OSDO 20 C 311/2025-27

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 893,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 393,33 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 12 893,33 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 5 800,37 Kč ve výši 11,5 % od datum do zaplacení a částky 93,18 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny za prvních 90 dní prodlení žalované. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s příslušenstvím v jedné splátce s 30 denní splatností ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná nehradila sjednanou částku řádně a včas, proto jí vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost zaplatit paušálně náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila. Žalobkyně dále uvedla, že v případě, kdy soud neshledá nárok žalobkyně na úhradu z titulu smlouvy o úvěru, pak žádá o vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval oba účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož se oba účastníci se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

4. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 15 200 Kč, který žalovaný vyčerpala co do částky 5 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit pravidelnými denními splátkami 30. den následující po dni, kdy byla příslušná částka úvěrujícím poskytnuta spolu s poplatkem za tranši úvěru, který činil 109,45 Kč, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu informačního SMS servisu ve výši 25,92 Kč. Denní sazba úroku činila 1,066 %, RPSN 2 131,54 %. Žalovaná převzala jistinu ve výši 5 500 Kč a tuto do dnešní doby nevrátila. Smlouva obsahovala rovněž odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) a sazebník (čl. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku) určující výši smluvní pokuty v případě neuhrazení peněžitých prostředků do data splatnosti na 0,1% z částky jistiny za každý den prodlení. Jelikož žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost, požadovala po ní žalobkyně vedle jistiny, zákonného úroku z prodlení a poplatků i částku představující smluvní pokutu, přičemž se v tomto omezila na započítání prvních 90 dnů. Žalované byla dne datum zaslána výzva k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy.

5. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru.

6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z. ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 5 500 Kč. Žalovaná dosud na úvěr neuhradila ničeho. Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů, roční sazba úroku tak přesahuje 389 %. Pokud jde o ujednání o poplatcích, není ze smlouvy zřejmé, jakého protiplnění se mělo žalované dostat. Úroková sazba v tomto případě vybočuje z míry, kterou lze považovat za neodporující dobrým mravům, jak ostatně plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007.

11. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 5 500 Kč, kterou nevrátila. Soud má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila tuto částku, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná převzala peníze na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit, a to v souladu s ustanovením § 2991 o.z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.

12. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení v jejich zákonné výši, tj. 11,50 %.

13. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadovanou smluvní pokutu, ani další příslušenství od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.