OSCK 5 EVC 1/2017-379

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní titul Ivanou Paloučkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ insolvenční správce právnická osoba - právnická osoba, ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa žalobce ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ Postfach číslo, číslo anonymizováno, příjmení, země ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátkou titul titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o částku částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 7,05 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne datum (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 3. 2013 do zaplacení. Uvedla, že na základě objednávky žalovaného vyrobila objednané zboží, a to papírové sáčky ve dvou velikostech s potiskem, žalovanému ho dodala, ovšem žalovaný za něj řádně a včas nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že zboží mu sice skutečně bylo dodáno, avšak zboží bylo vadné. obec celobarevných sáčků dostali sáčky barevně pruhované. 1. 3. 2013 tudíž dodávku zboží reklamovali. Protože žalobkyně následně nereagovala na jejich reklamaci, měli za to, že jim nevznikla žádná povinnost dlužnou částku uhradit, když žalobce se ocitnul zároveň v insolvenci. Zároveň namítli promlčení žalované částky.

3. Příslušnost soudu: S ohledem na to, že se jedná o mezinárodní spor, kdy se jedná o spor mezi účastníky v České republice a v Německu, posuzoval soud, zda je ve věci příslušný rozhodovat. Příslušnost k rozhodování dovodil z všeobecných podmínek prodeje pro výrobce papíru a lepenky v anonymizováno ujednané v anonymizováno v roce 1991, když z článku 11, odst. 2, vyplývá, že:,,O jakémkoliv sporu, který nebude moci být vyřešen ani dohodou, ani arbitráží, rozhodnou soudy v místě sídla prodejce, na základě těchto všeobecných podmínek prodeje a v zákonu platných v příslušné zemi“. Z uvedeného tedy vyplývá, že příslušným pro rozhodování je soud v místě sídla prodejce, tedy v místě sídla žalobkyně. Takovýmto soudem je Okresní soud v Českém Krumlově.

4. Ve věci bylo usnesením č. l. 69 řízení zastaveno, když rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským soudem v Č. Budějovicích č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci datum. Proti usnesení Krajského soudu v Č. Budějovicích podáno dovolání, když Nejvyšší soud ČR usnesení Krajského soudu v Č. Budějovicích číslo jednací zrušil a vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Následně Krajský soud v Č. Budějovicích usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodl o tom, že řízení se nezastavuje.

5. Odpor: Soud ve věci vydal evropský platební rozkaz. Proti evropskému platebnímu rozkazu žalovaný podal odpor datovaný dnem datum, doručený soudu faxem dne datum, v listinné podobě pak odpor došel soudu datum.

6. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospívá k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z výpisu z obchodního rejstříku Krajského soudu v Č. Budějovicích, odd. B, vložka 477 na č. l. 76 bylo zjištěno, že anonymizováno – právnická osoba má předmět podnikání výroba, zpracování a prodej papírenských výrobků.

8. Předžalobní výzva před podáním žaloby byla žalovanému odeslána datum, žalobkyně tuto písemnou výzvu k úhradě soudu předložila a žalovaný ji žádným způsobem nerozporoval. Bylo předloženo i faxové podání této předžalobní výzvy ze dne datum v 14:44 hodin. Mezi účastníky bylo nesporným, že na žalovanou částku částka s příslušenstvím nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.

9. Objednávka a fakturace: Objednávka zboží mezi účastníky byla soudu předložena, vyplývá z ní, že byla učiněna žalovaným dne datum, a to výroba a dodání papírových sáčků 13x19cm a 20x28cm. Žalovaným byla zaevidována datum pod číslo. Dodání bylo sjednáno na únor roku 2013. Splatnost byla dohodnuta 30 dnů po vyúčtování. Dodací list je ze dne datum a má číslo k zakázce číslo. Z předložené faktury číslo ze dne datum vyplývá, že žalobce příjmení právnická osoba vystavilo fakturu pro žalovaného na částku částka. Jednalo se o fakturu za dodání sáčku o rozměrech 130x190 mm a o rozměrech 200x280 mm. Podle uvedené faktury splatnost faktury byla 30ti denní od fakturace (v souladu s předchozím ujednáním v objednávce i se smluvními podmínkami anonymizováno). 30 dnů od datum uplynulo datum, což je poslední den pro zaplacení bez prodlení. Z fakturované částky nebylo uhrazeno částka s příslušenstvím. Jestliže částka byla splatná datum, mohl žalobce uplatnit právo poprvé datum, tedy od datum má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení, který žalobou uplatňoval. Ke dni datum byl zákonný úrok z prodlení podle Nařízení vlády číslo Sb., ve výši 7,05 % ročně.

10. Odeslání a dodání zboží: Mezi účastníky bylo nesporným, že zboží bylo odesláno k dodání automobilem dne datum. S ohledem na tuto skutečnost soud již nevyslýchal svědka řidiče příjmení, který měl potvrdit, že zboží bylo naloženo k přepravě datum, přičemž soud zamítl tento důkaz jako nadbytečný. Skutečnost, že tohoto dne datum bylo zboží i žalovanému dodáno, vyplývá z faxové dokumentace ze dne datum odeslané žalovaným žalobci, ze které vyplývá, že reklamuje dodávku (z datum). Sám tedy žalovaný potvrzuje dodání zboží žalobcem datum. Další dokazování k datu dodávky tedy nebylo potřeba.

11. Reklamace: Žalovaný tvrdil, že dodávku zboží reklamoval jako vadnou. Ve faxové dokumentaci z datum žalovaný uvádí, že reklamuje kvalitu tisku, kdy červená plocha byla vždy zamýšlena jako celoplošná a také u dosavadních dodávek byla tak tisknuta, avšak dodávka z datum má proužkový design a není celoplošná. Z uvedené tedy vyplývá, že datum datuje žalovaný reklamaci dodávky žalobce. K této písemné reklamaci však žalovaný nedoložil doklad o prokazatelném zaslání žalobci, když předložený doklad o faxovém zaslání datum žalobkyni neobsahuje žádnou specifikaci zprávy, kterou posílá. Soud tedy následně posuzoval, zda byla či nebyla učiněna řádná reklamace dodávky zboží. I v tomto případě soud vychází z všeobecných podmínek prodeje pro výrobu papíru a lepenky v anonymizována dvě slova, když konkrétně článek 10 nazvaný Stížnosti a reklamace v bodě a) uvádí, že,,… reklamace se musejí oznamovat písemně nebo telexem nebo telegramem do 5 dnů od dovezení zboží do objektu kupujícího v případě, že dodávka jednoduše nesplňuje specifikace, buď z hlediska množství, nebo jakosti.“ Z uvedené tedy vyplývá, že se po formální stránce měla reklamace být učiněna písemně nebo telexem nebo telegramem. Jestliže byla následně učiněna telefaxem, vychází soud z toho, že se jednalo o nástupce telexu. Doručení telefaxem tedy soud považoval za doručení se zachováním formy reklamace. Další skutečnostní však je, že reklamace podle tohoto článku 10 a) měla být učiněna v případě jakosti do pěti dnů od dovezení zboží od objektu kupujícího. V uvedeném případě z tvrzení žalovaného ve zprávě zaslané žalobci ze dne 1. 3. 2013 vyplývá, že zboží bylo dodáno ve stejný den, jako bylo odesláno, tedy 21. 2. 2013. Datum dodání zboží žalovanému tedy je postaven na jisto 21. 2. 2013. Pět dnů od tohoto data je 26. 2. 2013. Do tohoto data však žádná reklamace žalobci nepřišla. Nakonec ani žalovaný netvrdil, že by do tohoto data nějakou reklamaci žalobci posílal. Sám hovořil jen o reklamaci z 1. 3. 2013 eventuálně z 18. 3. 2013. I pokud by tedy žalovaný prokázal, že 1. 3. reklamaci žalobkyni skutečně odeslal, (což prokázáno nebylo s ohledem na nedostatek potvrzení o odeslání faxové dokumentace žalobci s nekonkretizací odeslaných listin), je nutno případnou reklamaci z 1. 3. 2013 považovat za reklamaci opožděnou, neboť lhůta pěti dnů od doručení zboží uplynula datum. I pokud by tedy taková to reklamace učiněna byla, pak byla učiněna opožděně, neboť se jedná o reklamaci z hlediska jakosti zboží, když žalovaný tvrdí, že sáčky měly být celoplošně barevné, ale byly zde proužky. příjmení reklamaci ze strany žalovaného žalobkyni na dodané zboží žalovaný neprokázal. Ve věci byl sice vyslýchán k návrhu žalovaného svědek příjmení, bývalý zaměstnance anonymizováno – anonymizováno obec, který měl na starosti prodeje balících papírů a sáčků, ovšem tento svědek si sice pamatoval na spolupráci s žalovaným, která probíhala opakovaně, na poslední objednávku si však nevzpomínal. Jeho pracovní poměr skončil v průběhu února roku 2013. Pokud žalovaný navrhoval výslech svědkyně příjmení příjmení s tím, že tato by mohla něco vědět o případné reklamaci ze strany žalovaného, pak soud výslech této svědkyně zamítl. Poprvé jej žalovaný navrhl po uplynutí koncentrační lhůty, podruhé jej navrhoval po provedení důkazu výslechem svědka příjmení, avšak z jeho výslechu nevyplývá ničeho, co by odůvodňovalo následný výslech příjmení příjmení. Navíc svědkyně by měla vypovědět pouze to, co si o případných reklamacích pamatuje, ovšem ze všeobecných podmínek vyplývá, že reklamace musí být písemná, telexem nebo telegramem. Ani její případný výslech, který by potvrzoval zaslání včasné reklamace, by nemohl přinést žádný obrat ve věci, neboť písemné, telefaxové nebo telegramové reklamace žalovaného nejen nepředložil, ale ani netvrdil. Netvrdil ani žádnou reklamaci ve lhůtě 5 dnů od doručení, tedy nejpozději do datum. Jakýkoliv výslech této svědkyni je tudíž nadbytečný. Pokud žalovaný navrhoval důkaz knihou doručených zpráva ze strany žalobce, pak tento návrh podal žalovaný rovněž po uplynutí koncentrační lhůty. Navíc sám žádné doklady ohledně odeslání reklamace v dohodnuté lhůtě neměl. Přenášení důkazního břemene a předkládání listinných důkazů ze strany žalobkyně k doručování zpráv by bylo navíc nepřípustné. Zejména se však jednalo o navržený důkaz po uplynutí koncentrační lhůty. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný nereklamoval dodané zboží včas, soud tedy musí vycházet z toho, že řádná reklamace nebyla.

12. Námitka promlčení: Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, smluvní vztah vznikl mezi účastníky na základě objednávky žalovaného ze dne datum. S ohledem na to, že objednávka byla učiněna datum, když téhož dne byla odeslána a doručena faxem žalobkyni, právní vztah mezi účastníky vznikl tedy datum. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Zákon číslo Sb. nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Protože se jednalo o vztah obchodní mezi podnikateli, je na vztah mezi žalobkyní a žalovaným potřeba použít zákon č. 513/1991 Sb. – obchodní zákoník. § 387 odst. 1 uvádí, že právo se promlčí uplynutím promlčení doby stanovené zákonem. Dle odst. 2 promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Dle § 391 odst. 1 u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčení doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestaví-li tento zákon něco jiného. Právo mohlo být poprvé v tomto uplatněno u soudu 23. 3. 2013, neboť 30 dnů od 21. 2. 2013 uplynulo 22. 3. 2013 (v roce 2019 měl únor 29 dní). Od té doby tedy začíná běžet promlčecí doba, která ve smyslu § 397 obchodního zákoníku činí 4 roky. Právo u soudu tedy mohlo být uplatněno v této čtyřleté promlčecí lhůtě do 23. 3. 2017. Jestliže byla žaloba podána datum, pak byla podána včas, v době, kdy právo promlčeno nebylo.

13. Insolvence žalobkyně: Jestliže žalovaný neprokázal řádnou reklamaci vůči žalobci za dodané zboží, pak neobstojí ani jeho tvrzení, že v důsledku insolvence žalobce předpokládal, že žalobce své povinnosti z reklamovaného zboží nesplní a že tedy z toho důvodu žalovanou částku neplatil. Žalovaný je tak v prodlení se zaplacením žalované částky. Žalobkyní byla správně insolvenční správkyně, když z usnesení insolvenční spisová značka – 239 bylo zjištěno, že insolvenčním správcem insolvenčního dlužníka anonymizováno – právnická osoba byla ustanovena osobní údaje žalobkyně. Rozhodnutí nabylo právní moci datum.

14. Skutkový závěr soudu: Protože v řízení bylo prokázáno, a to nesporným tvrzním účastníků, že na žalovanou částku částka s příslušenstvím nebylo ničeho zaplaceno, rozhodl soud o povinnosti žalovaného dlužnou částku zaplatit. Vycházel přitom z toho, že žaloba byla podána u příslušeného soudu, s ohledem na článek 11 všeobecných podmínek prodeje pro výrobce papíru a lepenky v anonymizováno, kde si účastníci ujednali jako příslušný soud, soud v místě sídle prodejce. Dále soud vychází z toho, že mezi účastníky došlo skutečně k uzavření smlouvy o výrobě papírových sáčku 130x190 mm a 200x280 mm na základě objednávky ze dne 12. 12. 2012, když toto bylo rovněž mezi účastníky nesporným a listinnými důkazy to bylo prokázáno. Účastníci nerozporovali ani předloženou fakturu číslo ze dne datum na částku částka, z čehož nebylo uhrazeno částka. V řízení bylo prokázáno dodání zboží žalovanému datum, což potvrdila jak žalobkyně, takto vyplývá i z tvrzení žalovaného ze dne 1. 3. 2013, kde reklamuje dodávku právě z 21. 2. 2013 o dodání papírových sáčků. Podle faktury měla být splatnost učiněna do 30 dnů od vystavení faktury a toto odpovídá i Všeobecným podmínkám prodeje a pro výrobu papíru a lepenky s anonymizováno kdy splatnost faktury vyplývá z článku 8 a), dle něhož lhůta splatnosti začíná běžet dnem vystavení faktury. Tato splatnost navíc vyplývá i nejen z vystavené faktury, ale i z data dodání žalovanému. Žalovaný neprokázal ani to, že by částka byla promlčená, neboť žaloba byla podána ve čtyřleté zákonné lhůtě. Protože žalobkyně v řízení prokázala nárok na zaplacení žalované částky částka s příslušenstvím, rozhodl soud o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit. V bodě 7 návrhu na vydání evropského platebního rozkazu žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení z částky částka, který činí 7,05 % ročně od 23. 3. 2013 do zaplacení, soud rovněž rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází soud z § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., dle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Zákon číslo Sb., nabyl účinnosti datum. Protože se jednalo o obchodní vztah vzniklý mezi podnikateli před nabytím jeho účinnosti, je vztah mezi žalobkyní a žalovaným posuzován podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Dle § 387 odst. 1 právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Dle § 391 odst. 1 u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy mohlo právo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Dle § 397 nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

16. Pokud jde o smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným, jednalo se o smlouvu o dílo ve smyslu § 536 a následujících zák. č. 513/1991 Sb. Dle § 536 odst. 1 smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle odst. 2 dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy, nebo úpravy určité věci, nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle odst. 3 cena musí být ve smlouvě dohodnutá, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Ve smyslu § 537 odst. 1 zhotovitel provedl dílo, dle § 537 odst. 2 objednatel dílo převzal. Dle § 546 odst. 1 objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě, nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný však cenu za dílo řádně nezaplatil. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 369 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., dle něhož je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy občanského práva. Výše úroku z prodlení v té době byla stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

17. Náklady řízení: Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud vycházel z toho, že předžalobní výzva žalovanému byla zaslána před podáním žaloby datum, žaloba pak byla podávána až datum. Byla tedy dodržena zákonná lhůta pro podání předžalobní výzvy, plně úspěšná žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplnil ani částečně. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. má tedy žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně ve věci zaplatila soudní poplatek částka dne 23. 3. 2017. Protože bylo původně řízení zastaveno, byla žalobkyni vrácena část soudního poplatku ve výši částka. Po následném zrušení tohoto rozhodnutí byl žalobce vyzván k opětovnému zaplacení částky částka. Žalobce tak na soudním poplatku za žalobu zaplatil celkem částka. Žalobce také zaplatil za poplatek z dovolání částka. Na soudních poplatcích tedy žalobkyně vynaložila celkem částka. Žalobkyně byla ve věci zastoupena advokátkou, ta vyúčtovala celkem dvanáct úkonů právní služby za (příprava + příprava obhajoby datum, návrh na zahájení EPR z téhož dne, vyjádření pro soud 29. 3. 2017, odvolání 26. 4. 2017, dovolání 30. 11. 2017, návrh na doplnění EPR z 26. 4. 2019, vyjádření k soudu 4. 10. 2019, vyjádření žalobce z 22. 2. 2020, přítomnost při ústním jednání 25. 8. 2020, vyjádření ze dne 21. 9. 2020, vyjádření ze dne 19. 11. 2020, ústní jednání 21. 1. 2021). Advokátu náleží za každý úkon právní služby odměna (stanovená z žalované částky, která po přepočtu žalované částky 4 195 Eur, odpovídá částce částka), ve smyslu § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., náleží za jeden úkon částka. Za dvanáct úkonů celkem částka. Ke každému úkonu právní služby má advokát ve smyslu § 13 odst. 3 právo na režijní paušál po částka, za dvanáct úkonů celkem částka. Advokát také účtoval cestovné za jízdné k soudu dne 25. 8. 2020 a 21. 1. 2021. Advokát účtoval náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3, za 9 půlhodin ke každému jednání, po částka ve smyslu § 14 odst. 3, celkem částka k jednomu jednání. Ke dvěma jednáním 25. 8. 2020 a 21. 1. 2021 dvakrát částka celkem, částka. Advokát také účtoval cestovné, když předložil velký technický průkaz, z něhož vyplývá, že průměrná spotřeba činí 6,2 l číslo km paliva benzín. Advokátka účtovala dvě jízdy, jednu v roce 2020, druhou v roce 2021. Pro každou jízdu soud vychází z jiné vyhlášky, pro rok 2020 z vyhlášky č. 358/2019 Sb., když průměrná cena podle § 4 benzínu činí částka za 1l. Cena paliva za jeden kilometr tak činí částka. Podle vyhlášky 358/2019 Sb. má advokát právo také na základní náhradu za používání silničních motorových vozidel podle § 1b) ve výši částka. Za jeden kilometr tak náleží advokátu částka. Při ujetých 339,80 km (jízdy z obec do obec a zpět) činí cestování náhrady částka. Za jízdu v roce 2021 týmž vozidlem činí základní průměrná cena pohonných hmot za benzín částka. Při průměrné spotřebě 6,2l číslo km, činí náhrada za jeden kilometr částka. Základní sazba náhrady za používání silničních motorových vozidel v roce 2021 činí částka, za jeden kilometr náhrada tak činí celkem částka. Při ujetých 339,80 km činí cestovné částka. Cestovné tak činí částka celkem. Celkové náklady řízení tak činí částka, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.

18. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově.

Pokud by povinnosti v rozsudku stanovené nebyly včas a řádně splněny, je možné podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.