OSCH 9 C 176/2023-49

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 20 756 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 649 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 087 Kč od 27. 12. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 020 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve výši 1 643 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 5. 20023 ve znění jejího doplnění ze dne 18. 10. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný, coby nájemce, na základě nájemní smlouvy ze dne datum užíval byt číslo v domě na adrese ulice a číslo v obec, jehož je žalobce vlastníkem. Žalovaný dluží žalobci na nájemném, nedoplatcích za vyúčtování plnění poskytovaných spolu s užíváním bytu a upomínacích výlohách částku 20 846 Kč, konkrétně nájemné za měsíc listopad 2021 ve výši 8 649 Kč, které bylo splatné dne 26. 11. 2021, za měsíc prosinec 2021 ve výši 9 087 Kč, které bylo splatné dne 26. 12. 2021 a vyúčtování za rok 2021 v částce 3 020 Kč splatné dne 31. 7. 2022, když měsíční zálohy byly stanoveny na 1844 Kč. Žalovaný dne datum uznal dluh mimo jiné na nájemném za měsíc říjen až prosinec 2021 ve výši 26 823 Kč. Nájemné k bytu bylo stanoveno na základě evidenčního listu nájemníka ze dne datum ve výši 8 849 Kč, nájemné za zařízení na částku 238 Kč. Podanou žalobou se žalobce domáhal nedoplatku na nájemném za měsíc listopad 2021 ve výši 8 649 Kč, za měsíc prosinec ve výši 9 087 Kč, vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za rok 2021 ve výši 3 020 Kč, a úroku z prodlení z jednotlivých částek ode dne prodlení jednotlivých nároků do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Podáním ze dne 18. 10. 2023 byla žaloba částečně vzata zpět a částečně změněna, o těchto skutečnostech bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 11. 2023, č. j. 9 C 176/2023-39, které nabylo právní moci dne 6. 12. 2023, v rámci daného řízení pak soud následně rozhodoval o zbývající části předmětu řízení, tedy jistině ve výši 20 756 Kč sestávající z částek dlužného nájemného za měsíce listopad a prosinec 2021 a částky za vyúčtování za rok 2021, dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 649 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 087 Kč od 27. 12. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 020 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení a o nákladech řízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.

4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Z žalobcem doložené nájemní smlouvy ze dne datum ve znění jejího dodatku ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce, coby vlastník předmětného bytu přenechal žalovanému byt číslo na adrese ulice a číslo a to do datum. Žalovaný se zavázal hradit nájemné za byt a jeho vybavení ve výši uvedené v doloženém evidenčním listu, dle kterého nájemné činilo částku 8 849 Kč a nájem za zařízení částku 238 Kč. Splatnost byla stanovena v čl. číslo odst. číslo písm. písmeno) nájemní smlouvy ke každému 26. dni v měsíci, za který má být nájemné hrazeno. Z vyúčtování služeb za rok 2021 má soud za prokázané, že nedoplatek na službách činil 3 020 Kč. Z písemného prohlášení dlužníka o uznání dluhu ze dne 5. 1. 2022 je patrné, že žalovaný mimo jiné uznal dlužnou částku 26 823 Kč na nájemném za období 10-12 roku 2021 (nebylo zřejmé jakou částku za jaký měsíc), dále za blíže nespecifikované služby ve výši 5 532 Kč s tím, že dluh uhradí žalobci do 31. 1. 2022. Odeslání předžalobní výzvy je prokázáno potvrzením na obálce stran poštovního doručovatele. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti netvrdil, ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobce ve spojení s žalobcem předloženými důkazy. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.

5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o nájmu podle § 2 235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Žalovaný byl dle ust. § 246 a násl. OZ povinen hradit nájemné a za plnění spojená s užíváním bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil žalobci včas nájemné za výše uvedené období měsíců listopad a prosinec 2021, stejně jako neuhradil nedoplatek na vyúčtování za plnění spojená s užíváním bytu za rok 2021 včas, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto žalobě bylo vyhověno jak co do výše uvedených nároku, tak i co do zákonného úroku z prodlení, a to dle ustanovení § 1968 a násl. OZ, tedy ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Povinnost plnit byla žalovanému uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl téměř plný úspěch ve věci (co do částečného zpětvzetí žaloby soud považuje v tomto neúspěch vzhledem k celkové žalované částce za zanedbatelný), před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k plnění, žalobce tak má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Přestože byl žalobce v řízení zastoupen advokátem, soud nepovažoval v daném případě tyto náklady za účelně vynaložené, a to jednak za a) s ohledem na ustálenou judikaturu (př. nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. II. ÚS 2077/14, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1665/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3220/2015, případně také názor vyslovený v rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2019, č. j. 15 Co 95/2019-27), z nichž vyplývá, že náklady na zastoupení měst (veřejnoprávních korporací) advokátem nelze považovat za účelně vynaložené v situaci, kdy se jedná o běžnou právní agendu, k jejímuž obstarávání a vyřizování je dané město dostatečně materiálně a personálně zabezpečeno, tak za b) s ohledem na to, že v daném případě navíc nešlo o nijak právně složitou problematiku, tak za c) navíc v minulosti žalobce zajišťoval obdobné jednoduché soudní spory sám, když má i vlastní právní oddělení. Proto dále dle ust. § 137 odst. 2 OSŘ, spočívají náklady v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 043 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle ust. § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 OSŘ a podle § 89a exekučního řádu, a to ve výši 2 x 300 Kč (úkony: výzva k plnění, podání žaloby, doplnění žaloby nepovažoval soud za úkon, neboť je povinností žalobce uvést kompletní skutková tvrzení již v rámci samotné žaloby), celkem ve výši 600 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle ust. § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.