OSCV 16 C 128/2024-41

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem, AK adresa, proti žalované: jméno FO, narozená datum, hlášena k pobytu na adrese adresa, o zaplacení částky 49.052,- Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49.052,- Kč s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 7.10.2023 do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22.513,- Kč k rukám Jméno Zástupce, AK adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 28.000,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od 7.10.2023 do zaplacení a částky 21.052,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od 7.10.2023 do zaplacení. Svůj nárok opřela o skutečnost, že žalobkyně byla od 1.9.2020 na základě podnájemní smlouvy podnájemcem v bytě č. hodnota na adrese adresa (dále jen byt). Podle bodu 5.5 byla žalobkyně oprávněna přenechat byt do podnájmu. Nájemcem bytu byl pan jméno FO. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21.2.2021 smlouvu o podnájmu bytu na dobu od 8.2.2021 do 8.2.2021. Žalovaná byt fakticky užívala od listopadu 2020, kdy mezi účastníky bylo ujednáno, že žalovaná bude platit za užívání bytu a uhradí případné nedoplatky ročního vyúčtování za energie a služby. Strany si ve smlouvě sjednaly měsíční nájemné ve výši 8.000,- Kč (součástí nájemného byly i poplatky za energie a služby). Žalovaná se zavázala uhradit případné nedoplatky ročního vyúčtování za energie a služby. Žalovaná byt užívala i po skončení doby podnájmu a byt opustila až ke dni 8.6.2022, kdy byl byt předán žalobkyni. Žalovaná uhradila za měsíc únor 2022 nájemné ve výši 4.000,- Kč, za měsíce březen až 8.6.2022 žalovaná neuhradila ničeho. Za užívání bytu dluží celkem 28.000,- Kč. Dne 30.4.2022 bylo vystaveno vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021, kdy nedoplatek činil 21.052,- Kč splatný 31.7.2022. Žalobkyně nedoplatek uhradila. Následně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 21.052,- Kč. Žalovaná nereagovala. Předžalobní výzvou ze dne 3.10.2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě do 6.10.2023. Žalovaná nereagovala.

V odporu ze dne 9.5.2024 žalovaná uvedla, že žalobkyni nic nedluží. V bytě bydlela na základě nájemní smlouvy v období 14.2.2021 až 14.2.2022. Veškeré platby dávala žalobkyni bez potvrzení či dokladu. Byla spolehlivý nájemník a veškeré závazky uhradila. Žalobkyně ji nikdy nevyzvala k žádnému placení. K jednání soudu se žalovaná nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu, kterou uvedla jako bydliště v odporu ze dne 9.5.2024. K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti.

Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne 1.9.2020 uzavřené mezi nájemcem jméno FO a podnájemcem - žalobkyní bylo zjištěno, že nájemce je na základě smlouvy o nájmu uživatelem nemovitosti č.p. adresa, obec adresa. Předmětem smlouvy je objekt č.p. adresa, která je předmětem podnájemní smlouvy. Doba podnájmu se uzavírá na neurčito od 1.9.2020. Podle čl. 5.5 je podnájemce oprávněn přenechat byt nebo jeho část do podnájmu a využívat jej k podnikatelské činnosti bez předchozího souhlasu nájemce.

Ze smlouvy o podnájmu ze dne 21.2.2021 uzavřené mezi nájemcem - žalobkyní a podnájemcem - žalovanou bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je objekt č.p. adresa. Nájemce přenechává tuto nemovitost s příslušenstvím (označovanou jako byt) specifikovanou v příloze č.hodnota smlouvy podnájemci do užívání. Smlouva se uzavírá na dobu určitou od 8.2.2021 do 8.2.2022. Cena za podnájem byla stanovena dohodou na 8.000,- Kč. Nájem bude hrazen k rukám žalobkyně měsíc předem vždy do 10. dne v měsíci. Cena je stanovená včetně poplatků za energie a služby. Podnájemce se zavazuje uhradit případné nedoplatky ročního vyúčtování za energie a služby.

Z vyúčtováním služeb za rok 2021 ze dne 30.4.2022 bylo zjištěno, že náklad služby na toto období činil 47.607,99 Kč, uhrazeno bylo 26.556,- Kč, kdy vznikl nedoplatek ve výši 21.052,- Kč se splatností do 31.7.2022.

Podle výpisů žalobkyně uhradila na nedoplatek za rok 2021 částku 10.000,- Kč dne 10.10.2022, částku 6.052,- Kč dne 25.10.2022 a částku 5.000,- Kč dne 24.11.2022.

Z předžalobní upomínky ze dne 3.10.2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 49.052,- Kč (dlužné nájemné za měsíce únor, březen až květen ve výši 28.000,- Kč a nedoplatek za služby za rok 2021 ve výši 21.052,- Kč) nejpozději do 6.10.2023. Výzva byla odeslána dne 4.10.2023, kdy byla uložena dne 6.10.2023. Žalovaná si zásilku v odběrné lhůtě nevyzvedla.

Podle zprávy právnická osoba. obvyklá cena nájmu bytového prostoru o výměře 48m2, v 2. podlaží bytového domu v adresa, v budově č.p. adresa na pozemku parcela č. hodnota v k.ú. adresa v období: konec roku 2020 začátek roku 2022 je 180,- Kč / 1 m2 / 1 měsíc.

Z předložených SMS zpráv soud zjistil:

V SMS ze dne 12.11.2021 žalovaná uvádí, že s přítelem žijí v bytě žalobkyně na adresa (měly problémy s vodovodním kohoutkem, který museli vyměnit).

V SMS ze dne 5.6.2022 žádá žalobkyně žalovanou o číslo na jejího přítele v bytě adresa. Žalovaná posílá číslo.

V SMS ze dne 17.10.2022 žalobkyně posílá žalované snímek vyúčtování služeb za rok 2021. Upozorňuje ji, že splatnost dluhu končí v prosinci 2022 a bude muset dát věc k soudu.

Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalovaná v bytě bydlela s přítelem od listopadu 2020, v té době řádně platili nájem a žalovaná sama požadovala uzavření smlouvy. V roce 2021 se začali opožďovat s placením nájmu, v druhé polovině roku o měsíc i dva. V únoru 2022 žalobkyni volal soused, že je v bytě hodně osob, proto byt navštívila (spolu se svědkem). V bytě mluvila s žalovanou, přítomná byla i koordinátorka, vysvětlovali žalobkyni, že mají finanční problémy, zaplatili jí částku 4.000,- Kč za nájem za únor. Od té doby s žalovanou nemluvila, nevěděla, že žalovaná opustila byt, klíče jí nikdo nepředal. Žalovaná dál neplatila nájem a nezvedala jí telefon, proto v červnu požádala o telefonní číslo tel. číslo přítele. Žalovaná jí číslo poslala a přítel jí pak 8.6.2022 předal klíče od bytu.

Z výpovědi svědka jméno FO (kamarád žalované, pro žalobkyni od žalované vybíral nájem) soud zjistil, že na konci října nebo začátkem listopadu žalovaná hledala bydlení. Věděl, že žalobkyně má byt k dispozici a zkontaktoval je. Od žalované přebíral peníze za nájem a dával je žalobkyni. V bytě bydlela žalovaná s přítelem, když začala válka na Ukrajině, přijeli za přítelem žalované jeho matka a dcera. Žalovaná platila řádně, později se začala s placením opožďovat, myslí si, že měla problémy s placením. S žalobkyní byl v únoru v bytě. Nevzpomíná si, kdy viděl žalovanou naposledy. Žalovaná ani její přítel mu neříkali, že chtějí byt opustit a odstěhovat se. Žalovaná v bytě bydlela asi do léta. V lednu nebo únoru 2022 svědek začal pracovat v Německu a od žalované už nájemné nevybíral.

Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21.2.2021 uzavřena smlouva označená jako podnájemní. Žalobkyně přenechala žalované do užívání byt v adresa na dobu určitou od 8.2.2021 do 8.2.2022 za cenu 8.000,- Kč měsíčně, která představuje nájem včetně poplatků za energie a služby. Žalovaná se zavázala uhradit případné nedoplatky ročního vyúčtování za energie a služby. Nájemné od žalované přebíral svědek jméno FO. Ten potvrdil, že se žalovaná v roce 2021 začala zpožďovat s placením nájmu. V únoru 2022 žalovaná uhradila nájemné za únor 2022 ve výši 4.000,- Kč a dále nájemné neplatila. Tvrzení žalované, že v bytě bydlela pouze do 14.2.2022 se v řízení neprokázalo. Žalovaná nesdělila žalobkyni, že byt opouští, ani jí nevrátila klíče. Klíče od bytu předal žalobkyni až přítel žalované dne 8.6.2022. Vyúčtováním služeb za rok 2021 ze dne 30.4.2022 byl na službách vyčíslen nedoplatek ve výši 21.052,- Kč se splatností do 31.7.2022. Žalobkyně zaslal žalované vyúčtování nedoplatku na telefon dne 17.10.2022. Žalobkyně uhradila na nedoplatek dne 10.10.2022 částku 10.000,- Kč, dne 25.10.2022 částku 6.052,- Kč a dne 24.11.2022 částku 5.000,- Kč. Předžalobní výzvou ze dne 3.10.2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 49.052,- Kč nejpozději do 6.10.2023. Podle zprávy realitní kanceláře obvyklá cena nájmu obdobného bytu v koncem roku 2020 a začátkem roku 2022 byla 180,- Kč / 1 m2 / 1 měsíc.

Právní poměry týkající se podnájemní smlouvy je třeba posuzovat podle právní úpravy užití cizí věci, která je obsahu podnájmu nejbližší, přitom je však potřeba zdůraznit, že užití této právní úpravy je potřeba aplikovat toliko přiměřeně, proto soud dospěl k závěru, že subsidiárně se na právní vztahy účastníků použije právní úprava nájmu bytu (k tomu srovnej závěry rozhodnutí NS ČR ze dne 17.3.2020 sp.zn. 26 Cdo 1524/2019) a to s ohledem na skutečnost, že předmětem podnájmu byl byt.

Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou.

Podle ust. § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

Podle ust. § 4 odst. 1 zák.č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v účinném znění, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají.

Podle ust. § 9 zák. č. 67/2013 Sb. lze část nájemného a částku za služby sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

Podle ust. § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

Podle ust. § 554 o.o. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

Nájemní smlouvou k bytu se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci prostor sloužící k bydlení k dočasnému užívání a nájemce se naproti tomu zavazuje za toto užívání platit nájemné stanovené pevnou částkou. S užíváním bytu je obvykle spojeno čerpání dalších plnění, přičemž je na stranách, aby si ujednaly, jaká plnění spojená s užíváním bytu zajistí pro nájemce pronajímatel a jaká si nájemce obstará sám. Pronajímatel má právo požadovat po nájemci placení záloh na tyto služby (§4 odst.1 zák. č. 67/2013Sb.), ale současně má i povinnost tyto zálohy vyúčtovat (§7 zák.č. 67/2013Sb.). Strany dále mají možnost částku nájemného a plateb za služby sloučit do jedné paušální částky, která se však nevyúčtovává (§9 zák.č. 67/2013Sb.).

Účastnice se dohodly, že žalovaná bude za užívání bytu platit úhradu ve výši 8.000,- Kč, která v sobě zahrnuje nájemné a současně poplatky za energie a služby. Takovéto ujednání je však neurčité, když z textu vyplývá, že nejde o paušální platbu, když se žalovaná současně zavazuje uhradit nedoplatky ročního vyúčtování za energie a služby. Ze sjednané částky 8.000,- Kč pak není zřejmé, jaká část připadá na nájemné a jaká na poplatky (zálohy) na služby, která se vyúčtovává. Toto ujednání je proto ve smyslu ustanovení § 553 o.z. nicotné a nepřihlíží se k němu.

Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí musí ochuzenému vydat oč se obohatil.

Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

Bezdůvodné obohacení je závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bez spravedlivého důvodu obohatil, a tomu, na jehož úkor k obohacení došlo (ochuzenému), právo požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci (v projednávané věci byt) bez platné smlouvy či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o.z.). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o.z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Není přitom rozhodující, jakým způsobem byly prostory fakticky užívány, neboť toto využívání představuje pouze realizaci užívacího práva, majetkovou hodnotu má již samo přenechávané užívací právo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.5.2004 sp.zn. 33 Odo 291/2002). Pro vznik bezdůvodného obohacení pak stačí již skutečnost, že bytová jednotka nebyla žalobkyni zpřístupněna. Není proto právně významná obrana žalované, že v bytě bydlela jen do 14.2.2022, když žalobkyni neodevzdala klíče a ani žalobkyni nedala na vědomí, že je bytová jednotka volná. Žalobkyně získala vstupu do bytové jednotky až 9.6.2022, kdy jí klíče předal přítel žalované.

Na základě výše uvedené zprávy právnická osoba. činí obvyklá cena nájmu bytu o výměře 48m2, v 2. podlaží bytového domu v adresa, v budově č.p. adresa v období konec roku 2020 až začátek roku 2022 180,- Kč za 1m2 za měsíc. Obvyklé nájemné předmětného bytu (o velikosti 48m2) pak činí nejméně 8.640,- Kč. Žalobkyně tak doložila, že jí požadovaná částka 8.000,- Kč za měsíc odpovídá obvyklému nájemnému. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 28.000,- Kč (za měsíc únor 4.000,- Kč a za měsíce březen, duben a květen 3 x 8.000,- Kč).

Žalobkyně dále doložila, že uhradila nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2021 ve výši 21.052,- Kč, tedy za dobu, kdy byt užívala (i podle svého vyjádření) žalovaná. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 21.052,- Kč.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 3.10.2023, kde byla vyzvána k úhradě částky ve výši 49.052,- Kč do 6.10.2023. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 7.10.2023, jak požadovala, v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.963,- Kč, mimosoudní odměna zástupce žalobce za šest úkonů právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné podání ze dne 12.12.2024 spolu s 30.1.2025, účast na soudním jednání dne 15.11.2024 a dne 5.2.2025) po 3.100,- Kč (§7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), pět náhrad hotových výdajů zástupce žalobce za pět úkonů právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d) vyhl.č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné podání ze dne 12.12.2024 spolu s 30.1.2025, účast na soudním jednání dne 15.11.2024) po 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996Sb.) a jedna náhrada hotových výdajů zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996Sb. – účast na jednání soudu dne 5.2.2025) po 450,- Kč (§13 odst. 1,4 vyhl.č.177/1996Sb.). Celkem částku 22.513,- Kč. Náhradu nákladů řízení, které nebyly vynaloženy účelně nelze přiznat (§ 142 odst.1 o.s.ř.). Jako účelně vynaložené náklady nelze považovat náklady se dvěma písemnými podáními ze dne 12.12.2024, kdy žalobkyně doplňovala tvrzení na základě výzvy soudu a dne 30.1.2025, bylo soudu předloženo vyjádření realitní kanceláře, soud proto přiznal náhradu pouze za jeden úkon. Pokud jde o další poradu s klientem dne 22.9.2023 neshledal soud tento úkon jako účelný, kdy k převzetí zastoupení došlo dne 20.9.2023 (pouhé dva dny), kdy tento úkon soud zahrnuje pod přípravu a převzetí věci.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.