OSCH 8 C 94/2022-49

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený obecným zmocněncem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 23 293,58 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 23 239,58 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 21. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 11 422,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet advokáta žalovaného titul jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou domáhal od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je jediným vlastníkem pohledávek z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba anonymizována dvě slova, neboť rozsudkem název soudu, sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, v právní moci od datum, bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictvím manželů jméno a celé jméno žalobce. Žalovaný se v exekučním řízení sp. zn. spisová značka, vedeném na majetek manželky žalobce, uspokojil dne datum ve výši 23 293,58 Kč právě z účtu žalobce a tím se obohatil bez právního důvodu. Žalobce doložil žalovanému dopisem ze dne 15. 3. 2022, že BSM manželů příjmení bylo zrušeno a že pohledávky z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba anonymizována dvě slova jsou jen v jeho výlučném vlastnictví a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení. Dopis byl přijat žalovaným dne 16. 3. 2022.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba je nedůvodná. Exekuční řízení sp. zn. spisová značka bylo zahájeno návrhem ze dne datum proti povinné jméno příjmení, kdy žalobce je jejím manželem. Žalovaný byl pověřen provedením exekuce název soudu pověřením ze dne datum rozhodnutí, č. číslo jednací, podle vykonatelného rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. číslo jednací, ve znění rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. číslo jednací. V průběhu exekučního řízení byly dne datum vydány 3 exekuční příkazy, mezi nimi exekuční příkaz přikázáním pohledávky z bankovního účtu manžela povinné – žalobce, č. účtu bankovní účet u právnická osoba Tento exekuční příkaz ze dne datum nabyl právní moci dne datum. Doložka provedení exekuce nastala dne datum. Dne datum vyrozuměl žalovaný banku o nabytí právní moci exekuce a exekučního příkazu. Dne datum obdržel žalovaný částku 23 293,58 Kč zaslanou bankou z bankovního účtu žalobce. Tím byla předmětná exekuce ve smyslu § 52 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen„ EŘ“), provedena a v částce vymožení plnění zaniklo dle § 51 písm. c) EŘ pověření soudního exekutora k jejímu provedení. Vzhledem k tomu, že povinná ani její manžel nepodali do okamžiku provedení exekuce návrh na částečné zastavení co jejího způsobu přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné, není možné se jakýmkoliv jiným způsobem domáhat vrácení finančních prostředků v rámci jiného soudního řízení. Pokud žalobce tvrdí, že zvolený způsob provedení exekuce byl nepřípustný, bylo na povinné a žalobci, aby se tohoto práva domáhali v rámci exekuce. Naopak je zcela nepřípustné, aby podanou žalobou nahrazovali v exekučním řízení neuplatněné zákonné možnosti a standardní procesní způsoby obrany proti zvolenému způsobu exekuce. V exekučním řízení nebylo rozhodnuto, že by zvolený způsob exekuce byl nepřípustný. Dle § 57 EŘ je uvedení v předešlý stav v exekučním řízení vyloučeno. Žalovaný prováděl exekuci na základě pověření exekučního soudu, předmětné finanční prostředky vymohl v souladu s EŘ a zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem (dále jen„ OSŘ“), a vyplatil je oprávněnému, nepoužil je ani k úhradě nákladů exekuce. Pokud by se jednalo o odpovědnost exekutora za vadné provedení exekuce, odpovídal by za jeho případné pochybení stát, nikoliv souběžně soudní exekutor.

3. Žalobce v replice konstatoval, že si na internetové stránce České pošty s.p. ověřil, že při doručování dopisu č. anonymizováno nebyl jako adresát dne datum zastižen, ale nebyla zanechána písemná výzva, aby si zásilku vyzvedl. Objekt trvalého pobytu žalobce je běžně dostupný, je na něm uzamykatelná poštovní schránka s informacemi o spojení na žalobce a v ní nebyla žádná písemná výzva. S ohledem na to nebyly splněny podmínky fikce doručení. Na Centrální úřední desce (http://centralnideska.cz) nebyl nalezen odkaz uložení pro žalobce. Exekuční příkaz tak nenabyl právní moci.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání, na němž byly provedeny listinné důkazy a z nich zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka je prokázáno, že tento soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, zrušil bezpodílové spoluvlastnictví manželů jméno příjmení a celé jméno žalobce, tedy žalobce.

6. Z elektronického spisu soudního exekutora celé jméno žalovaného sp. zn. spisová značka je prokázáno, že žalovaný, který je soudním exekutorem, byl na návrh oprávněného právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, datovaným dnem datum a podaným dne datum pověřen dne datum název soudu provedením exekuce rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který ve výroku o věci samé nabyl právní moci dne datum a vykonatelnosti dne datum ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, a ukládal jméno příjmení zaplatit oprávněnému částku 83 518,74 Kč s příslušenstvím.

7. Žalovaný vydal dne datum exekuční příkazy, mezi nimi též exekuční příkaz k přikázání pohledávky z žalobcova bankovního účtu u právnická osoba, číslo účtu bankovní účet. Exekuční příkaz obsahoval ve svém závěru poučení o tom, že je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho exekucí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení exekuce. Exekuční příkaz byl žalovaným dne datum zaslán na adresu, o níž i sám žalobce nesporuje, že byla v té době adresou jeho trvalého pobytu, a když nebyl poštovním doručovatelem zastižen, bylo mu dne datum oznámeno uložení zásilky a ta následně po uplynutí úložní doby dne datum zaslána zpět odesilateli s tím, že ji nelze vhodit do poštovní schránky adresáta, tedy žalovaného, což prokazuje kopie obálky dopisu. Soudní exekutor následně na své úřední desce zveřejnil dne datum na 30 dnů oznámení o doručované písemnosti, což prokazuje listina nazvaná Sdělení pro vyvěšení na úřední desce ze dne datum. Soud má tudíž za to, že dopis s exekučním příkazem byl žalobci žalovaným doručen řádně, když na tomto závěru nemohou nic změnit ani žalobcem doložené fotografie budovy, kam bylo doručováno, z nichž je zřejmé, že se na ní nachází veřejně přístupná doručovací poštovní schránka řádně označená žalobcovým jménem, neboť tyto fotografie nemohou prokázat, jaký byl stav v den doručování zásilky poštou, tedy zda v onen den byla situace shodná. Stejně tak správnost postupu při doručování nevyvrací záznam v systému PoštaOnline, neboť ten má povahu čistě informativní a nemůže vyvrátit správnost prohlášení doručujícího orgánu vyznačené přímo na doručované zásilce.

8. K převodu částky 23 293,58 Kč z bankovního účtu žalobce na účet žalovaného soudního exekutora došlo dne datum poté, exekutor oznámil bance, že doložka provedení exekuce nastala dne datum a byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí, což prokazuje uvedená listina a potvrzení banky o provedené platbě.

9. Skutečnost, že mezi žalobcem a povinnou, kteří jsou manželé, došlo již v roce rok ke zrušení společného jmění manželů (tehdejší terminologií bezpodílového spoluvlastnictví manželů) byla exekutorovi poprvé sdělena povinnou jejím podáním ze dne datum O exekučním postižení účtu svého manžela, žalobce, přitom povinná věděla od datum, kdy převzala zásilku odeslanou soudním exekutorem a obsahující vedle jiných listin též exekuční příkaz k přikázání pohledávky z žalobcova účtu.

10. Žalobce skutečnost, že bankovní účet, vedený na jeho jméno, není součástí společného jmění manželů, sdělil soudnímu exekutorovi poprvé svým podáním ze dne 15. 3. 2022, které bylo žalovanému doručeno dne 16. 3. 2022, jímž současně žalovaného vyzval k vrácení částky 23 293,58 Kč a upozornil na možnost podání žaloby, což prokazují uvedený dopis a poštovní dodejka.

11. Exekuce byla zastavena usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, neboť rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byl zrušen vykonatelný rozsudek název soudu č.j. číslo jednací, který byl podkladem provedení předmětného exekučního řízení.

12. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k následujícím závěrům.

13. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen„ EŘ“), návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

14. Podle § 262b odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.

15. Podle § 57 EŘ je uvedení v předešlý stav v exekučním řízení vyloučeno.

16. Žalobce se domáhá od žalovaného zaplacení částky, kterou žalovaný postihl na žalobcově bankovním účtu v rámci exekuce na peněžité plnění, vedené proti povinné, jež je žalobcovou manželkou. Ani žalobce ani povinná tak nepodali návrh na zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtu ve smyslu ustanovení § 55 EŘ ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděli o důvodu zastavení exekuce, když podáním takového návrhu by reálně docílili nemožnosti provést exekuci tímto způsobem do doby, než exekutor, popř. následně soud, rozhodne o návrhu na zastavení. Tímto způsobem žalobce, jako manžel povinné, mohl snadno – při doložení rozsudku o zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů z roku 1994 – docílit zastavení exekuce přikázání pohledávky na účtu ve svém výlučném vlastnictví. Skutečnost, pro kterou exekutor mohl zastavit exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné, se však exekutor dozvěděl až 3,5 měsíce poté, kdy již exekuce proběhla. Soud má proto za prokázané, že žalobce (ani povinná – jeho manželka) nevyužili v rámci exekučního řízení v době, kdy to po doručení příkazu k provedení exekuce bylo možné, svého práva navrhnout zastavení exekuce. Žalobcova námitka, že mu nebyl řádně doručen příkaz k provedení exekuce, nemůže být v tomto řízení přezkoumávána. Přezkoumána mohla být výlučně v rámci exekučního řízení, kdy by mohla být důvodem pro zastavení exekuce. Exekuce sice zastavena byla, nicméně nikoliv z důvodu uznání důvodnosti námitky nedoručení exekučního příkazu, ale z důvodu zrušení exekučního titulu dovolacím soudem v době, kdy ale již v předmětné části přikázáním pohledávky z žalobcova účtu byla provedena. Exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinné poté proběhla a ve smyslu ustanovení § 57 EŘ je uvedení v předešlý stav v exekučním řízení vyloučeno. Protože exekuce proběhla zcela v souladu s exekučním řádem, nepředstavuje vymožené plnění na straně žalovaného bezdůvodné obohacení žalovaného, protože ten je pouze osobou, která vymáhá plnění pro oprávněného. Pokud tedy žalobce je přesvědčen, že neexistuje hmotným právem daný důvod, proč oprávněný – právnická osoba anonymizována tři slova, IČO – má vůči žalobci právo na částku vymoženou v exekučním řízení, musí se takového bezdůvodného obohacení domáhat po tom, komu se ho dostalo, tedy po oprávněném.

17. Soud nemá za prokázané, že by soudní exekutor neprovedl exekuci řádně a dopustil se nesprávného úředního postupu, či vydal nezákonné rozhodnutí. I v případě, že by však k něčemu takovému došlo, nesl by za to ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovědnost nikoliv žalovaný soudní exekutor, ale stát, neboť žalovaný soudní exekutor je fyzickou osobou, na kterou stát přenesl zákonem výkon státní správy.

18. Žalobce nemá vůči žalovanému právo na zaplacení nárokované částky ani z důvodu bezdůvodného obohacení, ani z důvodu škody způsobené při výkonu veřejné moci, ani z žádného jiného důvodu. Soud proto žalobu zamítl.

19. Plný procesní úspěch ve věci měl žalovaný, jemuž tak smyslu ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobci vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady tvoří odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, nahlédnutí do spisu, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu) po 2 060 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a související 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát žalovaného je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalovaný má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalovaného.

20. Nutno dodat, že soud při rozhodování o povinnosti žalobce uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení zvažoval, zda zde nejsou důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 OSŘ, pro které by rozhodl, že žalobce není zcela či zčásti povinen žalovanému náklady hradit. Žalobce však sám na dotaz soudu uvedl, že povinnost nahradit náklady řízení ve výši dle advokátního tarifu pro něj nebude představovat zásadní finanční zatížení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni cestou Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.