OSCV 21 C 222/2024-63

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ⟪LB:lb_001⟫ ve věci žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, ⟪LB:lb_004⟫ proti žalované: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 21 464,42 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 300,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 300,01 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 5 164,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 632,31 Kč od 7. 12. 2023 do 16. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 16 300,01 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 332,3 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 163,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 472,44 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 26.4.2024, doplněnou podáním ze dne 3.7.2024 a ze dne 13.9.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 21 464,42 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 1.4.2022 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr včetně příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč. Celkem se zavázala vrátit částku 37 184 Kč, a to ve splátkách po 2 656 Kč měsíčně. Splatnost poslední splátky připadala na 1.6.2023. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila pouze 3 699,99 Kč. Závazek ze smlouvy byl zesplatněn, a to ke dni 1.6.2023. Ode dne 2.6.2023 byla žalovaná v prodlení s úhradou žalované částky. Smlouvou ze dne 6.12.2023 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 48 96052 Kč. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovaného žalobkyně upustila od požadavku na sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného úroku z prodlení. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 21.10.2024). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Žádosti o úvěr ze dne 1.4.2022 plyne, že tato listina je opatřena v kolonce „Podpis žadatele“ vlastnoručním podpisem žalované. Žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč. Uvedla, že je od 19.4.2021 zaměstnána u společnosti právnická osoba., adresa, IČO: IČO, s měsíčním příjmem 9 707 Kč. Pobírá důchod 5 932 Kč. Její náklady na bydlení a energie činily 2 000 Kč a na náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 3 860 Kč. Byla svobodný, bydlela u přítele, měla základní vzdělání, žádné vyživované dítě. Poměry žalované měly být ověřovány občanským průkazem, jak plyne z kolonky „Předložené doklady totožnosti“. Výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů činí 834 Kč. Žádost se žalovanou sepsala obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně.

6. Z Pracovní smlouvy ze dne 16.4.2021 plyne, že žalovaná byla od 19.4.2021 zaměstnána jako montážní dělník u společnosti právnická osoba., adresa, IČO: IČO, se sjednanou měsíční mzdou 15 200 Kč. Z Dodatku č. hodnota ze dne 30.6.2021 k pracovní smlouvě plyne, že pracovní doba žalované byla s účinností od 1.7.2021 zkrácena na 25 hodin/týden. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

7. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2021 plyne, že za tento měsíc byla žalované vyplacena jejím zaměstnavatelem mzda ve výši 8 882 Kč, exekuční srážky činily 836 Kč. Z výplatní pásky za měsíc leden 2022 plyne, že za tento měsíc byla žalované vyplacena jejím zaměstnavatelem mzda ve výši 15 696 Kč, exekuční srážky činily 1 282 Kč. Z výplatní pásky za měsíc úbor 2022 plyne, že za tento měsíc byla žalované vyplacena jejím zaměstnavatelem mzda ve výši 4 544 Kč, exekuční srážky činily 384 Kč.

8. Z Ústřižku složenky ze dne 15.11.2021 plyne, že žalovaný byl vyplacen za období od 14.11.2021-13.12.2021 invalidní důchod II. stupně ve výši 5 107 Kč.

9. Z Oznámení ČSSZ ze dne 11.3.2022 plyne, že od června 2022 byl žalované přiznán invalidní důchod II. stupně ve výši 5 932 Kč.

10. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 1.4.2022 č. hodnota plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 184 Kč, tedy celkem částku 37 184 Kč, a to ve 14 splátkách 2 656 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti. Pro případ neuhrazení jakékoliv splátky řádně a včas, byla žalovaná povinna zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Výše smluvního úroku činila 8 % ročně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

11. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých aspektů. Tato listina je opatřena podpisem žalované.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

13. Z Oznámení ze dne 2.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 3.1.2024, jak plyne z podacího archu.

14. Z výzvy ze dne 5.2.2024 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 9.4.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 10.4.2024, jak plyne z podacího archu.

15. Skutkový závěr: Dne 1.4.2022 předchůdkyně žalobkyně se žalovanou podepsaly písemnou smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč za sjednaný úrok 8 % ročně a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru, a to formou splátek. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalované byly dne 1.4.2022 poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 3 699,99 Kč, zbytek nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 10.4.2024 žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

24. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 1.4.2022 podepsána smlouva č. hodnota, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku a nákladů spotřebitelského úvěru, a to formou měsíčních splátek.

25. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

26. V té souvislosti má soud za prokázané, že v Žádosti o úvěr ze dne 1.4.2022 žalovaná ke svým poměrům uvedla, že byla zaměstnán od dubna 2021 s příjmem 9 707 Kč měsíčně. Byla poživatelkou důchodu ve výši 5 932 Kč. Její náklady na bydlení měly činit 2 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč. Byla svobodná, měla bydlet u přítele, neměla žádnou vyživovací povinnost a měla základní vzdělání. Soud má z předložených výplatních pásek za dobu od 12/2021-2/2022 za prokázané, že žalované byla jejím výše uvedeným zaměstnavatelem vyplácena mzda ve shora uvedené výši a zároveň jí zaměstnavatel exekučně strhával výše uvedené částky. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

27. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě splněno), dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí, popř. potvrzením přítele (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice předchůdkyně žalobkyně ověřila zaměstnání a mzdu žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek, jak plyne z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Zároveň má soud za prokázané, že byla ověřována i výše invalidního důchodu. Avšak ze Žádosti o úvěr ze dne 1.4.2022 již neplyne, že by byly ověřovány i v Žádosti deklarované výdaje, resp. takový záznam v Žádosti zaškrtnut není, popř. není výslovně uveden. Zejména žalobkyně nedoložila ověřování nákladů žalované na bydlení ve výši 2 000 Kč a její jiné splátky stávajících půjček 1 328 Kč. Zároveň žalobkyně nedoložila tvrzený způsob uspokojování bytové potřeby žalované. Ze Žádosti o úvěr je zřejmé, že tuto žádost se žalovanou sepisoval obchodní zástupce předchůdkyně žalobkyně a bylo tak na něm, aby řádně nejenom zjišťoval příjmy a výdaje žalované, ale i tyto zjištěné informace od žalované také řádně ověřil. Pokud tak neučinil zcela zjevně rezignoval na zjišťování a ověřování jejích poměrů a nepostupoval tak při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

28. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, nebo\´t uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

29. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

30. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila žalovanou vlastnoručně podepsanou úvěrovou smlouvu ze dne 1.4.2022, z níž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 699,99 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek ve výši 16 300,01 Kč dosud žalobkyni nevrátila (výpočet: 20 000 Kč – 3 699,99 Kč = 16 300,01 Kč).

31. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 16 300,01 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 5 164,41 Kč, včetně smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 9.4.2024, předanou k poštovní přepravě dne 10.4.2024, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 15.5.2024, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 16.5.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 17.5.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 17 452,71 Kč (tj. jistina 16 300,01 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 1 152,70 Kč; 42,68 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 23 442,53 Kč (tj. jistina 5 164,41 Kč + smluvní pokuta + úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle výroku II. rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí; 57,32 %). V řízení tak byla převážně úspěšnější žalovaná, a proto by jí náležela poměrná náhrada nákladů řízení (14,64 %). Žalované však, jak plyne z obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

35. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.