OSCL 36 C 116/2020-17

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,00 % ročně za dobu od 8. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce titul jméno příjmení, advokáta se sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec.

1. Žalobou v této věci, podanou dne datum, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný dne datum cestoval dopravním prostředkem: tramvají – linkou 6 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem anonymizováno obec, akciovou společností, v obec (dále jen DP, příp. žalobce) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob, ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, a tedy neuhradil stanovené jízdné, byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty), další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaný uvedeným způsobem porušil povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách), z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek anonymizováno (dále také jen„ SPP“), vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, jejichž výše vyplývá z výše uvedené právní úpravy a z platného Tarifu anonymizováno žalobce. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil.

2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, ač k tomu byl soudem vyzván. Soud ve věci rozhodl bez projednání žaloby při ústním jednání v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), když účastníci s tímto postupem soudu vyjádřili souhlas ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. (neměli námitky).

3. Z listinných dokladů předložených k důkazu žalobcem soud zjistil skutkový stav odpovídající výše uvedenému žalobnímu tvrzení, a sice že na základě smlouvy o přepravě uzavřené dne datum mezi žalovaným a žalobcem vznikla žalovanému povinnost uhradit jízdné za přepravu prostředkem hromadné dopravy ve výši 24 Kč, podle vnitřních smluvních podmínek přepravce vznikla mu následně povinnost k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. S výší svého dluhu vůči přepravci ve výši 1 524 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu byl žalovaný seznámen na místě provedené přepravní kontroly, žalobci dluh dosud neuhradil (provedení kontroly žalovaného žalobcem bylo důkazně doloženo hlášením o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum). Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomenut předžalobní výzvou k plnění ze strany žalobce ze dne 24. 4. 2020 (doloženo kopií této výzvy a doklady o jejím doručování prostřednictvím pošty). Nárok žalobce na zaplacení žalované částky vyplývá z úpravy dané ustanovením § 2550 a násl. o. z., zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, konkrétně je pak rovněž v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobce, Tarifem anonymizována dvě slova dopravy. Podle § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uplatnil žalobce vůči žalovanému dále nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dílčích dlužných částek.

4. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 200 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 100 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, 189 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§§ 1, 2, 7, 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), 13, 14a), 14b), náklady řízení celkem ve výši 1 489 Kč.

Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, není přípustné odvolání; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.