OSCK 2 C 69/2026-28

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně. v Anonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 26 116,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 428,20 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 688,37 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 248,31 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 245 Kč.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 26 116,57 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 31. 12. 2024 mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 26. 1. 2026, č. j. EPR č. účtu-5, který ovšem soud usnesením ze dne 20. 3. 2026, č. j. EPR č. účtu-9, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalovanému.

5. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu sp. zn. spisová značka lze uzavřít, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel se žalobkyní jakožto úvěrující dne 31. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, v souladu s níž mu žalobkyně umožnila čerpat revolvingový úvěr do limitu 11 900 Kč. Žalovaný ve dnech 31. 12 2024, 3. 1. 2025 a 23. 2. 2025 postupně načerpal částku ve výši 11 900 Kč, která mu byla poukázána na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit formou pravidelných denních splátek. Jelikož se žalovaný následně ocitl v prodlení se splácením přesahujícím 91 dnů, vypověděla žalobkyně úvěrovou smlouvou a přistoupila k zesplatnění všech dlužných nároků. Celkem bylo žalovaným dle sdělení žalobkyně do podání žaloby zaplaceno 8 471,80 Kč.

6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. Pakliže úvěrující podnikatel právě sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

12. Nepředloží-li žalobce dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti, jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy, nelze uzavřít, že postupoval s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

13. Jakkoliv žalobkyně v rámci žalobních tvrzení deklarovala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, dokumentaci osvědčující výši výdajů žalovaného a potvrzující provedení lustrací v dlužnických databázích ani na výzvu soudu nepředložila.

14. Podkladovou úvěrovou smlouvu tudíž stíhá sankce absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a žalovaný jakožto úvěrovaný má povinnost vrátit žalobkyni prokazatelně vyplacenou a o platby ve výši 8 471,80 Kč poníženou jistinu v částce 3 428,20 Kč, jak velí odkazované ustanovení.

15. Za přiměřenou dobu pro vrácení jistiny považuje soud lhůtu 30 dnů počítanou od právní moci rozsudku. Dle názoru soudu nelze ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. interpretovat jednostranně ve prospěch spotřebitele. Ten jest dostatečně a efektivně ochráněn již tím, že při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti musí vrátit výhradně jistinu úvěru, respektive její zbývající část, to navíc v nově stanovené lhůtě splatnosti, čímž jest současně citelně sankcionován poskytovatel úvěru. Další zostřování takovéto sankce cestou stanovení neúměrně dlouhé lhůty splatnosti či snad rozložením dlužné jistiny do splátek nahlíží soud, a to i při vědomí specifik spotřebitelského práva, jako nepřípustné a jsoucí v kolizi se základními zásadami práva soukromého.

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 3 428,20 Kč (výrok v odst. I.), ve zbytku ji zamítl jako nedůvodnou (výrok v odst. II.).

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neb procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

18. V souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vrátil soud žalobkyni výrokem v odst. IV. přeplatek na soudním poplatku vzniklý zaplacením částky 1 045 Kč namísto 800 Kč. Žalobkyně vypočítala soudní poplatek z částky 26 116,57 Kč představované nezaplacenou jistinou ve výši 11 839,11 Kč, poplatky ve výši 409,20 Kč, smluvní pokutou ve výši 53,22 Kč a úrokem ve výši 13 815,04 Kč, byť v souladu s § 6 odst. 1 zmíněného zákona tvoří základ poplatku toliko jistina, smluvní poplatky a smluvní pokuta.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích u Okresního soudu v Českém Krumlově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.