OSDO 20 C 50/2026-34

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 021,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 286 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 7 286 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 735,02 Kč a veškerého zbývajícího žalovaného příslušenství se žaloba zamítá

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 597,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ze žalované částky od datum do zaplacení. V návrhu doplněného po výzvě soudu uvedla, že její předchůdce, společnost právnická osoba., IČ IČO se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu, kterou jí byl zřízen účet, ke kterému byl sjednán úvěrový rámec. Žalovaná z tohoto úvěrového rámce postupně načerpala 10 983,20 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas neplatil, předchůdce žalobkyně proto úvěr zesplatnil. Na úvěr žalovaná celkem vrátila 3 697,20 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána lustrací žalované v příslušných registrech vycházejíc z údajů poskytnutých žalovanou. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

3. Aktivní legitimace žalobkyně plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy připsání úplaty došlo datum.

4. Ze smluv o službě název služby soud zjistil, že mezi předchůdcem žalované a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zřízení účtu, kdy úvěrový rámec po novaci smlouvy dne datum činil 8 000 Kč. Smlouvou o splátkovém limitu z datum byl úvěrový rámec navýšen na 23 000 Kč, kdy úroková sazba úvěru činila 28,30 %, RPSN 32,20 %. Žalované byla na její bankovní účet poukázána v návrhu uvedená částka, kdy žalovaná na úvěr uhradila rovněž částku uvedenou v žalobním návrhu, jak plyne z vyúčtování za měsíce květen až červenec 2024. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána lustrací žalované v CEE, rejstříku SOLUS a interní databázi žalobkyně, přičemž žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovanou v její žádosti o poskytnutí úvěru.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně (resp. její předchůdce) nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalovaného nevyžádala žádné listiny osvědčující její příjmy a výdaje. Za takové listiny lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalované či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva.

9. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 10 983,20 Kč a z tvrzení žalobkyně i z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná na úvěr uhradila částku 3 697,20 Kč. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8 154 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal ve výroku I. rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.

11. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku s výzvou k úhradě dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla dle výzvy žalovaná povinna plnit do 5 dnů. Od datum je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal zákonné úroky z prodlení tohoto dne.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 597,34 Kč, přičemž tato částka představuje 21,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 021,02 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.