ze dne datum.

17. Z přípisů ze dne datum a ze dne datum adresovaných žalovanou žalobkyni bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla vyzývána k doplnění písemného přehledu úkonů právní služby vykonaných advokátem, dále dokladu o zaplacení právních služeb a dále výpočtu cestovného. Taktéž byla žalobkyně vyzvána ke sdělení, z jakého odpovědnostního titulu žádá kompenzaci nemajetkové újmy.

18. Ze stanoviska žalované ze dne datum adresovaného žalobkyni bylo soudem zjištěno, že žalobkyně byla přípisem ze dne datum a datum, mj. vyzvána k doplnění informace, z jakého odpovědnostního titulu žádá nahradit nemajetkovou újmu ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaná však neobdržela reakci ze strany žalobkyně. Taktéž byla žalobkyně přípisem ze dne datum a datum vyzvána k doložení písemného přehledu úkonů právní služby vykonaných advokátem a dokladu o zaplacení právních služeb, případně výpočtu cestovného. Tyto dokumenty nebyly ze strany žalobkyně doloženy. Pokud jde o nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání žalobkyně, pokládá žalovaná za přiměřené zadostiučinění v peněžité formě částku ve výši 20 000 Kč, s tím, že tato částka bude poukázána na bankovní účet uvedený žalobkyní.

19. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo soudem zjištěno, že žalobkyně v postavení obžalované byla uznána vinnou z přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání 12 měsíců, s tím, že výkon trestu odnětí svobody byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce dva roky. Pro dílčí skutek byla poté žalobkyně v postavení obžalované zproštěna obžaloby.

20. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka bylo soudem zjištěno, že byl částečně zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, a to v odsuzující části výroku o vině obžalované celé jméno žalobkyně, ve výroku o trestu a povinnosti k náhradě škody a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně.

21. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo soudem zjištěno, že žalobkyně v postavení obžalované byla uznána vinnou z přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku účinného do 12. 8. 2017 a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, když výkon trestu odnětí svobody byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 2 let. Pro dílčí skutek uvedený v rozsudku byla žalobkyně v postavení obžalované zproštěna obžaloby, neboť tento dílčí skutek není trestním činem.

22. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo soudem zjištěno, že žalobkyně v postavení obžalované byla zproštěna obžaloby pro shora specifikovaný přečin.

23. Z potvrzení ze dne datum podepsaného jméno příjmení a žalobkyní, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně potvrzuje, že odměnu za její právní zastoupení anonymizováno jméno příjmení ve výši 440 167 Kč zaplatil její syn jméno příjmení. jméno příjmení potvrzuje, že žalobkyni, jakožto své matce, tyto finanční prostředky zapůjčil.

24. Z příjmového pokladního dokladu číslo ze dne datum vystaveného jméno příjmení bylo soudem zjištěno, že od žalobkyně přijal částku 438 817 Kč jakožto„ splátku dlužné částky za uhrazené právní služby.“

25. Z potvrzení o úhradě odměny a hotových výdajů za obhajobu vystaveného anonymizováno jméno příjmení bylo soudem zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení byla ke dni datum uhrazena žalobkyní částka 102 406 Kč včetně DPH, jakožto odměna a úhrada hotových výdajů za obhajobu žalobkyně v trestním řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. spisová značka.

26. Z čestného prohlášení anonymizováno jméno příjmení ze dne datum bylo soudem zjištěno, že uvedená advokátka ve dnech datum, datum, datum, datum, datum a datum poskytla celé jméno žalobkyně právní porady přesahující jednu hodinu.

27. Z faktur vystavených anonymizováno jméno příjmení v období let 2011 až 2013 (č. l. 139 -153 spisu) bylo soudem zjištěno, že tyto faktury vystavoval anonymizováno jméno příjmení na jméno anonymizováno jméno příjmení a byla jimi účtována odměna za poskytování právních služeb.

28. Ze zprávy anonymizováno jméno příjmení ze dne datum adresované podepsanému soudu, bylo zjištěno, že anonymizováno příjmení zastupoval žalobkyni v trestní věci v období od datum do datum na objednávku jejího syna anonymizováno jméno příjmení. Rozsah a označení právních služeb vyplývá z rozpisu přiloženého nazvaného Odměny – výdaje a příjmy. Za obhajobu žalobkyně příjmení příjmení účtoval hodinovou odměnu 1 500 Kč/úkon, dále hotové výdaje, vše zvýšeno o příslušnou sazbu DPH. Faktury byly vystavovány na Mgr. jméno příjmení a všechny byly zaplaceny. Pracovníky kanceláře anonymizováno příjmení, kteří se podíleli na obhajobě žalobkyně byli anonymizováno jméno příjmení, dále anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno příjmení příjmení a poté tedy anonymizováno jméno příjmení. Pokud jde o porady, které byly anonymizováno příjmení učiněny, tak tyto jsou uvedeny v rozpisu anonymizováno příjmení.

29. Ze sdělení a tabulky předložené soudu titul příjmení, advokátem, bylo soudem zjištěno, že bylo provedeno v trestní věci žalobkyně 6 porad přesahujících jednu hodinu, a to dne datum, datum, datum, datum, datum a datum.

30. Z lékařské zprávy ze dne datum vystavené anonymizováno jméno příjmení, který je psychiatrem, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně je v ambulantní péči uvedeného lékaře s pracovní neschopností: listopad 2010 – únor 2011. Dochází do ordinace i nadále s různými přestávkami. V roce 2012 jedenáct měsíců. Nejdelší v roce 2015 – 2016 devatenáct měsíců a v roce 2019 osm měsíců. Diagnosticky lékař uzavírá jakožto periodickou depresivní poruchu a předepisuje žalobkyni antidepresiva.

31. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo soudem zjištěno, že pracovala ve právnická osoba, resp. byla jedním ze zakládajících členů, společnost podnikala v oboru pojišťovnictví. Do roku 2010 vše probíhalo v pořádku, následně žalobkyni bývalý společník začal šikanovat, ona již v této společnosti nechtěla být a žádala proto rozdělení společnosti. Poté, co již byli s bývalým společníkem domluveni na rozdělení společnosti, a co se již žalobkyně měla stěhovat z kanceláře, tak bývalý společník žalobkyně převedl podíl na svou manželku, která vše zrušila. Zde začaly zdravotní problémy žalobkyně, a to s ohledem na to, jakým způsobem se bývalý společník a jeho manželka k žalobkyni chovali. Žalobkyně činnost ve společnosti ukončila. Následně se žalobkyně rozhodla pracovat ve stejném oboru se svým synem. příjmení klientů, kteří nechtěli spolupracovat s bývalou firmou, ve které pracovala žalobkyně, oslovili syna žalobkyně a dali mu plnou moc. Žalobkyně se stále snažila o to, aby došlo k řádnému rozdělení právnická osoba. K tomuto nedošlo. Žalobkyně však již do této firmy neměla přístup a neměla ani kontakty na klienty. Cca po třičtvrtě roce poté co žalobkyně začala v uvedené oblasti vyvíjet činnost se svým synem, se žalobkyně od jednoho z klientů dozvěděla, že byl oslovený policií, klient se dotazoval žalobkyně, co udělala. Žalobkyně byla u výslechu, bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně. Vše probíhalo v novinách, na internetu. Žalobkyně díky trestnímu stíhání přišla o důvěru klientů. Žalobkyně trpí úzkostně depresivní poruchou, s níž se do současnosti léčí. Zdravotní problémy se u žalobkyně objevily poté, kdy vznikly shora žalobkyní popsané problémy ve právnická osoba. Žalobkyně fyzicky zkolabovala, poté bylo vše zase v pořádku a cca po roce od doby, kdy začaly výslechy žalobkyně a svědků kvůli trestnímu řízení žalobkyně, se zdravotní problémy žalobkyně opět vrátily. Pokud jde o náklady obhájců v trestním řízení, tak žalobkyně v momentě, kdy odešla z firmy anonymizována dvě slova, zůstala bez majetku a prostředků, musela si peníze na obhajobu půjčovat. Půjčoval jí mimo jiné její syn. Z toho důvodu byly faktury vystavovány na syna. Žalobkyně uvedla, že se synem se dohodla, že mu peníze vrátí, až je bude mít. Dohodli se taktéž, že část peněz mu splatí, což učinila, a část peněz mu vrátí tak, že bude za syna splácet hypotéku. Žalobkyně dále uvedla, že prostředky na obhajobu jí její syn poskytoval pouze v začátku trestního stíhání, poté si je již platila žalobkyně sama.

32. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení, který je synem žalobkyně, bylo soudem zjištěno, že jeho matka byla cca v letech 2011 – 2018 trestně stíhána proto, že měla udělat cosi protiprávního při odchodu z předchozího zaměstnání, ze právnická osoba. Žalobkyně byla v rámci trestního stíhání zastoupena, a to ze začátku anonymizováno příjmení a následně anonymizováno příjmení hradil zpočátku náklady svědek, protože žalobkyně po odchodu z bývalé společnosti neměla k úhradě obhajoby finanční prostředky, a protože se trestní kauza týkala taktéž klientů, kteří se stali mezitím klienty společnosti syna žalobkyně. Předmětem činnosti žalobkyně a jejího syna byla pojišťovací oblast, zprostředkování, případně další na to navázané finanční služby. Svědek se s žalobkyní dohodl na tom, že mu žalobkyně poskytnuté prostředky vrátí, až je bude mít. Část poskytnutých prostředků byla svědkovi žalobkyní zaplacena a část prostředků žalobkyně vrátila tak, že platila svědkovu hypotéku. Svědek uvedl, že k doplacení prostředků formou splácení hypotéky by mělo dojít letos v létě. Od letošního léta bude opět podíl na hypotéce platit svědek. Svědek taktéž potvrdil, že dokladem číslo ze dne datum, tak jak je na č. l. 120 spisu, byla potvrzena splátka dlužné částky za právní služby, kterou žalobkyně splatila poskytnuté prostředky. Doklad vystavoval svědek.

33. Z trestního spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.značka spisová značka bylo soudem zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení, advokát, zastupoval žalobkyni jakožto obviněnou na základě udělené plné moci. Ve věci učinil následující úkony uplatněné žalobkyní: převzetí věci, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, žádost policejnímu orgánu o vyrozumívání o všech úkonech, nahlédnutí do spisu dne datum, účasti při následujících výsleších: výslech obviněné dne datum a datum, výslech svědka dne datum, výslech svědka dne datum od číslo do číslo hod, výslech svědka dne datum od číslo do 12.13 hod., datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 14: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 12: číslo – výslech svědkyně, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum žádost o přezkum postupu policejního orgánu, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 12: číslo výslech svědka, datum 8:30- 10:50 – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo výslech svědkyně, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědka, datum 9:00- 10:50 – výslech svědka, datum 14: číslo – výslech svědka, datum 13: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 10: číslo – výslech svědka, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně – 1 úkon, datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 12: číslo – výslech svědka, datum 8: číslo – výslech svědkyně, datum 10: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 8: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 13: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 9: číslo – výslech svědkyně, datum 7: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 9: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědka, datum 11: číslo – výslech svědkyně, datum 11: číslo – výslech svědka, návrh na doplnění dokazování ze dne datum, seznámení se se spisem dne datum.

34. Z trestního spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.značka spisová značka bylo soudem zjištěno, že titul příjmení, advokátka, zastupovala žalobkyni jakožto obviněnou na základě udělené plné moci. Ve věci učinila uvedená advokátka následující žalobkyní uplatněné úkony: Účast na hlavním líčení dne: datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8:15- 10:50, 12: číslo, datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, datum 8: číslo, datum účast při vyhlášení rozsudku, sepis odvolání proti rozsudku ze dne datum, účast na hlavním líčení dne: datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, 12: číslo, datum 8: číslo, datum 8: číslo, 11: číslo, datum 8: číslo, datum 9: číslo, datum 8: číslo, datum 8: číslo, datum 8: číslo, datum účast při vyhlášení rozsudku, sepis odvolání proti rozsudku ze dne datum, datum účast při jednání u Vrchního soudu v Praze -8:30- 10:50 hod.

35. Z dalších důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, proto je v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí. Provedené důkazy soud považuje za věrohodné, byly hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

36. Podle § 3 odst.1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

37. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním.

38. Podle § 6 citovaného zákona ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady, když úřadem je ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

39. Podle § 7 odst.1 zákona 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

40. Podle § 8 odst.1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody, vázán.

41. Podle § 14 odst.1 zákona 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

42. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

43. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 3 zákona č.82/1998 Sb. náklady právního zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. K tomuto soud dodává, že tímto zvláštním právním předpisem je vyhláška č.177/1996 Sb. (advokátního tarif).

44. Podle § 31a odst. 1 zákona č.82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

45. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1, věty druhé a třetí, nebo podle § 22 odst. 1, věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

46. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně nároky uplatněné žalobou uplatnila u žalované dne datum, a tyto nároky nebyly žalovanou v plném rozsahu v zákonem stanovené lhůtě uspokojeny, byla tedy splněna podmínka pro to, aby mohla žalobkyně své nároky uplatnit i u soudu ve smyslu § 14 odst.1 zákona č.82/1998 Sb.. Předně žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí, když škoda představuje náklady vynaložené žalobkyní na obhajobu v trestním řízení. Podmínkou vzniku odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí je existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. V řízení bylo prokázáno, ostatně v tomto ani nebylo mezi účastníky sporu, že proti žalobkyni bylo vedeno trestní stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem. V daném případě tedy je namístě konstatovat, že je dána odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí. Jako nezákonné rozhodnutí je nutné posoudit usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně, a to v souladu s výkladem Nejvyššího soudu provedeným např.v rozsudku sp.zn. 30 Cdo 265/2012 ze dne 25.9.2012. Podle zmíněného rozsudku je totiž„ ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání“.

47. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně byla v rámci předmětného trestního řízení nejprve zastoupena titul příjmení, advokátem, a poté anonymizováno jméno příjmení, advokátkou. Žalobkyně setrvala na podané žalobě, kterou se na nákladech obhajoby domáhala zaplacení částky ve výši smluvní odměny ujednané s uvedenými advokáty (obhájci). K tomuto soud odkazuje na ust. § 31 odst.3 zákona č.82/1998 Sb., v souladu s nímž stát z titulu své odpovědnosti hradí účelně vynaložené náklady ve výši podle advokátního tarifu, nikoli ve smluvní výši. Nelze proto vyhovět požadavku žalobkyně na úhradu nákladů obhajoby ve smluvní výši ujednané mezi žalobkyní a uvedenými obhájci.

48. V souladu s § 10 odst.3 písm.b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) s ohledem na výši trestní sazby za přečin podle § 255 odst.2 trestního zákona, pro něž bylo vedeno proti žalobkyni trestní stíhání, činí tarifní hodnota pro výpočet odměny za jeden úkon obhájce částku 10 000 Kč. Výše odměny za jeden úkon poté činí podle § 7 bod 4 advokátního tarifu 1500 Kč. K tomuto je nutné ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu přiznat také režijní paušál ve výši 300 Kč/úkon, a dále 21% DPH, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že DPH byla žalobkyni uvedenými obhájci účtována, jsou jejími plátci.

49. Z provedeného dokazování (obsahu trestního spisu) vyplynulo, že titul učinil úkony specifikované v bodě 33 odůvodnění tohoto rozsudku shora. K tomuto soud uvádí, že za dva úkony je nutné v souladu s § 11 odst.1 písm. e), popř. písm.g) advokátního tarifu s ohledem na délku trvání výslechů považovat účast titul při výslechu svědka dne datum od číslo 12.13 hod., dále dne datum, datum, datum, datum od 9.00 do 11.40 hod., datum, datum od 9.30 hod. do 12.05 hod. a dne datum. Za tři úkony je s ohledem na délku trvání výslechu nutné považovat účast titul při výslechu svědkyně dne datum od 9.00 hod. do 14.30 hod. Žalobkyni nebyla soudem přiznána odměna v souvislosti s úkonem ze dne datum nazvaným„ žádost policejnímu orgánu o vyrozumívaní o všech úkonech“, dále úkonem ze dne datum označeným jako„ návrh na doplnění dokazování“ a úkonem ze dne datum označeným jako„ nahlédnutí do spisu“, a to s následujícím odůvodněním. Pokud jde o úkon ze dne datum, žádost policejnímu orgánu o vyrozumívání o všech úkonech, tak tento nebyl žalobkyni přiznán k náhradě, neboť se jedná o prostý přípis, který svou povahou není podáním ve věci samé ani návrhem či stížností a nelze jej podřadit pod úkony podle § 11 advokátního tarifu. Návrh ze dne datum na doplnění dokazování nelze považovat za úkon, neboť také není podáním ve věci samé, a tedy ani úkonem právní služby podle § 11 odst.1 písm.d), odst.3 advokátního tarifu. Mimosmluvní odměna obhájce podle § 11 odst.1 písm.d) advokátního tarifu, tedy za písemné podání nebo návrh ve věci samé, případně za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, náleží advokátu mimo jiné za každé písemné podání soudu nebo jinému orgánu týkající se věci samé. Může tedy jít jen o písemné podání vztahující se k meritornímu rozhodnutí, tj.k rozhodnutí o vině, trestu či ochranném opatření, v případě adhezního řízení též k výroku o náhradě škody uplatněnému poškozeným. Návrh na provedení konkrétních důkazů není podáním ve věci samé ve shora uvedeném smyslu. Úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm.d) advokátního tarifu směřuje na taková podání, s nimiž se zpravidla pojí následek v podobě vyvolání jednání o tomto podání. O takových podáních musí být vydána rozhodnutí (k tomuto viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. 6 To 99/2021, R 59/2021 tr.). Pokud jde o úkon nahlédnutí do spisu dne datum, tak záznam o provedení tohoto úkonu se soudu nepodařilo v trestním spise dohledat. V tabulce titul tento úkon sice uveden je, je u něho ovšem dopsáno„ studium obžaloby“. S ohledem na tuto skutečnost, soud žalobkyni nevyzýval k doložení provedení tohoto úkonu, neboť i pokud by k provedení tohoto úkonu došlo, nelze jej považovat za účelný úkon, obžalobu totiž anonymizováno příjmení, popř. žalobkyně, od soudu obdrželi, nebyl tedy důvod studovat obžalobu formou nahlížení do spisu soudu. Za žádost o přezkum postupu policejního orgánu ze dne datum byla žalobkyni přiznána náhrada v rozsahu poloviny mimosmluvní odměny, kdy svou povahou jde o stížnost ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, tj. podle §11 odst.3 ve spojení s § 11 odst.2 písm.d) advokátního tarifu. Ve zbytku považuje soud úkony titul uplatněné žalobkyní k náhradě jakožto účelné a jejich provedení bylo v řízení prokázáno. Pokud jde o úkon ze dne datum označený jako„ seznámení se spisem“, tak za tento byla žalobkyni přiznána mimosmluvní odměna, je účelným úkonem s ohledem na obsáhlost trestního spisu žalobkyně. Pokud jde o úkon sepis stížnosti ze dne datum, tak sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání je podáním ve věci samé podle § 11 odst.1 písm.d) advokátního tarifu, je tedy účelně provedeným úkonem (k tomuto viz Krajský soud v Ostravě, sp.zn. 3 To 273/2007). Žalobkyně v souvislosti se sepisem stížnosti požaduje pouze polovinu odměny, tato jí tedy byla přiznána. Nahlédnutí do spisu dne datum je podle názoru soudu taktéž účelně provedeným úkonem v rozsahu celé mimosmluvní odměny, a to podle § 11 odst.3 ve spojení s § 11 odst.1 písm.f) advokátního tarifu s ohledem na rozsáhlost spisu (k tomuto viz závěry Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2289/21). Pokud jde o porady titul s žalobkyní, tak zde soud vycházel z tabulky zaslané titul a přiznal žalobkyni náhradu za porady, které svou délkou přesahovaly jednu hodinu ve smyslu § 11 odst.1 písm.c) advokátního tarifu, jednalo se o 6 porad (dne datum, datum, datum, datum, datum a datum). Soud tyto porady hodnotí jako účelné, zejména s ohledem na to, že data jejich konání korespondují s obdobím, kdy byly podle obsahu trestního spisu konány úkony trestního řízení. V souvislosti s obhajobou titul tedy soud žalobkyni přiznal náhradu za 82 úkonů po číslo Kč/úkon, 2krát úkon ve výši poloviny mimosmluvní odměny (stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a žádost ze dne datum o přezkum postupu policejního orgánu), 84 krát režijní paušál (á300 Kč) a 21% DPH. Z provedeného dokazování vyplynulo, že titul příjmení je plátcem DPH. Celkem tedy soud žalobkyni na náhradě nákladů obhajoby titul příjmení přiznal částku 181 137 Kč.

50. V souvislosti s obhajobou anonymizováno jméno příjmení soud přiznal žalobkyni odměnu za 53 úkonů po číslo Kč/úkon, 2krát úkon ve výši poloviny mimosmluvní odměny (účast při vyhlášení rozsudku dne datum podle § 11 odst. 2 písm.f) advokátního tarifu a účast při vyhlášení rozsudku dne datum, taktéž podle § 11 odst.2 písm.f) advokátního tarifu), 55 krát režijní paušál a 21%, když titul je plátkyní DPH. Z obsahu trestního spisu vyplývají s výjimkou porad veškeré žalobkyní uplatněné úkony provedené titul. Úkony byly provedeny účelně, neboť se jedná o účast uvedené obhájkyně při soudních jednáních či u výslechů svědků, popř. sepis odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, jedná se tedy o úkony nutné k řádné obhajobě žalobkyně. Pokud jde o porady žalobkyně a titul uplatněné žalobkyní k náhradě, tak jedná se o 6 porad přesahujících 1 hodinu. Počet a data konání porad vyplývá z čestného prohlášení titul. příjmení soud považuje za účelně provedené úkony, a to s ohledem na to, že se jedná o pouze 6 porad v průběhu několika let, data porad navíc opět korespondují s obdobím, kdy podle obsahu trestního spisu byly prováděny úkony v rámci trestního řízení vedeného proti žalobkyni. Celkem tedy soud žalobkyni na náhradě nákladů obhajoby titul příjmení přiznal částku 117 975 Kč.

51. Soud má za to, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění požadavku na náhradu škody za vynaložené náklady obhajoby, a to jak v souvislosti s obhajobou titul, tak v souvislosti s obhajobou titul. Žalobkyně byla osobou udělující plnou moc oběma shora uvedeným obhájcům, a trestní řízení bylo vedeno proti žalobkyni. Na věci nic nemění ani skutečnost, že zpočátku trestního řízení hradil náklady obhajoby titul příjmení syn žalobkyně titul příjmení. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že syn žalobkyně žalobkyni tyto prostředky pouze zapůjčil, neboť žalobkyně se s ním dohodla, že mu je vrátí až bude moci. Z provedeného dokazování poté vyplynulo i to (viz zejména svědecká výpověď titul a příjmový pokladní doklad), že žalobkyně svému synovi minimálně částku přesahující 400 000 Kč vynaloženou v souvislosti s její obhajobou vrátila. Žalobkyně tedy prokázala, že vynaložila v souvislosti se svou obhajobou v trestním řízení ze svých prostředků částku přesahující 400 000 Kč, tedy vyšší částku, než jí je tímto rozsudkem na náhradě škody přiznávána. Soud tedy podané žalobě vyhověl co do částky 299 112 Kč představující podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhradu škody zahrnující náklady, které byly žalobkyní jakožto účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Ve zbylé části nároku žalobkyně na náhradu škody představující náklady obhajoby, tj. co do zaplacení částky 233 707 Kč, soud podanou žalobu zamítl, neboť žalobkyni nelze jakožto škodu přiznat smluvní odměnu ve výši, která byla mezi žalobkyní a uvedenými obhájci ujednána, ale pouze náklady ve výši podle advokátního tarifu.

52. Soud dále žalobkyni přiznal také úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 299 112 Kč od datum do zaplacení, a to v souladu s § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č.351/2013 Sb. Ve smyslu §15 odst.1 zákona č. 82/1998 Sb. je žalované ke splnění náhradové povinnosti stanovena šestiměsíční lhůta od uplatnění nároku. Po jejím uplynutí se žalovaná ocitá v prodlení (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.4.2019, sp.zn. 30 Cdo 2489/2018). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne datum, šestiměsíční lhůta k plnění tedy žalované uplynula dne datum, od datum se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od datum. Za období od datum do datum byl nárok na úrok z prodlení uplatněný žalobkyní zamítnut, neboť v tomto období žalovaná ještě v prodlení nebyla. Pokud jde o námitku žalované spočívající v tom, že žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost k doložení nároku, neshledává soud tuto námitku jako důvodnou. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalovaná nevyzývala žalobkyni k poskytnutí součinnosti během zákonem stanovené šestiměsíční lhůty pro vyřízení nároku žalovanou, ale až v roce 2022, tedy cca dva roky po uplynutí této lhůty. Žalovaná se tedy ocitla v prodlení bez zavinění žalobkyně.

53. Dále žalobkyně podanou žalobou uplatnila nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 1 500 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni trestním stíháním. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby doplnila, zda uplatňuje nárok na přiměřené zadostiučinění z titulu nezákonného rozhodnutí nebo z titulu nesprávného úředního postupu (průtahů trestního soudu), když tato skutečnost nebyla z podání žalobkyně zcela zjevná. Žalobkyně na výzvu sudu nereagovala, nicméně tato skutečnost v daném případě nebyla překážkou pro rozhodnutí ve věci, neboť ze strany žalované byla vznesena námitka promlčení. Délka promlčecí doby v případě nároku na přiměřené zadostiučinění ve smyslu zákona č.82/1998 Sb. je šestiměsíční, a to bez ohledu na to, zda je nárok uplatněn z titulu nezákonného rozhodnutí nebo z titulu nesprávného úředního postupu (průtahů v řízení, nepřiměřené délky řízení). Námitka promlčení vznesená žalovanou je v posuzovaném případě důvodná, a to bez ohledu na to, zda se jedná o nárok na přiměřené zadostiučinění z důvodu nezákonného rozhodnutí nebo z důvodů nepřiměřené délky řízení. V souladu s § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. K tomuto soud dále odkazuje např. na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp.zn. 30 Cdo 1769/2017, kdy v případě nezákonného rozhodnutí se běh 6 měsíční promlčecí lhůty odvíjí ode dne, kdy bylo poškozenému doručeno (oznámeno) zrušovací rozhodnutí. V případě trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby, se za zrušující rozhodnutí považuje rozhodnutí o zproštění obžaloby (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1687/2013). S ohledem na zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u žalované, které je obligatorní podmínkou pro uplatnění nároku u soudu, se podle § 35 zákona č.82/1998 Sb. po dobu nejdéle šesti měsíců staví běh promlčecí doby (k tomu viz např.usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.4.2019, sp.zn. 30 Cdo 2489/2018). Při aplikaci shora uvedených závěrů je tedy nutné konstatovat, že nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění z titulu odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí je promlčen, neboť žalobkyni byl zprošťující rozsudek oznámen a zároveň nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne datum, tedy pár dní před uplynutím promlčecí doby, následně po uplatnění nároku u žalované se běh promlčecí doby na šest měsíců (tj. do datum) zastavil. Žaloba byla podána u soudu až dne datum, tedy po uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby. I pro případ, že by se žalobkyně nároku na přiměřené zadostiučinění domáhala z titulu nepřiměřené délky řízení, tak je třeba s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou konstatovat, že i z tohoto titulu je nárok promlčen. Promlčecí doba je totiž i v takovém případě šestiměsíční, počala běžet dnem následujícím po skončení předmětného trestního řízení vedeného proti žalobkyni a uplynula tedy taktéž dříve než žalobkyně podala žalobu u soudu (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2012, sp.zn. 30 Cdo 2093/2012). Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že články, které pojednávaly o trestní kauze žalobkyně, byly zveřejněny již před skončením trestního řízení, taktéž ke vzniku zdravotních problémů žalobkyně došlo před skončením trestního řízení. Žalobkyni tedy nic nebránilo uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění během zákonem stanovené promlčecí doby. Žalobkyně sice namítla rozpor námitky promlčení vznesené žalovanou s dobrými mravy, nicméně soud zde takový rozpor nespatřuje. jméno žalobkyně uvádí, že žalovaná nereagovala na urgence žalobkyně k vyřízení žádosti žalobkyně v rámci předběžného projednání nároku. Nečinnost žalované podle názoru soudu nemohla být oprávněným důvodem pro to, aby žaloba nebyla u soudu podána během stanovené promlčecí doby. Naopak má soud za to, že právě nečinnost je důvodem k podání žaloby oprávněným subjektem, nikoli k vyčkávání. Nadto je třeba upozornit na skutečnost, že již u žalované uplatnila žalobkyně svůj nárok pouhých pár dní před uplynutím promlčecí doby. Soud má tedy za to, že nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění je promlčen a námitka promlčení vznesená žalovanou není v daném případě uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně vzala podanou žalobu, pokud jde o přiměřené zadostiučinění, částečně zpět, konkrétně co do zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, z důvodu, že uvedená částka byla žalobkyni žalovanou zaplacena po podání žaloby. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud tedy řízení zastavil a ve zbytku podanou žalobu, pokud jde o nárok žalobkyně na přiměřené zadostiučinění, zamítl s odkazem na odůvodnění shora.

54. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl, pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech obhajoby v trestním řízení podle § 142 odst.2 o.s.ř., když žalobkyně i žalovaná měly úspěch zhruba stejný. Pokud jde o nárok na přiměřené zadostiučinění za způsobenou újmu, tak zde bylo soudem o náhradě nákladů řízení rozhodnuto v souladu s §146 odst.2 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst.3 o.s.ř., když zde byla žalovaná procesně úspěšnějším účastníkem, neúspěch žalované (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby pro chování žalované, která žalobkyni zaplatila na přiměřeném zadostiučinění částku 20 000 Kč) byl pouze nepatrný. Žalobkyně je proto povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3600 Kč v souladu s § 1 odst.3 ve spojení s § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (4 krát písemné podání ve věci samé, 4krát příprava účasti na ústním jednání soudu, 4krát účast při ústním jednání soudu).

55. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.. Pokud jde o žalovanou, vyhověl soud její žádosti o stanovení lhůty k plnění v délce 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku, a to s ohledem na platební možnosti žalované, kdy prostředky k uspokojení nároku žalobkyně je nutné čerpat ze státního rozpočtu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem dobrovolně a včas splněny, může se oprávněný domáhat jejich splnění prostřednictvím exekuce.