OSCV 16 C 156/2025-17

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A., se sídlem Adresa žalobce A, IČO: IČO žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B, advokátem, adresa, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Zahradní 5173, o zaplacení částky 31.128,17 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29.500,67 Kč s úroky z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 23.421,14 Kč od 11.7.2024 do zaplacení a ve výši 14,75% ročně z částky 6.079,53 Kč od 15.2.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 1.627,50 Kč a pro úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 9.7.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 3.299,40 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno žalobce B, adresa.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 23.421,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11.7.2024 do zaplacení, částky 6.079,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15.2.2024 do zaplacení, částky 907,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9.7.2024 do zaplacení, částky 240,- Kč, 240,- Kč a 240,- Kč. Svůj nárok opřel o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 20.12.2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě, které žalobce dodával žalovanému elektřinu a distribuční služby na adrese adresa. Žalovaný se zavázal za tyto služby řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobce vyúčtoval dodávku elektřiny za období 28.1.2024 – 19.6.2024 fakturou č. hodnota ve výši nedoplatku 23.421,14 Kč se splatností 10.7.2024. Žalovaný fakturu neuhradil. Žalobce vyúčtoval dodávku elektřiny za období 10.1.2023 – 27.1.2024 fakturou č. hodnota ve výši nedoplatku 6.079,53 Kč se splatností 14.2.2024. Žalovaný fakturu neuhradil. Na základě všeobecných obchodních podmínek žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč fakturou č. hodnota se splatností 8.7.2024. Žalovaný fakturu neuhradil. Na základě všeobecných obchodních podmínek žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 240,- Kč za upomínku odeslanou žalovanému dne 26.10.2023, poplatek ve výši 240,- Kč za upomínku odeslanou žalovanému dne 6.3.2024, poplatek ve výši 240,- Kč za upomínku odeslanou žalovanému dne 29.5.2024. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dne 31.12.2024 předžalobní upomínku. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil.

Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.

Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20.12.2022 vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu pro dodávku elektřiny do odběrného místa adresa. Jako korespondenční adresu žalovaný uvedl adresu odběrného místa. Žalovaný se zavázal odebrat dodanou elektřinu do odběrného místa a řádně a včas hradit platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že se seznámil s ceníky a VOPDP, tvořícím přílohu smlouvy.

Upomínkou ze dne 26.10.2023 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 3.066,- Kč (906,- Kč záloha splatná 25.8.2023, 906,- Kč záloha splatná 25.9.2023, 906,- Kč záloha splatná 25.10.2023, poplatek za upomínku 240,- Kč).

Z vyúčtování za elektřinu – řádné č. hodnota ze dne 31.1.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 10.1.2023 do 27.1.2024 cenu za spotřebovanou elektřinu a služby ve výši 11.893,53 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 5.814,- Kč vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 6.079,53 Kč. Vyúčtování bylo splatné 14.2.2024 a bylo zasláno na adresu odběrného místa, jak žalovaný uvedl ve smlouvě.

Upomínkou ze dne 6.3.2024 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 7.519,53 Kč (240,- Kč poplatek za upomínku splatný 26.10.2023, 6.079,53 Kč vyúčtování splatné 14.2.2024, 906,- Kč záloha splatná 26.2.2024 a poplatek za upomínku 240,- Kč).

Z vyúčtování č. hodnota ze dne 24.6.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za samostatné odpojení částku 907,50 Kč. Vyúčtování bylo splatné 8.7.2024.

Upomínkou – odstoupení od smlouvy ze dne 29.5.2024 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 12.454,53 Kč (240,- Kč poplatek za upomínku splatný 26.10.2023, 6.079,53 Kč vyúčtování splatné 14.2.2024, 906,- Kč záloha splatná 26.2.2024, 240,- Kč poplatek za upomínku splatný 6.3.2024, 906,- Kč záloha splatná 25.3.2024, 906,- Kč záloha splatná 25.4.2024, 1.815,- Kč vyúčtování splatné 30.4.2024, 906,- Kč záloha splatná 27.5.2024 a poplatek za upomínku 240,- Kč). Žalobce současně upozornil žalovaného, že pokud dlužnou částku neuhradí do 12.6.2024, odstoupí od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu podstatného porušení smlouvy. Odstoupení od smlouvy bude účinné dnem provedení konečného odpočtu měřícího zařízení.

Z vyúčtování za elektřinu – konečné č. hodnota ze dne 26.6.2024 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval za období od 28.1.2024 do 19.6.2024 cenu za spotřebovanou elektřinu a služby ve výši 23.421,14 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 23.421,14 Kč. Vyúčtování bylo splatné 10.7.2024.

Z předžalobní upomínky soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 33.396,15 Kč do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Podle podacího lístku byla výzva odeslána dne 31.12.2024 žalovanému na adresu adresa

Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

Mezi účastníky byly dne 20.12.2022 uzavřena kupní smlouva, na základě, které byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa adresa. Za období od 10.1.2023 do 27.1.2024 byla dne 31.1.2024 vyúčtována řádná faktura za elektřinu, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 6.079,53 Kč, splatný dne 14.2.2024. Za období od 28.1.2024 do 19.6.2024 byla dne 26.6.2024 vyúčtována konečná faktura za elektřinu, podle které žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 23.421,14 Kč, splatný dne 10.7.2024. Žalovaný nic neuhradil.

Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.

Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva na jejímž základě žalobce dodával žalovanému jako odběrateli elektrickou energii do odběrného místa i v období od 10.1.2023 do 19.6.2024. Žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny splnil a elektřinu do odběrného místa dodával. Dodanou elektřinu vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 o.z. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu dohodnutou cenu) nesplnil. Dle předložených faktur žalovaný dluží za dodávku elektřiny částku 29.500,67 Kč.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu splatnou 14.2.2024 a 10.7.2024 řádně a včas nezaplatil a od 15.2.2024 a 11.7.2024 je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval.

Žalobce dále požadoval zaplacení poplatků za upomínku ve výši 720,- Kč (poplatek za upomínku ve výši 240,- Kč splatný 26.10.2023, splatný dne 6.3.2024 a splatný dne 29.5.2024) dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, které byly přílohou smlouvy a žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že se s nimi seznámil a poplatek za samotné odpojení dle ceníku služeb distributora ve výši 908,- Kč. Dle názoru soudu jde o smluvní pokutu a žalobce použil jiné označení.

Podle § 2048 o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity.

Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva dle § 52 odst. 1 o.z. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění „slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28.3.2006 sp.zn. Pl. ÚS 42/03).

Samotným východiskem spotřebitelské ochrany je potom postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Nadto je vhodné dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie (čl. 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Evropská unie v této souvislosti vydala několik směrnic dopadajících na ochranu spotřebitele, s posuzovanou věcí přitom úzce souvisí především směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. K její interpretaci Soudní dvůr Evropské unie uvedl následující: "Systém ochrany zavedený směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče jak vyjednávací pravomoci, tak úrovně informovanosti, které jej vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jejich obsah (rozsudek ze dne 27. června 2000, jméno FO Anonymizováno. Takové nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedený rozsudek jméno FO Anonymizováno)" [Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. 10. 2006, věc Anonymizováno].

Pro spotřebitelské smlouvy proto platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 I.ÚS 3512/11.

Žalovaný v daném právním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je v dané věci slabší stranou (žalobce jako dodavatel je ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad těmi, kterým své služby poskytuje). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o poplatcích a odkazy na ceníky ve všeobecných podmínkách kupní smlouvy žalobce porušil zásadu „rovnosti a poctivosti“ v oblasti smlouvy a ujednání jsou tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 580 o.z.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu pro částku 1.627,50 Kč s příslušenstvím zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 31.128,17 Kč. Soud pro částku 1.627,50 Kč žalobu zamítl a pro částku 29.500,67 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 95%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 5%. Poměr úspěchu tedy činí 90% ve prospěch žalobce. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000,-Kč, soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969 Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.246,- Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po 500,- Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024), mimosmluvní odměna zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - podání žaloby) po 700,- Kč (§ 14b odst.1 bod 3 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 100,- Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. a) advokátního tarifu) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 420,- Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem částka 3.666,- Kč z toho 90% činí částka 3.299,40 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost stanovena rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.