OSCB 10 C 7/2025-22

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A, ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované A, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 116 510,07 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum po žalované domáhala zaplacení částky 116 510,07 Kč s příslušenstvím jakožto samostatně uplatněné (dodatečné) smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota (dále jen Smlouva) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum. Žalobkyně plnění z dotčené Smlouvy u zdejšího soudu již uplatňovala. Rozsudkem pro zmeškání nadepsaného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka byla žalobkyni přiznána částka nesplacené zápůjčky, včetně příslušenství a včetně tehdy uplatněné smluvní pokuty ve výši 12 636,12 Kč dle bodu 6.7 Smlouvy a smluvní pokuty dle bodu 6.4 Smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že prodlení žalované nadále trvalo i po datum a proto má nárok na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 7 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně tedy nad rámec již přisouzené smluvní pokuty uplatňuje novou smluvní pokutu, která plyne z téhož právního vztahu a je uplatňována za týchž skutkových okolností, a to konkrétně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 74 662,00 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 74 542,05 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 74 525,79 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 74 383,36 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 74 367,10 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 73 736,04 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 73 516,06 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 73 497,72 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 72 729,23 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 39 037,28 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 36 427,32 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 36 424,31 Kč od datum do datum, která je kapitalizována k datu datum v celkové výši 116 510,07 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum, avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně dále požaduje i částku 1 200 Kč za uplatnění pohledávky mezi podnikateli.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru (nesprávně označena jako smlouva o zápůjčce) č. hodnota, ve které se žalovaná (úvěrovaná) jako fyzická podnikající osoba mimo jiné zavázala žalobkyni (úvěrující) zaplatit v případě prodlení se splacením úvěru smluvní pokutu ve výši 25 % z tzv. nové jistiny, představující nesplacenou jistinu úvěru zvýšenou o jednotlivé splátky, se kterými je ke dni zesplatnění v prodlení (bod 6.5 Smlouvy) a současně uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z téže částky od zesplatnění do jejího úplného zaplacení (bod 6.7 Smlouvy). Rozsudkem pro zmeškání ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka bylo zdejším soudem rozhodnuto o přiznání částky 56 634,31 Kč včetně příslušenství (zákonného úroku z prodlení) a včetně tehdy uplatněné smluvní pokuty ve výši 12 636,12 Kč a částky 1 200 Kč na nákladech na uplatnění pohledávky. Smluvní pokuta byla vypočtena ke dni datum. V mezidobí probíhalo insolvenční řízení, které bylo pravomocně ukončeno usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka. Žalovaná uhradila v rámci insolvence na tento dluh částku 38 237,69 Kč a co do této částky s příslušenstvím bylo řízení zastaveno. (Shora uvedené skutečnosti byly zjištěny ze Smlouvy, z rozsudku pro zmeškání nadepsaného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.) Touto žalobou je uplatněna smluvní pokuta pro období od datum do datum – tedy i období probíhajícího insolvenčního řízení.

6. Podle ust. § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle ust. § 2051, věty první o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

8. Podle ust. § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v případě, kdy je dlužníkem z odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby fyzická osoba, která není spotřebitelem a je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu, nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

9. Podle ust. § 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

10. Podle ust. § 6 o. s. ř., soud v řízení postupuje předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

11. Soud posoudil nárok žalobkyně jako zjevnou snahu o zneužití práva na soudní ochranu. Žalobkyně se vůči žalované domáhá zaplacení dodatečné smluvní pokuty v situaci, kdy jí již byla pravomocně přiznána uplatněná smluvní pokuta za předcházející období v řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Soud při posouzení žalobkyní uplatněné smluvní pokuty vyšel ze sjednocené judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023), přičemž nejprve zjišťoval funkci ujednané smluvní pokuty. V úvahu připadají funkce preventivní, reparační a sankční. Smyslem preventivní funkce smluvní pokuty je přimět dlužníka, aby pod hrozbou negativního důsledku v podobě uplatnění smluvní pokuty plnil závazek řádně a včas. Tato funkce působí preventivně, tedy před samotným porušením povinnosti dlužníka. Po jejím porušení již tato funkce odpadá a mění se na funkci sankční. Smyslem reparační funkce smluvní pokuty je paušální náhrada případných škod, které vzniknou věřiteli v důsledku porušení povinností dlužníkem. V tomto konkrétním případě by bylo možné uvažovat o ušlém zisku věřitele spočívajícím v tom, že věřitel neměl peněžní prostředky, s jejichž vrácením byl dlužník v prodlení k dispozici, nemohl s nimi nakládat a případně je rozmnožit. Ovšem funkci náhrady za takto ušlý zisk plní již samotný úrok z prodlení. Konečně, jde-li o sankční funkci, jejím smyslem je dlužníka za jeho prodlení potrestat. V tomto konkrétním případě, kdy byl mezi smluvními stranami sjednán, jak úrok z prodlení, tak i smluvní pokuta lze přisvědčit tomu, že funkcí smluvní pokuty byla především funkce sankční. Po zjištění funkce smluvní pokuty, soud dále zohledňoval okolnosti, které tu byly v době vzniku závazku, v době porušení smluvních povinností dlužníkem a v době po porušení těchto smluvních povinností, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Předmětem úvěru byla částka ve výši 50 000 Kč. Věřitelem je obchodní společnost, jež se dlouhodobě věnuje poskytování úvěrů, zápůjček a obdobných odložených plateb spotřebitelům i jiným fyzickým osobám, jež nejsou spotřebiteli, jako v tomto případě. Od vzniku právního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou (věřitelem a dlužníkem) zde existovala nápadná asymetrie v postavení stran, kdy žalobkyně byla od počátku v jednoznačně silnějším postavení. Žalobkyně netvrdila a v průběhu řízení ani nevyšly najevo žádné okolnosti, které by odůvodňovaly uplatnění smluvní pokuty v takto závratné výši (v součtu již přiznaných a nyní uplatněných smluvních pokut se jedná téměř o trojnásobek jistiny zápůjčky). Vedle okolností, které zohledňuje ve shora uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud, je nutné zohlednit i další okolnosti specifické pro tento konkrétní případ. Žalovaná byla totiž v průběhu období, za které je taktéž smluvní pokuta požadována, v úpadku, a to konkrétně od datum do datum. Žalovaná tedy v tomto období žalobkyni nemohla objektivně plnit, neboť by tím žalobkyni jakožto věřitele zvýhodňovala na úkor jiných věřitelů, čímž by se v krajním případě mohla dopustit i trestného činu (srov. § 223 tr. zákoníku). Soud má tak s ohledem na shora uvedené za to, že nelze stanovit žádnou přiměřenou výši takto uplatněné smluvní pokuty, tedy přiměřená výše takto uplatněné smluvní pokuty je nulová. Soud si je vědom, že podle judikatury Nejvyššího soudu (konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1398/2022 ze dne 3. 5. 2023) nelze smluvní pokutu podle ust. § 2051 o. z. moderovat bez návrhu žalované. Z ustanovení § 2 a § 6 o.s.ř. však soudu plyne povinnost dbát při rozhodování sporů v civilním řízení toho, aby nedocházelo ke zneužívání práva. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyslovil názor, že obecné soudy nesmí v řízení poskytnout právní ochranu jednáním, jejímž cílem je zjevné zneužití práva (srov. například nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019, nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2. 10. 2013, nález III. ÚS 468/11-2 ze dne 9. 2. 2012, nebo IV. ÚS 736/17 ze dne 10. 5. 2017), neboť takovým postupem by došlo k zásahu do základního práva účastníka na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ačkoli žalovaná zůstala v průběhu řízení pasivní (doručováno ji bylo na ohlašovnu Anonymizováno Jméno žalované B postupem podle § 50m o.s.ř.), nelze nároku žalobkyně vyhovět. Žalobkyni bylo již v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka vyhověno, co do smluvní pokuty v celkové výši 31 301,62 Kč, kterážto částka představuje zcela dostatečnou sankci za prodlení dlužníka se splacením závazku v původní výši 50 000 Kč. Navíc připuštěním (a poskytnutím soudní ochrany) postupu žalobkyně, která uplatňuje dodatečnou smluvní pokutu nad rámec smluvní pokuty již původně uplatněné a přisouzené by byl vytvořen nežádoucí precedent, který by ad absurdum umožňoval žalobkyni takto uplatňovat smluvní pokuty prakticky donekonečna, neboť o takto přiznanou pokutu by narůstala částka, se kterou je žalovaná v prodlení, a tato částka by mohla být pro žalobkyni důvodem pro uplatnění další smluvní pokuty. Žalovaná by tak byla uvržena do dluhové spirály, ze které by se prakticky nebyla schopna vymanit. Irelevantní je pro posouzení nároku na uplatněnou smluvní pokutu skutečnost, že žalovaná v původním smluvním vztahu vystupovala jako fyzická osoba podnikající, neboť aktuální znění zákona o spotřebitelském úvěru, vytváří strop pro výši uplatněné smluvní pokuty ve smluvních vztazích, kdy na jedné straně vystupuje fyzická osoba, která není spotřebitelem (§ 122 odst. 5). Zákonný strop je stanoven ve výši 1/2 jistiny úvěru a v tomto konkrétním případě představuje částku 25 000 Kč. Jestliže tedy žalobkyně již v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka uplatnila smluvní pokutu ve výši 31 301,62 Kč (která jí zcela byla přiznána), nelze ji s ohledem na citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru přiznat žádnou dodatečně uplatněnou smluvní pokutu, a to navíc ve výši dalších 116 510,07 Kč.

12. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že nároku žalobkyně nelze vyhovět pro zjevnou snahu o zneužití práva na soudní ochranu a pro rozpor uplatněného nároku s ustanovením § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.