OSCL 38 C 233/2023-30

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 25 791,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 25 600 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 191,57 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 18. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 2. 5. 2022, na dobu na 36 měsíců od 16. 5. 2022, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě dodávala plyn do odběrného místa žalované. Současně se žalovaná zavázala podle žalobkyně za odebranou cenu platit sjednanou cenu. Žalovaná nehradila dodávky pravidelně, byly jí vyúčtovány smluvní pokuty ve dnech 7. 7. 2022 a 19. 8. 2022 po 100 Kč za pozdní úhrady záloh. Dne 26. 9. 2022 byla žalované vyúčtována částka 291,57 Kč splatnou 17. 10. 2022. Vyúčtování je tvořeno cenou odebraného plynu ve výši 4 171,57 Kč za období 11. 5. 2022 do 21. 9. 2022, 200 Kč smluvní pokuty. Žalovaná uhradila na zálohách 4 180 Kč. Žalobkyně nepožaduje úhradu jedné z faktur, celkově podle ní k úhradě zbývá 191,57 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 25 600 Kč za období 32 měsíců, kdy žalovaná neodebírala plyn, za každý měsíc 800 Kč. Při ústním jednání doplnila žalobkyně svou argumentaci tak, že s ohledem na rozhodovací činnost odvolacího soudu upravila formulaci smluvní pokuty, nově je zařazena do oddílu označeného jako smluvní sankce. Přehledněji jsou formulovány jednotlivé smluvní podstaty porušení smluvní povinnosti. Další úpravy byly provedeny s ohledem na výhrady odvolacího soudu k jednostrannosti smluvních sankcí, nově obsahuje ustanovení o smluvní pokutě ve prospěch zákazníka při změně dodavatele, přerušení dodávky a prodlení s vrácením přeplatku. Ke změnám ve smlouvě došlo i v části označené jako prohlášení zákazníka, kde jsou popsána očekávání dodavatele z odběru plynu a případné důsledky pro dodavatele s předčasným ukončením odběru plynu spojené

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č.l. 9) bylo zjištěno, že žalovaná se dne 2. 5. 2022 zavázala odebírat od žalobkyně plyn a hradit jeho dodávky a žalobkyně se zavázala dodávat plyn do odběrného místa žalované na adrese adresa. Na str. 2/2 smlouvy je uvedeno: Požadovaný termín zahájení dodávky („TZD“) – Účinnost Smlouvy: 11. 5. 2022. Doba trvání závazku 36 měsíců i jeho možné prodloužení byly uvedeny na první straně smlouvy, drobným písmem (pravděpodobně velikosti 8). Ujednání o smluvní pokutě jako násobku částky 800 Kč pro kategorii domácnost a počtu kalendářních měsíců po dni ukončení nebo přerušení dodávky plynu do konce sjednané doby trvání smlouvy byla obsažena v článku označeném „Smluvní sankce“. K ukončení či přerušení dodávky může dle smlouvy dojít ve 3 případech: 1) opakované porušení platebních povinností zákazníkem, 2) zákazník znemožní dodávky plynu, 3) zákazník bez souhlasu dodavatele učiní projevu vůle k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele. V části označené jako „Nastavení platebního styku“ byla uvedena výše zálohy 4 180 Kč měsíčně. V části Smluvní a technické podmínky byla uvedena položka Plánovaná spotřeba 16 000 kWh/rok. Z vyúčtování dodávky plynu ze dne 26. 9. 2022 (č.l. 10 p.v. - 12) bylo zjištěno, že žalované byl vyúčtován nedoplatek za dodávku plynu za období 11. 5. 2022 do 21. 9. 2022 ve výši 291,57 Kč splatný do 17. 10. 2022. Celková cena plynu činila 4 171,57 Kč, přijaté platby 4 180 Kč, ostatní položky 300 Kč. Dodané množství plynu v kWh činilo 1 041,51. Z plánu záloh a plateb na budoucí období od 11. 5. 2022 do 10. 5. 2023 ze dne 17. 5. 2022 (č.l. 13 p.v.) bylo zjištěno, že žalované byly stanoveny zálohy ve výši 4 180 Kč měsíčně. Z upomínky ze dne 7. 7. 2022 (č.l. 14) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 4 280 Kč, tvořeného zálohou 4 180 Kč a pokutou 100 Kč. Z odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 26. 9. 2022 (č.l. 12 p.v.), bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že odstoupila od smlouvy pro místo spotřeby č. číslo, za důvod odstoupení označila opakované neplnění platebních povinností žalovanou. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne 19. 8. 2022 (č.l. 14 p.v.) bylo zjištěno, že celková výše splatné pohledávky činí dle žalobkyně 8 560 Kč, je tvořena 2 zálohami po 4180 Kč smluvní pokutou ve výši 100 Kč, žalovaná byla upozorněna že úhradou uvedené částky se vyhne přerušení dodávky plynu. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 22. 9. 2022 (č.l. 15 p.v.) soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 25 600 Kč za porušení sjednaných podmínek dle smlouvy po 800 Kč za 32 měsíců. K neoprávněnému ukončení smlouvy došlo dle vyúčtování dne 21. 9. 2022. Z ceníku účinného od 7. 3. 2022 (č.l. 19) bylo zjištěno, že cena plynu se pohybuje od 2,157 Kč za 1 kWh do 1,48 Kč za 1 kWh. Z ceníku účinného od 8. 4. 2022 (č.l. 19 p.v.) bylo zjištěno, že cena plynu se pohybuje od 2,78585 Kč za 1 kWh do 2,31573 Kč za 1 kWh. Z obchodních podmínek (č.l. 20 - 23) bylo zjištěno, že smlouva podle čl. 2.1 nabývá platnosti dnem doručení zákazníkem podepsané nabídky a účinnosti dnem odpovídajícím termínu zahájení dodávky v případě přepisu uvedeným ve smlouvě. Dle čl. 8.4 smlouvy může žalobkyně odstoupit v případě, že zákazník je v prodlení s plněním peněžitého závazku delším než 15 dnů. Z podacího archu (č.l. 17) bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dopis dne 12. 1. 2023. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 3. 2023 (č.l. 17 p.v. - 18) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 25 891,57 Kč. Z podacího archu (č.l. 18 p.v.) bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované dopis dne 31. 3. 2023. Z potvrzení zahájení dodávky ze dne 17. 5-2022 (č.l. 24) bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila žalované, že jí od 11. 5. 2022 může dodávat do jejího odběrného místa plyn. Z plánu záloh a plateb na budoucí období od 11. 5. 2022 do 10. 5. 2023 vystaveného dne 17. 5. 2022 (č.l. 25) bylo zjištěno, že žalované byly určeny zálohy na úhradu spotřeby plyn ve výši 4 180 Kč měsíčně. Z informace pro zákazníka– spotřebitele (č.l. 26) bylo zjištěno, že žalobkyně touto formou seznamuje své zákazníky se základními charakteristikami smlouvy.

4. Soud má za zjištěné, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 2. 5. 2022 na dobu 36 měsíců se žalobkyně zavázala jako prodávající dodávat do odběrného místa žalované na adrese adresa plyn za dohodnutou cenu. Účinnost smlouvy byla ve smlouvě stanovena na den 11. 5. 2022. Žalovaná odebírala elektrickou energii od 11. 5. 2022 do 21. 9. 2022. Odebrala celkem 95 m3, 1 041,51 kWh, v celkové ceně 4 171,56 Kč. Cena byla vyúčtována fakturou splatnou dne 17. 10. 2022. Smlouvu nebylo možné vypovědět, zákazník (žalovaná) byla oprávněn písemně odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení povinností z ní vyplývajících ze strany žalobkyně či v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek. V části smlouvy Smluvní sankce je upravena mj. pokuta ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace) jako náhrada škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu a 100 Kč za prodlení s jakoukoliv platbou vyplývající ze smlouvy přesahující 10 dní. V důsledku prodlení s úhradami byla žalované vyúčtována smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč. Pokuta ve výši 25 600 Kč za předčasné, resp. neoprávněné ukončení smlouvy, byla žalované vyúčtována dne 22. 9. 2022, ve výši 800 Kč za každý zbývající měsíc, kdy žalovaná již neodebírala plyn podle původního závazku, celkem za 32 měsíců.

5. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

6. Podle § 11c energetického zákona ve znění účinném do 30. 9. 2022 uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.

7. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalovanému dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaná odebrala v rozhodném období od 11. 5. 2022 do 21. 9. 2022 od žalobkyně plyn v ceně 4 171,56 Kč a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno. Žalovaná uhradila zálohu ve výši 4 180 Kč, touto platbou byl její odběr plynu uhrazen.

8. Žalovaná nehradila smluvené zálohy ve výši 4 180 Kč, žalobkyní vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč uplatněné podle oddílu smlouvy „Smluvní sankce“ považuje soud za uplatněné důvodně. Pokud požaduje žalobkyně pouze 2 smluvní pokuty ve výši 200 Kč, celkem pak částku sníženou o 8,47 Kč z přeplatku za úhradu dodávky plynu, tedy 191,57 Kč, shledal soud žalobu v této části důvodnou.

9. Dále se soud zabýval nárokem žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 25 600 Kč.

10. Evropský soudní dvůr ve svých rozhodnutích (z novějších např. rozsudek ze dne 5. 3. 2020 ve věci spisová značka právnická osoba) připomíná ustálenou judikaturu, podle které jsou vnitrostátní soudy povinny vykládat normy vnitrostátního práva v co největším možném rozsahu eurokonformně (v souladu s předpisy evropského práva). Zásada (euro)konformního výkladu vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, vzaly v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použily metody výkladu jím uznané, aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí.

11. Evropské právo samostatně upravuje pravidla pro dodávky plynu a pravidla pro dodávky elektřiny spotřebitelům Podle článku 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „směrnice ze dne 5. 6. 2019“) členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele.

12. Podle článku 12 odst. 3 směrnice ze dne 5. 6. 2019 mohou členské státy dodavatelům nebo účastníkům trhu vykonávajícím služby agregace odchylně od odstavce 2 povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, pokud jsou tyto poplatky součástí smlouvy, již zákazník z vlastní vůle uzavřel, a zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován. Tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace a přípustnost poplatků za ukončení smlouvy sleduje regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán.

13. Podle článku 71 směrnice ze dne ze dne 5. 6. 2019 uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu mj. s článkem 12 nejpozději do 31. 12. 2020.

14. Podle bodu 1, písm. a) Přílohy I Opatření na ochranu spotřebitele Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (v konsolidovaném znění účinném od 23. 6. 2022) aniž jsou dotčeny předpisy Společenství o ochraně spotřebitele, zejména směrnice 97/7/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku a směrnice Rady 93/13/ES ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, měla by opatření uvedená v článku 3 zákazníkům zabezpečit trvání smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby nebo smlouvu obnovit nebo zrušit, a případnou možnost bezplatného odstoupení od smlouvy. Podle bodu 1, písm. e) směrnice má být zabezpečeno, aby spotřebitelům nebyl účtován poplatek při změně dodavatele.

15. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ust. § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Soud dále konstatuje, že zákonodárce dosud shora citovanou směrnici ze dne 5. 6. 2019 ani směrnici z 13. 7. 2009 neimplementoval celé, o tom svědčí mj. prostá komparace se zněním slovenského energetického zákona, zákona č. 251/2012 Z. z. o energetike a o zmene a doplnení niektorých zákonov, jeho ustanovením § 17c odst. 7 o smluvní pokutě odběrateli při porušení povinnosti odebírat energii, podle něhož smluvní pokuta za porušení povinnosti odběratele plynu či elektřiny nesmí převýšit trojnásobek předpokládané poměrné měsíční platby za dodávku energie; podle odst. 9 se limity smluvní sankce použijí i na odstupné pro případ odstoupení od smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena.

17. S ohledem na uvedené, v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. 10. 2004 ve spojených věcech C-397/01 až C-403-1 se na směrnici ze dne 13 7. 2009 lze odvolat vzhledem k tzv. přímému účinku norem evropského práva a soud je povinen ve smyslu výše citované judikatury k obsahu směrnice přihlédnout. V daném případě se jedná o poplatek za ukončení smlouvy zákazníkovi (žalované), který z vlastní vůle, byť nejednáním spočívajícím v přerušení plateb, ukončil odběr plynu za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby. Za situace, kdy nedošlo k implementaci citované směrnice, je tak obecný soud jediným orgánem veřejné moci, který může poskytnout spotřebitele ochranu a zajistit, aby mohl bezplatně nebo bez nepřiměřené sankce ukončit odběr plynu, tedy aby mu při předčasném ukončení smlouvy nebyl účtován (nepřiměřený) poplatek. Soud tak může učinit jedině formou eurokonformního výkladu práva, zdejší soud pak má za to, že uvedené mantinely výkladu neumožňují použití obecného přístupu k účtování smluvních pokut a již vůbec ne k aplikaci obecného přístupu k účtování pokut mezi podnikatelskými subjekty, postavení účastníků - podnikatele a spotřebitele - v projednávané věci je zásadně odlišné. Žalobkyně, obdobně jako u jí uzavíraných smluv o dodávce elektřiny, nijak nedokládá přímou hospodářskou ztrátu způsobenou ukončením smlouvy, pouze zavádějícím způsobem opakovaně v obdobných případech zmiňuje předpokládanou měsíční spotřebu na základě dosavadních spotřeb odběratele, taková argumentace ale zcela pomíjí, že účtovaná cena energií ve vyúčtování neodpovídá a odpovídat nemůže čistému zisku (navíc jen potenciálnímu, neboť u odběratele může dojít i ke snížení spotřeby). Pokud by tedy měla být zodpovědně posuzována přiměřenost sankce, bylo by třeba měsíční sazbu 800 Kč porovnávat s přímou hospodářskou ztrátou, výsledný poměr by byl přirozeně (s ohledem na to, co cenu energie tvoří) ještě mnohem výraznější v neprospěch odběratele. Soud tak proto nemohl žalobkyni přiznat její nárok na smluvní pokutu.

18. Žalobkyně reagovala na rozhodovací činnost odvolacího soudu ohledně systematického zařazení smluvních sankcí do smlouvy novým označením oddílu, v tomto směru již lze jen obtížně tento aspekt ujednání o smluvní pokutě za problematický. Žalobkyně reagovala i na výhrady o nerovnováze v právech a povinnostech spotřebitele vyplývajícím z toho, že pro případ porušení povinnosti dodavatelem (žalobkyní) není ve smlouvě sjednána žádná sankce v podobě smluvní pokuty. Je pak třeba upozornit, že argumentace odvolacího soudu nebyla založena pouze na problematickém systematickém zařazení pokuty do části smlouvy označené jako ostatní ujednání. Ostatní výhrady totiž dle soudu odstraněny zcela nebyly. Jde např. o stále používané drobné písmo v textu této části smlouvy, které zůstalo beze změny. Soud také musí uvést, že smluvní sankce, jejich úprava i výše, jsou v porovnání se sankcemi účtovanými odběrateli neporovnatelně nižší a rovnovážnému postavení stran se vůbec neblíží. Žalobkyně opakovaně uvádí, že zdejší soud je excesivní v tom, že na rozdíl od jiných obecných soudů nepřiznává smluvní pokuty. V tomto směru lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Praze z 4. 1. 2022, č.j. spisová značka, podle něhož „ O vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch žalovaného ve smyslu ustanovení § 1813 o. z. svědčí to, že institut smluvní pokuty je ve smlouvě využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků žalovaného. Zatímco porušení platebních povinností žalovaného je sankcionováno kumulativně, a to každé jednotlivé prodlení delší 10 dnů zvlášť a poté společně ve dvojici s případným dalším prodlením (opakováním), nedodržení povinností ze strany žalobce (např. nedodržení standardu dodávky nebo nedodržení standardu přepravy a distribuce) smluvní pokutou utvrzováno není, přičemž je třeba připomenout, že za protiprávní a protiústavní bylo Ústavním soudem označováno právě takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě, v němž byly kumulovány sankce výlučně pro spotřebitele (usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Takový přístup neospravedlňuje ani skutečnost, že žalobce může být pro neplnění svých povinností sankcionován jinými subjekty (správními úřady), neboť ve vztahu k druhé smluvní straně tyto prostředky nemohou zcela nahradit funkci smluvní pokuty (např. její reparační funkci). Nepřiměřenost daného ujednání spatřuje odvolací soud i v tom, že jeho účelem je zjevně něco jiného, než je v něm deklarováno. Mezi vymezením smluvní povinnosti, jejíž porušení má být sankcionováno, a účelem, k němuž má smluvní pokuta sloužit, je totiž zjevný rozpor. S ohledem na to, jak je koncipován způsob určení výše této smluvní pokuty (400 Kč za každý i započatý měsíc období po ukončení dodávky plynu, v němž ještě měl trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, ale netrval v důsledku odstoupení žalobce od smlouvy), je zřejmé, že účelem daného ujednání není utvrzování (sankcionování) žalovaného v plnění platebních povinností, k tomu slouží již shora zmíněná smluvní pokuta ve výši 100 Kč, ale jde spíše o finanční vyrovnání při předčasném ukončení závazkového vztahu na dobu určitou, ať již z jakéhokoliv důvodu (viz skutkové předpoklady, na něž se váže vznik totožné smluvní pokuty). Ujednání o zaplacení žalované částky však nelze posoudit ani podle ustanovení o odstupném, neboť z textu ujednání není možné dovodit, že by v důsledku zaplacené„ smluvní pokuty“ mělo dojít k zániku závazkového vztahu mezi účastníky.“ Jak bylo již uvedeno, žalobkyně upravila své smluvní podmínky, podle zdejšího soudu se však nejedná o změnu, která by zaručovala lepší ochranu práv spotřebitele. Stále zde totiž existuje rozpor mezi vymezením smluvní povinnosti, jejíž porušení má být sankcionováno, a účelem, k němuž má smluvní pokuta sloužit. Stále, i přes nově upravenou smluvní pokutu, které se může domáhat odběratel, je koncipování smluvních pokut při porušení povinností dodavatele a povinností odběratele výrazně vychýleno v neprospěch odběratele. Obzvlášť za situace, kdy výše smluvní pokuty odběrateli byla zdvojnásobena z původních 400 Kč na 800 Kč.

19. K argumentaci žalobkyně, podle níž jiné obecné soudy žalobkyni smluvní pokuty přiznávají a zdejší soud je jediným soudem, který tak nečiní, je třeba ještě odkázat i na rozhodovací činnost dalších obecných soudů. Z těchto rozhodnutí lze celkem jednoduše dovodit, že tvrzení žalobkyně o excesivním přístupu Okresního soudu v České Lípě jsou nepravdivá. Kromě již výše citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Praze, lze odkázat na novější rozhodnutí z roku 2023. Městský soud v Brně v řízeních pod sp.zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka nebo Obvodní soud pro Prahu 4 v řízení pod sp.zn. spisová značka žalobkyni smluvní pokuty nepřiznaly.

20. Soud ze všech shora uvedených důvodů neshledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 25 600 Kč (pokuta za porušení povinnosti žalovanou) důvodným, a to jednak s ohledem na výše rozebraný eurokonformní výklad, jednak s ohledem na ust. § 1815 o.z. Proto soud žalobu v této části zamítl.

21. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, žalobkyně byla z větší části neúspěšná. Žalované žádné náklady nevznikly. Prosto soud rozhodl, že náhrada nákladů se nepřiznává žádnému z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím podepsaného soudu. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.