OSDC 11 C 254/2020-340

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 1 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věcem nemovitým

I. Spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou zapsány v Katastru nemovitostí ČR, u právnická osoba pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa na LV č. hodnota, a to stavební parcela č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, jejíž součástí je dům č.p. Anonymizováno a parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno zahradě o výměře Anonymizováno Anonymizováno, se zrušuje a nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl 3 050 000 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen doplatit zůstatky úvěrů účastníků u právnická osoba. adresa, a to úvěr č. smlouvy Anonymizováno v původní výši 2 400 000 Kč, úvěr č. smlouvy Anonymizováno v původní výši 385 000 Kč, úvěr č. smlouvy Anonymizováno v původní výši 165 000 Kč a úvěr č. smlouvy Anonymizováno v původní výši 300 000 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 612 397,50 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. V části, ve které se žalobce domáhal zaplacení 700 000 Kč se žaloba zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

VII. Žalobce a žalovaná jsou povinni na náhradě státem placených nákladů řízení zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Děčíně každý z nich 1 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhal toho, aby soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k výše ve výrokové části rozsudku označeným nemovitostem (dále jen „vypořádávané nemovitosti“ nebo též „vypořádávaný pozemek s rodinným domem a zahradou“). Na odůvodnění tohoto svého žalobního požadavku žalobce uvedl, že každému z účastníků řízení na vypořádávaných nemovitostech svědčí vlastnický podíl o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno vzhledem k celku. Účastníci se stali podílovými spoluvlastníky pozemku a zahrady na základě kupní smlouvy ze dne datum. Následně byl na pozemku č. hodnota oběma účastníky postupně budován rodinný dům, který byl dokončen v roce 2018. Účastníci tento rodinný dům společně užívali do počátku roku 2020, kdy žalobce opustil společnou domácnost, kterou do té doby s žalovanou vedli a přenechal užívání vypořádávaných nemovitostí žalované. V souvislosti s pořízením vypořádávaných nemovitostí (především pak výstavby rodinného domu) účastníci postupně uzavřeli čtyři úvěrové smlouvy, a to s právnická osoba. adresa. Jednalo se o úvěr č. smlouvy Anonymizováno v původní výši 2 400 000 Kč, úvěr č. hodnota v původní výši 385 000 Kč, úvěr č. hodnota v původní výši 165 000 Kč a úvěr č. hodnota v původní výši 300 000 Kč.

2. Protože vztahy mezi účastníky byly narušeny a žalobce nemá zájem o společné soužití s žalovanou, resp. to nevidí jako možné, navrhl žalobkyni, aby spoluvlastnictví k pozemkům a rodinnému domu zrušili a vypořádali. Konkrétně navrhl žalované, aby se svého spoluvlastnického podílu vzdala oproti vyplacení příslušného vypořádacího podílu, který by vycházel z aktuální tržní ceny vypořádávaných nemovitostí, tedy z částky 6 100 000 Kč. Protože v souvislosti s pořízením nemovitostí účastníkům vznikly úvěrové závazky vůči právnická osoba., navrhl žalobce, aby byly rovněž mezi účastníky vypořádány tyto závazky s tím, že by žalobce do budoucna převzal veškeré jejich splácení. Tato skutečnost by se pak měla odrazit ve výši vypořádacího podílu, který by měl žalobce žalované zaplatit, přičemž tuto výši vypořádacího podílu za současného zohlednění převzetí splácení společných úvěrů, jakož i daru 700 000 Kč, který žalobce obdržel od svých rodičů a byl do nemovitostí investován, vyčíslil žalobce částkou 750 000 Kč.

3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhované vypořádání spoluvlastnictví k pozemku s rodinným domem a zahradě odmítla. Potvrdila, že vypořádávané nemovitosti nabyli, resp. vybudovali společně s žalobcem, tedy že jsou rovno dílnými spoluvlastníky těchto nemovitostí. Žalobce však po nějaké době opustil společnou domácnost a žalovaná je tak momentálně výlučnou uživatelkou těchto nemovitostí a přála by si, aby tento stav zůstal zachován i do budoucna. Splátky hypotéčního úvěru, který byl v souvislosti s vybudováním rodinného domu sjednán s právnická osoba. žalovaná po dohodě se žalobcem splácí.

4. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky vypořádávaných nemovitostí, přičemž součástí jednoho z těchto pozemků je stavba – objekt rodinného domu. Rodinný dům je užívám žalovanou k bydlení, nezastavěná část pozemků je pak užívána jako zahrada. Rodinný dům jakož i přilehlé pozemky tvoří jeden funkční celek a není stavebně-technicky reálné jejich rovnocenné rozdělení tak, aby mohly být užívány pro účely plnohodnotného bydlení. Žalobce nemá zájem o společné užívání vypořádávaných nemovitostí, tedy nechce rodinný dům a přiléhající pozemky užívat společně s žalovanou. Účastníci nabyly vlastnictví k vypořádávaným nemovitostem nejprve na základě kupní smlouvy z roku 2014, výstavba rodinného domu pak byla dokončena v roce 2018. adresa pozemků, jakož i výstavba rodinného domu byly financovány z větší části prostřednictvím bankovních úvěrů. Rodinný dům od roku 2020 uspokojuje bytové potřeby žalované. Žalobce disponuje peněžními prostředky, pro vyplacení vypořádacího podílu, jehož výše v posuzovaném případě činí 3 050 000 Kč. V neposlední řadě soud vzal za prokázané, že v souvislosti s koupí pozemků a výstavbou rodinného domu byly m.j. investovány peněžní prostředky opatřené společně účastníky prostřednictvím bankovních úvěrů v celkové výši 3 250 000 Kč (385 000 Kč, 165 000 Kč, 300 000 Kč a 2 400 000 Kč). Hypotéční úvěr, kterým byla opatřena peněžní částka 2 400 000 Kč byl doposud (ke dni rozhodování soudu - říjen 2024) splácen žalovanou, která tak zaplatila celkem 380 160 Kč (108 měsíců x výše měsíční splátky 3 960 Kč), přičemž s ohledem na skutečnost, že tento hypotéční úvěr bude splácen až do dubna 2047, zbývá na tento úvěr zaplatit 2 467 798 Kč. Na zaplacení zbývajících tří bankovních úvěrů pak již bylo a do budoucna ještě bude nutno vynaložit částku 1 139 157 Kč.

5. Výše uvedené skutkové závěry soud opírá jednak o listinné důkazy, jednak o částečně shodná vyjádření účastníků, resp. závěry znaleckého posudku, který byl v řízení zpracován za účelem zjištění tzv. obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí. Vlastnictví k vypořádaným nemovitostem (každému z účastníků svědčí vlastnický podíl ve výši ½ vzhledem k celku), jakož i způsob jejich nabytí (kupní smlouva ze dne datum), jsou tak zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí. Okolnosti nabytí vypořádávaných nemovitostí, jakož i způsob jejich užívání pak vyplývají ze shodných vyjádření účastníků. Tedy, že účastníci na pořízení vypořádaných nemovitostí použili bankovní úvěry, přičemž samotnou výstavbu rodinného domu pak financovali prostřednictvím hypotečního úvěru. Mezi účastníky pak není ani sporu o tom, že přinejmenším od počátku roku 2020 je výlučným uživatelem pozemku s rodinným domem a zahrady žalovaná. Závěry znaleckého posudku z oboru ekonomie - ceny a odhady nemovitostí pak vytvořily základ pro skutkový závěr soudu o nedělitelnosti vypořádávaných nemovitostí, jakož i o jejich obvyklé ceně, která činí peněžní částku 6 100 000 Kč. Žalobce pak prostřednictvím potvrzení příslušných bankovních ústavů prokázal, že jednak disponuje na svém bankovním účtu peněžními prostředky ve výši cca 600 000 Kč, jednak že existuje reálná možnost opatřit si prostřednictvím bankovního úvěru dalších cca 500 000 Kč, přičemž žalobce nad to doložil, že jeho čistý měsíční výdělek se pohybuje kolem 39 000 Kč. Naopak žalovaná v tomto směru zůstala nečinná a lze tak mít za to, že na její straně nelze dovozovat tzv. solventnost, tedy připravenost k zaplacení vypořádacího podílu. Krom samotného vypořádání spoluvlastnictví k pozemku s rodinným domem a zahradou se pak soud k návrhu žalobce zabýval rovněž pohledávkami a dluhy, které se spoluvlastnictvím vypořádávaných nemovitostí souvisí. Za situace, kdy pořízení vypořádávaných nemovitostí bylo spojeno se vznikem závazků obou účastníků splatit právnická osoba. jednak tři běžné úvěry v celkové výši 850 000 Kč, jednak hypotéční úvěr ve výši 2 400 000 Kč se pak soud k návrhu žalobce zabýval i vypořádáním těchto společných závazků, resp. v případě hypotéčního úvěru spíše investice žalobce do vypořádávaných nemovitostí (žalovaná je v případě hypotéčního úvěru toliko ručitelkou). Ze zpráv právnická osoba. (č.l. 302 - 305 spisu) pak soud zjistil nejen výši poskytnutých úvěrů, ale i historii dosavadního splácení. Pokud jde o tři běžné úvěry pak celková částka k jejich zaplacení činí 1 139 157 Kč. Tyto úvěry přitom splácí žalobce a do budoucna rovněž bude. Na hypotéčním úvěru pak bude do května roku 2047 zaplaceno celkem 2 847 958 Kč. Tento úvěr splácí žalovaná, která k říjnu 2024 zaplatila celkem 380 160 Kč. Jestliže tedy na běžné úvěry žalobce již vynaložil a v budoucnu ještě vynaloží celkem peněžní částku 1 139 157 Kč, pak žalovaná by mu měla na tyto společné závazky zaplatit jejich polovinu, tedy částku 569 578,50 Kč. Tato polovina samozřejmě zahrnuje i úrokové navýšení. Obdobné pak platí i v případě hypotéčního úvěru, který rovněž v budoucnu bude splácen výlučně žalobcem a bude tak zaplacena celkem peněžní částka 2 847 598 Kč. V tomto případě by polovině výše uvedené částky odpovídala částka 1 423 979 Kč, jelikož ovšem žalovaná již (za žalobce) zaplatila celkem 380 160 Kč, její platební povinnost v případě vypořádání této investice činí 1 042 819 Kč. Celková platební povinnost žalované vůči žalobci tak činí 1 612 397,50 Kč.

6. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

8. V posuzovaném případě nedošlo mezi účastníky k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když účastníci řízení se neshodli ani na jeho zrušení. Protože soud dospěl k závěru, že rozdělení pozemků není dost dobře možné (viz. výše), přistoupil k variantě vypořádání, která spočívá ve zrušení spoluvlastnictví a přikázání podílu žalované na vypořádávaných nemovitostech žalobci (§1147 o.z.). Soud vycházel z toho, že žalobce má zájem o přikázání spoluvlastnických podílů žalované do svého vlastnictví, přičemž disponuje i dostatkem finančních prostředků, resp. má vytvořeny předpoklady pro jejich opatření - tzv. solventnost žalobce.

9. Proto soud návrhu žalobce na zrušení spoluvlastnictví k vypořádávaným nemovitostem vyhověl, a to včetně jím navrhovaného způsobu vypořádání. Přikázal spoluvlastnické podíly žalované do vlastnictví žalobce a toho zavázal vyplatit žalované na vypořádacím podílu peněžní částku 3 050 000 Kč, což je cena za spoluvlastnický podíl žalované v místě a čase obvyklá. Na vyplacení vypořádacího podílu pak soud poskytl žalobci lhůtu tří měsíců. Tato relativně delší lhůta ke splnění v rozsudku uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) reflektuje stav, kdy žalobce peněžními prostředky bezprostředně nedisponuje (alespoň tedy ne celou peněžní částkou) a bude nucen je obstarat formou bankovního úvěru.

10. Ohledně vypořádání společných závazků účastníků vůči právnická osoba., resp. investic provedených žalobcem do vypořádávaných nemovitostí pak soud vyšel z ustanovení § 1148 o.z. Jak již bylo výše uvedeno, žalobce v řízení uplatnil jednak tři běžné bankovní úvěry, hypotéční úvěr a dar ve výši 700 000 Kč, který obdržel od svých rodičů a celý ho investoval do vypořádávaných nemovitostí. Co se týče tří běžných bankovních úvěrů, pak o těchto soud rozhodl tak, že je povinen je doplatit žalobce. Na tyto úvěry tak bude žalobcem zaplaceno celkem 1 139 157 Kč (soud vychází z výše měsíčních splátek násobených počtem měsíců, na které bylo splácení úvěrů dohodnuto). Pokud tyto úvěry zaplatí výhradně žalobce, vznikne mu vůči žalované regresní nárok ve výši, která odpovídá jedné polovině výše uvedené částky, tedy 569 578,50 Kč (regresní vztah mezi solidárními spoludlužníky vzniká, jestliže jeden ze spoludlužníků poskytnul plnění v rozsahu převyšujícím jeho podíl na společném závazku - § 1876 o.z., ev. § 511 odst. 2,3 obč. zákoníku).

11. Obdobně pak postupoval soud i v případě hypotéčního úvěru, byť se v tomto případě nejedná o společný závazek účastníků, nýbrž výlučný dluh žalobce, za který žalovaná převzala ručení. Tento úvěr pochopitelně doplatí bance žalobce a v tomto směru je tak výrok soudu víceméně nadbytečný. Nicméně již samotnou investicí žalobce do výstavby rodinného domu (přesněji do pozemkové parcely, jejíž součástí se tento rodinný dům stal) vznikl žalobci vůči žalované nárok na zaplacení jedné poloviny takto investované peněžní částky. Nabízí se, že by tato částka měla činit 1 200 000 Kč. Nicméně při zohlednění úrokového navýšení se jeví přiléhavějším, aby žalovaná uhradila žalobci tuto investici včetně úrokového navýšení, jak vyplývá z hypotéční smlouvy. Výše již bylo uvedeno, že žalovaná žalobci zaplatila z této investice (celková výše 2 847 598 Kč) peněžní částku 380 160 Kč, proto její platební povinnost v případě vypořádání této investice činí 1 042 819 Kč. Celková platební povinnost žalované vůči žalobci pak činí 1 612 397,50 Kč.

12. V neposlední řadě se soud zabýval další tvrzenou investicí žalobce do vypořádávaných nemovitostí, a to částky 700 000 Kč. Jestliže není v řízení pochyb o tom, že tato částka byla žalobci postupně darována rodiči (viz výslech svědkyně jméno FO), pak ovšem absentovaly důkazy o tom, že by tato částka byla do vypořádávaných nemovitostí skutečně investována. Proto soud ohledně této peněžní částky rozhodl zamítavým výrokem. Nad rámec výše uvedeného pak soud dodává, že pro případ, že by tvrzená výše investice byla prokázána, pro vypořádání by měla relevantní význam toliko polovina z takto potencionálně investované částky.

13. Závěrem je třeba dodat, že jednotlivé výroky soudu v konečném důsledku znamenají, že technicky samozřejmě žalovaná nebude muset žalobci částku 1 612 397,50 Kč zaplatit, když tato její platební povinnost (jejíž splatnost byla proto stanovena rovněž až za tři měsíce od právní moci tohoto rozsudku) bude započtena oproti povinnosti žalobce zaplatit žalované peněžní částku 3 050 000 Kč. Aby tedy bylo rozsudečnému výroku soudu dostáno, bude ze strany žalobce žalované zaplacena peněžní částka 1 437 602,50 Kč. Pokud v mezidobí od rozhodnutí soudu došlo mezi účastníky k peněžním platbám, které mají svůj základ ve vypořádávaných společných závazcích a investicích (úhrada dalších pravidelných měsíčních splátek), pak bude na účastnících, aby tuto skutečnost do výše jednotlivých platebních povinností bez dalšího promítly.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 40/22 ze dne 5. 4. 2022), proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byl vyhotoven znalecký posudek ve znění dodatku znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, který vypracoval znalecký posudek včetně dodatku ke znaleckému posudku řádně a včas. Znalci bylo přiznáno znalečné v celkové výši 43 824 Kč, žalobce složil na záloze celkem částku 20 000 Kč, žalovaná pak 10 000 Kč, přičemž dalších 10 000 Kč bylo předáno k vymáhání celní správě po žalované, tudíž náklady státu představují částku 3 824 Kč, kterou soud uložil každému z účastníků uhradit ve výši 50 %, tedy částky 1 912 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Náklady státu lze uhradit na účet Okresního soudu v adresa-AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, VS var. symbol).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.