OSCV 11 C 44/2018-167

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno, narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená opatrovníkem JUDr. Anonymizováno, advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 29 358 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 29 358 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 974,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 049,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Opatrovníku žalované tituly před jménem jméno FO, advokátovi, sídlem adresa se přiznává odměna za zastupování žalované jméno FO ve výši 24 597 Kč.

1. Žalobce se na žalované domáhal původně zaplacení 37 606 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek z úvěrové smlouvy č. č.hodnota uzavřené dne 8. 1. 2014 ( nárok č. hodnota) a z úvěrové smlouvy č.hodnota uzavřené dne 16.2.2013 ( nárok č. hodnota), které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce se společností právnická osoba. IČ: IČO.Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět do částky 8 248 Kč s příslušenstvím, tedy do nároku číslo hodnota a soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 20. 9. 2023, čj. 11 C 44/2018-134.Pohledávka byla na žalobce převedena a ke dni postoupení dne 22. 9. 2016 činila u nároku č. hodnota částku 29 358 Kč,- z toho jistina činila 15 989,68 Kč a dlužné poplatky 13 368,32 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 049,56 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 974,80 Kč, úroky ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení. Půjčku ve výši 17 000 Kč poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy a její převzetí potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce v hotovosti ve splátkách po 521 Kč s poslední splátkou 4. 3. 2015. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 22. 9. 2016, předžalobní výzva zůstala bez odezvy

2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém namítala, že úroky z prodlení dosáhly enormní výše a činí téměř ¾ částky, kterou by měla zaplatit a takto vysoké úroky jeví známky lichvy.

3. V podání doručeném soudu 13.4.2018 vyjádřil žalobce své přesvědčení, že požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy.

4. Žalovaná ve svém podání doručeném soudu 4. 5. 2018 mimo jiné tvrdila, že si částku ve výši 17 000 Kč půjčila 8. 1. 2014, kdy věřitel využil jejího handicapu, že neumí číst a psát a neinformoval ji, kolik činí poplatky za půjčku. Její zhoršený zdravotní stav jí neumožňuje částku uhradit, neboť je v tíživé finanční a sociální situaci, je proti ní vedena exekuce a jsou jí prováděny srážky z důchodu a zbývající částka jí nestačí ani k pokrytí základních životních potřeb. Žádala o splátky ve výši 300 Kč měsíčně.

5. Podáním doručeným soudu 1. 10. 2019 žalovaná vznesla námitku promlčení.

6. Podáním doručeným soudu 24. 10. 2019 kromě částečného zpětvzetí žaloby již zmíněném, doplnil žalobce, že žalovaná se zavázala ve smlouvě uhradit zápůjčku v 60. týdenních splátkách po 521 Kč s poslední splátkou 7. 1. 2016. Den poté došlo k zesplatnění celé pohledávky a tento den žalobce označil jako den počátku běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku. Souhlasila se splátkami, avšak ve výši 1 600 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

7. Žalobce jako účastník řízení trval na zaplacení.

8. Žalovaná jako účastnice řízení trvala na tom, že neumí číst psát, nedochodila ani první třídou, je po mozkové mrtvici a dokáže napsat jen své jméno. Tvrdila a přísahala, že si půjčila pouze 8 000 Kč, následně tvrdila, že si půjčila 7 000 Kč. Půjčku řádně splácela a když k ní přestali chodit vybírat peníze, nevěděla, kam je má posílat.

9. K výzvě soudu žalobce doplnil v podání doručeném 17.3.2023, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena s žalovanou obchodní zástupkyní právního předchůdce žalobce jméno FO, která následně vybírala jednotlivé splátky.

10. Podáním doručeným soudu 9. 10. 2023 žalobce doplnil, že obchodní zástupkyně právního předchůdce žalobce žalované „řádně vysvětlila všechna jednotlivá ustanovení smlouvy, včetně smluvních podmínek i ustanovení dalších dokumentů souvisejících se smlouvou, její práva a majetkové sankce. Teprve po odsouhlasení žalovanou, že všem ustanovením v dokumentu rozuměla a s obsahem smlouvy souhlasila i s výší částky, kterou bude platit dohodnutým způsobem, došlo k podpisu smlouvy a předání zápůjčky v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě“.

11. Opatrovník žalované, který byl žalované ustanoven soudem dle ů dle § 29, odst. 1.,3, 4 o.s.ř. zpochybňoval částku, která měla být žalované vyplacena, neboť žalovaná je negramotná a stěží si mohla částku přepočítat,- v částkách, které měly být vyplaceny se neorientovala. Opatrovník žalované vznesl při jednání námitku promlčení pro případ, že by soud posoudil věc jako bezdůvodné obohacení, neboť pokud by byly žalované předány peníze 8. 1. 2014, nastala by splatnost 9. 1. 2014 a s ohledem na datum podání žaloby dne 13. 2. 2018 uplynula promlčecí doba.

Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Ze Smlouvy o zápůjčce zjistil soud, že byla uzavřena prostřednictvím obchodního zástupce právnická osoba. jméno FO a v kolonce zákazníka je uvedena jménem a příjmením žalovaná, bytem adresa dne 8. 1. 2014. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 17 000 Kč a celá hotovost měla být podle smlouvy žalované předána při uzavřené smlouvy v místě jejího bydliště. Podle smlouvy měla tuto skutečnost žalovaná svým podpisem potvrdit. Smlouva dále vyčísluje poplatek ve výši 14 213 Kč, úrok ve výši 2 171 Kč, režim splátek ve výši 8 811 Kč. Podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit celkem 31 214 Kč za podmínek stanovených smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy. Zjištěno bylo, že smlouva byla opatřena za zákazníka podpisem, a to tiskacím písmem, a to jednou ve znění „Anonymizováno“, poté na stejné listině ve znění „ Anonymizováno“ a dále ve znění „ Anonymizováno“. Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce nebyly opatřeny žádným podpisem. Ze smlouvy a ani ze Smluvních podmínek nebylo zjištěno, že by se obchodní zástupce právního předchůdce žalobce zabýval gramotností žalované.

13. Podle Karty splátek vedené žalobcem zaplatila žalovaná 19. 1. 2014 částku 655 Kč, dne 26. 1. 2014 částku 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 655 Kč.

14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba. a žalobce dne 22. 9. 2016 a její přílohy soud zjistil žalobce byla postoupena pohledávka vůči žalované s příslušenstvím.

15. Zjištěno bylo, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 22. 9. 2016.

16. Zjištěno bylo z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 14.8.2017, který byl žalované odeslán jako doporučený, že jí byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 51 076,29 Kč do 21.8.2017 vyplývající z nezaplacené pohledávky č. hodnota s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

17. Z výslechu svědka jméno FO, syna žalované se podává, že žalovaná vyrostla ve Slovenské republice, do školy nechodila, takže neumí číst, psát ani počítat. Jako děti s ní chodily nakupovat, nakupoval s ní i jeho otec a po jeho smrti chodil svědek denně za matkou, teď se o ní stará její bratr. Svědek za svědkyni podepisoval i její důchod a v r. 2018, kdy si musela jezdit pro důchod do Anonymizováno, ji naučili psát písmena Anonymizováno, zbytek „nedala“. Podává se z jeho výpovědi, že si matka půjčila peníze od Provident v době, kdy bydleli ve Anonymizováno na nákup uhlí. Peníze k nim jezdila vybírat starší paní a matce vydával lístečky o tom, že peníze zaplatila. Po nějaké době je navštívili dva muži, z nichž jeden se představil jako ředitel a po matce chtěli, aby jim vydala knížku, ve které bylo zapsáno, že si půjčila 7 000 Kč, matka jim vydala i lístečky. Podává se dále z výpovědi svědka, že později mu ten ředitel volal, aby se dostavil do firmy, která se nacházela vedle hotelu adresa vedle městského parku. Zde se ho pouze tázal, zda žena, která tam seděla je ta, která u matky vybírala peníze. Svědek trval na tom, že si jeho matka půjčku ve výši 17 000 Kč nebrala, neboť by o tom musel vědět, podpisy na smlouvě nepoznal, nevěděl, zda patří žalované.

18. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO se podává, že u právnická osoba pracovala 5 let jako zprostředkovatel, stýkala se s klienty, uzavírala s nimi smlouvy. Pokud by při jednání s žalovanou bylo něco negativního, např. pokud by ji slovně napadla, tak by si na žalovanou vzpomněla. Považovala „za absurdní“, že by za dobu svého působení uzavřela smlouvu s někým kdo je negramotný, domnívala se, že ve státě je téměř každý gramotný. Od svého zaměstnavatele žádné závazné pokyny, jak postupovat v případě negramotného klienta, neměla. Pokud by zjistila, že je klient negramotný, obrátila by se na svého managera o pokyny, konzultovala by to. K podpisům na smlouvě samotné ( za klienta) uvedla, že „měl zákazník zřejmě problém s psaním, asi se neuměl podepsat“. Podává se z její výpovědi, že u Provident to chodilo tak, že se klientovi peníze hned vyplatili; nepamatovala si, zda měla tehdy peníze s sebou, nevybavila si, zda se klientovi vydalo potvrzení o vyplacení částky. Svědkyně potvrdila, že jezdila pro splátky ke klientům, o splácení se vedly poznámky, evidovala se každá návštěva. Nepamatovala si splácení u žalované.

19. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že se v něm nachází protokol o trestním oznámení, které učinila žalovaná datum na Policii České republiky, KŘP Ústeckého kraje obvodního oddělení adresa pro poškození cizích práv a pojistný podvod proti zde uvedené osobě. Z protokolu bylo zjištěno, že v něm brojí žalovaná proti podpisu, který jiná osoba vydávala z důvodu, protože neumí číst a psát a podepisuje se pouze tiskace.

20. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka soud z doručenky, jím byl žalované doručen elektronický platební návrh, zjistil, že je žalovaná podepsána tiskacím písmem jako „ Anonymizováno“, stejně jako na doručence, na které potvrdila doručení žaloby je podepsána tiskacím písmem jako „ Anonymizováno“

21. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. Anonymizováno soud zjistil, že žalovaná u svého návrhu na zastavení exekuce je podepsána tiskacími písmeny „Anonymizováno“.

22. Ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn spisová značka soud zjistil, že na doručence, kterou bylo potvrzeno doručení usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 9. 2018, čj. spisová značka je podepsána žalovaná tiskacími písmeny jako „ Anonymizováno“.

Provedeným dokazováním má soud za prokázané tyto skutečnosti:

23. Soud neměl důvodu pochybovat o věrohodnosti výpovědi svědka jméno FO a vzal za prokázané, že žalovaná, která vyrostla na Slovensku, nechodila do školy, neumí číst, psát a počítat a umí se podepsat pouze tiskacími písmem, neboť stejné tvrzení zaznělo od žalované již 16. 8. 2010 do protokolu Policie ČR, která šetřila trestní oznámení žalované pro poškození cizích práv a pojistný podvod proti zde uvedené osobě. Spisy zdejšího soudu vzal soud za prokázané, že se při doručování soudních listin žalovaná podepisovala vždy tiskacím písmem a není třeba odborných znalostí k tomu, aby bylo zjištěno, že se vždy nezvládla podepsat se celým příjmením – viz „Anonymizováno“ nebo „Anonymizováno“. Prokázáno bylo že dne 8.1.2014 žalovaná podepsala podobným způsobem Smlouvu o zápůjčce, kterou s ní uzavírala svědkyně jméno FO, tehdejší obchodní zástupce právnická osoba. Listinu žalovaná podepsala na třech místech jako „ Anonymizováno“, dále jako „Anonymizováno“ a jako „Anonymizováno“.Přestože je v této smlouvě uvedeno, že žalovaná svým podpisem potvrdila, že převzala v hotovosti částku 17 000 Kč, nelze tuto skutečnost vzít za prokázanou, neboť žalovaná, která neumí číst, psát ani počítat se tak s textem listiny nemohla seznámit a nemohla si správnost částky přepočítat,neboť počítat neumí a nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by vedle obchodní zástupkyně se jejich jednání zúčastnila další osoba, která by žalovanou seznámila s textem podepisované listiny a peníze před ní přepočítala, nebylo prokázáno, že by taková osoba seznámila žalovanou se Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce. Smlouvou a výpovědí svědkyně jméno FO, která s žalovanou měla smlouvu uzavírat bylo prokázáno, že se nikdo nezabýval gramotností žalované, přestože, jak přímo uvedla svědkyně jméno FO před soudem k podpisům žalované na smlouvě samotné, „měl zákazník zřejmě problém s psaním, asi se neuměl podepsat“. Prokázáno bylo kartou splátek, že žalovaná zaplatila dne 19. 1. 2014 částku 655 Kč, dne 26. 1. 2014 částku 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 655 Kč. Prokázáno bylo dále, že právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce dne 22. 9. 2016, když postoupení současně žalované oznámil dopisem ze dne 22. 9. 2016. Prokázáno bylo rovněž, že žalovaná byla vyzvána o zaplacení dopisem ze dne 14. 8. 2017, jímž byla současně upozorněna na možnost vymáhání tam uvedené částky soudní cestou.

24. Prokázáno bylo kartou splátek, že žalovaná zaplatila 19. 1. 2014 částku 655 Kč, dne 26. 1. 2014 částku 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 655 Kč. Prokázáno bylo dále, že právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce dne 22. 9. 2016, když postoupení současně žalované oznámil dopisem ze dne 22. 9. 2016. Prokázáno bylo rovněž, že žalovaná byla vyzvána o zaplacení dopisem ze dne 14. 8. 2017, jímž byla současně upozorněna na možnost vymáhání tam uvedené částky soudní cestou.

25. Podle § 561 odst 1 obč. zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

26. Podle § 563 odst. 1 obč, zákoníku pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.

27. Podle § 563 odst. 3 obč. zákoníku nelze-li tak postupovat, vyžaduje se k jednání osoby, která nemůže číst a psát, forma notářského zápisu. Taková forma se vyžaduje i tehdy, stanoví-li zákon, že projev vůle jednajícího musí být na listině napsán vlastní rukou.

28. Uvedené ustanovení upravuje otázku podepisování právního jednání osoby, která nemůže ani číst, ani psát, pokud toto právní jednání má písemnou formu. Jedná se tedy jen o to, aby toto právní jednání, které je již hotové, perfektní, bylo také platné, konkrétně aby jednající osoba svým podpisem ověřila, že projev vůle v listině obsažený je skutečně jejím projevem vůle, a to její pravé vůle. Zásadně platí, že písemné vyhotovení svého právního jednání podepíše osoba, která nemůže ani číst, ani psát, sama: sama opatří listinu vlastnoručním podpisem. Podmínkou toho, že se dotyčná osoba smí podepsat sama (nehledě na schopnost podepsat se), je to, že přesto, že není schopna ani číst, ani psát, je schopna se s obsahem svého právního jednání seznámit, tj. je schopna se přesvědčit o tom, že obsah listiny se shoduje s projevem její vůle. Nabízejí se dvě možnosti, jak se dotyčná osoba seznámí s obsahem listiny. První cestou je to, že tak učiní pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek. Druhou je pak to, že si zvolí osobu, která je schopna číst, a tato osoba jí zprostředkuje poznání obsahu listiny.

29. Neschopnost číst a psát může být způsobena negramotností (nevzdělaností), jako je tomu v souzeném případě, kterou však žádné nástroje a pomůcky nevyřeší. Osoba negramotná nemá jinou možnost než využít pomoci jiné osoby, kterou si zvolí, které důvěřuje. Osoby negramotné ani jinou možnost nemají. Zvolená osoba není zástupcem jednajícího, totiž jeho zmocněncem, není to ani podpůrce (srov. § 45 a násl.), je to jen pomocník, čili zprostředkovatel (nikoli podle § 2445 a násl.), nebo prostředník. Tato osoba sehrává jen roli posla, „megafonu“. Nekladou se na ni žádné požadavky, pokud jde o její právní způsobilost, totiž rozsah svéprávnosti, důležité je jen to, že je schopna chovat se právě jako prostředník, tj. napsaný, resp. zapsaný projev vůle přečíst nahlas, popř. přečíst a znalost obsahu listiny postižené osobě nějakým vhodným způsobem zprostředkovat Jak vyplývá z rozsudku NS ČR sp. zn. 28 Cdo 551/2012 platnost právního úkonu osoby, jež nemůže číst a psát, jež však listinu vlastnoručně podepsala, je dána i tehdy, měla-li tato osoba schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu prostřednictvím přístrojů, pomůcek či jiné osoby, nikoliv tedy pouze tehdy, když se takto s obsahem právního úkonu vskutku seznámila.

30. Ve světle shora uvedeného nelze považovat smlouvu o zápůjčce ze dne 8. 1. 2014 za platně uzavřenou, pokud se jednání s žalovanou, která neumí číst, psát ani počítat nezúčastnila další osoba, která by žalované listinu přečetla a žalovaná by tak měla možnost se s obsahem listiny seznámit. V řízení nebylo hodnověrně prokázáno, jaká skutečná částka byla žalované předána, přesto se žalované dostalo od právního předchůdce žalobce peněžitého plnění, neboť následně částečně poskytnuté peněžní prostředky vracela.

31. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. V souzeném případě smlouva o zápůjčce nebyla platně uzavřena, přesto se žalované dostalo plnění, tedy získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který by byla povinna vydat žalobci. Žalovaná však vznesla námitku promlčení.

34. U promlčení je stanovena dvojí, kombinovaná promlčecí doba, a to subjektivní a objektivní. Tyto dvě promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Subjektivní promlčecí doba je dvouletá, objektivní promlčecí doba je buď tříletá u nezaviněného a nedbalostního bezdůvodného obohacení, nebo desetiletá, jedná-li se o úmyslné bezdůvodné obohacení. právnická osoba vzájemný vztah subjektivní a objektivní promlčecí doby platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba. Pokud marně uplynula alespoň jedna z uvedených lhůt a je vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3148/2009). právnická osoba počátek tříleté, resp. desetileté, objektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 2 obč. zák.), je rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení došlo.

35. Pokud byly finanční prostředky žalované předány dne 8.1.2014, tj. v den uzavření neplatné smlouvy o zápůjčce, nastala splatnost druhý den, tj. 9. 1. 2014 a dnem 10.1.2014 počala běžet subjektivní, dvouletá promlčecí doba, která skončila dnem 10. 1. 2016 a právo na vydání se tímto dnem promlčelo navzdory tomu, že žalobci běžela ještě objektivní promlčecí doba. Pokud žalobu u soudu podal dne 13. 2. 2018, bylo jeho právo promlčeno a žaloba tak nemohla být úspěšná.

36. Na základě provedeného řízení a dokazování soud žalobu zamítl ( výrok I. rozsudku).

37. Protože ze spisu nebylo zjištěno, že by úspěšné žalované vznikly náklady řízení vůči neúspěšnému žalobci, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků ( ýrok II).

38. Úspěšná žalovaná byla zastoupena opatrovníkem z řad advokátů, který má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu (dále jen a.t.) následující částky, kdy odměna za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 37 606 Kč činí 2 620 Kč a z tarifní hodnoty 29 358 Kč činí 2 300 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 cit. vyhl.,:

a) 15 720 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 6 úkonů právní služby po 2 620 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 8. 2. 2022, účast u jednání dne 10. 2. 2022, dne 24. 3. 2022, dne 23. 2. 2023, dne 27. 4. 2023 ( § 11 odst. 1 písm. a), d), g) cit. vyhl.

b) 4 600 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 2 úkony právní služby po 2 300 Kč spočívající v účasti advokáta na jednání dne 16.10.2023 a dne 4. 12. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhl.

c) 2 400 Kč tedy 8 paušálních částek po á 300,- Kč jako paušální náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, když v řízení bylo žalované poskytnuto 8 úkonů právních služeb (viz shora), a to podle § 13 odst. 4 Advokátního tarifu.

d) e) 4 771,20 Kč jakožto částka odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny za zastupování a náhrad ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. ( 21% z výše uvedených částek v celkové výši 22 720 Kč

Celková částka nákladů řízení je ve výši 27 491,20 Kč. Opatrovník žalované však požadoval na nákladech řízení částku nižší,- ve výši 24 597 Kč a tato částka mu byla soudem přiznána. Tyto náklady řízení zaplatí opatrovníku žalované stát.

39. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto je povinen zaplatit státu náklady řízení, které stát vynaložil za zastupování úspěšné žalované opatrovníkem z řad advokátů ve výši 24 597 Kč. Lhůtu k plnění uložil soud do tří dnů od právní moci rozsudku, kterým soud rozhodoval ve věci, kdy dle § 151 odst. 2 o.s.ř. lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna řádně, může se oprávněná domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí.