OSCH 8 C 120/2021-414

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátkou anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1) anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ 2) anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ obě zastoupené advokátem anonymizováno ⟪LB:lb_011⟫ sídlem anonymizováno ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení 1 558 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalované společně a nerozdílně zaplatily částku 1 558 400 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 8. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 383 459,22 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet jejich advokáta.

III. Žalobce je povinen uhradit na účet České republiky – Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení hrazených státem, jejichž přesná výše bude vyčíslena samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci usnesení o stanovení této výše.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil oběma žalovaným zaplatit mu společně a nerozdílně částku 1 558 400 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 8. 1. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žalobce uvedl, že dne 29. 3. 2019 byla mezi ním a anonymizováno, narozenou dne 27. 7. 1952, (dále jen „anonymizováno st.“) sepsána dohoda o uznání dluhu, kterou anonymizováno st. uznala vůči žalobci dluh v celkové výši 1 558 400 Kč s tím, že tato částka bude uhrazena nejpozději do 30. 9. 2020. anonymizováno st. onemocněla a 11. 11. 2020 zemřela. anonymizováno st. a žalobce spolu vedli společnou domácnost od roku 2015. Žalobce přihlásil pohledávku v rámci dědického řízení, nicméně toto bylo ukončeno dne 4. 3. 2021 pravomocným rozhodnutím Anonymizováno, přičemž žalované neuznaly pohledávku žalobce, a proto pohledávka nebyla dle § 173 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), do pasiv dědictví zařazena. Žalobce se s anonymizováno st. seznámil dne 15. 7. 2015 a v listopadu 2015 se k ní nastěhoval po vzájemné dohodě do bytu č. 3, adresa. Na této adrese s ní žil nepřetržitě až do její smrti. V době seznámení anonymizováno st. žila sama a již v té době obtížně zvládala financovat chod své domácnosti a další náklady. Stav a vybavení bytu odpovídalo stavu z let osmdesátých. V kuchyni chyběl dřez a nádobí se mylo ve vaně v koupelně a kuchyň byla vybavena pouze zastaralým typem sporáku a troubou na plyn. Toaleta byla rozkopána po opravě odpadu a díry nebyly zazděny. Ohřev teplé vody a vytápění bylo řešeno pomocí elektrického proudu a kotle ve stavu již nevyhovujícím. Okna dřevěná s kovotěsem byla ve stavu na hranici životnosti. Podlahy v kuchyni a chodbě byly z lina. Podlahy na záchodě a koupelně byly z dlaždic, místy již popraskané. V obývacím pokoji, ložnici a dětském pokoji byly na zemi koberce. Z toho důvodu na popud anonymizováno st. přistoupili k postupné rekonstrukci bytu a nákupu nového vybavení do bytu. Na tuto postupnou rekonstrukci, vybavení a další náklady jí žalobce poskytl půjčku celkem 1 558 400 Kč vzhledem ke skutečnosti, že nebyl manželem ani majitelem bytové jednotky. Tuto částku anonymizováno st. čerpala v průběhu let 2015-2019. Na tuto částku žalobce s anonymizováno st. z důvodu právní jistoty uzavřel smlouvu o uznání dluhu, a to dne 29. 3. 2019 ve Zdicích.

2. Žalované uvedly, že s žalobou nesouhlasí, nárok žalobce neuznávají a považuje jej za neoprávněný. Žalované jsou dcerami a dědičkami anonymizováno st. Vznesly námitky nepravosti podpisu anonymizováno st. na dohodě o uznání dluhu, námitku nepravosti listiny a nepravdivosti obsahu dohody o uznání dluhu ze dne 29. 3. 2019. V předmětné dohodě o uznání dluhu se uvádí, že: „Dne 29. 3. 2019 byla mezi věřitelem a dlužníkem dohodnuta půjčka za účelem rekonstrukce a vybavení bytové jednotky č. hodnota na adrese adresa, úhradu studia na Střední gastronomické a hotelové škole adresa a dalšího. Na základě této smlouvy uhradil ve stanoveném termínu věřitel dlužníkovi průběžně zálohy ve výši celkem 1.558.400,- Kč.“ Žalobce tedy v žalobě tvrdí, že právním titulem jeho pohledávky je zápůjčka dohodnutá dne 29. 3. 2019, že na základě této smlouvy o zápůjčce byla tato zápůjčka poskytnutá a dohodou ze dne 29. 3. 2019 byl dluh ze zápůjčky uznán. Jiný právní titul žalobce netvrdí. Podpis anonymizováno st. na dohodě o uznání dluhu není jejím podpisem. Smlouva o zápůjčce je tzv. reálnou smlouvou, tj. žalobce musí prokázat, že na základě citované smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 3. 2019 uhradil skutečně anonymizováno st. po jejím uzavření částku 1 558 400 Kč. Skutková tvrzení uvedená v žalobě se rozcházejí s údaji uvedenými v dohodě o uznání dluhu, neboť v ní se výslovně uvádí, že částka 1 558 400 Kč byla uhrazena na základě citované uvedené smlouvy o zápůjčce. Tvrzení uvedená v žalobě o tom, co bylo provedeno v bytě v období 2015-2019 do uzavření dohody o uznání dluhu, jsou bezpředmětná, neboť žalobce odkazuje na dohodu o uznání dluhu, dle níž měla být poskytnuta zápůjčka za účelem rekonstrukce a vybavení bytové jednotky č. hodnota na adrese adresa, až na základě smlouvy dohodnuté dne 29. 3. 2019. Co bylo v bytě provedeno před údajným uzavřením smlouvy o zápůjčce je z hlediska vymezeného právního titulu žaloby bezpředmětné. Je na žalobci, aby prokázal, že právní vztah tj. smlouva o zápůjčce ze dne 29. 3. 2019, skutečně vznikla, zápůjčka byla na základě této smlouvy následně realizována a anonymizováno st. plnění převzala. Žalované odkázaly na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno. Tvrzení žalobce uvedená v dohodě o uznání dluhu, tj. že „Na základě této smlouvy [o zápůjčce] uhradil ve stanoveném termínu věřitel dlužníkovi průběžně zálohy ve výši celkem 1.558.400 Kč“, nedokládají skutkový stav, z nějž by bylo možné individualizovat plnění a podmínky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. V dohodě o uznání dluhu se přitom neuvádí, v jakém „stanoveném” termínu měly být poskytnuty zálohy, a neuvádí se, jaké zálohy měly být poskytnuty, kdy měla být zápůjčka vrácena. Žalované dále poukázaly na nelogičnost ujednání o úrocích z prodlení, o splátkách a o termínu splatnosti s ohledem na reálnou nemožnost tato ujednání splnit.

3. Žalobce v replice uvedl, že během listopadu a prosince 2015 proběhla v bytě výměna veškerých oken a radiátorů v obývacím pokoji a ložnici; v letech 2016–2019 proběhla celková rekonstrukce bytu, včetně vnitřních rozvodů a podlah (kuchyň, chodba, pracovna, kotelna, záchod a koupelna); ve školním roce 2016/2017 a 2017/2018 uhradil žalobce školy, včetně nákladů na studium a dopravu mezi adresa a Anonymizováno. Žalobce dodal, že smlouva o uznání dluhu mezi žalobcem a anonymizováno st. byla podepsána na základě vložených finančních prostředků a právní jistoty pro případné vymáhání investic v případě rozchodu. Smlouva byla vyhotovena žalobcem za pomocí stránek na internetu. Podepsána byla svědky anonymizováno a anonymizováno, přáteli žalobce a anonymizováno st., při návštěvě přátel ve Anonymizováno, když se žalobce a anonymizováno st. se u nich zastavili při cestě do Anonymizováno. V dubnu 2019 žalobce smlouvu vložil do úschovy Anonymizováno. Pokud jde o dohodu o uznání dluhu, žalované tvrdí, že podpis anonymizováno st. není jejím vlastnoručním podpisem, nicméně žalobce s ní sdílel společnou domácnost a staral se o ni i v době nemoci. Bylo mezi nimi právě dohodnuto, že anonymizováno st. vrátí žalobci částky, které za ni v průběhu soužití hradil. Jednalo se o půjčky, resp. zápůjčky, poskytnuté na celkovou rekonstrukci bytu na adrese adresa. Dále půjčky, resp. zápůjčky, poskytnuté na financování dalšího vzdělávání a ostatních plateb ve prospěch anonymizováno st.

4. Z důkazů provedených při jednáních soudu byl zjištěn následující skutkový stav a soudem zaujaty následující právní závěry.

5. Žalobce se domáhal zaplacení předmětné částky s odkazem na dohodu o uznání dluhu ze dne 29. 3. 2019. Z žalobcovy výpovědi má soud za prokázané, že žalobce a anonymizováno st. spolu několik let žili jako druh a družka. Z úmrtního listu a spisu Anonymizováno je prokázáno, že anonymizováno st. zemřela dne 11. 11. 2020 a dědičkami po ni se staly obě žalované na základě usnesení ze dne anonymizováno, o schválení dohody o rozdělení pozůstalosti, které nabylo právní moci téhož dne. Žalobce přihlásil v pozůstalostním řízení, která je předmětem tohoto řízení, nicméně žalované tuto pohledávku neuznaly a nebyla proto v pozůstalostním řízení vypořádána.

6. Žalobce vznesený nárok opřel o tvrzení, že anonymizováno st. vůči němu uznala dluh ze smlouvy o zápůjčce. Toto tvrzení měla prokázat listina označená jako „uznání dluhu“ a datovaná dnem 29. 3. 2019, v jejímž závěru se nacházely podpisy označené jako podpisy anonymizováno (starší) a žalobce a dále osob označených jako svědci, jimiž byli anonymizováno a anonymizováno. Podle listiny měla být dne 29. 3. 2019 mezi žalobcem a anonymizováno st. dohodnuta „půjčka za účelem rekonstrukce a vybavení bytové jednotky č. hodnota na adrese adresa, adresa, úhradu nákladů studia na Střední gastronomické a hotelové škole adresa a dalšího“, kdy „na základě této smlouvy uhradil ve stanoveném termínu věřitel dlužníkovi průběžné zálohy ve výši celkem 1 558 400,- Kč.“

7. Poté, kdy žalované zpochybnily, že by se dne 29. 3. 2019 jejich matce, anonymizováno st., dostalo finančního plnění ve výši 1 558 400 Kč, žalobce upřesnil své tvrzení tak, že finanční plnění byla poskytnuta již v předchozí době, ale dne 29. 3. 2019 se on a anonymizováno st. dohodli na uzavření předmětné dohody, tak aby byla plnění vyčíslena a dáno najevo, že se jednalo o půjčku, který má být vrácena. Soud proto zkoumal, zda obsahově nelze předmětnou listinu považovat za uznání dluhu z již dříve realizované zápůjčky, případně dohodu o narovnání, avšak dospěl k závěru, že listina nezachybuje uznáním dluhu, neboť uznání dluhu musí obsahovat uznání co do důvodu a výše, přičemž v tomto případě byla sice uvedena celková částka 1 558 400 Kč, nicméně není zřejmé, jaké částky připadají na každý z dílčích důvodů (rekonstrukce a vybavení bytové jednotky, úhrada nákladů studia na Střední gastronomické a hotelové škole adresa) a navíc je zde uznání dluhu ve vztahu k neurčitě vymezenému „dalšímu“ údajnému závazku anonymizováno st.

8. Zejména se však soud s ohledem na námitku žalovaných zabýval tím, zda anonymizováno st. skutečně předmětnou listinu ze dne 29. 3. 2019 podepsala. Dohoda o uznání dluhu ze dne 29. 3. 2019 je soukromou listinou, bylo proto na žalobci, aby prokázal její pravost. Tvrzení o podpisu listiny potvrzoval jednak žalobce svojí účastnickou výpovědí, jednak výpovědi svědků anonymizováno a anonymizováno. Všechny tyto výpovědi, které se shodovaly v tom, že k podpisu došlo v bytě svědků ve Anonymizováno v době mezi přibližně 10. a 13. hodinou, však byly zpochybněny fotografiemi a SMS předloženými žalovanými, které jim byly pořízeny či zaslány anonymizováno st. dne 29. 3. 2019 v době mezi 10:16 a 11:53 z jiných míst (v 10:16 z obce adresa, v 11:01 z dálnice u Říčan, v 11:53 z dálničního odpočívadla u obce adresa). Byť důkazy fotografiemi a SMS nebyly podloženy odbornými dobrozdání, které by vylučovaly technickou manipulaci s nimi a tedy nezpochybnitelnost časových údajů o jejich pořízení, postačovaly k tomu, aby soud měl pochybnost o obsahové správnosti žalobcovy účastnické výpovědi a výpovědí obou svědků. Za takové situace bylo navrženo odborné znalecké zkoumání podpisu anonymizováno st. znalkyní z oboru písmoznalectví. Ze znaleckého posudku znalkyně anonymizováno anonymizováno č. 283/2023 ze dne 11. 11. 2023, stvrzeného při ústním podání posudku před soudem dne 1. 3. 2024, pak jednoznačně vyplynulo, že podpis anonymizováno st. na listině ze dne 29. 3. 2019 není jejím pravým podpisem. Znalkyně přesvědčivě vysvětlila, proč považuje podpis za napodobeninu pravého podpisu (na první pohled shoda s pravým podpisem, ale stejnoměrný stabilní silný tlak při provádění podpisu, který svědčí pro nápodobu, na rozdíl od podpisu s dynamickým švihem a střídáním tlaku a odlehčení u srovnávaných podpisů). Soud nemá pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, a proto též nevyhověl žalobcovu návrhu na vypracování revizního znaleckého posudku, který přichází v úvahu při rozporech v primárním posudku, při jeho nedostatečném odůvodnění, či při rozdílných závěrech více znaleckých posudků, což však v tomto případě nenastalo.

9. Vzhledem k vyvrácení pravosti podpisu anonymizováno st. na listině datované 29. 3. 2019 je bez významu, že tuto listinu žalobce uložil následně do advokátní úschovy.

10. Soud neprovedl celou řadu listinných důkazů, navržených žalobcem, které se vztahovaly k prokázání jednotlivých plateb, které žalobce provedl za života anonymizováno a které se týkaly nákupu jednotlivých movitých věcí, služeb, školného, ale i anonymizováno a zařizovacích předmětů bytu, čímž měl žalobce v úmyslu prokázat jednotlivé případy plateb za anonymizováno, neboť tyto důkazy nesměřovaly k prokázání dohody o zápůjčce.

11. Vzhledem k tomu, že soud měl za prokázané, že dohodu ze dne 29. 3. 2019 nepodepsala anonymizováno st. a žalobce na výzvu soudu ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), neoznačil jiný důkaz prokazující uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce, soud žalobu zamítl.

12. Nutno dodat, že nebylo možné posoudit žalobcem uplatněný nárok – tak, jak žalobce pro případ neprokázání existence zápůjčky navrhoval – jako nárok z bezdůvodného obohacení. Plnění zjevně nebyla poskytována ve smyslu ustanovení § 2991 OZ bez právního důvodu, ale na základě dohody mezi žalobcem a anonymizováno st., kdy nelze přehlédnout, že se nejednalo o obohacení anonymizováno st. „bez spravedlivého důvodu“, neboť žalobce vůči ní nebyl cizí osobou, ale jejím druhem, který s ní žil v předmětném bytě bez toho, že by hradil nájemné, či jinou platbu za právo byt užívat, ale zjevně se dle svých tvrzení naopak podílel na zvelebování předmětného bytu, který s anonymizováno st. společně užíval a do budoucna užívat chtěl, jak je zřejmé i z tvrzení o zamýšleném uzavření manželství. Navíc podle žalobcových tvrzení se nemalá část jím realizovaných plateb týkala nákupu movitých věcí, které tak nabyl do svého vlastnictví žalobce, či úhrady služeb (internet), které čerpal žalobce společně s anonymizováno st. Skutková tvrzení týkající se jednotlivých dílčích plateb tak – i v případě, že by ve vztahu k nim soud provedl dokazování - nemohla vést k závěru o bezdůvodném obohacení anonymizováno st.

13. Pokud by se žalobce chtěl domáhat od žalovaných zaplacení z důvodu investic do majetku jejich matky, který žalované zdědily, pak by bylo nutné uplatnit takový nárok samostatnou žalobou, spočívající v jiných skutkových tvrzeních, odůvodňujících vznesený nárok, než je dohoda ze dne 29. 3. 2019, tedy v uvedení jiného důvodu, pro který chce od žalovaných zaplacení zcela konkrétní investice, označení důkazů k jejich prokázání a současně adekvátně tomu upravení výše žalobou uplatněného nároku. Žalobce při závěrečném jednání soudu navrhl připuštění žaloby v tomto směru, soud však návrhu nevyhověl, protože ve smyslu ustanovení § 95 odst. 2 OSŘ dosavadní výsledky dokazování – týkající se prakticky výlučně uzavření dohody o uznání nároku z tvrzené smlouvy o zápůjčce dne 29. 3. 2019 – by nemohly být podkladem pro řízení o změněné žalobě.

14. Žalované měly ve věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ jim proto vůči žalobci vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za 11 úkonů právní služby po 23 264 Kč (převzetí zastoupení, vyjádření žalovaných ze dnů 19. 4. 2021, 8. 11. 2021, 3. 10. 2022 a 15. 6. 2022, účast u jednání soudu – přesahující 2 hodiny dne 29. 9. 2021 a dne 16. 6. 2022, účast u jednání soudu dne 4. 11. 2022 a dne 1. 3. 2024) a 4 úkony právní služby po 11 632 Kč (odvolání proti předběžnému opatření ze dne 5. 8. 2021, návrh na zrušení předběžného opatření ze dne 25. 8. 2021, návrh na zrušení předběžného opatření ze dne 11. 8. 2022, vyjádření k odvolání proti zrušení předběžného opatření ze dne 20. 3. 2023), souvisejících 15 náhrad hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč dle § 13 AT. Dále je zde nárok na náhradu promeškaného času advokáta žalovaných za cesty k jednáním soudu a zpět za 32 půlhodin (4 cesty po 2 x 4 půlhodinách) po 100 Kč dle § 14 AT a související náhradu cestovného ve výši 5 950 Kč (1 288 Kč, 1 481 Kč, 1 481 Kč, 1 700 Kč). Konečně mezi náklady řízení žalovaných patří ve smyslu § 13 AT též částka 1 000 Kč za soudní poplatek uhrazený za odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření. Advokát žalovaných je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalované proto mají dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je jejich osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalovaných.

15. Z prostředků České republiky je hrazena část nákladů na znalecký posudek, na jejíž úhradu nepostačovala žalobcem složená záloha. Podle ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ má proto stát vůči žalobci, který byl ve sporu neúspěšný, právo na náhradu těchto nákladů, když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že by žalobce splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože v době rozhodování soudu není pravomocně rozhodnuto o výši znalečného, soud rozhodl jen o základu nároku a o přesné výši náhrady nákladů hrazených státem rozhodne následně samostatným usnesením.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu ke Krajskému soudu v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.