OSDC 6 C 106/2020-75

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Petrem Slezákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka, narozeného datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa vedlejšího účastníka ⟪LB:lb_008⟫ o uložení povinnosti převést spoluvlastnický podíl

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala převést žalobkyni spoluvlastnický podíl pozemku p. číslo v k.ú. anonymizováno, zapsaném na list vlastnictví, vedeného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Děčín se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných náhradu nákladů řízení ve výši 44 009 Kč a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

III. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaných se vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Žalobním návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost převést na žalobkyni spoluvlastnický podíl na pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí, který je zapsaný na list vlastnictví, vedeným Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, stát. instituce (dále jen sporný pozemek). Na odůvodnění svého žalobního požadavku uvedla, že žalovaní nabyli spoluvlastnický podíl ke spornému pozemku na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou uzavřeli s prodávající jméno příjmení. Ke dni uzavření této kupní smlouvy však byla dalším spoluvlastníkem tohoto sporného pozemku právě žalobkyně a svědčilo jí tak zákonné předkupní právo, tedy aby jí jméno příjmení svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku nabídla ke koupi. Tato nabídka ze strany jméno příjmení byla učiněna dne datum, přičemž žalobkyně dopisem ze dne datum jméno příjmení sdělila, že má v úmyslu svého předkupního práva využít. Žalobkyně se písemnou dohodou datovanou dnem datum s jméno příjmení na převedení podílu ke spornému pozemku dohodla. Přesto k převedení vlastnického práva k podílu na sporném pozemku nedošlo a naopak došlo ke vkladu vlastnického práva žalovaných a to právě na základě kupní smlouvy, kterou uzavřeli s jméno příjmení již ze dne datum. Bylo tak porušeno zákonné předkupní právo žalobkyně a proto se žalobkyně nyní na žalovaných domáhá, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku na žalobkyni převedli.

Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že žalobní požadavek žalobkyně jako nedůvodný odmítli. Vlastníky spoluvlastnického podílu se stali na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno příjmení dne datum. Předkupní právo žalobkyně porušeno nebylo. Žalobkyně byla o úmyslu jméno příjmení spoluvlastnický podíl na sporném pozemku prodat vyrozuměna a znala i podmínky, za kterých má být prodej uskutečněn. Pokud žalobkyně chtěla svého předkupního práva využít, měla jméno příjmení kupní cenu uhradit. Lhůta tří měsíců pro tento úkon však marně uběhla, proto také došlo ke vkladu spoluvlastnického práva žalovaných ke spornému pozemku.

Vedlejší účastník na straně žalovaných se pak ve věci uvedl, že jméno příjmení při jednáních o prodeji spoluvlastnického podílu na sporném pozemku zastupoval. V zastoupení jméno příjmení také písemně oslovil žalobkyni s tím, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku vykoupila a to za podmínek uvedených v kupní smlouvě, jež byla dne datum uzavřena mezi jméno příjmení a žalovanými. Protože žalobkyně po dobu dalších tří měsíců zůstala nečinná, byl podán návrh na vklad vlastnického práva ke spornému pozemku a žalovaní se tak stali spoluvlastníky sporného pozemku. Žalobní požadavek žalobkyně proto není oprávněný.

Soud vycházeje z tvrzení účastníků vzal v řízení za prokázané, že ke dni datum byly žalobkyně a jméno příjmení zapsány v katastru nemovitostí jako spoluvlastnice sporného pozemku. Z listiny označené jako„ kupní smlouva o převodu spoluvlastnického podílu k pozemku“ datované dnem datum pak vyplynulo zjištění, že jméno příjmení svůj spoluvlastnický podíl ve výši 1/5 převedla za kupní cenu 60 000 Kč na žalované. Ze shodných tvrzení účastníků dále vyplynulo, že na základě této kupní smlouvy byli žalovaní do katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci sporného pozemku. příjmení pak nebyla mezi účastníky ani skutečnost, že dopisem ze dne datum označeném jako„ nabídka ke koupi spoluvlastnického podílu k pozemku“ jméno příjmení informovala žalobkyni o tom, že má v úmyslu převést spoluvlastnický podíl ke spornému pozemku na žalované. Z tohoto dopisu dále soud zjistil, že jméno příjmení nabídla žalobkyni 1/5 svého spoluvlastnického podílu za stejných podmínek, které byly uvedeny v kupní smlouvě uzavřené dne datum s žalovanými, přičemž tato kupní smlouva byla k tomuto dopisu přiložena. Žalobkyně přitom učinila nesporným, že jak dopis, tak příloha tohoto dopisu jí byly dne datum doručeny. Mezi účastníky pak nebylo sporu ani o tom, že dopisem ze dne datum žalobkyně jméno příjmení sdělila, že hodlá její spoluvlastnický podíl na sporném pozemku za částku 60 000 Kč koupit. Po právní stránce je tak zřejmé, že žalobkyně a jméno příjmení byly ke dni datum ve smyslu § 1115 odst. 1 o.z. spoluvlastníky sporného pozemku. Jestliže se jméno příjmení rozhodla ke dni datum převést svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku, bylo její povinností respektovat § 1124 odst. 1 větu první o.z., podle které, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Podle § číslo povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým. Aplikováno na posuzovaný případ bylo povinností jméno příjmení po uzavření smlouvy s žalovanými jakožto koupěchtivými, učinit žalobkyni nabídku, aby spoluvlastnický podíl na sporném pozemku koupila, a to za stejných podmínek, jako žalovaní. Této své zákonné povinnosti jméno příjmení dostála, když písemně žalobkyni uvědomila o podmínkách zamýšleného prodeje a vybídla žalobkyni, aby se předkupní právo uplatnila. V posuzovaném případě je také jisté, že žalobkyně dopisem ze dne 24. 11. číslo nabídku jméno příjmení přijala. Toto přijetí nabídky však nelze považovat za řádné, neboť k přijetí nabídky k výkupu spoluvlastnického podílu dochází vyplacením tohoto podílu oprávněnou osobou v zákonné tříměsíční lhůtě (§ 2148 odst. 1 o.z.), pouhé prohlášení o přijetí nabídky bez vyplacení podílu v této lhůtě nelze za účinné přijetí nabídky považovat (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1996/2005). Argumentaci žalobkyně, že jméno příjmení v této tříměsíční lhůtě nevyvinula žádnou aktivitu k uzavření příslušné kupní smlouvy, nebylo možno přisvědčit. Za podmínek uvedených v § 1953 odst. 1 o.z. lze totiž věc vyplatit i složením plnění do soudní úschovy.

Dále se soud zabýval argumentací žalobkyni, která spočívala v tvrzení, že v posuzovaném případě došlo k řádnému přijetí nabídky na vykoupení spoluvlastnického podílu na sporném pozemku na základě dohody žalobkyně a jméno příjmení, která byla obsažena v listině označené jako„ kupní smlouva o převodu spoluvlastnického podílu k pozemku“ a datované dnem datum. V listině je zachycena dohoda jméno příjmení a žalobkyně o tom, že jméno příjmení, jakožto prodávající, převede na žalobkyni jakožto kupující svůj podíl na sporném pozemku, přičemž kupní cena bude zaplacena žalobkyní do čtrnácti dnů po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ani tuto dohodu však nebylo možno považovat za řádné přijetí nabídky, když na tuto dohodu nelze pohlížet jako na platné právní jednání. Z obsahu dohody totiž vyplývá, že jméno příjmení se touto dohodou zavázala převést na žalobkyni vlastnické právo nejen ke spornému pozemku, ale i vlastnické právo ke dvěma dalším pozemků, to vše pak za kupní cenu 60 000 Kč. Z výpovědi jméno příjmení přitom soud zjistil, že nebylo její vůlí učinit předmětem převodu i převod spoluvlastnických podílů k těmto dvěma dalším pozemků. Svědkyně jméno příjmení přitom připustila, že se s obsahem dohody podrobně neseznámila, vycházela z toho, že se s žalobkyní a jejím manželem jméno příjmení, který ji při jednání doprovázel, dobře znala, přičemž předpokládala, že písemná dohoda, která jí byla žalobkyní předložena, se týká pouze tohoto sporného pozemku. Výlučně o tomto sporném pozemku a předkupním právu žalobkyně k němu bylo na společném setkání dne datum také jednáno. Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že svědkyně pro záležitosti spojené s převodem vlastnického práva ke spornému pozemku udělila plnou moc svému vnukovi celé jméno vedlejšího účastníka, přičemž na jeho rady a postup spoléhala. Ten se však podpisu dohody dne datum nezúčastnil, byť svědkyně žalobkyni žádala, aby bylo s podpisem dohody posečkáno do jeho příchodu. Žalobkyně však jejího požadavku nedbala, společně s manželem na ni naléhali, přičemž pro případ, že by dohodu nepodepsala, bylo jí sděleno, že věc bude řešena přes advokáta. Na skutečnost, že předmětem dohody byly i spoluvlastnické podíly na dalších dvou pozemcích byla upozorněna až celé jméno vedlejšího účastníka, cítila se podvedena, což neprodleně telefonicky sdělila jméno příjmení, který za žalobkyni jednal. Obdobně pak okolnosti podpisu dohody dne datum popsaly další svědkyně jméno příjmení a jméno příjmení jméno tom, že na setkání dne datum bylo jednáno výlučně o sporném pozemku a předkupním právu žalobkyně k němu pak svědčí i výpověď svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, která byla tohoto jednání rovněž přítomna. Z výpovědi celé jméno vedlejšího účastníka pak soud zjistil, že ten byl jméno příjmení zmocněn k tomu, aby ji zastupoval při prodeji sporného pozemku. Za žalobkyni tak komunikoval jak s žalovanými, tak s žalobkyní, resp. jejím manželem. Z jeho výpovědi dále vyplynulo, že se s dohodou, kterou uzavřela jméno příjmení a žalobkyně seznámil krátce po jejím podpisu a upozornil jméno příjmení na skutečnost, že uzavřená dohoda se týká kromě sporného pozemku i dalších dvou pozemků. Popsal bezprostřední reakci jméno příjmení, která byla tímto sdělením překvapená a telefonicky kontaktovala manžela žalobkyně jméno příjmení. Z výpovědi jméno příjmení pak soud zjistil, že se svědek jakožto manžel žalobkyně účastnil jednání ohledně uplatnění předkupního práva ke spornému pozemku. Účastnil se tak i jednání dne datum, při kterém došlo k podpisu dohody s jméno příjmení, na základě které mělo dojít k převedení vlastnického práva ke spornému pozemku na žalobkyni. Z výpovědi svědka vyplynulo, že jednání dne datum se týkala předkupního práva žalobkyně ke spornému pozemku, přičemž jméno příjmení byla předložena předem vyhotovená kupní smlouva, na základě které mělo dojít k vykoupení spoluvlastnického podílu žalobkyní. Svědek připustil, že jednání s jméno příjmení trvala více jak dvě hodiny, že v průběhu této schůzky bylo komunikováno s celé jméno vedlejšího účastníka, který jméno příjmení při prodeji spoluvlastnického podílu zastupoval. Svědek připustil, že bylo jméno příjmení sděleno, že pro případ nedohody, bude věc řešena přes advokáta. V neposlední řadě z výpovědi svědka vyplynulo, že ve večerních hodinách dne datum byl telefonicky osloven jméno příjmení s tím, že podepsaná dohoda se týká převodu vlastnického práva nejen ke spornému pozemku i k dalším dvěma. Z výpovědi svědka vyplynulo, že měl jméno příjmení ujistit o tom, že se jedná o chybu, další dva pozemky byly do smlouvy zahrnuty omylem, přičemž tato chyba bude napravena sepisem jiné dohody. V tomto směru tak lze uzavřít, že úmyslem jméno příjmení bylo podpisem kupní smlouvy dne datum naplnit předkupní právo žalobkyně a převést na žalobkyni svůj spoluvlastnický podíl na sporném pozemku, a to za částku 60 000 Kč. O tomto také bylo dne datum jednáno a jméno příjmení se důvodně mohla domnívat, že i písemná smlouva, která jí byla v této souvislosti žalobkyní předložena, obsahuje právě a jen ujednání týkající se sporného pozemku. Jestliže však kupní smlouva obsahovala i převedení vlastnického práva k dalším dvěma pozemkům a jméno příjmení takovouto dohodu podepsala, pak nepochybně jednala v omylu a na posuzovanou věc dopadají ustanovení § 583 a násl. o.z. Podle § 583 o.z. jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Jestliže se jméno příjmení mýlila v samotném předmětu kupní smlouvy, když namísto zamýšleného převodu vlastnického podílu k jednomu sporném pozemku, byly do dohody zahrnuty vlastnické podíly na dalších dvou pozemcích (to vše při nezměněné kupní ceně 60 000 Kč), nepochybně se jedná o omyl o rozhodující skutečnosti. Vyvolání tohoto omylu pak nepochybně lze přičítat žalobkyni. Byla to totiž ona, kdo kupní smlouvu vyhotovil a kdo do smlouvy namísto jednoho sporného pozemku uvedla vlastnické podíly na dalších dvou. V této souvislosti je třeba uvést, že omyl jméno příjmení lze považovat za omluvitelný. Na jedné straně sice jméno příjmení připustila, že se s předloženou dohodou fakticky neseznámila, na straně druhé je však třeba zohlednit, že jednání o prodeji podílu na sporném pozemku probíhalo v k okruhu jí dobře známých osob, neměla tak důvodu pochybovat o správnosti listiny, která jí byla předložena k podpisu. Z jednání jméno příjmení pak lze dovodit, že vůči žalobkyni uplatnila námitku relativní neplatnosti takto uzavřené dohody. jméno příjmení totiž bezprostředně po zjištění svého omylu žalobkyni prostřednictvím jejího manžela jméno příjmení telefonicky kontaktovala a poukázala na zjevný rozpor mezi obsahem písemné dohody a tím, co bylo na jednání dne datum dohodnuto. O tom, že ze strany žalobkyně byla její výhrada akceptována, svědčí skutečnost, že svědek jméno příjmení v telefonickém hovoru připustit povědomí o existujícím rozporu, jakož i nutnost uzavřít ohledně sporného pozemku dohodu novou. Ostatně vůle nebýt vázán dohodou uzavřenou dne datum svědčí i obsah dopisu ze dne datum, který žalobkyně adresovala zástupci jméno příjmení celé jméno vedlejšího účastníka. V dopise opětovně deklaruje zájem o vykoupení spoluvlastnického podílu jméno příjmení, a to za kupní cenu 60 000 Kč. Jelikož se tedy jméno příjmení úspěšně dovolala relativní neplatnosti dohody uzavřené dne datum, stalo se toto právní jednání od počátku neplatným a dohodu uzavřenou dne datum nelze považovat za řádné přijetí nabídky na vykoupení spoluvlastnického podílu jméno příjmení na sporném pozemku. Jestliže následně došlo ke vkladu vlastnického práva žalovaných ke spornému pozemku do katastru nemovitostí, nelze v tomto shledávat porušení zákonného předkupního práva žalobkyně ke spornému pozemku. Proto byl žalobní návrh žalobkyně zamítnut.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 009 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč sestávající z částky 2 800 Kč za jednoho klienta (odměna byla snížena z původní částky 3 500 Kč podle § 12 odst. 4 a.t.) – 11 úkonů právní služby po 2 800 Kč (2x převzetí a přípravu zastoupení, 4x účast u jednání dne datum, které trvalo více jako 2 hodiny, 4x účast u jednání dne datum, které trvalo více jak 2 hodiny, 1x účast u jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a), g) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 271 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne ve dnech datum, datum a datum náhrada 3 x 757 Kč za 64 ujetých km v částce 357 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,31 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 371 Kč ve výši 7 638 Kč. Na náhradu nákladů řízení by pak měl právo i vedlejší účastník na straně žalovaných, protože však žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval, bylo rozhodnuto tak, že se mu vůči žalobkyni žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.