OSCV 1 C 140/2022-39

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu s zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši 11, 75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 2. 2022 do 9. 2. 2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení v částce 2 252 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z jednání nařízeného na datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Mezi společnosti právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 9. 2019 částka ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilní symbol. Žalovanému tak byla konkrétního dne (16. 9. 2019) poskytnuta výše uvedená částka, a to ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně nedisponuje uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru na základě, které byly finanční prostředky žalovanému poskytnuty. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval předžalobní upomínkou odeslanou dne 6. 2. 2022 k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval a žalobkyni neuhradil ničeho.

5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že tyto představují základní právní rámec práv a povinností pro právní vztahy ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi smluvními stranami.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným ve výši 50 641,95 Kč na žalobkyni a byl vyzván k uhrazení této částky.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovaného dne 6. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval, aby pohledávku v celkové výši 63 128,95 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 50 641,95 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 12 487 Kč uhradil v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

8. Dle podacího lístku byla dne datum pod podacím číslem anonymizováno k poštovní přepravě předána doporučená zásilka adresovaná žalovanému.

9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet pod variabilní symbol byla žalovanému dne 16. 9. 2019 poukázána částka ve výši 20 000 Kč.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, disponuje osobními údaji žalovaného, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu vyplývá, že dne 16. 9. 2019 byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl sjednána na dobu neurčitou, s úrokovou sazbou 25 % p.m. a měl být hrazen ve formě splátek. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného.

11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl zjištěn obsah úvěrové smlouvy shora. Formulář taktéž není opatřen podpisem žalovaného.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba úplatně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně shora označená, zaslala a žalovaný na svůj účet č. bankovní účet, pod variabilní symbol obdržel, finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru však nedošlo, neboť tato nebyla podepsána ze strany žalovaného. Pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smluvně dne 1. 1. 2021 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 2. 2022. Žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně vyzván výzvou k úhradě ze dne 6. 2. 2022.

14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 ObčZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 573 ObčZ se má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu shledal soud nárok žalobkyně jako oprávněný, když vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 9. 2021 na jeho bankovní účet částku ve výši 20 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru však nedošlo, neboť žalovaný smlouvu nepodepsal. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž je povinen bezdůvodné obohacení vydat (§ 2991 ObčZ).

19. Základní kvalifikační předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, jimiž jsou a) získání majetkového prospěchu obohaceným, dále b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby, a současně c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení ve smyslu § 2991 musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích (NS 29 Cdo 2191/99, NS 30 Cdo 4131/2007). Aby vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, musí být získáno na úkor jiné osoby. Skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je definičně vymezena tím, že již v době plnění absentuje právní důvod, který by ochuzenému zakládal povinnost poskytnout předmětné hodnoty. Už v okamžiku přijetí plnění rovněž vzniká bezdůvodné obohacení (NS 33 Cdo 764/2013, NS 28 Cdo 1253/2018, NS 28 Cdo 4126/2019).

20. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 ObčZ). V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1968, 1970 ObčZ), jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky výzvou odeslanou dne 6. 2. 2022, kdy se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 ObčZ). Výzva tedy byla žalovanému doručena dne 9. 2. 2022. Žalovaný se tak dostal do prodlení od 10. 2. 2022. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení již od 6. 2. 2022. S ohledem výše zmíněné, tak soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení až od 10. 2. 2022 a úroky za období od 6. 2. 2022 do 9. 2. 2022 ve výroku II. rozsudku zamítl.

21. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, i když byla úspěšná částečně, avšak její neúspěch byl nepatrný (sama v žalobě chtěla přiznat úroky z prodlení ode dne po doručení upomínky, která byla odeslána 6. 2. 2022 a v žalobě avizovala, že k datu odeslání upomínky přičetla deset dnů a tak určila datum splatnosti, ačkoliv pak v žalobě požadovala úrok ode dne odeslán í upomínky, tj. od 6.2.2022 zřejmě dle názoru soudu v návrhu rozsudečného výroku musela chybovat), když pokud požadovala úroky z prodlení od 6. 2. 2022 soud přiznal úroky o 4 dny později tj. od 10. 2. 2022. Výše nákladů činí 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.

22. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a soud má za to, že je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t.. Soud má za to, že podaný žalobní návrh naplňuje pojem "formulářová žaloba", tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn I. ÚS 3923/11:„ zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami“ (srov. bod. 8 usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. III ÚS 2040/17).

23. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.