OSDO 12 C 347/2013-213

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaný číslo: celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované a žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ t. č. adresa, obec ⟪LB:lb_006⟫ žalovaná číslo celé jméno žalované řízení ve vztahu k žalované číslo je ⟪LB:lb_007⟫ přerušeno ⟪LB:lb_008⟫ pro: zaplacení 30 048 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, aby žalovaný číslo celé jméno žalovaného uhradil žalobci částku ve výši 1 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 1800 Kč od datum do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný číslo celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 248 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 248 Kč od datum do zaplacení ve výši 7,05 % p. a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný číslo je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1320 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne datum, který se dostal do dispozice soudu, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 30 048 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovaným.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaných dožadoval z titulu smlouvy o pronájmu třetí osoby, která byla uzavřena dne datum mezi podnájemci, žalovanými a nájemcem, žalovaným. Na základě předmětné smlouvy bylo povinností žalovaných hradit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně včetně zálohy za služby ve výši 1 000 Kč. Předmětem podnájmu byly bytové prostory o velikosti přibližně 61,2 m2, skládající se z 5-ti místností s příslušenstvím a vybavením, kdy tento byt se nacházel v přízemí domu na adrese adresa žalobkyně, byl označen číslo. Žalobce přistoupil k pronájmu předmětného bytu z titulu smlouvy o nájmu, která byla uzavřena mezi žalobcem a Ing. jméno příjmení jako pronajímatelem dne datum. Žalovaní předmětný byt s dětmi užívali, nehradili však nájemné a služby spojené s užíváním předmětného bytu.

Podáním ze dne datum žalobce využil svého práva a vyzval oba žalované k úhradě dlužného nájemného včetně služeb spojených s užíváním předmětného bytu. Za služby se tak dožaduje částky ve výši 30 048 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky.

3. Řízení ve vztahu k žalované číslo celé jméno žalované je z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení přerušeno. Soud z tohoto důvodu vedl jednání jen ve vztahu k žalovanému číslo následně věc proti žalované číslo vyloučil k samostatnému projednání.

Podle § 719 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb. pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce podle § 711 odst. 2 písm b) Smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle 710 odst. 2.

Podle § 719 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb. podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.

Podle § 719 odst. 3 z.č. 40/1964 Sb. po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

4. Žalovaní na svoji obranu od prvopočátku uváděli, že nikdy předmětný byt neužívali. Na druhou stranu dali podnět orgánům činným v trestním řízení, že došlo k vniknutí do tohoto bytu na adrese adresa žalobkyně. Z výslechu žalovaného číslo ze dne datum bylo zjištěno, že nájemní vztah k předmětnému bytu tvá, nebyl nikdy ze strany žalovaných ani žalobce ukončen. Nebylo mu přesně známo, kdy přesně mělo dojít k násilnému vniknutí do předmětného bytu. V předmětném bytě nikdy nebyl, neměl tam nastěhovány věci, ani se tam nebyl podívat. Žalovaný číslo se vyjadřoval, že byl přivolán k bytu ze strany pana příjmení a příjmení s tím, aby byl otevřel, žalovaný číslo však neměl klíč a svědek příjmení pak rozlomil fabku a vnikli do bytu. O vniknutí do bytu se měl dozvědět v rámci soudního jednání, že během roku 2011 mělo dojít k vniknutí do toho bytu.

5. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni pod sp. zn spisová značka ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že bylo v rámci rozsudku pro zmeškání, kdy žalovaní byli pasivní a k prvému jednání ve věci se bez omluvy nedostavili, uřčeno že pohledávka, kterou měl žalobce za žalovanými ve výši 30 048 Kč v podobě vyúčtování nákladů, spojených s využíváním předmětného bytu a dále část pohledávky nájemného co do výše 7 204,83 Kč na zákonných úrocích z prodlení, byly shledány po právu.

6. Ze smlouvy o pronájmu, která byla uzavřena datum mezi pronajímatelem jméno příjmení a nájemcem název žalobkyně soud zjistil, že předmětný byt nájemce užívá, jedná se o bytové prostory o podlahové ploše 61,2 m2, a to místnost číslo až 5 včetně společných prostor umístěných na adrese adresa žalobkyně. Na základě předmětné smlouvy bylo umožněno, aby nájemce-žalobce měl možnost k předmětnému bytu uzavřít s třetí osobou smlouvu o podnájmu.

7. Ze smlouvy o podnájmu bytu, uzavřené dne datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanými, kdy na základě této smlouvy byl dán do užívání žalovaným bytu o velikosti podlahové ploty 61,2 m2, a to místnost 1, 2, 3, 4, místnost 16 včetně příslušenství, předmětný byt byl umístěn v přízemí domu, nacházejícího se na adrese adresa žalobkyně. Do užívání byl přenechán byt včetně příslušenství, vybavení radiátor Radik 22 s termoventilem 6 kusů, baterie dřezová, baterie sprchová, WC Combi, vana, umyvadlo 1 ks, položeny dlaždičky, v obývacích místnostech byla položena plovoucí podlaha, byt byl v celkovém dobrém stavu po rekonstrukci. Předmětný pronájem byl uzavřen na dobu od datum do datum

Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že za předpokladu pokud podnájemci nebudou plnit své povinnosti řádně a včas, je v možnostech nájemce vypovědět předmětnou smlouvy ještě před uplynutím sjednané doby v momentě, kdy si neplní řádně a včas své povinnosti hradit nájem, zálohy za služby či vyúčtování služeb. Výpovědní doba byla stanovena podle článku III. odstavec 4 písmeno a) bod 5 – 2 dny a měla počít běžen dnem podání písemné výpovědi na poště. V případě pokud nebyla poskytnuta součinnost ze strany pronájemců, bylo oprávněním žalobce předmětný byt vyklidit na náklady a nebezpečí žalovaných. Úhrada za nájem byla stanovena na částku 6 000 Kč včetně nákladů spojených s předmětným bytem v podobě záloh 1 000 Kč měsíčně s účinností od datum.

8. Z výpovědi Ing. jméno příjmení, soud zjistil, že mezi jím a žalovanými přetrvával přátelský vztah, tato skutečnost byla i důvodem, pro který byl benevolentní, nevyvíjel tlak na žalované v momentě, kdy z jejich strany nebyl hrazen řádně a včas nájem ani služby spojené s užíváním předmětného bytu. Předmětná upozornění o tom, že neplatí, byly ze strany žalobce realizovány telefonicky, ale i písemně. Tyto skutečnosti vyplývají z výzvy z července roku 2011. Vzhledem k tomu, že žalovaní na tyto výzvy nikterak nereagovali, došlo v souladu se smlouvou o podnájmu ze dne datum ke vniknutí do předmětného bytu s poukazem na článek III. odstavec 3 do bytu, kdy k tomuto měli učiněno zmocnění od žalovaných, které vyplývalo z předmětné smlouvy o podnájmu ze dne datum. Žalovaný číslo se ještě v období roku 2014 vyjadřoval, že předmětná podnájemní smlouva přetrvává, nebyla ukončena odkaz na výslech žalovaného číslo před PČR ze dne datum. Skutečnosti dokládající vznik předmětného podnájemního vztahu mají oporu ve smlouvě o pronájmu bytu ze dne datum. V rámci převzetí bytu byl zaznamenán stav teplé vody na vodoměry k datum ve výši 288 m3, z elektrické energie k datum – 110 821 KWH, jejíž vyúčtování mělo být prováděno alespoň 1krát ročně s tím, že bylo právem nájemce provádět průběžně úpravu záloh dle stavu odebraného množství elektrické energie, plynu, popřípadě měřičů teplé vody. V případě pronajatých prostor měl být prováděna minimálně třikrát ročně odečet stavu elektrických energií a plynu. Tento bylo povinností pronájemců odsouhlasit. Za předpokladu pokud by do 10ti dnů ze strany žalovaných nebylo toto rozporováno, vycházelo se ze stavu uvedeného na měřidle. Z předmětné smlouvy bylo dále zjištěno, že v případě, pokud by stav měřidla neodpovídal způsobu užívání pronajatých prostor, bylo oprávněním nájemce žalobce vyúčtování opravit dle vlastního uvážení, s čímž podnájemce žalovaní měli bez výhrad v rámci deklarovaného podpisu předmětné smlouvy souhlasit. Dále byl upraven rozpis a způsob rozúčtování odebraného tepla příslušnými koeficienty. Předmětná podnájemní smlouva byla podepsaná všemi zúčastněnými stranami smluvního vztahu tzn. i žalovanými.

9. Z výzvy, která byla doručena oběma žalovaným tak, jak vyplynulo z podacího lístku z upomínky ze dne datum, kdy předmětné písemnosti oběma žalovaným byly dány k poštovní přepravě datum, soud zjistil, že náklady na ohřev vody, byly vyúčtovány včetně paušálu za plynový sporák paušální částkou za počet měsíců, elektrická energie podle stavu měřidla, konečný stav k datum představoval 112 066 KWH v přepočtu na 1KWH/ 9,77 Kč. Ze stavu dokazování soud nemá za prokázané, že by žalovaní jakkoliv brojili co do způsobu vyúčtování.

10. Z výslechu žalovaného číslo celé jméno žalovaného a jeho dcery bylo zjištěno, že se setkali se samotným panem příjmení ve obec, kde se v roce v lednu roku 2011 dohodli na ukončení předmětné smlouvy o pronájmu. Z výpovědi žalovaného číslo soud zjistil, že se v rozhodném období v roce 2010 vyskytovali ve velmi tíživé situaci, kdy se potřebovali nezbytně nutně odstěhovat z místa původního bydliště, z důvodu špatných mezilidských vztahů, které zejména na dceru dopadly během úmrtí přítele jejich dcery, a chtěli začít žít někde jinde. Řešili otázku prodeje jejich bytu a hledali jiné bydliště, kde by mohli žalovaní se svojí rodinou přebývat. Jak však soud zjistil v rámci řízení, bylo zřejmé, že v případě žalovaných byl zjištěn velký rozsah vedených exekucí, tzn. závazků žalovaných vůči jejich věřitelům. Neutěšené poměry žalovaných završilo prohlášení insolvenčního řízení. Aktuálně je už jen v insolvenčnímu řízení žalovaná číslo celé jméno žalované. Tato skutečnost založila důvody pro přerušení řízení vůči její osobě.

11. Z výpovědi otce žalovaného číslo nebyly zjištěny zásadní skutečnosti pro rozhodnutí v dané věci. Z jeho výpovědi bylo zřejmé, že se zná s panem příjmení. Vyjadřoval se ke svým právům a povinnostem, které vyplývaly ze vztahu s panem příjmení, když mu vypomáhal a krmil mu jeho ptactvo. Měl oslovit pana příjmení, že mu dluží už 8.500 Kč, ten mu měl odpovědět, že jeho syn mu dluží 50.000 Kč, a když za něj uhradí předmětný dluh, dluh vůči svědkovi otci žalovaného číslo odečte. Proti tomuto brojil pan příjmení, který byl slyšen v pozici účastníka řízení, kdy rozporoval tyto skutečnosti, měl za to, že otec žalovaného číslo nebyl krácen na svých právech, neuvědomoval si, že by měl vůči němu jakýkoliv dluh, ba naopak jej podporoval, řešil v jeho prospěch věci, které ani nebyly nezbytné.

12. Obrana žalovaných, že nepřevzali předmětný byt, že nepřetrvával nájemní vztah i po celý rok 2011 byly vyvráceny skutečnostmi zjištěnými ze samotného spisu Krajského soudu v Plzni, vedeného pod insolvenční spisová značka, kdy v rámci přezkumu předmětné pohledávky žalobce byla uplatněna pouze námitka promlčení, nikterak nebylo argumentováno a zpochybňováno vyúčtování, způsob vyúčtování, ba naopak bylo připuštěno, že jediná pohledávka, která nebyla promlčena, byl nájem z prosince roku 2011. Pohledávka v podobě nákladů spojených s užíváním bytu na základě smlouvy o podnájmu bytu ze dne datum byla zjištěna i rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum. Žalovaní mohli proti předmětné pohledávce brojit, zůstali však nečinní a jednání se bezdůvodně neúčastnili. V roce 2014 podali žalovaní oznámení na PČR OO obec, kdy tyto skutečnosti vyplývají ze spisu Policie ČR, stát. instituce, Obvodní oddělení obec, kdy žalovaní podali podnět pro prověření možného neoprávněného vzniknutí do bytu ve obec na adrese adresa, který se nacházel na adrese adresa žalobkyně, kdy předmětný byt užívali na základě smlouvy, uzavřené v roce 2010. Sám žalovaný číslo poukazoval před policií na to, že ponájem ve vztahu k předmětnému bytu přetrvává i v roce 2014 oproti tomu, kdy spolu se svojí dcerou vypovídali o tom, že v pizzerii ve obec smlouvu s panem příjmení (s žalobcem) ukončili v lednu roku 2011. Předmětný podnět ze strany žalovaných byl završen ukončením předmětného šeření, potvrzeno záznamem ze dne datum.

13. O tom, že ze strany žalobce byl předán klíče od výše již specifikovaného bytu žalovaným, svědčí skutečnosti zjištěné z výslechu svědka jméno příjmení, který byl přítomen tomuto aktu. Tento se vyjadřoval ke stavu bytu, který byl na konci roku 2010 jiný než na konci roku 2011, když přistoupili k rozlomení fabky, aby mohli vniknout dovnitř, protože žalovaní si neplnili řádně nájem a nereagovali. Ke konci roku 2011 tam byly věci a bylo patrné, že byt někdo obývá. V podobném duchu vypovídala i svědkyně příjmení.

14. O realizovaném smluvním vztahu mezi žalobcem a žalovanými svědčí i skutečnosti zjištěné z výpovědi jméno příjmení, která byla při předání předmětného bytu, kdy byly vypracovány předmětné nájemní smlouvy, které byly podepsané oběma žalovanými, předány účastníkům řízení. Při předání bytu byla přítomná svědkyně příjmení, manžel příjmení a svědek jméno příjmení. Dále tam byli žalovaní a svědkyně se domnívala, že jejich dcera a předpokládala i syn žalovaných. Dcera účastníku projevila přání o jeden pokoj. Byly učiněny odečty, tyto byly vepsány do smlouvy, tyto smlouvy předány žalovaným, kteří předmětnou smlouvu podepsali. Do předmětné doby se svědkyně se žalovanými nesetkala, ze strany svědkyně byly realizovány odečty měřidel, realizovala odečty, které byly na chodbě elektroměrů, byla srozuměna s tím, že je tam pohyb elektřiny, obcházela celý dům. Z její strany nemohly být učiněny odečty na plyn a teplou vodu, neboť tyto měřáky se vyskytovaly v bytě. Předmětné odečty udělal celkově po roce. V případě žalovaných se jednalo o byt se 6ti místnostmi, kdy je tam i ložnice, koupelna s kotlem, vyskytovaly se tam tři měřáky, na teplou vodu, plyn, měřilo se tam do horních pater, ještě pro ten první byt. Svědkyně se vyjadřovala podrobně k vyúčtování, jakým způsobem postupovala v souladu s předmětnou smlouvou a vyúčtováním, které získali od elektráren a od RWE Plyn.

15. Skutečnosti uvedené svědkyní příjmení ohledně vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu byly potvrzeny listinnými důkazy, které soud provedl, kdy se jednalo o vyúčtování energií od datum do datum, daňové doklady číslo ze dne datum včetně přehledného vyúčtování, vyúčtování daňovým dokladem č. bankovní účet ze dne datum, daňovým dokladem na dodávku elektřiny číslo ze dne datum, daňovým dokladem na elektřinu číslo ze dne datum.

16. Z vyúčtování zemního plynu za období od datum do datum, kdy byl vzat zřetel na počátek podnájemní smlouvy, soud zjistil, že za 1 KWH plynu/ 1, 254 Kč, byla vyúčtovaná 70 069,74 Kč s tím, že byl zjištěn přeplatek.

17. Z výpovědi pana příjmení soud zjistil, že v rozhodném období představovala plocha bytu 1/3 celé plochy, tzn. že rozúčtování podle plochy odpovídalo předmětnému vyúčtování. Tato skutečnost vyplynula i z půdorysu předmětného bytu číslo v přízemí adresa žalobkyně, ze kterého byly zjištěny rozměry jednotlivých pokojů a příslušenství bytu.

18. Z vyúčtování plynu za období od datum do datum byl zjištěn stav vyúčtování plynu, kde byl zjištěn nedoplatek 12 539,12 Kč 1 KWh/ 1,55 Kč pro dané období s tím, že soud vycházel z vyúčtování plynu od číslo 2010 do datum při ploše 61,2 m2, s koeficientem tepla 1, plně vytápěná plocha 61,2 m2 za 12 měsíců a plné vytápění plochy v případě měsíce. Z předmětné smlouvy podnájemní datum byl zjištěn počáteční stav k datum -288 m3 ve vztahu k nákladům na ohřev 280 m3 a konečný stav při odečtu k datum 296 m3 tzn. 8 m3 447,60 KWh. V propočtu 1,254 K na m3 561,29 Kč Celkem v propočtu plus plynový sporák, který byl paušálně daný 30 Kč na měsíc na osobu tzn. 4x 30 Kč x 12 měsíců ve výši 1 440 Kč. Poté byly celkové náklady na ohřev a sporáky odečteny, celkem vznikla částka 93 554,65 Kč, kdy bylo přihlédnuto k částce za vytápění plynem celkově vytápěné ploše při ceně 1 m2 vytápěné plochy v případě žalovaných byla zjištěna celková částka za předmětné období 20307,60 Kč.

19. Z rozúčtování elektřiny soud zjistil v případě žalovaných počáteční stav 110 821 KWh

(z podnájemní smlouvy ze dne datum, konečný stav 112 066 KWH, cena 4,77Kč, celkem spotřeba 1 245 KWh, 5938,65 Kč.

20. Vzhledem k tomu, že součástí vyúčtování nebyl svoz odpadu, který nebyl nikterak specifikován v rámci smluvního vztahu založeného mezi žalobcem a žalovanými, učinil žalobce dispozici s předmětem řízení co do částky 1 800 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky.

21. Podnájemní vztah je vztahem akcesorickým tedy vztahem, jež je na nájemním vztahu závislý a sdílí jeho osud. Jeho akcesorita se projevuje ve všech aspektech, týká se jak vzniku a zániku, tak i jeho trvání, respektive obsahu podnájemního vztahu. Pokud dojde k zániku nájemního vztahu, zaniká též vztah podnájemní, přičemž důvod zániku nájemního vztahu je pro zánik vztahu podnájemního zcela irelevantní.

Pro podnájem bytu je též charakteristická skutečnost, že jde o vztah úplatný, ačkoliv toto z dikce výše uvedeného uvedení nevyplývá. V praxi je však úplatnost podnájmu bytu nahlížena jako jeden z pojmových znaků tohoto vztahu.

Podnájem bytu je podle občanského zákoníku jedinečným institutem. Podnájem bytu je právem upraven jako jediný institut, na základě kterého může být byt nebo jeho část přenechán do užívání jiné osobě. V daném konkrétním případě, bylo prokázané, že žalovaným byl dán do jejich dispozice, do užívání byt, výše specifikovaný, na základě podnájemní smlouvy ze dne datum, uzavřené s žalobcem. Žalovaní sami argumentovali, že podnájemní vztah ještě v roce 2014 přetrvával, nebyl ukončen. Ze stavu vyúčtování je zřejmé, že byly žalovaným poskytovány služby spojené s užíváním bytu, tyto byly řádně ze strany žalobce vyúčtovány. Žalovaní, přestože převzali předmětný byt, nehradili nájem ani zálohy. Žalovaní nikdy předmětné vyúčtování realizované žalobcem nenamítali. Jediná jejich obrana byla, že byt neužívali. Vzhledem k tomu, že nebyl dlouhodobě hrazen nájem a zálohy, využil žalobce svého práva a vnikl do předmětného bytu ke konci roku 2011 a podnájemní vztah s ohledem na nečinnost žalovaných, kdy ani nereagovali na výzvu z července roku 2011 k úhradě dlužného nájemného a služeb, ukončil.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný číslo se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném číslo zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z částky přiznané soudem, a to postupem podle § 517 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb.

23. K částečné dispozici s předmětem řízení soud přistoupil k částečnému zastavení řízení podle

§ 96 odst. 2 o. s. ř.

24. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. V daném případě soud rozhodla podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci 28248 Kč (94%): 1 800 Kč

(6%) řízení bylo zastaveno pro chování žalobce, který učinil tuto částečnou dispozici s předmětem řízení - rozdíl 88%. Předmětné náklady na straně žalobce představoval pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 1500 Kč. Žalovaný číslo je tak povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 320 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podáním návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.