OSDC 8 C 95/2026-35

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 918 031,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 68 163,50 Kč, částky 81 532,65 Kč a úroku 9,99 % ročně z částky 918 031,80 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 918 031,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 918 031,80 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 100 185,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky 918 031,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanými byla dne 2. 11. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaní se zavázali úvěr splatit spolu s úrokovým navýšením ve výši 9,99 % ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 13 366 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaní však úvěr řádně a včas nespláceli, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr jednorázově zesplatnila. Žalobkyně tak požaduje v tomto řízení jistinu 918 031,80 Kč, částku 68 163,50 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 9,99 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 6. 3. 2025 do 18. 11. 2025, částku ve výši 81 532,65 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 6. 3. 2025 do 18. 11. 2025 a dále smluvní úrok 9,99 % p.a. z částky 918 031,80 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12 % p.a. z částky 918 031,80 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, pouze omluvili svou neúčast na nařízením jednání.

3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanými byla dne 2. 11. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovaným úvěr do výše 1 000 000 Kč. Žalovaní se ve smlouvě zavázali vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Dále soud z této smlouvy zjistil, že měsíční splátka činila 13 366 Kč.

4. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má soud za prokázáno, že úvěr ve výši 1 000 000 Kč byl žalovaným vyplacen na účet, když se jednalo o konsolidaci jejich předchozích závazků.

5. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 16. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná pobírala na nezletilého syna částku 9 677 Kč měsíčně.

6. Z předžalobních upomínek soud zjistil, že žalovaní byli opakovaně vyzváni k úhradě dlužné částky.

7. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi žalobkyní a žalovanými podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ, jelikož žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 ZSÚ, tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaných splácet poskytnutý úvěr. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Je nezbytné zdůraznit, že v době, kdy byla smlouva uzavřena, pobírala žalovaná rodičovský příspěvek ve výši 9 677 Kč.

9. Na výzvu soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nebyla žalobkyně schopna při jednání svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti doplnit a prokázat, když soud žalobkyni neposkytl dodatečnou lhůtu, neboť tato tvrzení mají být obsažena již v žalobě. Proto soud vycházel toliko ze skutečnosti, že jediným prokazatelným příjmem byl příjem žalované, a to příspěvek poskytovaný v době čerpání rodičovské dovolené. Žalobkyně tedy neprokázala, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaných.

10. S ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru.

11. Žalovaní jsou tak podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinni vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 918 031,80 Kč. Tím, že dosud žalobkyni ničeho neuhradili, dostali se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (tj. co do jistiny), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 185,07 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 36 722 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 918 031,80 Kč sestávající z částky 11 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 6. 2026 náhrada 2 728,82 Kč za 230 ujetých km v částce 1 828,82 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 448,82 Kč ve výši 11 014,25 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.