OSCL 11 C 76/2026-20

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 19 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 090 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 090 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 4 160 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 27. 7. 2024 do 9. 6. 2025, 12,75 % ročně z částky 4 160 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 9 090 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, a dále ohledně částky 4 090 Kč a částky 2 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 18.12.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 840 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Na odůvodnění podané žaloby uvedla žalobkyně, že mezi účastníky byla dne 26.6.2024 uzavřena Smlouva o zápůjčce prostřednictvím webové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému dne 26.6.2024 částku 10 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši 3 250 Kč. Splatnost jistiny a poplatku byla stanovena ke dni 26.7.2024. Žalovaný však neuhradil poskytnutou zápůjčku řádně a včas, žalobkyni uhradil pouze částku 910 Kč. Žalobkyně kromě dlužné jistiny a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, požaduje též zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 090 Kč (částka smluvní pokuty ve výši 5 080 Kč ponížená o částečnou úhradu žalovaného ve výši 910 Kč), tj. v kapitalizované výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč za období od 27.7.2024 do dne 17.12.2025.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 26.6.2024 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 10 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 3 250 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 13 250 Kč do 26.7.2024. RPSN činila u této zápůjčky 2 969 %. Žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal PIN kódem Anonymizováno. Žalovaný uhradil pouze částku 910 Kč, která byla žalobkyní započítána na smluvní pokutu. Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil, ačkoliv byl k její úhradě opakovaně upomínán upomínkami ze dne 2.8.2024, 9.8.2024, 16.8.2024, 28.8.2024 a ze dne 9.9.2024 a předžalobní výzvou ze dne 3.6.2025, kterou žalobkyně doložila včetně podacího lístku, a kde byla dlužná částka vyčíslena na 18 826 Kč.

4. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 26.6.2024 zaslala žalobkyně na účet žalovaného č. č. účtu částku 10 000 Kč.

5. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 13.4.2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu byl žalovaný, a dne 26.6.2024 byla na tento účet připsána platba z účtu žalobkyně ve výši 10 000 Kč.

6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou atp.). Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak soudu nebyla žalobkyní předložena ani karta zákazníka ani žádné další listiny prokazující osobní a majetkové poměry žalovaného. Dále z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a prověřila měsíční příjmy a výdaje žalovaného.

15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.

16. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 10 000 Kč, zaplaceno 910 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 9 090 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně z částky 9 090 Kč od 10.6.2025 do zaplacení (kdy se má ve smyslu ust. § 537 o.z. za to, že výzva byla doručena třetí pracovaní den po odeslání, tj. 3.6.2026 + tři dny + třídenní lhůta k plnění stanovená ve výzvě žalobkyní.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je téměř shodný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.

Nesplní-li žalovaný/žalovaná povinnosti uložené mu/jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně/žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.