OSCB 36 C 60/2026-48

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena Jméno advokáta, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného A ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného A, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 82 128,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 128,14 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 13 884 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 82 128,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 4.2.2025. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 80 000 Kč; žalovaný úvěr čerpal ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem v minimálních měsíčních platbách dle rozpisu dostupného na online účtu Creditea www.creditea.cz. Žalovaný splátky řádně nehradil, úvěr byl proto zesplatněn ke dni 9.6.2025, na což byl právní předchůdkyní žalobkyně upozorněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.9.2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že brala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů deklarovaných žalovaným, kontrolou dokladů a případně i doložením výpisu z účtu žalovaného.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 3.7.2026, se ani bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba a žalovaný spolu dne 4.2.2025 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr dne4.2.2025 ve výši 70 000 Kč na svůj bankovní účet č. č. účtu (smlouva o úvěru, doklad o čerpání úvěru, sdělení banky). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v minimální měsíční splátce splatné ke každému 11.dni (smlouva o úvěru). Žalovaný splátky nehradil (tabulka umoření dluhu), žalobkyně jej proto vyzvala dopisem ze dne 5.5.2025 k úhradě dlužné částky 8 846,76 Kč nejpozději do 30 dnů, jinak bude úvěr zesplatněn (výzva). Úvěr byl zesplatněn ke dni 9.6.2025 (dopis o zesplatnění). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla 29.9.2025 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam), žalovaný o tom byl vyrozuměn dopisem ze dne 29.9-.2025 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 31.12.2025 a podací lístek).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl zřejmě žalovaný; právní předchůdkyně u žalovaného vedla údaje, že má příjem 38 000 Kč měsíčně, životní náklady má ve výši 16 000 Kč, měsíční závazky 846 Kč (portál zákaznické péče). Jakým způsobem a zda tyto údaje prověřila, soudu ani přes výzvu nedoložila.

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně cokoliv uhradil.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně sice sdělila, že její právní předchůdkyně ověřila příjmovou stránku žalovaného a vyžádala si k tomu příslušné doklady, stejně tak i postupovala ohledně jeho výdajů, nicméně žádné listiny toto prokazující k důkazům nepředložila. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o. z.

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne 4.2.2025 na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 70 000 Kč, ale neuhradil na tento dluh dosud ničeho. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 70 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář,, C. H. beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 5 000 Kč, jež se mu jevily jako splátky přiměřené výši dlužné jistiny a době, po kterou bude takto dluh žalobkyni splácet, když ohledně majetkových poměrů žalovaného musel vycházet toliko z tvrzení žalobkyně ohledně jeho příjmů a výdajů sdělených žalovaným před uzavřením úvěrové smlouvy, neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a své majetkové poměry a možnosti uhradit jistinu úvěru netvrdil a neprokazoval.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnějším účastníkem a náleží jí proto poměrná část nákladů řízení, které účelně vynaložila. Její náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 836 Kč, odměna advokáta žalobkyně za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání po 3 940 Kč dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a paušální náhrada hotových výdajů za tyto úkony po 450 Kč. Dále advokátu žalobkyně náleží náhrada za 21% DPH, jehož je plátcem. Náklady celkem činí 24 792,60 Kč. Žalobkyni náleží jejich náhrada v rozsahu 56% (úspěch 78% - neúspěch 22%), tedy ve výši 13 884 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.