OSCB 12 C 459/2024-46

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Křiváčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované AAnonymizováno, IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 000 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím se vůči žalovanému č. 2 zamítá.

III. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 113 Kč žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 2 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím, která představuje zálohu, jež zaplatil na koupi krbových kamen a jejich následnou instalaci. Žalobce však od smlouvy odstoupil, neboť žalovaná č. hodnota byla nekontaktní a nebyla schopna zakázku dokončit. Žalovaný č. hodnota je osobou ve funkci jednatele žalované č. hodnota a má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

2. Žalovaná č. hodnota ani žalovaný č. hodnota na tvrzení uvedená v žalobě nejdříve nereagovali, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavili. Na druhém jednání konaném dne datum žalovaná č. hodnota uvedla, že v závazném objednávkovém listu nebylo uvedeno datum dodání, že kamna má a skladuje je u sebe a žalobce si kamna dosud nevyzvedl. Soud proto žalovanou č. hodnota poučil dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že je potřeba prokázat tvrzení, že byla připravena splnit svůj závazek ze smlouvy o dílo řádně a v přiměřené lhůtě, i s poučením, že pokud tak neučiní, neunese břemeno důkazní.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Ze závazného objednávkového listu bylo zjištěno, že žalobce objednal u žalované č. hodnota kamna Anonymizováno v předpokládané ceně částka a montáž kamen vč. připojení Anonymizováno v celkové předpokládané ceně částka, s tím, že bude složena záloha na základě zálohové faktury ve výši částka. Závazný objednávkový list byl podepsán oběma stranami.

5. Ze zálohové faktury č. hodnota ze dne datum splatné dne datum a z potvrzení o odchozí úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce složil zálohu ve výši částka. K uhrazení došlo datum.

6. Z dodacího listu ze dne datum má soud za zjištěné, že byly žalované č. hodnota dodány kamna Anonymizováno.

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný č. hodnota byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu částka. Dále je ve výzvě konstatováno, že žalovaná č. hodnota s žalobcem zcela přerušila kontakt, nedošlo k dodání a instalaci kamen a nebyla mu vrácena záloha. Vzhledem k tomu, že žalobci nebylo poskytnuto žádné plnění, bylo odstoupeno od smlouvy.

8. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že i žalovaný č. hodnota byl vyzván před podáním žaloby k úhradě částky částka mj. s tím, že osoba ve funkci jednatele má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

9. Z výpisu z centrální evidence exekucí má soud za prokázané, že proti žalované č. hodnota je vedeno Anonymizováno exekučních řízení.

10. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

12. Podle § 2590 odst. 2 o. z. není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

13. Podle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl.

15. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze vůči žalované č. 1. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovanou č. 1 smlouvu o dílo, ve které se žalovaná č. 1 zavázala žalobci dodat kamna Anonymizováno a tyto následně instalovat. Právě z důvodu instalovaní kamen žalobci byla smlouva posouzena jako smlouva o dílo. Žalobce uhradil žalované č. 1 na provedení díla zálohu ve výši částka. Datum dodání pak v závazném objednávkovém listě stanoveno nebylo. Kamna byly žalované č. 1 dodány dne datum, tedy necelé dva roky po uzavření smlouvy o dílo. Dopisem ze dne datum žalobce proto, že mu nebylo stále poskytnuto žádné plnění, odstoupil od smlouvy uzavřené se žalovanou č. 1 a vyzval ji k vrácení částky částka do 7 dnů od data odeslání výzvy. Vzhledem k tomu, že se účastníci uzavřeli smlouvu o dílo v Anonymizováno roku Anonymizováno, kdy poté žalovaná č. 1 s žalobcem přestala komunikovat, má soud odstoupení od smlouvy za platné a oprávněné, když dle názoru soudu nebyla dodržena doba přiměřená povaze zhotovení díla. Nelze učinit závěr, že doba 19 měsíců je přiměřená dodání a nainstalování kamen, a to ani v období covidu. Pokud se žalovaná brání tím, že kamna má, a byla připravena plnit, tuto skutečnosti ani přes dodatečné poučení soudu neprokázala, neboť nedoložila nic, z čeho by bylo možné usoudit, že žalobce vyzvala, že je připravena plnit řádně a včas. Z tohoto důvodu bylo žalobě vyhověno a žalované č. 1 byla uložena povinnost vrátit žalobci zálohu jako bezdůvodné obohacení v podobě částky částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaná č. 1 na základě výzvy ocitla v prodlení splácení této částky, domáhá se žalobce oprávněně i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb od uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě.

16. Vůči žalovanému č. 2 soud žalobu zamítl. Žalobce v žalobě netvrdil žádné rozhodné skutečnosti, ze kterých by vyplývala povinnost žalovaného č. 2. (jako jednatele žalované č. 1) společně a nerozdílně se žalovanou č. 1 dluh uhradit. Žalobce pouze uvedl, že žalovaný č. 2 je osobou ve funkci jednatele. Dále je v žalobě zmíněna povinnost žalovaného č. 2. jednat s péčí řádného hospodáře a dále je zmíněno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 4 Cmo 242/2019, podle něhož porušením řádné péče může být i liknavý a neodpovědný přístup statutárního orgánu při plnění závazku právnické osoby, za kterou jedná. Dále byl zmíněn § 71 zákona o obchodních korporacích s tím, že ten, kdo fakticky ovlivňuje obchodní korporaci, odpovídá rovněž věřitelům za její dluhy, pokud korporace není schopna tyto dluhy splatit, takže podle žalobce ručí dle výše uvedeného ustanovení žalovaný č. 2 za předmětný dluh, a to i v souvislosti s ust. § 159 odst. 3 o. z. Z tohoto důvodu byl právní zástupce žalobce při jednání vyzván k doplnění skutkových tvrzení i s poučením, že pokud tak neučiní, neunese břemeno tvrzení. Strana žalující uvedla, že žalovaný č. 2 upřednostnil zjevně vlastní zájmy, když se nepostaral o majetek společnosti a nepodal insolvenční návrh, čímž porušil péči řádného hospodáře. Dále ke vzniku škody žalobce uvedl, že byla způsobena tím, že společnost nedostala zaplaceno za plnění (prostředky vložené žalobcem měly být použity pro činnost společnosti, ale nebyly) a dále, že škoda vznikla, resp. se prohloubila nepodaným insolvenčním návrhem, což žalobce více nespecifikoval. Pokud jde o zmiňovaný judikát Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 4 Cmo 242/2019, kterým argumentuje sám žalobce, tak jednak lze poukázat na to, že v tom řízení byla na základě skutkových tvrzení a důkazů pečlivě zkoumána, jakým způsobem jednatelé nejednali s péčí řádného hospodáře, a to na základě konkrétně popsaných případů, když je například poukázáno, že díky pasivnímu přístupu se zhotovitel ocitl při provádění díla ve výrazném prodlení, na důvodné výtky ohledně řádného dokončení a předání reagovali zamítavě a zákaznicky neadekvátně, zhotoviteli ani neobstarali řádné právní zastoupení, když následně i pozbyli funkce jeho jednatelů a společníků. Především se však v tomto rozhodnutí konstatuje, že rozsah zákonného ručení žalovaných za závazky zhotovitele (hlavního dlužníka) je podle ust. § 159 odst. 3 o. z. omezen pouze do výše škody, kterou mu způsobili porušením povinnosti při výkonu funkce jeho jednatelů. S odvoláním na již ustálenou soudní praxi (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 4194/2008 z 22. 1. 2009 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 3158/2013 z 27.11.2014) nemůže nesplnění smluvních závazků (neprovedení díla) zhotovitelem představovat škodu, která by vznikla zhotoviteli v důsledku porušení povinnosti jejich jednateli. Režim vypořádání vzájemných plnění poskytnutých na základě platně zrušené smlouvy je determinován jednak smlouvou, jednak vypořádáním dle zásad bezdůvodného obohacení. Legitimace pro vypořádání je omezena pouze na strany uzavřené smlouvy, v případě nesplnění odpovídající povinnosti zhotovitelem nepostihuje tato povinnost (pro nedostatek dalších předpokladů) též žalované jako zákonné ručitele dle ust. § 159 odst. 3 o. z. Proto byla podle judikátu přiznána odpovědnost jednatelů s odkazem na § 159 odst. 3 o. z. pouze ohledně smluvní pokuty, nikoliv vrácení zálohy. Žalobcem zmíněný judikát tedy nepodporuje jeho úvahy o pasivní legitimaci žalovaného č. 2 jako jednatele, ale naopak je zcela vyvrací, neboť v daném případě právě jde o vrácení bezdůvodného obohacení (zálohy), nikoliv škodu. Ani odkaz na § 71 zákona o obchodních korporacích není vůbec přiléhavý, neboť ten upravuje situaci, kdy někdo s pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodující významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě. V daném případě se však nejednalo o tzv. „ovlivňování“, když žalovaný č. 2 byl jediným jednatelem žalované č. 1 a ani k žádné její újmě nedošlo. Soud se pak nadále více nezabýval tím, zda byla porušena péče řádného hospodáře nebo nebyla, když nemá ani tvrzen ani prokázán relevantní vznik škody, za kterou by jednatel žalované č.1 měl odpovídat. Soud ani na základě nedostatečných skutkových tvrzení žalobce nenalezl žádnou zákonnou odpovědnost žalovaného č. 2 za předmětný dluh. Každopádně tedy nebyly žalobcem ani po poučení podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. uvedeny žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by bylo vůbec možno uvažovat o pasivní legitimaci žalovaného č. 2, v tomto směru proto musela být žaloba zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení.

17. O nákladech řízení bylo ve výroku III rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla plně úspěšnému žalobci vůči žalované č. 1 přiznána plná náhrada nákladů řízení. Výše nákladů řízení v částce 20 113 Kč je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 600 Kč, odměnou zástupce žalobce za 5 úkonů právní služby po 2 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis návrhu na vydání EPR, účast na jednání dne 17. 1. 2025 a dne 14. 3. 2025) podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3 tzv. režijními paušály po 300 Kč za úkony učiněné do 31.12.2024 a 2 po 450 Kč za úkony učiněné po 1.1.2025, a to dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění novely č. 258/2024 Sb., a dále náhradou odpovídající 21 % DPH ve výši 3 213 Kč. Pro úplnost soud doplňuje, že žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkon vyjádření ze dne 27. 2. 2025, když tento úkon směřoval pouze k doplnění tvrzení ve vztahu k nároku vůči žalovanému č. 2 a v této části řízení nebyl žalobce úspěšný.

18. Výrok IV o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř, podle kterého soud plně procesně úspěšnému žalovanému č. 2 přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. paušální náhradu za 2 úkony (účast na jednání soudu dne 14. 3. 2025 a příprava na toto jednání) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.