OSCH 8 C 98/2021-23

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_004⟫ poskytujícím právní služby jako společník advokátní kancelář anonymizována tři slova. ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_008⟫ hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 37 040,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 600 Kč od 10. 12. 2017 do 19. 2. 2018, z částky 12 100 Kč od 20. 2. 2018 do 19. 3. 2018, z částky 11 100 Kč od 20. 3. 2018 do zaplacení a dále částku 4 950 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 9. 2017 do 28. 9. 2017, z částky 10 250 Kč od 29. 9. 2017 do 21. 10. 2017, z částky 9 850 Kč od 22. 10. 2017 do 18. 11. 2017, z částky 8 150 Kč od 19. 11. 2017 do 8. 12. 2017, z částky 6 450 Kč od 9. 12. 2017 do 19. 2. 2018, z částky 5 950 Kč od 20. 2. 2018 do 19. 3. 2018, z částky 4 950 Kč od 20. 3. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 298 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 572,80 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, dále co do částky 9 692,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 924,85 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 483,28 od 21. 1. 2020 a veškerého úroku z prodlení ve výši, která převyšuje výši, v níž bylo ohledně úroku z prodlení vyhověno v bodě I. výroku.

III. Účastníci nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku, a to ze dvou samostatných nároků.

2. Ve vztahu k prvnímu nároku uvedla, že žalovaná s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 13 125 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 683 Kč, odměně za zpracování a doručení 4 130 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 6 312 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky, přičemž poslední splátku uhradila dne 20. 3. 2018. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 3 900 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně se domáhá částky 22 398 Kč, skládající se ze zbývající části jistiny 12 600 Kč, zbývající části poplatku 9 798 Kč, kapitalizovaných úroků 3 572,80 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 975,40 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

3. Ve vztahu k druhému nároku uvedla, že žalovaná s její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 10 600 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměně za zpracování a doručení 3 404 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 5 050 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky, přičemž poslední splátku uhradila dne 20. 3. 2018. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 7 050 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně se domáhá částky 14 642,80 Kč, skládající se ze zbývající části jistiny 8 483,28 Kč, zbývající části poplatku 6 159,52 Kč, kapitalizovaných úroků 2 924,85 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 329,99 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

6. Soud má za prokázané, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřely dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 13 125 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 683 Kč, odměně za zpracování a doručení 4 130 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 6 312 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 3 900 Kč. Obvyklá výše úroku ze spotřebitelského úvěru na spotřebu s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně v prosinci 2017 činila 8,03 % ročně.

7. Skutkový stav v bodu 6. prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o zápůjčce ze dne datum, tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, poštovní podací lístek ze dne 14. 2. 2020, předžalobní výzva ze dne 23. 4. 2020, poštovní podací lístek ze dne 24. 4. 2020.

8. Bylo na žalované, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdila a prokázala, že dlužné částky uhradila zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdila a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaná tak však neučinila a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaná žalobou nárokované částky neuhradila ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

9. Soud má dále za prokázané, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřely dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 10 600 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměně za zpracování a doručení 3 404 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 5 050 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 7 050 Kč. Obvyklá výše úroku ze spotřebitelského úvěru na spotřebu s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně v září 2017 činila 8,85 % ročně.

10. Skutkový stav v bodu 9. prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o zápůjčce ze dne datum, tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, poštovní podací lístek ze dne 14. 2. 2020, předžalobní výzva ze dne 23. 4. 2020, poštovní podací lístek ze dne 24. 4. 2020.

11. Bylo na žalované, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdila a prokázala, že dlužné částky uhradila zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdila a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaná tak však neučinila a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaná žalobou nárokované částky neuhradila ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

12. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“).

13. V případě prvního nároku byl úrok sjednán v pevné výši 2 683 Kč, představující sazbu 29 % ročně, což samo o sobě je dosti vysoká hodnota, za situace, kdy v téže době činila obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,03 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě odměna za zpracování a doručení 4 130 Kč a odměna za komfortní splácení v hotovosti 6 312 Kč. Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činí 105 Kč. Tzv. odměna za zpracování a doručení není nic jiného, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 15 000 Kč se splatností 60 týdnů tak činí 6 813 Kč (2 683 Kč + 4 130 Kč), tj. 45,42 % za 60 týdnů, resp. 39,36 % za 52 týdnů (1 rok). Reálný úrok, který měla žalovaná podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 4,9 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,05 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání (čl. 16 smlouvy) o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok není předmětem tohoto řízení. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

14. V případě druhého nároku byl úrok sjednán v pevné výši 2 146 Kč, představující sazbu 29 % ročně, což samo o sobě je dosti vysoká hodnota, za situace, kdy v téže době činila obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,85 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě odměna za zpracování a doručení 3 404 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 5 050 Kč. Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činí 84 Kč. Tzv. odměna za zpracování a doručení není nic jiného, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 12 000 Kč se splatností 60 týdnů tak činí 5 550 Kč (2 146 Kč + 3 404 Kč), tj. 46,25 % za 60 týdnů, resp. 40,09 % za 52 týdnů (1 rok). Reálný úrok, který měla žalovaná podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 4,6 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,85 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání (čl. 16 smlouvy) o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok není předmětem tohoto řízení. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ, pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

15. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10, CELEX: 62010CA0618).

16. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

17. Protože jsou obě smlouvy o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné, ale bylo prokázáno poskytnutí finančních částek žalované, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalované, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná v případě prvního nároku obdržela částku 15 000 Kč a uhradila 3 900 Kč a v případě druhého nároku obdržela částku 12 000 Kč a uhradila 7 050 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smluv, které jsou absolutně neplatná.

18. Ve věci měla větší díl úspěchu žalovaná, které tak dle § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované, která byla v řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly a tudíž soud rozhodl, že účastníci řízení vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.