OSCV 22 C 17/2018-201

Soud:
Okresní soud v Chomutově
Spisová značka:
22 C 17/2018-201
Datum rozhodnutí:
2023-03-30
ECLI:
ECLI:CZ:OSCV:2023:22.C.17.2018.4

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Liborem Lhoťanem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa vedlejší účastnice ⟪LB:lb_007⟫ pro zaplacení 150 000 Kč

I. Řízení o návrhu na zaplacení částky 10.000 Kč s úrokem z prodlení, ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16.1.2018 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 115.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16.1.2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25.000 Kč od 16.1.2018 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem právnická osoba nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 3.750 Kč ve lhůtě, která bude stanovena ve výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.1.2018. Žalobkyně požadovala měsíční částku výživného 15 6000 Kč. Nedošlo však k uzavření mimosoudní dohody, přičemž žalovaná nepodala ve lhůtě jednoho roku od vydání usnesení a řízení o návrhu bylo usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zastaveno. Žalobkyně se tak nedomohla svého důvodného nároku na výživné manželky za období od října 2014 do prosince 2015 ve výši 150 000 Kč a v této výši jí vznikla škoda. Žalovaná své pochybení uznala a nárok na náhradu škody uplatnila ze své profesní pojistky u pojišťovny, která však nárok na pojistné plnění neuznala.

2. Žalovaná (jen obecně) ve shodě s vedlejším účastníkem poukázala na skutečnost, že nebyla prokázána škoda ani její výše, nebylo prokázáno porušení povinnosti žalované při výkonu advokacie, nebyla prokázána přímá příčinná souvislost mezi jednáním žalované a tvrzeným následkem (vznikem škody), nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla v předchozím sporu o výživné manželky úspěšná, pokud by ji žalovaná řádně zastupovala, po pokračování v řízení. Navrhla zamítnutí žaloby, ve shodě s vedlejším účasníkem.

3. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně částky 10 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, bylo podle § 96 o.s.ř. zastaveno částečně řízení ohledně předmětné částky, včetně úroku z prodlení z této částky.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze spisu spisová značka soud zjistil, z čestného prohlášení matky žalobkyně jméno příjmení ze dne datum, že tehdy žalovaný manžel žalobkyně jméno příjmení, bytem část obce a číslo, žil s nimi po většinu času v společné domácnosti na adrese obec a číslo od listopadu 2014 do prosince 2014 a dále pak od srpna 2015 do prosince 2015, v bytě kde jmenovaná žije s manželem.. příjmení se tak přesto, že její dcera a její zeť (tehdy žalovaný jméno příjmení) byli ještě manželé. Ví, že jméno příjmení bytem anonymizována dvě slova se vrátil do společné domácnosti k její dceři na adresu adresa, kdy došlo k ukončení společného soužití její dcery a pana jméno příjmení. Po celou dobu trvání manželství a po návratu do společné domácnosti finančně přispíval její dceři (žalobkyni) na náklady spojené s domácností, taktéž zajišťoval běžné rodinné záležitosti. Výkladem tohoto prohlášení dospěl soud k závěru, že soužití, včetně vedení společné domácnosti manželů příjmení bylo ukončeno v červenci 2015. S tím koresponduje i zjištění soudu v rozvodovém rozsudku č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, v němž bylo zjištěno, že v květnu 2014 byli manželé společně na dovolené v země, kterou manželovi věnovala k anonymizováno narozeninám. V červnu 2014 se dověděla, že manžel by měl mít milenku ale nevěřila tomu. Teprve o měsíc později se manžel odstěhoval. Do konce roku 2014 se ještě třikrát vrátil, v prosinci 2014 pak na delší dobu, kdy manželské soužití včetně intimního života bylo obnoveno. Hned v lednu 2015 však mimomanželský poměr obnovil a v červenci 2015 se odstěhoval definitivně, kdy si z bytu měl vzít veškerou elektroniku a řadu cennějších věcí. Podstatné je, že žalobkyně se v rozvodové věci nezmiňuje o neplacení výživného manželky ani o neuhrazování potřeb ve vztahu ke společné domácnosti. V rámci rozvodového řízení vyslovila žalobkyně přesvědčení, že v jejich případě se jedná o běžnou krizi manželství, kterou lze překonat. V tomto směru schází skutková tvrzení žalobkyně, včetně neoznačení důkazů ohledně soužití či nesoužití manželů příjmení, včetně přispívání či nepřispívání anonymizováno. příjmení na společnou domácnost – důkazní břemeno žalobkyně. Při tomto nedostatku žaloby, nezbylo soudu než jako stěžejní důkaz hodnotit čestné prohlášení jméno příjmení – matky žalobkyně. Návrh na rozvod manželství byl podán 14.10.2014 a žaloba v této věci byla podána následně 31.10.2014, přičemž řízení o výživném manželky probíhalo současně s řízením o rozvodu, v rozvodové věci se manželka – nyní žalobkyně nezmiňuje o hospodaření manželů a péči o společnou domácnost, včetně jejího financování.

Anonymizovaný odstavec.

6. Vzhledem k čestnému prohlášení jméno příjmení se již soud zabýval jen obdobím od 1. srpna do 31.12.2015.

7. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově č.j. číslo jednací zedne 27. 2. anonymizováno zjištěno, že řízení o návrhu na určení výživného pro manželku podanou dne 31.10.2014 bylo zastaveno, vzhledem k uplynutí lhůty jednoho roku, pro podání návrhu na pokračování v řízení. Usnesení nabylo právní moci 16.3.2017. Ve věci byl podán návrh na placení výživného manželky ve výši 15 600 Kč měsíčně od 1.11.2014, vycházeje z výdělku žalovaného jméno příjmení ve výši 43 000 Kč. Měsíčně. Z protokolu o jednání ze dne 23.2.2016 bylo zjištěno, že strana žalovaná nabízela částku 4 000 Kč měsíčně, žalobkyně byla osobně přítomna a požadovala částku 15 6000 Kč. Právní zástupce žalovaného s návrhem nesouhlasil poukázal na skutečnost, že v rozhodném období žili účastníci střídavě oddělení, SPOLU, případně u třetí osoby Pro případ odročení jednání podá podrobné vyjádření písemně a navrhne i důkazy a svědky. Pod vlivem této relevantní argumentace procesní strany shodně navrhly přerušení řízení, přičemž zástupce žalovaného přislíbil zaslat žalobkyni podrobné vyjádření ve věci. 8.4.2016 zaslal zástupce žalovaného soudu obsáhlé a vyargumentované vyjádření, včetně čestného prohlášení jméno příjmení čl. 34 spisu. U jednání se k argumentaci žalobkyně nevyjádřila, přesto že okolnosti soužití s manželem dobře znala a její právní zástupkyně tyto okolnosti mohla zná jen od žalobkyně, argumentace právního zástupce žalovaného byla pro žalovanou celé jméno žalované nová a překvapiví a zjevně zásadní jako procesní obrana žalovaného.

8. Ve věci mohl přinést skutková zjištění účastnický výslech žalobkyně a svědecký výslech jméno příjmení – tehdejšího manžela.

9. Podle § 697 zák. č. 89/2012 Sb. OZ 1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

10. Podle § 2910 O.Z. Porušení zákona Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 2918 O.Z. Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se přiměřeně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

14. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto:

Právním důvodem pro přiznání nároku na náhradu škody ve výši 140 000 Kč a v přiznané výši 25 000 Kč je prokázaná výše škody 25 000 K se zákonným úrokem. Tato škoda mohla byt přiznána již v předchozím nalézacím řízení, pokud by žalovaná v řízení VČAS pokračovala. Přitom nabídka žalovaného na částku 4 000 Kč za poměrně delší období, by pro žalobkyni výhodnější než nyní přiznaní částka. Žalovaná porušila povinnost advokáta řádně hájit zájmy klienta, když nereagovala na podání zástupce žalovaného jméno příjmení a nepožádala o pokračování v řízení, byť měla poučit klientku, že z větší části nemůže být ve sporu úspěšná. V daném případě nebyl deklarován důvod přerušení řízení, pokud postačovalo odročení jednání na delší termín.

15. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto:

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o.s.ř., tak že mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Důvody hodné zvláštního zřetele soud spatřuje v neinformování žalobkyně její advokátku o soužití s manželem, kdy nebyl nárok na výživní manželky. Zástupce žalobkyně byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení ohledně doby a způsobu soužití manželů hornových včetně navržení důkazů. Žalovaná se nynějšího jednání nikdy neúčastnila a musí si být vědoma, že její původní požadavky na výživné manželky byly z větší částky přehnané a nedůvodné. Pokud by byl od úspěch žalované byl odečten její neúspěch, byla by povinna k částečné náhradě nákladů řízení. Žalobkyně však měla být v původním řízení vedena advokátkou celé jméno žalované, která ji s odbornou péčí měla uvést do reality (ohledně nepřiměřených nároků a s tím souvisejících nákladů řízení v původním nalézacím řízení, kde by se vystavila možnosti úhrady nákladů řízení). Z těchto důvodů nezavázal soud žalobkyni k náhradě nákladů řízení a rozhodl tak jak je uvedeno.

17. Vzhledem k osvobození žalobkyně od placení soudního poplatku, byla tato povinnost přenesena na žalovanou ve výši 3 750 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.