OSCH 10 C 176/2024-45

Okresní soud v Chebu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Alexandry Vaňkové a přísedících Eleny Gyepešové a Jany Futterové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o 147 623,11 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 147 623,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 23 990 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 1. 12. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní pracovní smlouvu, na základě které byl žalovaný zaměstnaný u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny. Dále účastníci uzavřeli Dohodu o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně adresa a Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně Anonymizováno adresa. Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil dne 6. 2. 2024 na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 6. 2. 2024. Žalovaný podepsal Dohodu o uznání dluhu ze dne 15. l. 2024, kterou žalovaný uznal dluh ve výši 109 255 Kč. Žalovaný dne 6. 2. 2024 podepsal dohodu o uznání dluhu na částku 36 720,11 Kč. Dále vznikl Žalovanému dluh ve výši 1 648 Kč za manko na kase. Celková výše dlužné pohledávky, která žalovanému u žalobkyně vznikla, činí částku ve výši 147 623,11 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žádné zboží a peníze nevzal. Domnívá se také, že nebyly žalobkyní vytvořeny řádné podmínky pro hmotnou odpovědnost. Klíče od trezoru byly volně přístupné všem zaměstnancům, protože v trezoru, vyjma hotovosti, bylo také zboží, a proto finanční prostředky mohl odcizit kdokoliv. Docházelo k velké fluktuaci, časté výměně pracovníků, noví zaměstnanci nebyli řádně zaškoleni a on musel vykonávat i práci nad rámec pracovní smlouvy. V době, když obsluhoval zákazníky, často docházelo k tomu, že bylo nutné něco vyndat z trezoru, a proto klíče žalovaný poskytoval i jiným zaměstnancům. V čl. l. žaloby žalobkyně uvádí, že dne 1. 12. 2023 byla uzavřena mezi ním a žalobkyní dohoda o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně Anonymizováno adresa. Z tohoto důvodu žalobkyně neoprávněně zjištěný schodek na zboží dala k úhradě pouze jemu. Ke zboží na prodejně měli přístup všichni zaměstnanci, a proto nebylo správné, aby žalobkyně zavázala k úhradě předmětného schodku pouze žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že podepsal předmětné uznání dluhu pod nátlakem. Dále uvedl, že za účelem specifikace a úhrady dluhu zahájí se žalobkyní mimosoudní jednání a požádal soud o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu uzavření celé kauzy.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 1. 12. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní pracovní smlouvu, na základě které byl žalovaný zaměstnaný u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny. Dne l. 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohodu o společné hmotné odpovědnosti, na základě které převzal žalovaný s dalšími společně zavázanými zaměstnanci zodpovědnost za zboží nacházející se na prodejně adresa. Dne l. 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně adresa. Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil dne 6. 2. 2024 na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 6. 2. 2024. Dne 31. 12. 2023 byla v rámci uzávěrky pokladny provedena inventarizace pokladny společnosti právnická osoba., v provozovně adresa. Touto inventurou byl zjištěný schodek ve výši 109 255 Kč, když se jednalo se o manko na pokladně. Žalovaný podepsal Dohodu o uznání dluhu ze dne 15. 1. 2024, kterou žalovaný uznal dluh ve výši 109 255 Kč. Dne 6. 2. 2024 byla provedena inventura prodejny adresa společnosti právnická osoba., za účelem zjištění stavu skladových zásob a touto inventurou byl zjištěný schodek. Žalovaný podepsal dohodu o uznání dluhu ze dne 6. 2. 2024, kterou uznal částku ve výši 36 720,11 Kč. V tomto uznání je specifikováno, že uznaný dluh se skládá z částky 11 702,11 Kč, ke které se vztahuje protokol o náhradě újmy č. hodnota-03-2024 na manko za zboží. Dále se skládá z částky 25 018 Kč, kterou tvořilo dle výdajového pokladního dokladu ze dne 6. 2. 2024 č. hodnota manko v trezoru a dle výdajového pokladního dokladu č. hodnota ze dne 6. 2. 2024 manko na zásilkovnu ve výši 21 018 Kč. Dále vznikl žalovanému dluh ve výši 1 648 Kč za manko na kase, což bylo prokázáno výdajovým pokladním dokladem č. hodnota vystaveném dne 7. 2. 2024, kde u účele platby je uvedeno “Manko 3000 kasa”. Tento výdajový pokladní doklad je podepsán, když dle tvrzení žalobkyně se jedná o podpis žalovaného. Celková výše dlužné pohledávky, která žalovanému u žalobce vznikla, činí částku ve výši 147 623,11 Kč.

4. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “ObčZ”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Podle § 133 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

6. Podle § 252 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že v projednávané věci jsou splněny podmínky k tomu, aby žalobě bylo vyhověno. Podle § 2053 ObčZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 133 OSŘ skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Právní teorie i soudní praxe (např. rozsudek NS ČR ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004, či rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 808/2005 ze dne 25. 7. 2007) jsou zajedno v tom, že uznání dluhu není novým právním titulem závazku. Zakládá se jím právní domněnka, že dluh v době jeho uznání existoval, která je ovšem vyvratitelná důkazem opaku. Znamená to, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Procesním důsledkem uznání dluhu je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Věřitel tak má v případě sporu usnadněnou pozici tím, že nemusí prokazovat vznik dluhu a jeho výši v době uznání. Na dlužníku naopak je, chce-li být ve sporu úspěšný, aby prokázal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo jinak zanikl. Tyto skutečnosti jsou totiž pravým opakem toho, co uvádí domněnka, tj. jsou způsobilé, vyjdou-li v řízení najevo (tj. unese-li dlužník ve vztahu k nim důkazní břemeno), vyvrátit obsah domněnky. Soud má za prokázané, že žalovaný důkazní břemeno neunesl, když neprokázal, že dluh z tvrzeného uznání nevznikl. Soud má tedy za prokázané, že dluh v rozsahu uznání, tj. ve výši 109 255 Kč v době uznání, tj. ke dni 15. 1. 2024 trval. Dále má soud za prokázané, že dluh v rozsahu uznání, tj. ve výši 36 720,11 Kč, v době uznání, tj. ke dni 6. 2. 2024 trval. Žalovaný uznal dluh v celkové výši 145 975,11 Kč.

8. Co se týče dlužné částky ve výši 1 648 Kč za manko na kase, soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu, dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný i v této části. Dne l. 12. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným Dohody o hmotné odpovědnosti za schodek, na základě které převzal žalovaný hmotnou odpovědnost za hotovostní tržby na prodejně adresa a dále odpovědnost za zboží nacházející se na prodejně adresa. Vzniklý právní vztah mezi účastníky soud posoudil v souladu s ustanovením § 252 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), v němž je uvedeno, že byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Schodek, jenž způsobil žalovaný činí částku 1 648 Kč.

9. K námitce žalovaného, že klíče sám žalovaný poskytoval i jiným zaměstnancům, soud uvádí, že tato je irelevantní s ohledem na to, že to byl právě žalovaný, kdo podepsal dohody o odpovědnosti a nikoliv ostatní zaměstnanci. K další námitce žalovaného žalobkyně při jednání uvedla, že hmotná odpovědnost je obecně pro všechny zaměstnance stejná a počítá se s tím, že hmotnou odpovědnost má podepsanou vedoucí zaměstnanec a jeho zástupce. V konkrétním případě ovšem žádný zástupce vedoucího nebyl ustanoven a hmotnou odpovědnost tak měl podepsanou toliko žalovaný. K námitce žalovaného, že podepsal předmětné uznání dluhu pod nátlakem soud uvádí, že žalovaný toto nikterak nedotvrdil ani neprokázal, když navrhnul svědkyni, na jejíž výslech následně nezaplatil zálohu na svědečném a tato tak nemohla být ani předvolána. Zde nutno podotknout, že ani sám žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ani se z něj neomluvil.

10. Neuhrazením výše uvedených závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti, úroky z prodlení; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požaduje. Soud proto žalobě vyhověl v plné výši.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 7 382 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem (kdy právní zástupce zastupoval žalobkyni na základě plné moci až ze dne 10. 9. 2024), kde odměna zástupce žalobkyně činí podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 7 020 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. účast u jednání u OS v Chebu dne 2. 10. 2024), celkem částku 14 040 Kč. Náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 600 Kč za 2 uvedené úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupce žalobkyně nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla zástupce žalobkyně z Prahy do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne 2. 10. 2024. Zástupce žalobkyně použil k jízdě vlak, kdy zpáteční jízdenka činí částku 768 Kč. (její kopie byla předložena po jednání a je součástí spisu) Advokát má též nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 půlhodin po 100 Kč, tedy ve výši 1 200 Kč. Nebyla přiznána DPH, neboť zástupce žalobkyně není plátcem této daně. Celkem pak náklady žalobkyně představují částku 23 990 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný podle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.