OSDO 9 C 75/2022-57

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo v II. nadzemním podlaží domu adresa, obec, PSČ obec, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku a v téže lhůtě předat vyklizený byt včetně příslušenství žalobci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 983 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení bytu číslo nacházejícího se v II. nadzemním podlaží domu adresa, obec a číslo číslo obec (dále jen„ byt“), který je v jeho vlastnictví. Žalovaná užívá byt neoprávněně, neboť již uplynula doba sjednaná v uzavřené nájemní smlouvě ze dne datum. Žalobce nemá jinou možnost, nežli se svého práva domáhat soudní cestou, neboť žalovaná ani přes výzvu byt nevyklidila. Zároveň žalobce poukázal na to, že žalovaná opakovaně dlouhodobě nehradí měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když výše dluhu činila k datum částku 22 044 Kč. Žalobce předestřel, že v této záležitost podá samostatnou žalobu.

2. Žalovaná uvedla, že se o záležitosti týkající se nájmu staral její manžel. Po jeho smrti vše převzala její dcera. Má za to, že hradí platby řádně, když vznikl i přeplatek ve výši 5 000 Kč. Přijde jí zvláštní, že by žalobce o neexistenci nájemní smlouvy neřekl její dceři, když chodila platit nájemné do pokladny žalobce.

3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Žalovaná a její dnes již zemřelý manžel celé jméno žalovaného (dále jen„ manžel žalované“) byly ze Stavebního bytového družstva obec vyloučeni na základě rozhodnutí ze dne datum, a to z důvodu porušování stanov spočívající v neplacení nájemného, úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu a příspěvků na činnost družstva. Rozhodnutí si převzal manžel žalované dne datum do vlastních rukou. Vyloučení předcházela výstraha ze dne datum, kde byli manželé celé jméno žalovaného upozorněni na možnost sankčního vyloučení z družstva a zároveň, jim byla sdělena výše dluhu.

5. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a manželem žalované a žalovanou, jako společnou nájemkyní, soud zjistil, že žalobce přenechal manželům příjmení byt na základě přidělení družstevního bytu, resp. na základě rozhodnutí představenstva žalobce o uzavření nájemní smlouvy ze dne datum. Nájem byl ujednán na dobu určitou od datum do datum. Manželé celé jméno žalovaného byli povinni hradit roční nájemné ve výši 4 968 Kč a roční úhrady za služby ve výši 3 600 Kč.

6. Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovanou a jejího manžela k vyklizení bytu nejpozději do datum do 9:00 hodin a zároveň je upozornil na výši dluhu, která činila 22 194 Kč. Výzvu si převzala žalovaná do vlastních rukou dne datum.

7. Ze sumární analýzy plateb za období od datum do datum jsou patrné jednotlivé dlužné částky nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu, jakož i platby, které manžel žalované v jednotlivých obdobích uhradil. Úhrada částek na dlužné nájemné a služby jméno příjmení, dříve příjmení (dcerou žalované) je patrná i z příjmových pokladních dokladů ze dne datum č. číslo rok znějícího na částku 19 000 Kč, ze dne datum č. číslo rok na částku 5 200 Kč a ze dne datum č. číslo rok za úhradu částky 4 238 Kč.

8. Svědkyně jméno příjmení (dcera žalované) vypověděla, že se o záležitosti týkající se bytu staral manžel žalované. Ten však v měsíc rok zemřel. O úmrtí manžela žalované telefonicky vyrozuměla žalobce, a zároveň jej požádala, s ohledem na přeplatek na platbách ve výši okolo 5 000 Kč, o němž byli informováni dopisem již v měsíc rok, aby přeplatek nevypláceli a započetli jej na další zálohové platby. Z tohoto důvodu neuhradila platbu za měsíc rok. V měsíc rok osobně na pokladně žalobce složila částku 5 200 Kč a s ohledem na přeplatek neuhradila platbu za měsíc rok. V měsíc uhradila částku 3 000 Kč z bankovního účtu jméno příjmení a v září opět složila do pokladny žalobce platbu ve výši 4 238 Kč. V bytě bydlí spolu se žalovanou, svým manželem a nezletilou dcerou. V současné době plnohodnotně, celodenně o žalovanou pečuje, neboť se sama nezvládne zvednout ani z postele. Má za to, že nájemní smlouva k bytu se uzavírala snad někdy před 40 lety.

9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná a její manžel byli ze Stavebního a bytového družstva obec sankčně vyřazeni. Byla s nimi však, již jako s nečleny, uzavřena nájemní smlouva, na základě které byli oprávněni byt užívat, a to na dobu určitou od datum do datum. Vzhledem k přechodnému ustanovení § 3074 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je nutné na práva a povinnosti z nájmu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku aplikovat dosavadní právní úpravu, tj. zákona č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“). Nájemní vztah proto skončil uplynutím sjednané doby, tj. dnem datum, neboť na nájem bytu se nevztahovala nevyvratitelná právní domněnka o konkludentním prodloužení nájmu zakotvená v ustanovení § 676 odstavce 2 o. z., a to s ohledem na ustanovení § 686a odstavec 6 o. z. ve znění účinném do 31. 10. 2011, který aplikaci ustanovení § 676 odstavce 2 o. z. na nájem bytu výslovně vyloučil. S ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 132/2011 Sb., jímž došlo ke zrušení § 686a odstavce 6 o. z., nemohlo dojít k automatickému prodloužení nájemní smlouvy ani po tomto datu, neboť po účinnosti novely č. 132/2011 Sb., byla shodná úprava § 686a odstavce 6 o. z. vtělena do § 710 odstavce 3 o. z. ve znění účinném do 1. 11. 2011. S ohledem na uvedené proto nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil uplynutím sjednané doby trvání nájmu tj. datum a od této doby jej žalovaná užívá bez právního důvodu, když od tohoto data je pouze na dobré vůli žalobce, že žalovanou, potažmo jejího manžela nechal předmětný byt užívat. S ohledem na shora uvedené je proto nerozhodné, že žalobce žalované účtoval nájemné a zálohy za služby, jakož i to, že tyto žalovaná, byť velmi nepravidelně, hradila. Žalobce dal svůj nesouhlas s dalším užíváním bytu jednoznačně najevo výzvou ze dne datum, kterou si žalovaná osobně převzala dne datum. Nejpozději tedy od této doby si je žalovaná nepochybně vědoma úmyslu žalobce další užívání bytu žalovanou nestrpět, a tedy užívá byt nejen bez právního důvodu, ale též proti vůli žalobce. Žalovaná byla tedy povinna nejpozději do datum do 9:00 hodin byt vyklidit.

10. S ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odstavce 2 věty první občanského zákoníku, dle kterého se řídí ustanovením občanského zákoníku i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, není-li dále uvedeno jinak, aplikoval soud při rozhodování o ochraně vlastnického práva § 1040 odstavce 1 občanského zákoníku dle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, a žalobě vyhověl, neboť bylo prokázáno vlastnické právo žalobce, jakož i to, že žalovaná užívá byt bez právního důvodu.

11. Žalované soud uložil byt vyklidit ve lhůtě 60 dní od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě delší oproti ustanovením § 160 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) předvídané, a to s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem případu, zejména s ohledem na věk a zdravotní stav žalované, jakož i skutečnost, že se do nedávné doby o záležitosti staral dnes již zemřelý manžel žalované, když soud dospěl k závěru, že není v reálných schopnostech a možnostech žalované, ukládanou povinnost splnit v zákonem předvídané době, tedy lhůtě 15 dní. Zároveň soud shledal, že stanovení lhůty nad rámec § 160 odstavce 1 o. s. ř. nezaloží nespravedlivou rovnováhu zájmů účastníků řízení.

12. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odstavce o. s. ř., dle zásady úspěchu ve věci. Plný úspěch měla ve věci žalobkyně, které soud v souladu s jejím návrhem přiznal na náhradě nákladů řízení částku 14 983 Kč sestávající se z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč podle položky číslo bodu 1 písmene a) Sazebníku soudních poplatků, a dále odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce. Odměna žalobce činí celkem částku 6 000 Kč, a to podle § 9 odstavce 1 vyhlášky č. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 10 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby tedy činí dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu částku 1 500 Kč, přičemž zástupce žalobce učinil v řízení celkem 4 právní úkony ve smyslu § 11 odstavce 1 advokátního tarifu, a sice převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby a dvakrát účast u jednání u zdejšího soudu. K tomu náleží podle § 13 odstavce 1, odstavce 4 advokátního tarifu náhrada za hotové výdaje v paušální výši 300 Kč za každý učiněný úkon právní služby, tj. celkem 1 200 Kč, a dále náhrada cestovného. Ta činí za dvě cesty na trase obec – obec a zpět při průměrné spotřebě 6 l číslo km dle předloženého technického průkazu a průměrné ceně 95 oktanového benzinu 44,50 Kč a při náhradě 4,70 Kč za 1 kilometr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a částku 1 050 Kč. V neposlední řadě náleží žalobci podle § 14a odstavce 1 advokátního tarifu náhrada 21 % daně z přidané hodnoty z částky 8 250 Kč, tj. částka 1 733 Kč. S přihlédnutím k předchozímu odstavci stanovil soud žalované povinnost nahradit náhradu nákladů řízení žalobci ve lhůtě 15 dní ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.