OSCL 12 C 156/2021-112

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ žaloba o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek, zapsaného na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném u stát. instituce, Katastrální pracoviště v ulice obec, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 17 935 Kč k rukám zástupce žalovaného Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobce žádal, aby bylo určeno, že je vlastníkem ve výroku rozsudku označeného pozemku. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný nabyl vlastnictví k tomuto pozemku kupní smlouvou uzavřenou dne 1. 10. 2020 s Mgr. jméno příjmení. Jmenovaná pozemek získala na základě rozsudku Okresního soudu v České Lípě č.j. 15 C 232/2018-376, kterým byl nahrazen projev vůle žalobce uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku ve vlastnictví státu. Po potvrzujícím rozhodnutí odvolacího soudu nabyl rozsudek právní moci 15. 6. 2020. Na základě dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR svým rozhodnutím č.j. 28 Cdo 2868/2020-550 ze dne 13. 10. 2020 se rozsudek soudů obou stupňů částečně zrušil, a to ohledně pozemku parc. číslo v obci a k.ú. obec. Rozhodnutí NS ČR nabylo právní moci 27. 11. 2020 a NS v něm vyslovil právní názor, že je třeba zkoumat, zda převod tohoto pozemku do vlastnictví restituentky není vyloučen s ohledem na poznámku o zahájení pozemkových úprav vyznačenou v katastru nemovitostí. Mgr. příjmení v době uzavření kupní smlouvy věděla o podaném dovolání a měla (musela) a mohla si být vědoma i toho, že dovoláním napadený rozsudek je u tohoto pozemku stižen zjevnou právní vadou a že tedy bude dovolacím soudem zrušen.

Kupní smlouva z 1. 10. 2020 je dle názoru žalobce absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Mgr. příjmení nebyla ke dni podpisu v dobré víře ve vlastnictví pozemku o souladu zápisu svého vlastnického práva v katastru nemovitostí k tomuto pozemku se zákonnými předpoklady i faktickým stavem. Rovněž žalovaný nebyl při uzavření kupní smlouvy v dobré víře, když získal pozemek za cenu ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Kupní cena tak poškozuje prodávající, neboť je trojnásobně nižší než cena obvyklá. Dle žalobce žalovaný zneužil tísnivé situace prodávající, která se zřejmě snažila urychleně prodat pozemek, ještě předtím, než budou rozsudky, dle kterých jí byl vydán, zrušeny a vlastnické právo k pozemku bude„ opět řádně převedeno na žalobce“.

Vzhledem k neplatnosti kupní smlouvy podle § 588 obč. zák. žalovanému nesvědčí právní ochrana dle § 243g odst. 2 o.s.ř.

Naléhavý právní zájem na určovací žalobě pak odůvodnil potřebou změny zápisu vlastnického práva k pozemku v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby, potvrdil uzavření kupní smlouvy s Mgr. příjmení. V době uzavření kupní smlouvy nebyla u předmětného pozemku v katastru nemovitostí zapsána žádná poznámka spornosti ani poznámka o podaném dovolání. Žalovaný nabyl vlastnictví pozemku platně. Pouze prodávající Mgr. příjmení by se mohla domáhat svých práv ve vztahu k výši sjednané kupní ceny pozemku. Takové právo však nenáleží žádné třetí osobě. Poukázal na to, že vlastnické právo žalovaného k předmětnému pozemku je chráněno ustanovení § 243g o.s.ř. Kdyby tato ochrana neexistovala, pak žalovaný nabyl vlastnické právo za úplatu v dobré víře od osoby podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Poukázal na ustanovení občanského zákoníku o tom, že pokud je právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

3. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

V posuzované věci je dle názoru soudu dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě tím, že jiným způsobem nelze dosáhnout změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Po zjištění existence naléhavého právního zájmu se soud tedy zabýval věcí samou.

4. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě č.j. 15 C 232/2018 – 376 ze dne 3. 10. 2019 bylo zjištěno, že jím byl nahrazen projev vůle země anonymizována čtyři slova uzavřít s jméno příjmení, datum narození smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. číslo v obci a k. ú. obec.

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci č.j. 29 Co 290/2019-513 ze dne 5. 5. 2020 bylo rozhodnutí okresního soudu potvrzeno. Rozsudky soudu obou stupňů nabyly právní moci 15. 6. 2020.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného stát. instituce, Katastrální pracoviště anonymizováno obec, soud zjistil, že ke dni 2. 9. 2020 byla na l.v. číslo na základě rozsudku OS v České Lípě č.j. 15 C 232/2018-306 zapsána jako vlastnice pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec Mgr. jméno příjmení, datum narození.

Z kupní smlouvy z 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že Mgr. příjmení touto smlouvou prodala žalovanému také pozemek parc. číslo v k. ú. obec, a to za kupní cenu 278 785 Kč.

Z výpisu z katastru nemovitostí pak bylo zjištěno, že právní účinky zápisu uvedené kupní smlouvy nastaly 8. 10. 2020. K datu 14. 4. 2021 byl žalovaný na l.v. číslo zapsán jako vlastník pozemku parc. číslo v k. ú. obec.

6. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 2868/2020-550 ze dne 13. 10. 2020 bylo zjištěno, že rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny ve výroku, kterým byl nahrazen projev vůle České republiky – Státního pozemkového úřadu k bezúplatnému převodu pozemku parc. číslo v k. ú. obec na žalobkyni a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Z rozsudek Okresního soudu v České Lípě č.j. 15 C 232/2018-597 ze dne 8. 6. 2021 bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně jméno příjmení proti žalované země – anonymizována tři slova o nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu pozemku parc. číslo v k.ú. obec, byla zamítnuta. Věc se nachází ve stádiu odvolacího řízení.

7. Z dopisu zástupce žalobce žalovanému z 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že s poukazem na rozhodnutí NS ČR č.j. 28 Cdo 2868/2020-550 byl žalovaný vyzván k vydání pozemku zpět anonymizována tři slova.

Z dopisu Mgr. jméno příjmení v zastoupení jméno příjmení jméno anonymizována dvě slova ze 3. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce jmenované anonymizována dvě slova anonymizováno sdělil, že pokud bude rozhodnuto ve věci 15 C 232/2018, že pozemek se restituentce nevydává, uhradí jméno příjmení žalobci za pozemek získanou kupní cenu ve výši 278 785 Kč.

Z odpovědi žalovaného žalobci na výzvu z 18. 2. 2021 bylo dále zjištěno, že žalovaný dne 5. 3. 2021 sdělil, že nabyl vlastnické právo platně a řádně, odmítá obnovení vlastnického práva České republiky k pozemku, a to s poukazem na ust. § 243g odst. 2 o.s.ř. s tím, že rozhodnutí dovolacího soudu nemá na vlastnické právo žalovaného k pozemku vliv.

8. Žalobce ke svému tvrzení o tom, že žalovaný nabyl předmětný pozemek nikoliv za cenu obvyklou, předložil soudu znalecký posudek číslo jméno příjmení ze dne 11. 4. 2021. Znalec v tomto posudku stanovil obvyklou cenu pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec ke dni 15. 6. 2020 částkou 880 000 Kč.

9. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že na daný případ se vztahuje ustanovení § 243g o. s. ř.

Podle § 243g odst. 1 o. s. ř. jestli-že dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Dle odst. 2 tohoto ustanovení právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.

10. V posuzovaném případě byla kupní smlouva mezi Mgr. příjmení a žalovaným uzavřena 1. 10. 2020, tedy po právní moci rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, č.j. 15 C 232/2018-376 Nejvyšší soud ČR toto rozhodnutí zrušil až dne 13. 10. 2020 a tímto rozhodnutím tedy poměry žalovaného, který nebyl a není účastníkem řízení vedeného u OS v České Lípě, pod sp.zn. 15C 232/2018, nemohou být dotčeny. Proto nezbylo než žalobu zamítnout.

11. Výhrady žalobce směřující k výši ceny za předmětný pozemek, ani jeho argumenty o tom, že prodávající Mgr. příjmení a žalovaný jako kupující nebyli v době uzavření kupní ceny v dobré víře o souladu zápisu v KN s faktickým stavem s tím, že prodávající musela vědět, že NS ČR rozsudky soudů nižších stupňů zruší, soud nesdílí. Vědomost o podobě rozhodnutí dovolacího soudu nebylo možno předpokládat, naopak dobrá víra v zápis v KN se předpokládá a v této souvislosti soud odkazuje na ustanovení § 984 obč. zák.

„ Nedostatky“ kupní smlouvy spočívající dle tvrzení žalobce ve výši sjednané kupní ceny za předmětný pozemek pak nejsou tím, čeho by se mohl žalobce dovolávat, když nebyl účastníkem kupní smlouvy z 1. 10. 2020.

12. S ohledem na uvedené závěry soud nerealizoval další žalobcem navržené důkazy, výslechem svědkyně příjmení příjmení a výslechem statutárního zástupce žalovaného příjmení příjmení. Výslechem těchto osob by dle názoru soudu nebylo zjištěno nic podstatného k rozhodnutí soudu.

13. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl.

Náklady jsou zde tvořeny soudním poplatkem z odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření 1 000 Kč, odměnou advokáta žalovaného za tři úkony právní služby podle § 9 odst. 4, písm. b/ a § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. po 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne 23. 9. 2021) a odměnou advokáta ve výši 1 550 Kč za sepis odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 11 odst.2, písm.c/ vyhl.č. 177/96 Sb. K těmto úkonům náleží advokátu čtyři paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč.

Součástí nákladů je také náhrada za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta k jednání soudu za 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. a cestovné k tomuto jednání z Prahy do České Lípy a zpět. Advokát cestoval na trase dlouhé 198 km, osobním automobilem Škoda Octavia, registrační značka, s průměrnou spotřebou benzínu B95 dle technického průkazu vozidla 5 litrů na 100 km. Podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí náhrada za jeden ujetý kilometr 4,40 Kč a cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr je 27,80 Kč (cestovné je tedy 1 146 Kč).

Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 13 996 Kč, tj. 2 939 Kč.

Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 17 935 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí,může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251o.s.ř.).