OSDC 19 C 119/2020-201

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Diviše a přísedících Ivany Freibergové a Miroslava Švarce ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí

I. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru udělená žalobkyni ze strany žalované dopisem ze dne 7.1.2020 je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru udělená žalobkyni ze strany žalované dopisem ze dne 10.1.2020 je neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 42 532 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22.4.2020 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum je neplatná. V žalobě uvedla, že byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne datum ve znění jejího dodatku ze dne datum jako skladnice a účetní s místem výkonu práce v provozovně žalované ve obec. Žalovaná vypověděla pracovní poměr žalobkyně výpovědí ze dne datum a výpovědí stejného znění ze dne datum. Výpověď ze datum i výpověď z datum byly žalobkyni doručeny v lednu rok. Výpovědní doba tedy začala běžet datum a skončila datum. Žalovaná odůvodnila výpověď nadbytečností zaměstnance podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobkyně s výpovědí a s v ní uvedeným výpovědním důvodem nesouhlasí. Podle § 52 písm. c) zák. práce se stane zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutím zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. K tomuto rozhodnutí žalované však nedošlo, ke dni podání žaloby žalovaný žádné takovéto rozhodnutí žalobkyni ani nesdělil, a žalobkyně se z důvodu takového rozhodnutí nestala nadbytečnou. Žalovaná proto ukončila pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zák. práce neoprávněně. Žalovaná rozhodla o zrušení své části, části zaměstnavatele, tedy o zrušení provozovny v obci obec. Tato skutečnost byla opakovaně žalovanou tvrzena, a to mimo jiné v oznámení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele ze dne datum. Žalovaná dále svoji provozovnu nabídla k pronájmu inzerátem umístěným na webové stránce webová adresa. Pokud žalovaná chtěla ukončit pracovní poměr se žalobkyní, měla tak učinit na základě výpovědního důvodu podle § 52 písm. a) zák. práce, který zaměstnavateli umožňuje ukončit pracovní poměr z důvodu, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. K takovéto výpovědi ze strany žalovaného však nedošlo. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Žalobkyně dále uvádí, že neplatnost pracovního poměru je dána i tím, že výpověď podala osoba, která k tomu není oprávněna. Za žalovanou jako obchodní společnost jedná jednatel, který má právo ukončit pracovní poměr se zaměstnanci žalované. V tomto případě však za žalovanou podal výpověď anonymizováno jméno příjmení, výkonný ředitel (ke dni podání této žaloby na pozici s názvem výrobní ředitel) a anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. Žalobkyně společně s jejím manželem jméno příjmení, který ke zdejšímu soudu také podává žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru, byli jedinými zaměstnanci žalované, kterým výpověď udělil anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení. Ostatním zaměstnancům žalovaného byla výpověď vždy udělena přímo jednatelem. Žalobkyně od počátku považovala výpověď podanou anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení za neplatnou, o čemž neodkladně informovala žalovanou a požadovala zhojení neplatnosti výpovědi tím, že bude udělena jinou osobou. K dohodě mezi žalobkyní a žalovanou však nedošlo. Z organizačního řádu žalované nevyplývá oprávnění výkonného/výrobního ředitele ani ekonoma k tomu, aby za žalovanou ukončili pracovní poměr se žalobkyní. Organizační řád žalovaného tyto pozice ani nezná. Teprve až na výzvu právní zástupkyně žalobkyně doložila žalovaná dokument nazvaný zmocnění k zastoupení. Na základě tohoto zmocnění má být oprávněn ukončovat pracovní poměry pouze anonymizováno příjmení, nikoliv anonymizováno příjmení. Žalobkyně má silné pochybnosti o pravosti časového razítka na dokumentu, kdy datum zmocnění datum není možné nijak ověřit (neobsahuje žádný stupeň formálního ověření ať již v podobě ověření třetí osobou, nebo elektronickým časovým razítkem). Tato pochybnost je způsobena také tím, že toto zmocnění bylo zasláno právní zástupkyni žalobkyně až dne datum, tedy téměř 1,5 měsíce od data podání výpovědi. Samotné zmocnění obsahuje formální vady, které podle názoru žalobkyně způsobují neplatnost tohoto zmocnění jako právního úkonu. Ze zmocnění není jasné, která osoba ho činí. Žalovaná, která měla zmocnění anonymizováno příjmení udělit, je společnost právnická osoba, ve zmocnění je však uvedena právnická osoba, anonymizováno. Tato společnost je zapsaná v obchodním rejstříku jako společnost odlišná od žalovaného. Tato skutečnost tak zakládá zdánlivost zmocnění jako právního úkonu, o právní jednání žalovaného vůbec nejde a to pro neurčitost a nesrozumitelnost zmocnění. Žalobkyně se opakovaně pokusila se žalovanou dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou, resp. na platném ukončení pracovního poměru. Tyto návrhy žalobkyně však žalovaná opakovaně odmítla.

2. K žalobě se žalovaná vyjádřil když uvedla, že ze společenské smlouvy žalované ve znění od datum (dosud) plyne, že žalovaná má dva jednatele, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované plyne, že ke dni podání výpovědi ze dne datum byli jednateli žalované příjmení příjmení (datum vzniku funkce datum, datum zániku funkce datum) a anonymizováno jméno příjmení (datum vzniku funkce datum). Žalovaná vykonávala v roce rok činnost ve více provozech, kdy jedním z nich byl provoz ve obec. Žalovaná projednávala cca od léta rok na úrovni vedení žalované, tj. společníků žalované, vč. jednatele jméno příjmení, a výkonného ředitele anonymizováno jméno příjmení, otázku dalšího provozu ve obec. Pro úplnost doplňuji, že anonymizováno jméno příjmení byl společníkem žalované s současně vykonával pro žalovanou funkci ekonoma. Na těchto jednáních byli anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení pověřeni žalovanou (pozn. zastoupenou jméno příjmení jakožto jednatelem žalované) tím, aby vyřešili otázky spojené s provozem ve obec, a to včetně možnosti ukončení provozu. Poslední jednání v této věci proběhlo dne datum. Jednání se zúčastnili: společníci anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení vystupující i jako ekonom žalované, jednatelé žalované příjmení jméno příjmení a příjmení příjmení a výkonný ředitel anonymizováno jméno příjmení. Na jednání oba jednatelé rozhodli, že se ukončí provoz ve obec k datum a současně, že všechny kroky, resp. úkony, nutné k ukončení provozu, provedou za žalovanou jako pověření zaměstnanci anonymizováno příjmení jako výkonný ředitel a anonymizováno příjmení jako ekonom. Dne datum odeslal anonymizováno příjmení, jednatel žalované, ze svého mailu email, na mail anonymizováno příjmení email) mail s textem:“ anonymizována tři slova, V návaznosti na naše telefonické rozhovory pro případné vyloučení pochybností v příloze zasílám pověření k ukončení pracovních poměrů ve obec“. K mailu z datum však nebyla příloha v podobě zmocnění k zastoupení (ještě) přiložena. anonymizováno příjmení doručil anonymizováno příjmení zmocnění k zastoupení ze dne datum (ve formátu pdf s vlastním podpisem) až později, konkrétně mailem dne datum (anonymizována dvě slova). Z těxtu zmocnění plyne, že žalovaná zastoupena anonymizováno příjmení jako jednatelem udělila dne datum písemné zmocnění anonymizováno příjmení k tomu, aby učinil vůči žalobkyni právní jednání v podobě výpovědi z pracovního poměru, a to v souvislosti s ukončením provozu žalované ve obec. Proto lze uzavřít, že žalovaná byla při provedení úkonů žalobou napadených výpovědích zastoupena osobou k tomu zmocněnou na základě platné plné moci/ zmocnění. Ze skutečnosti, že žalovaná byla ve zmocnění označena názvem„ právnická osoba“ nelze dovodit, že se jedná o společnost odlišnou od žalované, neboť autor výpovědi byl konkretizován vedle názvu rovněž sídlem a identifikačním číslem, jež nesporně svědčí žalované. Současně je na výpovědi ze dne datum otištěno i razítko žalované se správným názvem„ právnická osoba“, což svědčí o tom, že výpověď dala žalobkyni žalovaná. Žalovaná se názvem„ právnická osoba“ označuje i na jiných listinách, u nichž žalobkyně nikdy absenci jednání žalované nezpochybnila (viz např. pracovní smlouva sjednaná mezi účastníky řízení dne datum a dodatek této pracovní smlouvy ze dne datum). Na citovaném dodatku pracovní smlouvy je navíc uvedena hlavička žalované s prostým textem názvu žalované„ právnická osoba“, což svědčí o tom, že žalovaná používala hlavičkový papír, na kterém uváděla svůj název„ právnická osoba“. I přes drobnou formální nepřesnost v označení názvu žalované ve zmocnění uděleném žalovanou dne datum ve prospěch anonymizováno příjmení, platí, že toto zmocnění učinila žalovaná. K námitce ohledně nesprávného výpovědního důvodu žalovaná uvedla, že činí nesporným skutkové tvrzení žalobkyně, že žalovaná rozhodla o zrušení své části, konkrétně o zrušení provozovny v obci obec. Žalovaná ve věci zrušení cit. provozovny odkazuje i na shora uvedené jednání žalované, jež počalo v létě rok a vyústilo na jednání žalované zastoupené statutárními zástupci žalované dne datum v rozhodnutí žalované, že se ukončí provoz ve obec. Ve výpovědi ze dne datum je uvedeno„ …Vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve obec se stáváte pro zaměstnavatele nadbytečnou. V důsledku toho jsme nuceni dát Vám výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) Zákoníku práce…“. Provozovna žalované ve obec představovala tzv. část zaměstnavatele dle § 52 písm. a) zákoníku práce, neboť produkovala kamna, tj. vyvíjela v rámci žalované relativně samostatnou činnost, jíž se podílela na plnění úkolů žalované, měla vyčleněny budovy, stroje, nářadí apod. a v jejím čele stál jméno příjmení jako vedoucí zaměstnanec. Dle § 52 písm. a) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 864/2019 ze dne 26.6.2019, který se zabýval obdobnou situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, plyne, že při posouzení, ze kterého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, soud vychází ze skutkového vylíčení použitého výpovědního důvodu. Okolnost, zda, popřípadě jak zaměstnavatel tento důvod právně kvalifikoval, tu není sama o sobě významná. Pokud žalovaná skutkově vylíčila výpovědní důvod jako“ …ukončení výroby v provozovně ve obec …” je takto projevenou vůli nutno právně kvalifikovat jako výpověď dle ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce z důvodu zrušení části zaměstnavatele. Žalovaná proto považuje námitky žalobkyně za nedůvodné, resp. výpovědi považuje za platné a navrhuje žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

4. Z pracovní smlouvy ze dne datum ve spojení s dodatkem pracovní smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako skladnice a účetní s místem výkonu práce v provozovně žalované ve obec.

5. Žalobkyně v žalobě potvrdila, že v anonymizováno rok obdržela listiny, kterými jí byla ze strany žalované dána výpověď z pracovního poměru, když první výpověď byla datována dnem datum a druhá pak dnem datum.

6. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně obdržela obě výpovědi v anonymizováno rok, dvouměsíční výpovědní lhůta započala běžet dne datum a její konec nastal dne datum (srov. § 51 zákoníku práce). Pokud tedy žalobkyně podala svou žalobu k soudu dne datum, učinila tak v zákonem stanovené lhůtě.

8. Dle § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Dle odst. 2 zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle odst. 4 dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

9. Dle § 52 písm. a) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.

10. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

11. Z obsahově totožných výpovědí z pracovního poměru (až na dataci listin) plyne, že ačkoliv žalovaná při uvedení důvodu výpovědi uvedla ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce s poukazem na nadbytečnost žalobkyně, současně ve výpovědi zmínila, že nadbytečnou se žalobkyně stala vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve obec.

12. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. sp.zn. 21 Cdo 864/2019, který se zabýval obdobnou situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, plyne, že při posouzení, ze kterého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zák. práce zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, soud vychází ze skutkového vylíčení použitého výpovědního důvodu. Okolnost, zda, popřípadě jak zaměstnavatel tento důvod právně kvalifikoval, tu není sama o sobě významná. Pokud žalovaná skutkově odůvodnila výpovědní důvod tím, že je založen na rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách spočívajících v ukončení výroby v provozovně ve obec, je namístě dospět k závěru, že pokud by provozovna ve obec představovala část zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce, uvedla žalovaná ve výpovědi jako důvod právě rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jeho části v podobě provozu ve obec.

13. Z výpovědí svědků příjmení jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení má soud za prokázané, že u žalované působily v roce rok čtyři samostatné provozy (2 v obec, 1 ve obec a 1 ve obec), přičemž na schůzce jednatelů a společníků žalované v anonymizováno rok se rozhodlo o zrušení provozu ve obec, kde se vyráběla krbová kamna z důvodu ztrátovosti.

14. Žalovaná prostřednictvím výslechu shora uvedených svědků ve spojení s listinnými důkazy předloženými oběma účastníky prokázala, že k uzavření provozu ve obec došlo ještě před dobou než uplynula výpovědní doba pracovního poměru žalobkyně, když v oznámení o vzniku překážky na straně zaměstnavatele ze dne datum je žalobkyni prostřednictvím výkonného ředitele anonymizováno příjmení sdělováno, že v době od 9.3. do 31.3.2020 dojde k uzavření tohoto provozu v budově adresa ve obec s výzvou, aby se žalobkyně již k výkonu práce na toto pracoviště nedostavovala (srov. oznámení na č.l. 20 spisu). jméno žalobkyně doložila fotografií svůj marný pokus se do uzamčeného areálu provozu dne datum dostat (srov. fotografie na č.l. 28). O tom, že rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení jeho části (tj. provozu ve obec) bylo nejen učiněno, ale rovněž realizováno potvrzuje rovněž ta skutečnost, že na základě smlouvy o výhradním zprostředkování prodeje ze dne datum byla pro žalovanou ze strany realitní kanceláře anonymizována čtyři slova, IČO, vyvíjena činnost směřující k prodeji či pronájmu provozního areálu ve obec (tj. pozemek st.p. číslo se stavbou adresa v k.ú. obec), když realitní kancelář v rámci této činnosti nabízela prodej či pronájem areálu (srov. smlouva na č.l. 69 a nabídka realitní kanceláře na č.l. 68). realizaci zrušení části zaměstnavatele v podobě provozu ve obec svědčí rovněž listinné důkazy předložené žalovanou o tom, že nejen žalobkyně a její manžel, ale rovněž ostatní zaměstnanci žalované na tomto provozu museli nést důsledky rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení tohoto provozu.

15. Z předložených a ze strany žalobkyně nikterak nezpochybněných listin plyne, že k anonymizováno rok byly v provozovně ve obec zaměstnáni tito zaměstnanci: jméno jméno, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, žalovaná, jméno příjmení a příjmení příjmení, celkem tedy 11 zaměstnanců. Se všemi těmito zaměstnanci pak v období do datum byl pracovní poměr buď ukončen, nebo bylo na základě dohody se zaměstnancem dohodnuto, že sice bude nadále trvat, ale na jiném provozu žalované. K ukončení pracovního poměru došlo v případě jméno příjmení, jejíž pracovní poměr zanikl dohodou ze dne datum ke dni datum, jméno příjmení, jehož pracovní poměr zanikl dohodou ze dne datum ke dni datum, jméno příjmení, jehož pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne datum ke dni datum a jméno příjmení, jehož pracovní poměr skončil dohodou o ukončení pracovního poměru ke dni datum (srov. pracovní smlouvy, jejich změny a dohody na č.l. 91-96, číslo, číslo a číslo).

16. příjmení jméno příjmení byl pracovní poměr založený pracovní smlouvu ze dne datum ukončen oznámením ze dne datum (doručeným datum) ve zkušební době (srov. pracovní smlouva a oznámení na č.l. 82-83).

17. příjmení jméno příjmení byl pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum a upravený dodatky s dobou trvání pracovního poměru do datum ukončen právě ke dni datum, tj. uplynutím doby trvání (srov. pracovní smlouva a dodatky na č.l. 74-75).

18. V případě jméno jméno došlo na základě dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum s platností od datum ke změně místa výkonu práce na provozovnu v obec (srov. pracovní smlouva a dodatky na č.l. 84-85.

19. V případě jméno příjmení byl původní pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne datum s místem výkonu práce ve anonymizována dvě slova na dobu určitou a pozdějšími dodatky ze dne datum, datum a datum prodlužovaný až na dobu neurčitou, ukončen dohodou ze dne datum ke dni datum Pracovní smlouvou ze dne datum byl sjednán pracovní poměr s místem výkonu práce v obec na dobu určitou, jež byla dodatkem z datum změněna na dobu neurčitou (srov. pracovní smlouvy na jejich dodatky, dohoda na č.l. 103-106).

20. V případě jméno příjmení byla sjednán pracovní poměr dne datum s místem výkonu práce v obec na dobu neurčitou a dále žalovaná sjednala s uvedenou zaměstnankyní pracovní smlouvu dne datum s místem výkonu práce v obec na dobu neurčitou. Dne datum byl uzavřen dodatek pracovní smlouvy se změnou místa výkonu práce na provozovnu ve obec a změnou druhu mzdy a dne datum dodatek k pracovní smlouvě se změnou místa výkonu práce na provozovnu v obec. Z přehledu docházky této pracovnice plyne, že fakticky pracovala nejpozději od anonymizováno rok přibližně polovinu pracovní doby na středisku ve obec a zbylou polovinu pracovní doby na středisku v obec, kdy tento stav trval cca do poloviny anonymizováno rok. Od poloviny anonymizováno rok pracovala zcela na středisku v obec (srov. pracovní smlouvy, jejich dodatky na č.l. 79-81, přehled docházky na č.l. 119).

21. V případě jméno příjmení (manžel žalobkyně) byl obdobně jako v případě žalobkyně z důvodu ukončení výroby v provozovně ve obec ukončen pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele ke dni datum (srov. pracovní smlouva a její změny na č.l. 76-90, výpověď na č.l. 86).

22. Žalobkyně tedy v řízení prokázala, že z uvedených 11 zaměstnanců žalované na provozovně ve obec došlo v době od anonymizováno rok do anonymizováno rok u 8 zaměstnanců k ukončení pracovního poměru a se třemi zaměstnanci (jméno anonymizováno, jméno příjmení a jméno příjmení) došlo ke sjednání dohody o změně místa výkonu práce na provozovnu žalované v obec.

23. Žalovaná tak v řízení prokázala, že ke zrušení části zaměstnavatele došlo a že tedy tento výpovědní důvod byl v případě žalobkyně dán.

24. Pokud jde o argumentaci žalobkyně založenou na tvrzení žalobkyně, že ani pan příjmení ani anonymizováno příjmení nebyli osobami oprávněnými výpověď z pracovního poměru za žalovanou podepsat a žalovanou při tomto právním jednání zastoupit, dospěl soud k následujícím závěrům.

25. Z výpovědi svědků příjmení jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení má soud za prokázané, že na jednání vedení žalované (personálně představovaného jednateli žalované příjmení jméno příjmení a jméno příjmení a společníky žalované příjmení jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení) v anonymizováno rok byli jak anonymizováno příjmení, tak i anonymizováno jméno příjmení ústně pověřeni k zajištěním kroků (faktických i právních) souvisejících s ukončením provozu žalované ve obec.

26. Dle § 441 odst. 1 zákona č.. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

27. Dle § 441 odst. 2 o.z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě.

28. Ze shora již citovaného ustanovení § 50 odst. 1 zákoníku práce plyne, že výpověď z pracovního poměru musí být písemná.

29. Pokud tedy anonymizováno jméno příjmení pouze na základě takového ústního zmocnění, byť bylo učiněno i ze strany obou jednatelů žalované, podepsal výpovědi dané žalobkyni (ze dne datum i datum), nelze považovat jeho zastoupení žalované za platné.

30. Jiná situace však nastala v případě zastoupení žalované panem příjmení jméno příjmení. V jeho případě totiž žalovaná prokázala, že dne datum mu jednatel žalované příjmení jméno příjmení zaslal prostřednictvím mobilního telefonu zprávu, ve které mu avizuje, že jej pověřuje k ukončení pracovních poměrů ve obec. Z textu této zprávy, z odpovědi anonymizováno příjmení z téhož dne a reakce anonymizováno příjmení ve zprávě ze dne datum má soud za zjištěné, že při komunikaci je ze strany anonymizováno příjmení zmíněno, že zmocnění se zasílá jen z důvodu opatrnosti („ pro vyloučení pochybností“), kdyby náhodou došlo na situaci, kdy se bude chtít jméno příjmení (tj. manžel žalobkyně) soudit (srov. e-mailová komunikace ze dne 7.1. a datum na č.l. 50).

31. Z printscreenu odeslané pošty ve spojení s výpovědí svědka příjmení příjmení má soud za prokázané, že samotné zmocnění ze strany anonymizováno jméno příjmení, ve kterém pověřuje anonymizováno jméno příjmení, aby v pozici zástupce žalované ukončil pracovní poměry zaměstnanců vykonávajících práci v provozu ve obec, bylo anonymizováno příjmení zasláno až ve zprávě ze dne datum, neboť v první zprávě ze dne datum toto zmocnění jako příloha zprávy uvedeno nebylo (srov. zmocnění na č.l. 50 z.str. a printscreen na č.l. 51).

32. Soud tedy dovozuje, že nejpozději dne datum disponoval anonymizováno příjmení zmocněním od jednatele žalované příjmení jméno, které jej opravňovalo k ukončení pracovních poměrů zaměstnanců pracujících na provozovně ve obec, což zahrnuje zmocnění dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru.

33. Dle § 164 odst. 1 o.z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

34. Dle § 164 odst. 2 o.z. náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.

35. Žalovaná předložila k důkazu notářský zápis ze dne datum o rozhodnutí valné hromady žalované mimo jiné o tom, že statutárním orgánem žalované jsou dva jednatelé (tehdy příjmení příjmení a anonymizováno jméno příjmení), přičemž do působnosti každého jednatele patří mimo jiné i vykonávání práv a povinností zaměstnavatele (srov. notářský zápis na č.l. 43).

36. Pokud se tedy žalobkyně v řízení dovolávala znění organizačního řádu žalované ze dne datum, ve kterém se pouze jednateli jméno příjmení potvrzují oprávnění vykonávat zaměstnavatelská práva, pozbyla tato úprava kompetencí obou jednatelů žalované v důsledku změny učiněné shora uvedeným rozhodnutím valné hromady účinnosti.

37. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované plyne, že ke dni datum měla žalovaná dva jednatele, jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, kdy oba jednatelé byli v danou dobu oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně (srov. výpis na č.l. 47).

38. Přestože tedy nelze k tíži žalobkyně klást neznalost obsahu změny společenské smlouvy, ke které došlo dne datum, mohla a měla z veřejně přístupného obsahu obchodního rejstříku mít informaci o tom, že vedle jednatel jméno příjmení to byl i druhý jednatel v osobě anonymizováno jméno příjmení, který byl oprávněn v záležitostech výkonu zaměstnavatelských práv žalované plně samostatně vystupovat, což v sobě zahrnuje rovněž oprávnění pro takovou oblast výkonu práv žalované i samostatně (tj. bez účasti druhého jednatele) zmocnit jinou osobu (v daném případě anonymizováno příjmení).

39. Žalobkyně z obsahu výpovědi nemohla seznat, že anonymizováno příjmení zastupuje žalovanou rovněž na základě plné moci, neboť tato skutečnost z textu výpovědi neplyne a anonymizováno příjmení se při pokusu o předání výpovědi žalobkyni plnou mocí neprokazoval (měl ji uloženu ve své kanceláři), když žalobkyně po něm ani nějaké zmocnění doložit nevyžadovala. Tyto okolnosti však nejsou právně podstatné, pokud se žalované podařilo prokázat, že písemné zmocnění bylo anonymizováno příjmení ze strany jednatele žalované dne datum uděleno a nejpozději dne datum jím disponoval (mohl se jím po obdržení prokázat).

40. Pochybnosti, které žalobkyně ve vztahu k udělení shora uvedeného zmocnění pojala a vyjádřila prostřednictvím svého původního právního zástupce (anonymizováno jméno příjmení) ve zprávě ze dne datum, kterou reagovala na zprávu jednatele žalované příjmení příjmení ze dne datum, zůstaly i v průběhu soudního řízení nadále v rovině pouhého tvrzeného zpochybňování datace uděleného zmocnění, aniž by žalobkyně prokázala, že jednatel příjmení příjmení jméno příjmení skutečně žádné zmocnění neudělil, resp. že je udělil až dodatečně a kdy se tak stalo (srov. e-mailové zprávy na č.l. 12-16).

41. Žalovaná se v předžalobní komunikaci stran pokoušela, vedle poukazu na existenci písemného zmocnění, založit oprávnění příjmení příjmení a jméno příjmení poukazem na ustanovení § 166 o.z., podle něhož právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Toto ustanovení však nelze použít na situaci, kdy je činěn úkon za zaměstnavatele ve vztahu k jinému zaměstnanci (chyběla by zde možnost měřit postavení jednajícího pracovníka z pohledu veřejnosti).

42. Soud má v řízení z výslechu svědků příjmení příjmení, příjmení a jméno příjmení za prokázané, že v době, kdy byla žalobkyni předávána výpověď z pracovního poměru, byl anonymizováno příjmení u žalované na pozici výkonného ředitele a jméno příjmení na pozici ekonoma.

43. Jaké kompetence v oblasti výkonu práv zaměstnavatele ve vztahu k jiným zaměstnancům plynou pro dané pracovní pozice, by bylo patrné jednak z pracovních smluv těchto zaměstnanců, jednak z vnitřních předpisů zaměstnavatele (např. organizační řád), pokud byl takový předpis u žalované vydán.

44. Obsahem pracovních smluv anonymizováno příjmení a jméno příjmení se soud nebyl nucen zabývat, neboť pracovní smlouva upravuje práva a povinnosti pouze ve vztahu zaměstnavatele a dotčeného zaměstnance, o jehož pracovní smlouvu se jedná.

45. Oproti tomu organizační řád upravující podrobněji kompetence jednotlivých zaměstnanců na určitém stupni řízení byl u žalované vydán a mohl mít pro oprávnění příjmení příjmení či jméno příjmení k zastoupení zaměstnavatele význam, to vše ovšem v situaci, kdy byl takový organizační řád nejen u zaměstnavatele přijat, ale kdy s takovým vnitřním předpisem byli zaměstnanci seznámeni.

46. Prvním, kdo se v řízení dovolával obsahu organizačního řádu vydaného žalovanou byla žalobkyně, která předložila organizační řád ze dne datum, který pozici výkonného ředitele vůbec neupravoval a pokud jde o postavení vedoucího ekonomického útvaru, byla zde sice uvedena osoba anonymizováno. jméno příjmení, kdy však pokud jde o oprávnění k zastupování žalované, oblast pracovněprávních vztahů zde zmíněna není (srov. org. Řád na č.l. 22). I kdyby tedy byl tento organizační řád u žalované vyhlášen (tj. oznámen prokazatelně zaměstnancům), nedávalo by jeho znění ani anonymizováno příjmení, ani anonymizováno příjmení oprávnění jménem žalované dát výpověď zaměstnanci, a to ani zaměstnanci, který by byl přímo těmto osobám podřízen.

47. Až po výslechu svědka příjmení jméno příjmení, který uvedl, že si pamatuje na přijetí změny organizačního řádu, která upravovala postavení a kompetence výkonného ředitele, kdy právě tuto funkci on u žalované zastával, žalovaná doplnila svou argumentaci v řízení o další důvod, pro který byl právě anonymizováno příjmení oprávněn dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru, když toto oprávnění (vedle shora zmiňovaného zmocnění od jednatele příjmení příjmení) mělo plynout rovněž ze znění organizačního řádu, které bylo přijato na schůzce vedení žalované dne datum.

48. Žalovaná prostřednictvím zápisů ze schůzky společníků ze dne datum a datum ve spojení s výpovědí svědků příjmení příjmení, anonymizováno příjmení a jméno příjmení a ve spojení s textem nově schváleného organizačního řádu prokázala, že dne datum byl u žalované schválen organizační řád, v jehož novém znění byla popsána jak pozice výkonného ředitele (s uvedením, že ji vykonává anonymizováno jméno příjmení), tak i pravomoci této osoby, mezi nimiž figurovalo i oprávnění vykonávat zaměstnavatelská práva (srov. zápisy na č.l. 153 a 154, organizační řád 2019 na č.l. 151 a číslo).

49. Jestliže se v řízení naproti tomu ohrazovala žalobkyně tím, že žádné takové znění organizačního řádu po roce rok u žalované přijato nebylo, může soud sice konstatovat, že z výslechu svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení plyne, že tito zaměstnanci žalované nepotvrdili existenci nějakého nového znění organizačního řádu, nicméně takové tvrzení není důkazem o tom, že organizační řád nebyl u žalované v novém znění přijat. Svědek příjmení uvedl, že vlastně ani o nějakém organizačním řádu u žalované neví (tj. ani o tom ve znění z datum). Pokud svědci jméno příjmení a jméno příjmení sice potvrdili, že se na výrobních poradách v roce rok a rok o změnách organizačního řádu hovořilo, ale nic se poté neschválilo (srov. zápisy z výrobních porad na č.l. 166-171), nelze při konfrontaci s výpovědí svědků jméno příjmení a zejména Ing. příjmení, který už u žalované nepůsobí a jehož výpovědi soud zejména proto z hlediska objektivity přisuzuje značnou váhu, dospět k tomu, že by u žalované nový organizační řád v anonymizováno rok přijat nebyl, ale neznalost jeho obsahu ze strany žalobkyně, jejího manžela a svědků příjmení a příjmení lze přičítat absenci řádného vyhlášení tohoto vnitřního předpisu u žalované (tj. seznámení zaměstnanců s jeho obsahem).

50. Pokud by tedy oprávnění příjmení příjmení posuzoval soud na základě obsahu organizačního řádu ve znění změny přijaté vedením žalované dne datum, byl by nucen až do chvíle, než bylo takové znění organizačního řádu v řízení čteno k důkazu (na jednání dne datum), ve prospěch žalobkyně přihlédnout k tomu, že z tohoto zdroje plynoucí oprávnění příjmení příjmení zastupovat žalovanou nebylo žalobkyni bez jejího zavinění známo.

51. Soud však již shora dovodil, že oprávnění příjmení příjmení zastoupit žalovanou při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele plynulo nikoliv pouze z organizačního řádu, ale ze zmocnění uděleného mu jednatelem žalované příjmení příjmení.

52. V řízení nebylo prokázáno, kdy přesně se anonymizováno příjmení a jméno příjmení pokusili předat žalobkyni výpověď datovanou dnem datum, neboť zde panuje neshoda mezi žalobkyní, která tuto událost datuje dnem datum popř. maximálně dne datum a svědkem příjmení příjmení, který uvedl, že se o předání výpovědi pokusil až v situaci, kdy již disponoval zmocněním od jednatele příjmení příjmení, byť si zmocnění pouze nechal u sebe a na jednání s žalobkyní si žádné zmocnění nebral.

53. Nepochybné je tedy pouze v případě výpovědi datované dnem datum, že tuto učinil (podepsal) anonymizováno příjmení v době, kdy již zmocněním od jednatele příjmení příjmení disponoval. Tato časově druhá výpověď byla zasílána žalobkyni poštou z důvodu, že převzetí výpovědi datované dnem datum odmítla žalobkyně písemně potvrdit. anonymizováno příjmení pak dle soudu věrohodně vysvětlil, že druhá verze výpovědí (datovaná u žalobkyně dnem datum a u jejího manžela dnem datum) byla vyhotovena z toho důvodu, že oproti první verzi, kterou předávali žalobkyni za přítomnosti jejího manžela a současně předávali výpověď rovněž manželovi žalobkyně, byla namítána neprávnost, kterou se právě na druhé verzi výpovědi pokoušeli napravit. Z porovnání výpovědí dávaných manželovi žalobkyně totiž skutečně plyne, že nesprávnost první verze výpovědi ze dne datum v podobě údaje o pracovní pozici manžela žalobkyně (mistr) byla ve výpovědi datované dnem datum opravena na jiný údaj (mistr provozu - srov. výpovědi na č.l. 147 a 148).

54. Jestliže pro případ, že by již dne datum či datum byl ze strany anonymizováno příjmení činěn pokus o předání výpovědi žalobkyni, anonymizováno příjmení ještě nedisponoval písemným zmocněním od jednatele příjmení příjmení (které mu bylo doručeno až datum), nelze ani pro takový časový průběh dovozovat, že by tato časově první výpověď ze dne datum byla neplatná.

55. Dle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

56. Pokud by soud dovodil, že dne 7.1. resp. datum ještě anonymizováno příjmení nebyl řádně zmocněnou osobou, plyne ze skutečnosti, že již dne datum byla anonymizováno příjmení plná moc (zmocnění) pro výpověď, kterou žalobkyni jménem žalované dal, doručena, že žalovaná takové jednání anonymizováno příjmení bez zbytečného odkladu schválila (tím, že jej zmocňuje k jednání, které bezprostředně před zasláním zmocnění již uskutečnil) a toto jednání se tak stalo pro žalovanou závazné (platné) již ke dni datum.

57. Pokud tedy namítala žalobkyně, že výpověď jí byla dána osobami, které k tomu nebyly oprávněny, tak k tomuto závěru soud v případě zastoupení ze strany anonymizováno příjmení nedospěl a neplatnost ani jedné z výpovědí z pracovního poměru na základě ani tohoto důvodu založena není.

58. Ani námitky žalobkyně v tom směru, že na výpovědích je žalovaná nesprávně označena (označením právnická osoba) nepovažuje soud za oprávněné. Žalovaná má sice dle zápisu v obchodním rejstříku správné označení právnická osoba, nicméně lze přisvědčit žalované, že na výpovědi je uvedeno i toto správné označení (na razítku žalované) a současně je zde uvedeno i identifikační číslo žalované a její sídlo. Tyto údaje tak jsou způsobilé odstranit pochybnosti o tom, že by výpověď byla činěna jiným subjektem než žalovanou. Obdobně to pak platí pro výhrady vůči zmocnění ze dne datum od anonymizováno příjmení, když i v něm je uvedeno správné identifikační číslo a sídlo žalované.

59. Vzhledem ke shora uvedenému proto dospěl soud k závěru, že žaloba není v případě ani jedné z obou výpovědí důvodná a žalobu na určení jejich neplatnosti proto zamítnul.

60. Žalovaná měla v řízení plný procesní úspěch, a proto jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny náklady spojené se zastoupením advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny ve výši 31 250 Kč (za 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč z tarifní hodnoty v částce 35 000 Kč - převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 31.8.2020, sepis vyjádření ze dne 22.12.2020 včetně doložení důkazů ze dne 28.12.2020, sepis vyjádření ze dne 7.1.2021, sepis vyjádření ze dne 19.5.2021, účast na jednání soudu dne 1.12.2020, dne 4.5.2021 v rozsahu 2 úkonů, dne 14.6.2021 v rozsahu 2 úkonů, dne 24.8.2021 a dne 5.10.2021; 1 úkon právní služby po 1 250 Kč – účast na jednání soudu dne 1.2.2021) a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 900 Kč za shora uvedených 13 úkonů právní služby po 300 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 42 532 Kč.

61. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.