OSDO 7 C 101/2025-34

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 22 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 590 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 37 762,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 74 649,51 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 22 590 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka-žalovaného, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, úrok ve výši 17 % ročně z částky 22 590 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen doplatit státu České republice - Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 226 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 933,70 Kč, a tuto uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22 590 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce tento svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce právnická osoba. dne datum uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru ke služební kreditní kartě. Nedílnou součástí byly Podmínky pro vydávání a používání služebních kreditních karet KB a.s. Žalovaný čerpal a nevrátil částku ve výši 22 590 Kč, úrok 4 574,70 Kč.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum a Dodatku č. hodnota k předmětné smlouvě. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho dobrovolné úhradě. Žalovaný na předmětné výzvy nikterak nereagoval.

Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Z rozhodčího spisu rozhodce JUDr. jméno FO spisová značka soud zjistil, že k návrhu žalobce ze dne datum byl dne datum vydán rozhodčí nález rozhodcem JUDr. jméno FO pod sp. zn. spisová značka. Tímto rozhodnutím bylo plně vyhověno nároku žalobce. Předmětné rozhodnutí bylo doručeno do vlastních rukou žalovaného a nabylo právní moci dne datum. Podkladem pro rozhodnutí byla Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum, kdy na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč a jednalo se o produkt úvěru ke služební kartě. Žalovaný vystupoval v rámci předmětného smluvního vztahu v pozici podnikatele a k prokázání této identity byl předložen Výpis základních dat registru ekonomických subjektů v ARES s tím, že v registru byl evidován od datum. Živnost měl žalovaný přerušenou na dobu od datum do datum.

5. Z předložených transakcích soud zjistil faktické čerpání úvěru a stav splácení. Dle smlouvy ze dne datum byla výše úroku z prodlení stanovena v oznámení právního předchůdce žalobce ze dne datum s účinností od datum ve výši 25 % ročně a úroková sazba ke kreditním kartám 1,90 % p.m. Vzhledem k tomu, že žalovaný si neplnil své povinnosti řádně a včas, právní předchůdce žalobce odstoupil od Smlouvy ze dne datum a předmětné odstoupení žalovaný převzal dne datum.

6. Z exekučního spisu vedeného zdejším soudem pod spisová značka soud zjistil, že usnesením pod č.j. spisová značka8 ze dne datum byla nařízena na základě výše uvedeného pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu exekuce na majetek žalovaného v pozici povinného. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor tituly před jménem jméno FO a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

7. Usnesením soudního exekutora pod č.j. spisová značka ze dne datum byla exekuce zastavena ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., neboť výkon rozhodnutí byl nepřípustný z důvodu toho, že podkladem pro nařízení exekuce je exekuční titul - rozhodčí nález, který není po materiální a formální stránce vykonatelný. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. K tomuto závěru exekutor dospěl poté, co přezkoumával marnost vedené exekuce. Na předmětnou exekuci nebylo ničeho vymoženo, a to za dobu téměř 18-ti let. K tomuto kroku přistoupil až v roce 2025 poté, co už byla od roku 2011 ujednocena judikatura ve věci náležitostí rozhodčích nálezů, tak aby se jednalo po materiální a formální stránce o vykonatelný titul. Soudní exekutor písemností ze dne datum k průběhu vedené exekuce sdělil, že nebylo vymoženo žádné plnění a exekuce byla vedena jen srážkami ze mzdy na základě exekučního příkazu ze dne datum. K zastavení exekuce došlo z důvodu revize spisů, kterou exekutor v určitých intervalech provádí a ve vztahu k tomuto spisu i vzhledem k jeho bezvýslednosti se tak stalo v roce 2025.

8. Věřitel má stále možnost usilovat o uspokojení svého nároku i po zastavení exekuce pro nemajetnost. IV.ÚS 3216/14.

9. Šikanózní návrh je porušením práva povinného na spravedlivý proces chráněného čl. 36/1, LZPS a čl. 6/1 Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod. V daném konkrétním případě rozhodčí nález vzhledem k tomu, že nebyl vydán rozhodcem, který k tomu měl pravomoc, nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté. (22 Cdo 4460/2014) Do okamžiku tzv. právního odklizení je nutné na předmětné rozhodnutí nahlížet jako na platný exekuční titul způsobující stavení promlčecí lhůty. V daném konkrétním případě podání nového návrhu v dané právní věci je jediný způsob, jak si zajistit legální cestou nové rozhodnutí a možnost domoci se svého práva, byť v daném případě subjekt oprávněného je zastoupen zástupce z řad advokátů a byl nepochybně spraven o ustálené rozhodovací praxi a náhledu na rozhodčí nálezy a jejich podmínky pro materiální a formální vykonatelnost k roku 2011.

10. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že subjekt žalovaného v době uzavření smluvního vztahu vystupoval jako podnikatel a předmětný závazek vznikl v souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného subjektu. Soud zjistil, že po celou dobu trvání nařízené exekuce, nebylo ničeho vymoženo a ani povinný sám z vlastní iniciativy plnění, byť je částečné, neposkytl. Zastavením exekuce, tak došlo k odklizení rozhodčího nálezu. Neboť s ohledem na zastávanou právní praxi, nebylo v časových možnostech oprávněného subjektu, aby docílil jeho zrušení v zákonné lhůtě k tomu stanovené.

11. Tzn. délka samotného prodlení žalovaného se splněním si svých povinností vůči svému věřiteli založila výši zákonný úrok z prodlení, která po letech v dnešní době již přesahuje výši jistiny.

12. Pouze takové ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již nesloužil pouze k plnění jeho funkce, ale měl zneužívající charakter, lze posoudit jeho ujednání pak za rozporné s dobrými mravy. Výše zákonného úroku z prodlení k dubnu 2007 představovala 9,5 % ročně. Sjednaná výše úroku z prodlení představovala 25 % ročně tzn. přibližně tak 2,6 x vyšší.

13. Zákonem č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne datum, byl obchodní zákoník změněn mimo jiné tak, že ustanovení § 262 odst. 2 zní: „Nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštního právního předpisu něco jiného a je-li jenom jedna ze stran právního vztahu podle § 261 odst. 1 nebo 3 podnikatelem, použijí se ustanovení této části na obě strany; ustanovení o odpovědnosti, spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a společných závazcích občanského zákoníku a ustanovení zvláštních zákonů směřujících k ochraně spotřebitele však je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.“

14. Zákonem č. 501/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl obchodní zákoník změněn mimo jiné tak, že ustanovení § 262 odst. 4 zní: „Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.“ Tento zákon nabyl účinnosti datum. Před 1. 1. 2001 obchodní zákoník neobsahoval ustanovení, jež by stanovilo, že smluvní strana v obchodním závazkovém vztahu, která není podnikatelem, nese odpovědnost z porušení těchto vztahů (tedy i povinnost k úhradě úroků z prodlení) podle občanského zákoníku.

15. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ustanovení § 262 odst. 4 obch. zák. bylo převzato do právního řádu České republiky zákonem č. 370/2000 Sb. (který byl změněn zákonem č. 501/2001 Sb.) v souvislosti s požadavky směrnice Rady 93/13/EHS. Cílem bylo rozšíření použitelnosti ustanovení na ochranu spotřebitele na všechny typy smluv bez ohledu na to, v jakém kodexu jsou upraveny. Současně byla zakotvena přednost úpravy občanského zákoníku pro úpravu společných závazků a odpovědnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 135/2012). V daném konkrétním případě byl však smluvní vztah mezi účastníky řízení založen smlouvou ze dne datum.

16. V projednávaném případě vzniklo žalobci právo na úhradu úroků za prodlení s úhradou peněžitého závazku vzniklého ze smlouvy uzavřené datum.

17. Podle § 763 odst. 1 obch. zák. se tímto zákonem řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

18. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

19. Zákony č. 370/2000 Sb. a č. 501/2001 Sb. neobsahují ve vztahu k § 262 obch. zák. přechodné ustanovení. Je proto nutno vyjít ze zásad, jež jsou vyjádřeny ve shora uvedených ustanoveních. Z těch vyplývá, že právo na úhradu úroků z prodlení vzniklých v důsledku prodlení s plněním peněžitých závazků ze smlouvy uzavřené v roce 2006 se řídí právními předpisy účinnými k datu uzavření smlouvy a mohou se tak řídit ustanoveními § 262 odst. 2 či § 262 odst. 4 obch. zák., jež nabyla účinnosti v roce 2001. Stejně tak je možné na daný případ aplikovat směrnici Rady 93/13/EHS ze dne datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť v roce 1996, kdy byla uzavřena smlouva, nebyla ještě Česká republika členským státem Evropské unie; jak shora uvedeno, požadavky směrnice byly do našeho právního řádu promítnuty s účinností od 1. 1. 2001 sp. zn. 32 Odo 873/2006, náhradu úroků z prodlení ze smlouvy uzavřené datum již možné posuzovat za účinnosti obchodního zákoníku po novele provedené zákony č. 370/2000 Sb. a č. 501/2001 Sb.

20. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru dne datum ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku. Žalobce dostál všem svým povinnostem, žalovaný nikoliv.

21. V daném konkrétním případě soud s ohledem na charakter smluvních subjektů v rámci založeného smluvního vztahu, výši sazby zákonných úroků z prodlení ve vztahu k charakteru těchto subjektů, pasivitu žalovaného, postoj žalovaného k samotné právní věci, vyhodnotil, že nárok žalobce je zcela po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a to včetně smluveného úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení a úrok představuje smluvenou cenu poskytnutých peněz v rámci založeného smluvního vztahu.

22. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku z.č. 549/1991 Sb.

23. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek 904 Kč + 226 Kč – 1 130 Kč, odměna za čtyři úkony právní služby (příprava převzetí, předžalobní výzva, sepis návrhu, účast u jednání - 3 x 400 Kč podle § 14 b) odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 1 x 2 020 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b) odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 1 x 450 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů – 833,70 Kč - celkem 5 933,70 Kč. Celkem je tak žalovaný povinen uhradit částku ve výši 5933,70 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta Jméno advokáta.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.