OSCL 58 C 172/2025-85

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zvýšení výživného zletilého dítěte ⟪LB:lb_005⟫ opravným usnesením

Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 5. 2026, č. j. 58 C 172/2025-85, se ve výroku II. opravuje tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci dlužné výživné ve výši 39 000 Kč, namísto ve výroku II. nesprávně uvedené výše 17 400 Kč.

I. Výživné, dosud stanovené žalovanému rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 9. 3. 2010, č. j. spisová značka, kterým byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalovaného k žalobci částkou 1 700 Kč měsíčně, se zvyšuje s účinností od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2024 na částku 2 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2025 na částku 3 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné ve výši 17 400 Kč za období od 1. 9. 2022 do 26. 5. 2026 je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám advokátky Jméno advokátky, náhradu nákladů řízení ve výši 7 800 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Ve výroku II. shora označeného rozsudku soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužné výživné ve výši 17 400 Kč za období od 1. 9. 2022 do 26. 5. 2026.

Podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Soud při určení výše dlužného výživného opomněl do dlužného výživného zahrnout i dluh žalovaného na výživném za období roku 2025 (tedy opomněl k dluhu na výživném za roky 2022, 2023, 2024 a 2026 připočíst i dluh žalovaného za období roku 2025, tedy 12 měsíců × 1 800 Kč). Správná výše dlužného výživného je tedy 39 000 Kč (17 400 Kč + 21 600 Kč).

Vzhledem k tomu, že se jedná o zjevnou chybu v počtech, jak se podává z obsahu spisu, soud postupem podle § 164 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. opravil výrok II. rozsudku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci dlužné výživné ve výši 39 000 Kč.

V ostatním zůstává citovaný rozsudek beze změny.

1. Žalobce se žalobou, doručenou dne 17. 9. 2025 Okresnímu soudu v adresa, domáhá po žalovaném jako svém otci zvýšení výživného, a to za období od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2024 na částku 2 000 Kč měsíčně a počínaje 1. 1. 2025 na částku 3 500 Kč měsíčně s tím, že dlužné výživné je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 6 měsíců od právní moci rozsudku. Uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 9. 3. 2010, č. j. spisová značka, pravomocným dne 26. 3. 2010, bylo uloženo žalovanému přispívat od 1. 9. 2009 na výživu tehdy tříletého žalobce částkou 1 700 Kč měsíčně, rozsudkem téhož soudu ze dne 24. 4. 2013, č. j. spisová značka, pak byly návrh matky žalobce na zvýšení výživného a návrh žalovaného na snížení výživného zamítnuty. Od posledního rozhodnutí týkajícího se výživného uplynulo tedy 12 let, žalobce dosáhl zletilosti, je nepochybné, že za tu dobu došlo k takové změně poměrů, která odůvodňuje zvýšení výživného. Žalobce je v současnosti studentem 3. ročníku adresa, příspěvková organizace, IČO IČO, navštěvuje tříletý obor automechanik s tím, že pokračuje v nástavbovém studiu zakončeném maturitní zkouškou. Systém denního studia a povinných praxí neumožňuje žalobci si pravidelně přivydělávat brigádami. Žalobce má náklady odpovídající běžným nákladům chlapce jeho věku na oblečení apod., s ohledem na svůj věk má zvýšené náklady na stravu. Nosí brýle a kontaktní čočky, jinak je zdráv. Bydlí v bytě se svou matkou, jejím manželem a svým bratrem, přičemž veškerou péči a výživu fakticky zajišťuje matka žalobce, která je nezaměstnaná, náklady na chod domácnosti jí pomáhá hradit její manžel. Jde-li o mimoškolní aktivity a zájmy (fitness), jim se žalobce věnuje s ohledem na nedostatek financí pouze příležitostně (fotbalu se pak musel zcela vzdát), nikoliv pravidelně, jak by si přál. Pobírá přídavek na dítě 1 600 Kč měsíčně. Žalovaný o žalobce nejeví zájem, nikdy se s ním nestýkal, výživné nehradí řádně a včas.

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Na svou obranu uvedl, že je nezaměstnaný, přivydělává si pouze příležitostnými brigádami. Vedle žalobce má vyživovací povinnost i k bratrovi žalobce, synu jméno FO, a dále k nezletilým dcerám jméno FO) a jméno FO (datum). S nimi a svou přítelkyní, která je od roku 2021 v insolvenci a t. č. na rodičovské dovolené, žije ve společné domácnosti. Jejich finanční situace je velmi špatná. Žalovaný nemá peníze, aby výživné, natož nedoplatek na něm, hradil.

3. Mezi stranami sporu bylo nesporné, že žalobce je synem žalovaného a že o výživném bylo rozhodováno rozsudkem ze dne 24. 4. 2013, č. j. spisová značka, pravomocným dne 14. 6. 2013, kterým Okresní soud v adresa zamítl návrh žalovaného na snížení výživného a návrh matky žalobce na zvýšení výživného. Žalovaný je tak povinen podle rozsudku téhož soudu pod č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 26. 3. 2010, hradit žalobci výživné ve výši 1 700 Kč měsíčně.

4. Provedeným dokazováním pak soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění.

5. Žalovaný byl v období od 1. 9. 2022 do 19. 6. 2025 studentem Střední školy polytechnické adresa, příspěvková organizace. Jednalo se o denní formu studia. Od 1. 9. 2025 pak na téže střední škole pokračuje ve studiu, opět v denní formě studia (k tomu viz potvrzení o studiu na č. l. 13, 72, 73, 77, 79 spisu).

6. Žalobce nepobírá žádný důchod, nebyl a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, není evidován jako vlastník ani provozovatel silničního vozidla. Je příjemcem přídavku na dítě ve výši 1 580 Kč měsíčně (k tomu viz sdělení OSSZ adresa na č. l. 20, sdělení MěÚ adresa na č. l. 22, sdělení ÚP ČR – Kontaktní pracoviště adresa na č. l. 24, 28 včetně platebního rozpisu na č. l. 27).

7. Žalovaný nepobírá důchod od ČSSZ, od 1. 9. 2022 není veden v evidenci zaměstnanců, jakož není a od 20. 8. 2013 ani nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá dávky nemocenského pojištění. V období od 1. 4. 2015 je registrován jako OSVČ. Je evidován jako vlastník a provozovatel silničního vozidla ŠKODA 135 L, RZ SPZ, a nákladního vozidla LIAZ 110.045, RZ SPZ. Žalovaný od 1. 9. 2022 nepobíral žádné dávky ani příspěvky vyplácené ÚP ČR. V letech 2022, 2023, 2024 a 2025 nepodal daňové přiznání. Je otcem čtrnáctileté Anonymizováno a téměř jednoroční Lucie (k tomu viz sdělení OSSZ adresa na č. l. 20, 34, sdělení OSSZ adresa na č. l. 60, sdělení MěÚ adresa na č. l. 22, sdělení MěÚ adresa na č. l. 58, sdělení ÚP ČR – Kontaktní pracoviště adresa na č. l. 25, 28, sdělení ÚP ČR – Kontaktní pracoviště adresa na č. l. 62, sdělení FÚ pro Jihomoravský kraj na č. l. 42, 64, rodné listy na č. l. 36-37).

8. Ze zbylých provedených důkazů (tedy z předžalobní výzvy na č. l. 9-10 včetně podací stvrzenky na č. l. 11 a sledování zásilek na č. l. 12) soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.

9. Na základě provedeného dokazování, kdy soud přihlédl i k tomu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, a k tomu, co sami účastníci v řízení uvedli, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

10. Výživné na částku 1 700 Kč měsíčně bylo žalovanému stanoveno rozsudkem Okresního soudu v adresa, který nabyl právní moci dne 26. 3. 2010. Tehdy byly žalobci tři roky. Dále bylo o výši výživného rozhodováno v době, kdy bylo žalobci šest let, Okresní soud v adresa však jak návrh žalovaného na snížení výživného, tak návrh matky žalobce na zvýšení výživného zamítl. Žalobci je nyní 19 let, od září 2022 do června 2025 studoval v denní formě studia tříletý obor automechanik na adresa, od září 2025 pak na této škole, opět v denní formě studia, pokračuje v nástavbovém studiu zakončeném maturitní zkouškou. Žalobce bydlí se svým bratrem, matkou a jejím manželem, jeho zdravotní stav je dobrý, potřeby žalobce odpovídají potřebám vrstevníků jeho věku. Žalovaný je nezaměstnaný, není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá žádný důchod nebo dávky vyplacené ČSSZ či ÚP ČR. Je veden od roku 2015 jako OSVČ, daňové přiznání od roku 2022 do 2025 nepodal. Vedle žalobce má vyživovací povinnost ke zletilému synovi Adamovi (to plyne z výše uvedených rozsudků Okresního soudu v adresa, rovněž to je soudu známo z řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka) a ke svým dvěma nezletilým dcerám jméno FO a jméno FO. S nimi a svou přítelkyní bydlí ve společné domácnosti.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), zejména podle jeho ustanovení § 910 a násl.

12. Podle § 855 o. z. rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva. Těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu (odst. 1). Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte (odst. 2).

13. Podle § 859 o. z. vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.

14. Podle § 910 odst. 2 o. z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

15. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

16. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

17. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

18. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

19. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

20. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

21. Po provedeném a zhodnoceném dokazování v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že jsou zde důvody pro zvýšení výživného.

22. Od doby posledního stanovení výživného, resp. rozhodování o něm pro tehdy nezletilého žalobce před 16 lety, resp. 13 lety došlo zcela logicky na straně žalobce, jakož i na straně žalovaného k podstatné změně poměrů. Žalobce v září 2022 nastoupil na střední školu, na tříletý obor automechanik, v roce 2024 nabyl zletilosti, od září 2025 pak pokračuje na téže střední škole v denním nástavbovém studiu. Žalovanému pak přibily dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dcerám.

23. Žalobce v řízení prokázal, že – ačkoliv je již zletilý – není schopen se dosud sám živit. Žalobce je studentem nástavbového studia, jedná se přitom o denní formu studia, přičemž z ničeho neplyne, že by studium žalobce bylo samoúčelné, případně že by se mu řádně nevěnoval. Soud proto nepochybuje, že žalobci svědčí právo na to, aby mu rodiče s ohledem na jeho soustavnou přípravu na budoucí povolání na výživu přispívali, protože i případný přivýdělek žalobce např. z brigád, kterého by mohl dosahovat, nemůže zdaleka pokrýt jeho odůvodněné životní výdaje. V tomto ohledu pak nutno zdůraznit, že zatímco matka žalobce v tomto směru svou vyživovací povinnost plní (zejména poskytováním obydlí a tvorbou rodinného zázemí), žalovanému v minulosti stanovené výživné ve výši 1 700 Kč měsíčně je již zcela nepřiměřené potřebám žalobce.

24. Jde-li o příjmové poměry žalovaného, ty nebylo možné věrohodně zjistit. Žalovaný v řízení ani netvrdil, jaké měl v období od 1. 9. 2022 dosud příjmy, nenavrhl tak k tomu ani žádné důkazy, dle svých slov nemá ani bankovní účet. Na poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. žalovaný reagoval tak, že skutečnosti stran jeho měsíčních příjmu není schopen doplnit ani doložit. Soudu tak nezbylo než vyjít ze zákonné nevyvratitelné domněnky stanovené v § 916 o. z., podle níž platí, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu. Podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, přitom částka životního minima jednotlivce v období od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 činila 4 620 Kč, v období od 1. 1. 2023 pak činí 4 860 Kč. Její pětadvacetinásobek je potom 115 500 Kč, resp. 121 500 Kč.

25. Požaduje-li žalobce výživné za období od 1. 9. 2022 (tedy od nástupu na střední školu) do 31. 12. 2024 ve výši 2 000 Kč a dále pak od 1. 1. 2025 ve výši 3 500 Kč, předně nutno konstatovat, že takto požadované výživné nelze považovat dle názoru soudu za nikterak přehnané, spíše naopak, uváží-li soud v tomto ohledu skutečnost, že péče a výživa žalobce dosud ležela zejména na jeho matce. V této souvislosti třeba doplnit, že požadavek žalobce na zvýšení výživné od 1. 1. 2025 na částku 3 500 Kč soud shledal oprávněným, s přibývajícím věkem dítěte rostou logicky i náklady na jeho výživu, k tomu nutné uvážit náklady související s ukončením studia a přípravou na nástavbové studium, které lze u takovýchto událostí u každého studenta běžně očekávat, přičemž – nutno opětovně zdůraznit – částka 3 500 Kč měsíčně není nikterak přehnaná. S ohledem na shora uvedený příjem žalovaného, ze kterého soud vyšel (musel vyjít), pak ani skutečnost, že žalovaný má vedle žalobce i vyživovací povinnost ke zletilému synovi Adamovi a dvěma nezletilým dcerám, není překážkou vyhovění požadavku žalobce na zvýšení výživného, a to v plném rozsahu. Soud proto uložil žalovanému povinnost přispívat žalobci na výživu částkou 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025 částkou 3 500 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci k rukám žalobce (§ 921 odst. 1 o. z.).

26. Vzhledem k tomu, že výživné bylo zvýšeno s účinností od 1. 9. 2022 (v souladu s § 922 odst. 1 o. z.), vznikl na něm nedoplatek, který činí celkem 39 000 Kč (rozdíl zvýšeného výživného oproti původnímu, a to za celkem 35 měsíců, přičemž za období od září 2022 do prosince 2024 se jedná o 28 měsíců × 300 Kč, za období od ledna 2025 do května 2026 se jedná o 17 měsíců × 1 800 Kč; k tomu srov. připojené opravné usnesení). Lhůtu k zaplacení dlužného výživného určil soud šestiměsíční, neboť obecná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. by byla nepřiměřeně krátká, žalovanému tak byl dán dostatečný prostor pro úhradu dluhu na výživném.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 4, § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. O plnění k rukám advokátky žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s požadavkem žalobce a s přihlédnutím k povinnosti žalovaného uhradit dluh na výživném o délce dvou měsíců.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.

Proti rozsudku ze dne 26. 5. 2026, č. j. 58 C 172/2025-85, lze podat odvolání do 15 dnů ode dne právní moci tohoto opravného usnesení (nová odvolací lhůta však běží jenom ve vztahu k těm výrokům, které byly dotčeny opravným usnesením, a ve vztahu k výrokům na nich závislým; nutným předpokladem je, že důsledkem provedené opravy byla skutečná obsahová změna opravovaných výroků, nikoliv jen změna formální). Lhůta pro podání odvolání proti opravovanému rozsudku běží znovu od právní moci tohoto usnesení (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).