OSDC 15 C 28/2026-27

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o vydání věci podle § 1040 občanského zákoníku

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla hodnota umístěné v bytě č. hodnota v domě na adrese adresa, adresa, za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 982,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobci měřicí zařízení – plynoměr výrobního čísla hodnota umístěný v bytě č. hodnota v nemovitosti na adrese adresa, adresa, a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je provozovatelem distribuční soustavy plynu a vlastníkem předmětného plynoměru, který byl osazen v odběrném místě provozovaném žalovaným. Po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem vznikla potřeba demontáže plynoměru a ukončení distribuce plynu do odběrného místa, žalovaný však přes opakované výzvy žalobci přístup k plynoměru neumožnil a nevydal jej.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je držitelem licence k distribuci plynu a vykonává činnost provozovatele distribuční soustavy ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Tato skutečnost vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku a z licence k distribuci plynu vydané Energetickým regulačním úřadem.

4. Z protokolu o osazení plynoměru ze dne 2. 2. 2022 soud zjistil, že v odběrném místě EIC Anonymizováno byl instalován plynoměr výrobního čísla hodnota. Soud neměl důvod pochybovat o tvrzení žalobce, že předmětný plynoměr je v jeho vlastnictví, neboť podle § 71 odst. 2 energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen vybavit odběrná místa měřicím zařízením. Současně z právní úpravy vyplývá, že měřicí zařízení sloužící k měření dodávek plynu je součástí distribuční soustavy provozované žalobcem a zůstává v jeho vlastnictví.

5. Z monitorovaných hovorů ze dne 20. 10. 2025, e-mailové komunikace žalovaného ze dnů 21. 10. 2025 a 19. 11. 2025 a z přiložených fotografií plynoměru vzal soud za prokázané, že žalovaný užívá byt č. hodnota v uvedené nemovitosti a má faktickou možnost disponovat přístupem k předmětnému plynoměru. Tuto skutečnost podporuje rovněž zjištění, že žalovaný na adrese odběrného místa přebíral poštovní zásilky a se žalobcem komunikoval právě ve vztahu k tomuto odběrnému místu.

6. Ze žádosti obchodníka s plynem společnosti právnická osoba. o ukončení distribuce plynu do odběrného místa soud zjistil, že ke dni 29. 8. 2025 mělo dojít k ukončení distribuce plynu z důvodu nezajištěné dodávky. Soud vzal za prokázané, že po zániku smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem vznikla žalobci potřeba zajistit ukončení distribuce plynu do odběrného místa, a to prostřednictvím demontáže plynoměru a technického zabezpečení odběrného místa. Tato skutečnost odpovídá povinnostem provozovatele distribuční soustavy vyplývajícím z energetického zákona i souvisejících prováděcích předpisů.

7. Z výzvy žalobce ze dne 2. 10. 2025, z protokolu o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 2. 1. 2026 a z předžalobních výzev právního zástupce žalobce ze dne 5. 1. 2026 soud zjistil, že žalobce se opakovaně pokoušel zajistit vydání, resp. zpřístupnění plynoměru za účelem jeho demontáže. Přesto se mu přístup k zařízení nepodařilo zajistit. Žalovaný přes řádně doručené výzvy žalobci součinnost neposkytl a vydání zařízení neumožnil.

8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník má právo domáhat se vydání své věci na tom, kdo ji neprávem zadržuje. Předpokladem úspěchu vlastnické žaloby je prokázání vlastnického práva žalobce k věci, existence faktické moci žalovaného nad věcí a absence právního důvodu, který by žalovaného opravňoval věc nadále zadržovat.

10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného plynoměru. Současně bylo prokázáno, že plynoměr se nachází v bytě užívaném žalovaným a že právě žalovaný je osobou, která fakticky rozhoduje o přístupu k tomuto zařízení. Přestože byl opakovaně vyzván ke zpřístupnění a vydání plynoměru, neučinil tak.

11. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal existenci jakéhokoliv právního titulu, který by jej opravňoval ponechat si předmětné zařízení ve své dispozici nebo bránit jeho odebrání vlastníkem. Samotné užívací právo k bytu nezakládá oprávnění ponechat si ve své faktické moci cizí movitou věc, která je součástí technického zařízení distribuční soustavy a slouží k plnění zákonných povinností jejího provozovatele.

12. Soud proto uzavírá, že žalobce prokázal své vlastnické právo k plynoměru, zatímco žalovaný jej bez právního důvodu zadržuje a brání žalobci ve výkonu jeho vlastnického práva. Jsou tak splněny zákonné předpoklady pro vyhovění žalobě na vydání věci podle § 1040 občanského zákoníku.

13. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši právnická osoba Kč. Odměna za zastupování byla určena podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 2.300 Kč za jeden úkon právní služby. Právní zástupce žalobce učinil tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ve spojení s § 142a o. s. ř. a sepis a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Mimosmluvní odměna tak činí celkem 6.900 Kč. Za každý z těchto úkonů náleží dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč, tedy celkem 1.350 Kč. Náklady právního zastoupení tak činí celkem 8.250 Kč. Jelikož právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobci rovněž náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.250 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. 1.732,50 Kč. Celkové náklady řízení žalobce tak představují částku 11.982,50 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši právnická osoba Kč, nákladů právního zastoupení ve výši 8.250 Kč a DPH ve výši 1.732,50 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 11.982,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.