OSCV 18 C 109/2026-65

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 11 171 Kč s příslušenstvím (Anonymizováno)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 171 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 600,44 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 171 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní právnická osoba, IČO IČO, jako věřitelem a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkem 12 354 Kč ve 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1 183 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se nedostavila a svou neúčast neomluvila. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., a to na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kartou zákazníka – žádostí o zápůjčku, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a doplněním žaloby.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Převzetí peněžních prostředků žalovanou vyplývá přímo ze smluvního ujednání, podle něhož byly peněžní prostředky předány v hotovosti při podpisu smlouvy, a z podpisu žalované na smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 12 354 Kč, sestávající z jistiny, úroku, administrativního poplatku a poplatků za zvolené doplňkové služby, v 58 týdenních splátkách po 213 Kč.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr pouze částku 1 183 Kč, a to platbami uskutečněnými v období od 13. 11. 2017 do 13. 1. 2019. Soud neměl důvod o správnosti tohoto přehledu pochybovat, neboť je v souladu s tvrzením žalobkyně a žalovaná jej nijak nerozporovala.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni. Tím přešel uplatněný nárok na žalobkyni, která je proto ve věci aktivně věcně legitimována. O postoupení byla žalovaná vyrozuměna oznámením postupitelky.

7. Soud se dále zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr může poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

8. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla údaje o svém zaměstnání, příjmech, výdajích, bydlení, rodinných poměrech, závazcích a exekucích. V kartě zákazníka je uveden čistý měsíční příjem žalované částka, měsíční výdaje na bydlení částka a osobní výdaje částka, tedy disponibilní příjem částka. Dále je v listině uvedeno, že žalovaná neměla jiné úvěry ani exekuce. V části dokumenty k ověření finanční situace jsou označeny bankovní výpisy, výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaná správnost a úplnost údajů uvedených v kartě potvrdila podpisem.

9. Soud hodnotil tyto důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. Karta zákazníka není pouhým obecným prohlášením žalované o schopnosti splácet, ale obsahuje konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích a závazcích a současně označuje doklady, podle nichž měly být údaje ověřeny. Výše týdenní splátky činila 213 Kč, tedy přibližně 923 Kč měsíčně, což při zjištěném disponibilním příjmu částka měsíčně nepředstavovalo zatížení, které by samo o sobě zakládalo důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Poskytnutý úvěr činil 7 000 Kč, tedy šlo o úvěr nízké nominální výše.

10. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici dostatečné informace o příjmech, výdajích a závazcích žalované a že z těchto informací nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Soud tedy neshledal důvod k závěru o neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Samotná skutečnost, že žalovaná následně úvěr řádně nesplácela, neznamená, že již ke dni uzavření smlouvy byly dány důvodné pochybnosti o její úvěruschopnosti.

11. Soud má proto za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl platný závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že žalované byla poskytnuta částka 7 000 Kč a že žalovaná svůj dluh řádně nesplnila. Žalobkyně prokázala i výši zbývající pohledávky. Po započtení plateb žalované zůstala ke dni postoupení neuhrazena částka 11 171 Kč, sestávající z jistiny 7 000 Kč, dlužného smluvního úroku za dobu řádného trvání smlouvy 104,68 Kč, administrativního poplatku 1 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 510,32 Kč a poplatku za životní pojištění 156 Kč.

12. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 600,44 Kč za období od 18. 12. 2018 do 29. 11. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 595 Kč za období od 25. 12. 2018 do 29. 11. 2019. Tyto nároky vyplývají ze smlouvy a ze zákonné úpravy prodlení dlužníka s peněžitým plněním. Od 30. 11. 2019 žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z téže částky. Protože žalovaná byla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a výše uplatněného příslušenství odpovídá tvrzením a předloženým listinám, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 171 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.