OSDC 19 C 259/2024-46

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 27 907,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka z titulu nároku na zaplacení škody za neoprávněný odběr elektřiny, když ten se vztahuje k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., kterého se měl dopustit žalovaná v odběrném místě na adrese adresa v době od datum do datum, kdy byl neoprávněný odběr při kontrole zjištěn. Dne datum byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodních vodičů z elektroměru v. č. hodnota se stavem Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a s jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba. bylo dne datum zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů, tedy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Technici dodavatelské firmy právnická osoba neoprávněné napojení ukončili a uvedený elektroměr opětovně zaplombovali. Žalovaná má uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny. Žalovaná užívá odběrné místo na základě nájemní smlouvy. Dle § 28 odst. 2 energetického zákona je to žalovaný, jako odběratel elektřiny, kdo je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Dle § 28 odst. 3 energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. S ohledem na zjištěné skutečnosti, platné legislativy i judikatury zcela jednoznačně vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr, a tedy i za škodu jim způsobenou, je zákazník, tedy osoba mající pro dané odběrné místo uzavřenou platnou Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny nebo osoba, která elektřinu spotřebovávala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2000 a dále NS 32Cdo 3287/2009, 25 Cdo 229/2008 a 25 Cdo 2617/2010). Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovení dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu nebo neoprávněném distribuci elektřiny, v platném znění (dále jen“ vyhláška 359/2020 Sb.,“) tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od datum (odpojení) do datum(odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (Anonymizováno). Výpočet: (( 1732,0 kWh - 1535,0 kWh ) + ( 10981,0 kWh - 9864,0 kWh )) x 15,03329 Kč/kWh = 19 753,75 Kč. Neoprávněným odběrem byla způsobena škoda ve výši částka (spotřeba energie). Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto služby vykonávají pro žalobce externí subjekty, jelikož odhalování a zamezení neoprávněného odběru (krádeže elektřiny) nespadá do činnosti distributora elektřiny. V tomto případě byl neoprávněný odběr zjištěn a prokázán. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny, společnost Jméno žalobkyně. jako žalobkyni, a to zejména služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od datum zmocněna společnost právnická osoba.. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce 2 techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000Sb. Energetického zákona považují za součást náhrady škody. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši částka. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši částka včetně DPH. Žalobcem byla vystavena dne datum faktura č. hodnota splatná dne datum na částku ve výši částka (Anonymizováno). Žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalobce zaslal žalované upomínku (D9) ze dne datum s výzvou zaplatit neuhrazenou částku. Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k postoji stran soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání na základě listinných důkazů.

Na základě žalobcem předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa provedené dne datum ze dne datum, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, zaznamenané stavy elektroměru) má soud za prokázané, že dne datum byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodních vodičů z elektroměru v. č. hodnota se stavem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a s jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba. bylo dne datum zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů, tedy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona 458/2000 Sb. ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

Způsob stanovení výše škody v případě neoprávněného odběru elektřiny je uveden v ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb..

Dle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

Dle § 17 odst. 3 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

Při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 1 314 kWh tedy žalobkyně důvodně požaduje náhradu škody ve výši částka, když její výpočet uvedený v žalobě odpovídá shora uvedeným právním předpisům.

Dle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (čestné prohlášení ze dne datum) doložila, že pověřená společnost právnická osoba. vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce částka, které jí žalobkyně uhradila.

Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou č. hodnota ze dne datum žalované k úhradě částku ve výši částka se splatností dne datum, jedná se o oprávněný nárok. Pokud žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně byť zčásti uspokojila, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl.

Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne datum v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne datum, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 14,75 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce částka a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši částka za 2 úkony po částka (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka.

Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.