OSCK 11 C 21/2026-55

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl soudkyní JUDr. Lucií Trnkovou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce 1 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 34 861 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 27 500 Kč do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2 500 Kč se úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem 21,64 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2025 do 26. 3. 2026 a dále co do částky 4 861 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 493 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 16. 2. 2026 domáhá po žalovaném zaplacení celkem 34 861 Kč s příslušenstvím uvedeném ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovaným dne 29. 9. 2025 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na částku 30 000 Kč. adresa 500 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a provize 2 500 Kč byla v souladu s článkem II. předmětné smlouvy převedena na účet zprostředkovatele. Úvěr byl splatný v celkové výši 36 000 Kč v 20 měsíčních splátkách po 1 800 Kč splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 10. 2025. Mezitím ještě proběhla tzv. verifikační platba k ověření účtu žalovaného ve výši 1 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 12. 2025, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek po dobu delší než dva měsíce. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému zasláno dopisem ze dne 25. 12. 2025. Součástí oznámení o zesplatnění dluhu byla i předžalobní výzva. Podle smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku (celkem 300 Kč). adresa 550 Kč se skládá z neuhrazených dlužných splátek 5 399 Kč a ke dni 25. 12. 2025 zesplatněné části jistiny 26 151 Kč. adresa 550 Kč se skládá z dlužných úroků 1 550 Kč a dluhu na jistině ve výši 3 849 Kč. Dále si žalobkyně s žalovaným sjednala zápůjční úrokovou sazbu 21,64 % ročně. S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost k úhradě tohoto úroku z neuhrazené jistiny 30 000 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení. Po uplynutí 90 dnů žalobkyně uplatňuje zákonný úrok z prodlení ve výši úroku z prodlení ve smyslu § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta byla dohodnuta za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru) Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 25. 12. 2025 se dostal do prodlení se třemi splátkami úvěru, tedy 1 497 Kč (3 x 499Kč). Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a), které žádá k zaplacení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru 1 514 Kč. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně řádně zkoumala na základně nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Rovněž také využila dostupné informace o životním a existenčním minimu, průměrných výdajích obyvatelstva z databáze, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registrů, včetně vlastní databáze žalobkyně. Žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti i z údajů jí poskytnutých k žádosti o spotřebitelský úvěr, které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích s tím, že žalobkyně si pravost příjmů ověřila.

2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne 20. 5. 2026 vyzvána k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele před poskytnutím úvěru a k těmto potvrzením, aby předložila nebo označila důkazy (zejména prověřování příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další). Žalobkyně byla poučen o tom, že nedoplní-li svá skutková tvrzení a důkazy k nim, vystavuje se tomu, že nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu. Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala.

3. Žalovaný se k žalobě rovněž nevyjádřil. S presumovaným souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 9. 2025 a výpisem z bankovního účtu žalobce –Anonymizovánopotvrzením o provedených transakcích vystavených právnická osoba. dne 22. 6. 2026 je prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 27 500 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne 29. 9. 2025. Žalovaný na poskytnutou jistinu úvěru ani na přirostlé příslušenství neuhradil ničeho. Žalovaný poskytl původnímu věřiteli souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti žalovaného. K tomu žalovaný původnímu věřiteli nedoložil žádné důkazy, tedy například pracovní smlouvu, mzdové listy nebo daňové přiznání, když neuvedl ani to, zda jeho příjmy pochází z pracovního poměru nebo z podnikání. Žalovaný k poskytnutí takových údajů ani nebyl žalobkyní vyzván. Žalovaný byl vyzván žalobkyní ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou ze dne 25. 12. 2025, což prokazuje písemná výzva s doručenkou, avšak bezúspěšně.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je však povinností poskytovatele úvěru také ověřovat prohlášení učiněná žadatelem o úvěr, což žalobkyně neučinila. Pouhá lustrace žalovaného v registrech není dostačující a vychází-li poskytovatel úvěru pouze z tvrzení skutečností samotným žalovaným, pak nemůže dospět k řádnému závěru o úvěruschopnosti zákazníka, pokud tvrzené skutečnosti nijak neověří na základě podkladů od klienta (například pracovní smlouvou, mzdovými listy, výpisy z účtu, daňovým přiznáním a podobně). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za dobu přiměřenou soud považuje dobu 60 dnů. Žalobkyně tak má nárok pouze na zaplacení jistiny 27 500 Kč, kterou žalovanému poskytla a žalovaný ji nevrátil. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku.

6. Protože je žalobkyně ve věci úspěšná pouze částečně, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, náleželo by jí právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, a soudní poplatek 1 395 Kč. Celkem by činily náklady řízení 4 299 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 27 500 Kč, což je úspěch v 79 %. Do částky 7 361 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch ve 21 %. Žalobkyni tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 58 % (rozdíl úspěchu 79 % a neúspěchu 21 %) z částky 4 299 Kč, tedy částka 2 493 Kč.

7. Povinnost plnit do šedesáti dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.