OSCK 10 C 241/2025-22

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (dříve Anonymizováno, rozená Anonymizováno), narozená Datum narození manželky A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa manželky A ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_006⟫ o rozvod manželství

I. Rozvádí se manželství, které dne datum v městě Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno uzavřeli jméno FO (rozená rodné přijmení), narozená Datum narození manželky A, a Jméno manžela, narozený Datum narození manžela,

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Společným návrhem doručeným dne 29. 9. 2025 Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále též jen „soud“) se jméno FO (dále jen „manželka“) a Jméno manžela (dále jen „manžel“) domáhají rozvodu svého manželství, které uzavřeli dne datum ve slovenském Anonymizováno. V návrhu uvedli, že manžel je občanem Slovenské republiky a manželka je občankou Ukrajinské republiky. Jejich posledním společným bydlištěm byla adresa Jméno manželky B Anonymizováno v adresa. Z jejich manželství se dne datum narodil nezletilý jméno FO, který má státní občanství Slovenské republiky. Dále manželé uvedli, že manželství uzavřeli po známosti, která trvala 1,5 roku. V době uzavření manželství manželka očekávala narození jejich syna jméno FO. Krátce po jeho narození začalo mezi manžely docházet k rozporům ohledně společného hospodaření, trávení volného času a ohledně péče o syna jméno FO. Jde o důvody, které představují příčinu rozvratu manželství. V říjnu 2024 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Nezletilý jméno FO zůstal v péči manželky.

I. Skutkový základ

2. Soud učinil následující skutková zjištění. Za každým z dílčích skutkových zjištění je uveden důkazní prostředek či zdroj informace, na základě kterých dané zjištění soud učinil.

3. Manželé uzavřeli manželství dne 3. 6. 2023 ve slovenském městě Anonymizováno (oddací list na č. l. 3).

4. Manžel je občanem Slovenské republiky (oddací list na č. l. 3) a bydlí v České republice na adrese Adresa manželky A (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“).

5. Manželka je občanskou Ukrajinské republiky a má trvalý pobyt v České republice (výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 11). V České republice má obvyklý pobyt (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.).

6. Posledním společným bydlištěm manželů byla adresa Jméno manželky B Anonymizováno, adresa (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.).

7. Manželé mají společného potomka, kterým je jméno FO, narozený datum (rodný list na č. l. 4; výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 12). Rozsudkem ze dne datum čj. spisová značka (v právní moci datum) Okresní soud v Českém Krumlově schválil dohodu manželů jako rodičů o tom, že se nezletilý jméno FO pro dobu před rozvodem i po rozvodu manželství rodičů svěřuje do péče manželky (matky), a schválil rovněž dohodu manželů o výživném pro nezletilého jméno FO (rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne datum čj. spisová značka na č. l. 17).

8. Manželské soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou rozpory manželů ohledně společného hospodaření, trávení volného času a ohledně péče o nezletilého syna jméno FO (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.).

II. Právní hodnocení soudu

II.A. Mezinárodní pravomoc českého soudu a rozhodné právo

9. S ohledem na mezinárodní prvek v řízení (ukrajinské občanství manželky a slovenské občanství manžela) se soud nejprve zabýval tím, zda mají české soudu mezinárodní pravomoc rozhodnout o rozvodu.

10. Podle čl. 3 písm. a) bodů i) a iv) nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne datum o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželství a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „nařízení Brusel II ter“) platí: Ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území:

i) mají manželé obvyklý pobyt,

[…]

iv) v případě společného návrhu má alespoň jeden z manželů obvyklý pobyt,

[…].

11. Mezinárodní pravomoc českého soudu rozhodnout o nyní podaném návrhu na rozvod manželství je dána právě citovaným čl. 3 písm. a) body i) a iv) nařízení Brusel II ter, neboť oba manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky.

12. Soud poznamenává, že mezinárodní pravomoc českého soudu by byla dána i podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), podle něhož platí: Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

13. Manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky, tudíž i podle § 47 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém by byla dána mezinárodní pravomoc českého soudu.

14. Protože se Česká republika neúčastní příslušné posílené spolupráce, nedopadá na ni nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne datum, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (tzv. „nařízení Řím III“). Za této situace je třeba kolizní ukazatel určují rozhodné právo hledat v zákoně o mezinárodním právu soukromém.

15. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém platí: Rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

16. Podle § 49 odst. 1 daného zákona platí: Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

17. Manželé jsou občany různých států, mají ale oba obvyklý pobyt na území České republiky, což platilo i pro dobu zahájení řízení o rozvod. Z tohoto důvodu se jejich rozvod podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém řídí českým právem.

18. Soud shrnuje, že mezinárodní pravomoc rozhodnout o nyní posuzovaném návrhu na rozvod manželství má český soud a na věc dopadá české právo.

II.B. Věcné posouzení návrhu na rozvod manželství

19. Podle § 755 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí:

(1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

(3) jméno FO-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

20. Podle § 756 občanského zákoníku platí: Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

21. Soud vyhodnotil, že jsou splněny všechny podmínky pro rozvod manželství. Manželské soužití manželů je totiž hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou rozpory manželů ohledně společného hospodaření, trávení volného času a ohledně péče o nezletilého syna jméno FO. Poměry nezletilého jméno FO byly pro dobu po rozvodu manželství rodičů upraveny rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne datum čj. spisová značka (v právní moci datum).

22. Lze tedy uzavřít, že byly splněny podmínky v § 755 občanského zákoníku pro rozvod manželství, které soud proto rozvedl.

III. Náklady řízení

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení mimo jiné ve statusových věcech manželství, kam patří i řízení o rozvod manželství.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).