OSFM 8 C 424/2017-219

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa vedlejší účastnice ⟪LB:lb_007⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení částky 30 608,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 30 608,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 21. 10. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 469,50 Kč k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované právnická osoba část názvu právnické osoby, IČO na nákladech řízení částku 12 777,60 Kč k rukám zástupce JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení v plné výši, přičemž konkrétní částka bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal proti žalované zaplacení částky 30 608,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21. 10. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 26. 9. 2014 okolo 13:30 hodin jel se svým vozidlem anonymizována dvě slova příjmení anonymizována dvě slova anonymizováno, registrační značka z obec směrem do obec se spolujezdcem jméno příjmení. V protisměru jelo nákladní vozidlo s návěsem, které náhle změnilo směr jízdy, poté následoval silný náraz do levé zadní části vozidla žalobce. Ihned poté žalobce a jméno příjmení zastavili na kraji cesty, vystoupili a kontrolovali auto, přičemž zjistili promáčklý plech před zadním kolem na levé straně automobilu. Následně dostihli předmětný nákladní vůz, který zastavil, řidič nákladního vozu vystoupil z vozidla, věděl, o jakou situaci se jednalo, neboť se vyhýbal v uvedeném místě kameni na vozovce a následně došlo k sepsání záznamu o dopravní nehodě. Dopravní nehoda nebyla šetřena policií s ohledem na nevelké poškození vozidla. Předmětný nákladní vůz příjmení s návěsem byl ve vlastnictví žalované a řídil jej zaměstnancem jméno příjmení, datum narození, který prohlásil, že se vyhýbal kameni, který ležel na cestě, tento však byl vozidlem žalované zasažen a odletěl směrem k projíždějícímu vozidlu žalobce a zasáhl jej před levým zadním blatníkem. Žalobce následně na své náklady zajistil opravu svého vozidla, která byla vyúčtována fakturou ze dne 27. 10. 2014 a cena opravy činila 53 878,64 Kč. Vozidlo žalobce bylo předáno servisu k provedení opravy dne 20. 10. 2014 a oprava byla dokončena dne 27. 10. 2014. Žalobce používá poškozené vozidlo ke svému podnikání, proto mu bylo na dobu opravy právnická osoba reality & finance zapůjčeno vozidlo BMW 550D X-Drive s cenou nájemného ve výši 3 000 Kč za jeden den bez DPH, což po dobu opravy vozidlo celkem činí 21 000 Kč. Protože náhrada škody z titulu zákonného pojištění žalované byla pojišťovnou zamítnuta, uplatnil náhradu škody u své pojišťovny, u které měl své vozidlo havarijně pojištěno, a ta mu část škody uhradila, konkrétně celou cenu opravy poníženou o sjednanou spoluúčast ve výši 5 000 Kč, k čemuž musel žalobce zajistit znalecký posudek o posouzení mechanismu poškození automobilu Ing. Jaroslava Hromjáka, za který zaplatil částku 2 500 Kč. Žalobci dále vznikla škoda ve výši 2 108,50 Kč za cestu do servisu z bydliště žalobce, tj. z obec do obec a zpět (2 x 168 km vycházeje z průměrné spotřeby 10,1 L /100 km při použití benzinu Natural 98 s průměrnou cenou 37,90 Kč L) a další cestě z obec do bydliště žalobce a zpět vozidlem BMW 530D X-Drive (při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km motorové nafty s průměrnou cenou této pohonné hmoty 36 Kč L). Celková škoda, jejíž úhrady se žalobce domáhá, tedy činí 30 608,50 Kč a představuje neuhrazenou cenu opravy pojišťovnou v důsledku spoluúčasti pojistníka ve výši 5 000 Kč, náhradu nákladů za zhotovení znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč, nájemné za náhradní vozidlo ve výši 21 000 Kč a cestovní náklady za opakovanou cestu do servisu z obec do obec a zpět ve výši 2 108,50 Kč. Žalovaná přes výzvu tuto škodu neuhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. V prvé řadě namítala promlčení práva na náhradu škody s ohledem na to, že škodná událost, při které vznikla předmětná škoda, se stala 26. 9. 2014. Již tento den měl žalobce vědomost o škodě i o osobě škůdce, a proto promlčecí lhůta začala běžet 26. 9. 2014 a uběhla 26. 9. 2017. I v případě, že by nárok promlčen nebyl, škodní událost nemohla nastat způsobem popisovaným žalobcem, neboť ze znaleckého posudku Ing. Jaroslava Hromjáka lze pouze zjistit, že mechanismus vzniknu škody nelze vyloučit, avšak svá tvrzení pouze konstatoval a nepodložil žádnými technickými výkresy, či výpočty, jimiž by svá tvrzení odůvodnil. Navíc namítala, že náhrada za nájem náhradního vozidla je neúměrně vysoká s ohledem na zvolení nadstandardního typu náhradního vozidla, s čímž souvisí také náhrada výdajů na palivo, kdy žalobce mohl zvolit daleko úspornější typ vozidla.

3. Vedlejší účastník navrhl ve svém vyjádření zamítnutí žaloby, kdy vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Dále namítal, že charakter poškození vozidla neodpovídá poškození způsobeného letícím kamenem z ohledem na charakter a hloubku pravidelných vrstevných hlubokých abrazivních vrypů, které ukazují na to, že ke vzniku poškození došlo vlivem nárazu do stavebně pevné překážky.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla žaloba zamítnuta. Soud prvého stupně vyhodnotil námitku promlčení žalované a vedlejšího účastníka jako důvodnou a dovodil, že nárok na náhradu škody je promlčen. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odolání, na jehož základě vydal Krajský soud v Ostravě usnesení dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, kterým byl výše uvedený rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud v tomto rozhodnutí vyslovil závazný právní názor, dle něhož žalobou uplatněný nárok na náhradu škody nemůže být promlčen. Tento závěr byl odůvodněn tím, že teprve dne 29. 10. 2014 se žalobce mohl dozvědět o vzniku škody ve výši 5 000 Kč za spoluúčast, a proto nemůže být promlčen nárok na částku 5 000 Kč představující tuto škodu. Stejně tak nemůže být promlčen ani nárok na proplacení jízdného, jestliže první cesta byla absolvována 20. 10. 2014. Rovněž nemůže být promlčena ani částka, zaplacená žalobcem za nájem náhradního vozidla, neboť toto vozidlo měl v nájmu od 20. 10. 2014 a k tomuto dni nemohl vědět, jak dlouho bude nájem trvat a v jaké výši mu bude částka za nájem účtována, když teprve dne 27. 10. 2014 byl nájem ukončen a 14. 11. 2014 byla žalobci fakturována částka ve výši 26 136 Kč. Stejně tak nemůže být promlčen nárok na zaplacení částky, kterou žalobce vynaložil na vypracování znaleckého posudku, jejíž faktura na částku 2 500 Kč je datována 16. 3. 2015. Soud prvého stupně je vázán tímto právním názorem odvolacího soudu, proto tento závěr převzal a dále se zabýval otázkou, zda je dána odpovědnost žalované za žalobcem tvrzenou škodu a pokud ano v jaké výši.

5. Soud provedl důkaz listinami, a to záznamem o dopravní nehodě ze dne 26. 9. 2014, daňovým dokladem ze dne 27. 10. 2014, smlouvou o nájmu motorového vozidla ze dne 20. 10. 2014, pokladním blokem příjmovým ze dne datum, sdělením o odmítnutí pojistného plnění ze dne datum, fakturou ze dne datum, znaleckým posudkem číslo sdělením o odmítnutí pojistného plnění ze dne datum a výzvou k úhradě ze dne 12. 10. 2017 včetně podací stvrzenky. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého dne 26. 9. 2014 sepsali žalobce a jméno příjmení, datum narození za žalovanou záznam o dopravní nehodě, ve kterém konstatovali, že dne 26. 9. 2014 ve 13:30 hodin v obec bylo kamenem, který odletěl od protijedoucího vozidla ve vlastnictví žalované značka automobilu s přípojným vozidlem registrační značka, poškozeno vozidlo žalobce značka automobilu, registrační značka, konkrétně levý zadní blatník, k čemuž řidič vozidla žalované poznamenal, že kámen ležel na cestě a on se mu vyhýbal. Žalobce poškozené vozidlo nechal opravit u právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba se sídlem v obec, která přijala zakázku dne 20. 10. 2014, provedla opravu vozidla a výši ceny za tuto opravu vyúčtovala fakturou vystavenou dne 27. 10. 2014 znějící na částku 53 878,64 Kč. Tuto částku žalobce uhradil dne 27. 10. 2014. Dne 20. 10. 2014 žalobce uzavřel smlouvu o nájmu motorového vozidla tovární značky BMW, obchodní označení 550D X-Drive, registrační značka, se právnická osoba anonymizováno & anonymizována dvě slova se sídlem v obec s dobou nájmu od 20. 10. 2014 do 27. 10. 2014 a cena nájmu mu byla vyúčtována fakturou splatnou 14. 11. 2014 znějící na částku 26 136 Kč. Žalobce postoupil svoji pohledávku, která byla specifikována jako pojistné plnění za pronájem náhradního vozidla po nezbytnou dobu do ukončení opravy vozidla. Dopisem ze dne datum sdělila právnická osoba žalobci, že odpovědnost žalované za způsobení vzniklé škody uplatněné u této pojišťovny nepovažuje za prokázanou, kdy z šetření nelze dovodit, že žalovaná za způsobení vzniklé škody odpovídá. Dne 10. 3. 2015 vyhotovil Ing. Jaroslav Hromják, znalec z oboru doprava, ekonomika, odvětví doprava silniční, specializace analýza dopravních nehod, na zadání žalobce znalecký posudek za účelem posouzení mechanismu poškození osobního vozidla žalobce značka automobilu vzniklého v rámci dopravního incidentu ze dne 26. 9. 2014 Cenu za vypracování znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč vyúčtoval znalec fakturou ze dne 16. 3. 2015 a tato cena byla dne 16. 3. 2015 žalobcem hotově uhrazena. Dopisem ze dne 12. 10. 2017 žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody, přičemž výzva byla odeslána na adresu žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 13. 10. 2017. V předmětném znaleckém posudku Ing. Jaroslava Hromjáka byl učiněn závěr, že v souladu s podkladovými materiály daného případu (záznam o dopravní nehodě ze dne 26. 9. 2014, zápis o poškození motorového vozidla ze dne 20. 10. 2014, fotodokumentace poškozeného osobního vozidla a sdělení o odmítnutí pojistného plnění ze dne datum) nelze z hlediska technické přijatelnosti vyloučit, že poškození značka automobilu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova bylo způsobeno v důsledku střetu s kamenem uvedeným do pohybu protijedoucí nákladní soupravou. Vycházel zejména z předložené fotodokumentace, konkrétně snímků s detailem stop po mechanickém tření, vzniklých v důsledku kontaktu uvolněného kamene. Dle závěrů znalce lze z hlediska technické přijatelnosti konstatovat, že vylíčení a příčiny vzniku nehodového děje jsou způsobilé, věrohodné a nejsou v rozporu se zaznamenanými fakty, jako jsou vzniklá poškození a deformace. Ve své výpovědi znalec na svém závěru setrval. Připustil, že se nezabýval případným tvarem a velikostí kamene, v souvislosti se zjištěným poškozením ani trajektorií letu kamene s tím, že neumí určit směr letu kamene podle zjištěného poškození. Měl k dispozici záznam o dopravní nehodě, a proto bral v úvahu provedený nákres zobrazující poškození, na základě čehož učinil popsaný závěr. Nezabýval se ani otázkou od které části nákladní soupravy mohl kámen odlétnout. I k předestřenému posudku Ing. Hrabala ze dne 23. 1. 2015 konkrétně č. l. 14 znalec uvedl, že závěry Ing. Hrabala se mu zdají teoretické a i on by mohl sepsat teorii ke svému závěru. Souhlasil s tím, že poškození vozidla bylo takové, že na zadním blatníku nebyla deformace hloubková a poškození spočívalo v mechanickém otěru od neznámého předmětu.

6. Ze znaleckého posudku Ing. Ladislava Hrabala CSc., znalce z oboru strojírenství a dopravy, specializace dopravní nehody ze dne 23. 1. 2015 zjistil soud, že znalec v tomto posudku, vyhotoveného pro právnická osoba, posuzoval technickou přijatelnost poškození vozidla anonymizována dvě slova příjmení anonymizována dvě slova anonymizováno, registrační značka ze dne datum odhozeným kamenem od vozidla příjmení, registrační značka v obci obec. Z provedeného rozboru korespondujícího rozsahu, charakteru a polohy poškození levé zadní bočnice vozidla anonymizována dvě slova deklarovaným odhozeným kamenem od vozidla příjmení jméno je posouzeno za technicky nepřijatelné, aby toto předkládané poškození vozidla anonymizováno bylo způsobeno deklarovaným vrženým kamenem nákladního vozidla příjmení jméno s přívěsem. Znalec měl k vyhotovení posudku tyto podklady – záznam o dopravní nehodě vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, odhozeným kamenem od nákladního vozidla příjmení, registrační značka, v obci obec, ze dne datum, sepsaný a podepsaný řidiči dopravní nehody, viz příloha číslo, uplatnění nároku – povinné ručení u ČPP ze dne datum nahlášené poškozeným, oznámení škodné události – povinné ručení, nahlášené paní příjmení. příjmení jméno dne datum, vyjádření ze dne 8. 10. 2014 účastníka k dopravní nehodě ze dne datum paní příjmení pro ČPP, viz příloha číslo vyjádření ze dne datum účastníka k pojistné události číslo ze dne datum p. Ing. celé jméno žalobce pro ČPP, viz příloha číslo číslo prohlášení poškozeného ze dne datum pro ČPP o dopravní nehodě, k pojistné události číslo viz příloha číslo podání svědectví pro ČPP k dopravní nehodě paní příjmení. příjmení ze dne datum, k pojistné události číslo viz příloha číslo technický průkaz vozidla příjmení kerax, registrační značka, zápis o poškození motorového vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, ze dne datum, daňový doklad za opravu vozidla anonymizována dvě slova ze dne datum autoopravnou anonymizováno obec, fotodokumentaci vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, ze dne datum. Znalec vysvětlil technickou nepřijatelnost výše uvedeného způsobu poškození tím, že levá zadní bočnice vozidla anonymizována dvě slova vykazuje v dolní části nad ochrannou lištou vodorovné odření v rozsahu délky cca 8cm se znatelnými jednotlivými horizontálními dřecími stopami, s patrně postupným jejich náběhem odpředu směrem dozadu ve výškovém rozsahu cca 5cm zasahujícími po okraj předního vybrání zadního kola. Poškození nevykazuje hloubkovou lokální deformaci typickou pro náraz vrženého tělesa. Cca 3cm pod tímto poškozením při horním okraji ochranné lišty je podélné úzké poškození obdobného charakteru odření a rozsahu délky. Důvodem pro tento závěr je především postupný náběh dřecích ploch, který by nemohl vzniknout při zákonitém nárazu kamene navíc bez primární lokální hloubkové deformace. Důvodem je též, že počátek poškození je horizontálně téměř přímkový v rozsahu celkové výšky cca 8cm a tedy by se muselo jednat o vržený kámen s téměř rovnou hranou, navíc výškové velikosti nejméně 8cm. Aby však byl kámen vržen, nemohl být relativně plochý, neboť by byl rozdrcen váhou nápravy vozidla. Ve své výpovědi znalec Ing. Ladislav Hrabal setrval na výše uvedených závěrech, doplnil, že vycházel z toho, že rychlost kamene byla zhruba 10m za sekundu a musel uletět alespoň 5m, aby doletěl a zasáhl automobil do výšky 0,5 metrů. Pokud vozidlo nabere v deklarované rychlosti 50km v hodině kámen, ten nemůže vyletět dopředu, ale letí dozadu. Účastníci nemohli předmětný kámen vidět, neboť došlo k zasažení zadní části blatníku, pokud by mezi vozidly byly uváděné 2 metry. Zopakoval, že dle fotodokumentace v podstatě poškození nabíhá z menších odřenin do odřenin výraznějších, což pro popisovaný nehodový děj není typické a neodpovídá vrženému kameni. Znalec se vyjadřoval rovněž k předestřeným výpovědím jméno příjmení a jméno příjmení a uvedl, že z fotodokumentace nevyplývá, že by byla jakákoli prohlubeň na poškození vozidla, a to navíc bez poškození laku. Dle znalce poškození vzniklo v důsledku kontaktu s určitou překážkou, kdy pohyb byl ve vodorovném směru.

7. Z odborného vyjádření Aleše Kohouta, znalce z oboru strojírenství – autoopravárenství bylo zjištěno, že tímto se znalec vyjadřoval k technické přijatelnosti poškození vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, dle záznamu o dopravní nehodě ze dne 26. 9. 2014. Na základě předloženého záznamu o dopravní nehodě a fotodokumentace o poškození levého zadního blatníku znalec uvedl, že je technicky nepřijatelné, aby k poškození tohoto levého zadního blatníku vozidla došlo od odlétnutého kamene od protijedoucího vozidla. Vysvětlil, že charakter a rozsah poškození odpovídá dření pevného předmětu po karosérii vozidla, když jsou zde znatelné jednotlivé vodorovné dřecí plochy na povrchu karosérie s postupným náběhem vzniku dřecích stop a naopak karosérie v místě dřecích stop není deformována nárazem. V případě odlétnutí kamene s vyšší hmotnosti by v místě nárazu došlo ke značné deformaci a stopami v plechu karosérie. Naopak by nemohly vzniknout vodorovné dřecí plochy v délce cca 5cm, neboť na kámen by nemohla působit žádná síla, která by ho přidržovala ve styku s karosérií vozidla anonymizována dvě slova.

8. Ze znaleckého posudku ADONE – znaleckého ústavu s. r. o. ze dne datum zjistil soud, že znalecký ústav učinil stejný závěr jako ve svém znaleckém posudku Ing. Ladislav Hrabal CSc. a ve svém odborném vyjádření znalec Kohout. Zodpověděl, že popis poškození značka automobilu odhozeným kamenem od kola protijedoucí nákladní soupravy se jeví jako technicky zcela nepřijatelný. Naopak se ústav neztotožnil se závěrem Ing. Ladislava Hromjáka v jeho znaleckém posudku číslo s tím, že tento znalec bez detailnější analýzy, rozsahu a způsobu poškození pouze konstatoval, že deklarovaný způsob vzniku škodné události nelze vyloučit. Znalecký ústav vycházel ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 26. 9. 2014 a fotodokumentace zaznamenané pojišťovnou, kdy pouze jeden snímek zachycuje poškozené místo pohledem zepředu šikmo zleva v době, kdy byl automobil částečně zmoklý počínajícím deštěm a poškozená lokalita je kvůli stékajícím kapkám hůře viditelná. Měl k dispozici soudní spis, tedy i výpovědi svědků a v něm založené listinné důkazy. Svůj závěr znalecký ústav odůvodnil především tím, že poškození předmětného automobilu je tvořeno sérií drobnějších či intenzivnějších vodorovných rýh, přičemž z celkové výšky pásu poškození okolo 10cm je horních asi 6,5cm vodorovných škrábanců v souvislé oblasti, kdežto několik nejspodnějších škrábanců se nachází asi po 3cm proluce blízko nad ozdobnou lištou prahu. Všechny škrábance v celkové výši cca 10cm jsou vodorovné a navzájem zcela rovnoběžné, z čehož se dá usuzovat na jejich společný vznik působením jednoho pevného škodícího předmětu. Velikost škodícího tělesa musela být na straně, která přišla do kontaktu s bokem automobilu minimálně 10cm. Poškozená oblast nevykazuje žádné stopy prohnutí (deformace) povrchu plechu karosérie a dá se konstatovat, že poškození je pouze povrchové. Celý rozsah zkoumaného poškození se nachází v prostoru, který je oproti zvýšenému oprýskávání kaménky ze silnice chráněnou průhlednou fólií. S takovýmto poškozením se typicky zpracovatelé posudku setkávají při pomalých pohybech automobilu, jako jsou např. parkovací škody. Pokud by k poškození mělo dojít odhozeným kamenem od kola protijedoucího nákladního automobilu, pak obecně odmrštění kamene od pneumatiky vozidla šikmo do boku doleva dopředu je technicky možné za předpokladu, že pneumatika na jeho okraj najede vnějším okrajem běhounu s malým obrysovým překrytím. Určitě by však nedošlo k pohybu odmrštěného kamene od kola pod ostrým úhlem, ale pod úhlem tupým či skoro kolmo vůči podélné ose vozovky a dopad kamene o délce hrany minimálně 10cm by zanechal na povrchu karosérie v místě počátku kontaktu rozsáhlou prohlubeň hlubokou v řádu cm, kterou by rozhodně nešlo přehlédnout. Navíc by se kámen v zápětí odrazil pružením plechu od boku automobilu v restituční fázi střetu a nedošlo by ke skluzu po povrchu směrem dozadu jak je vidět na fotografiích. Na levém boku značka automobilu však žádná deformace po případném nárazu rozměrného kamene z boku není zjevná, ale jsou zde pouze dřecí plochy s vodorovným průběhem, což naznačuje, že škodícím tělesem nebyl volně letící kámen, ale stabilní překážka, nacházející se u boku automobilu nebo pohybující se překážka, která ale měla určitou stabilní výšku s oporou na zemi. Z toho důvodu popis vzniku poškození značka automobilu odhozeným kamenem od kola protijedoucí nákladní soupravy se jeví jako technicky zcela nepřijatelný. Ke znaleckému posudku vypovídal před soudem jeden z jeho zhotovitelů Ing. Petr Korč dne 10. 12. 2020, tedy v době, kdy znalecký ústav již není zapsán v seznamu znaleckých ústavů. Setrval na učiněných závěrech a upřesnil, že pokud hovořil o prohlubni, která by musela být způsobena na vozidle, šlo by o prohlubeň v rozsahu 1cm až 3cm s ohledem na hmotnost tělesa. Připustil, že podklady pro vyhotovení posudku nebyly ideální, neboť měl k dispozici pouze jednu použitelnou fotografii, která byla navíc pořízena při počínajícím dešti a ne z dostatečné blízkosti, nicméně pro závěry, které byly učiněny, byly tyto podklady postačující. Uvedl, že i kdyby kámen neodlétl od pneumatiky, ale padal z části soupravy, nemohl by zanechat vodorovné rýhy tak, jak byly zjištěny na poškozeném vozidle. S ohledem na balistickou křivku by zanechal prohlubeň a v případě přidržení tělesa na kapotě by byly rýhy šikmé či zcela svislé. Pokud by k odlétnutí kamene došlo v poloze, která je ve znaleckém posudku zakreslena na obrázku 11 a dle znalce od pneumatiky protijedoucího vozidla nemohl odlétnout kámen v jiném úhlu, řidič by nemohl vidět letící kámen předním sklem, ale za určitých okolností periferně bočním okénkem.

9. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení zjistil soud, že je dlouhodobou přítelkyní žalobce, se kterým žije ve společné domácnosti. Uvedla, že k poškození vozidla příjmení příjmení anonymizováno v roce 2014 došlo tak, že jako spolujezdec jela s žalobcem vozidlem do obec. V protisměru jelo nákladní auto s návěsem a ona si všimla, že tato souprava udělala smyčku, jako by se řidič něčemu vyhýbal a hned poté dostali náraz do zadní části vozidla. Na nejbližším možném místě zastavili a zjistili promáčklinu na levé zadní části vedle levého zadního kola. Řekla žalobci o manévru nákladního vozidla, on jí říkal, že viděl nějakou černou čmouhu a tak dospěli k závěru, že poškození vozidla má s tímto souvislost. Vůz otočili, jeli za nákladním vozidlem, které dostihli v obec – anonymizováno. Řidič nákladního vozidla vystoupil, oni mu popsali co se stalo a on potvrdil, že v místě, kde ucítili silný náraz se vyhýbal kameni. Poté byl sepsán záznam o nehodě, řidič náklaďáku tento podepsal. Po předložení fotografií svědkyně uvedla, že poškození bylo zjištěno ve stejném místě, jako je na předložených fotografiích, ze kterých však nelze vidět jak je poškození hluboké. Podle svědkyně šlo o dosti hluboké poškození.

10. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení zjistil soud, že byl u žalované společnosti zaměstnán asi dva roky jako řidič. K události, k níž došlo s osobním vozidlem anonymizována dvě slova, si vzpomíná na to, že v té době vozil suť z obec do vesnice u obec. Pamatuje si, že se při zpáteční cestě do obec vyhýbal na silnici kameni, což se mu asi nepodařilo, což usuzuje z následujících událostí. Zmiňované vozidlo anonymizována dvě slova jej dojelo v obec, poblíž příjmení příjmení. Zastavili a muž, který vozidlo řídil, mu řekl, že od zadní gumy mu odlétl kámen, který mu poškodil vozidlo. Poškození mu ukázal, a protože se svědek kameni vyhýbal, usoudil, že se to tak mohlo stát. Proto sepsali záznam o škodě a svědek jej podepsal, tím pro něj věc skončila. Rovněž uvedl, že pokud si vybavuje, byl na osobním vozidle po kameni ďolík, nevybavuje si však jaký, snad jako dlaň a rovněž si nevybavoval, zda byl u prahu či blatníku.

11. Po zhodnocení výsledku provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, že žalobce byl v roce 2014 vlastníkem motorového vozidla anonymizována dvě slova příjmení, registrační značka. Dne 26. 9. 2014 sepsal žalobce a jméno příjmení, datum narození záznam o dopravní nehodě, ve kterém konstatovali, že dne 26. 9. 2014 ve 13:30 hodin v obec bylo kamenem, který odletěl od protijedoucího vozidla ve vlastnictví žalované, značka automobilu s připojeným vozidlem registrační značka poškozeno vozidlo značka automobilu anonymizováno, registrační značka, konkrétně levý zadní blatník, k čemuž řidič vozidla žalované poznamenal, že kámen ležel na cestě a on se mu vyhýbal. V záznamu o dopravní nehodě je rovněž nákres, z něhož vyplývá, že předmětný kámen, který poškodil vozidlo, vylétl od návěsu vozidla příjmení a zasáhl zadní část protijedoucího vozidla značka automobilu. Poškození vozidla bylo zaznamenáno na fotografiích, pořízených v souvislosti s nahlášením pojistné události. Znaleckými posudky Ing. Ladislava Hrabala CSc., znalce z oboru strojírenství a doprava se specializací dopravní nehody i znaleckým posudkem Adone - znalecký ústav s.r.o. bylo vyvráceno, že by k poškození předmětného vozidla žalobce došlo odlétnutím kamene od protijedoucího vozidla žalované. V těchto znaleckých posudcích je podrobně a přesvědčivě vysvětleno, proč k takovémuto poškození vozidla žalobce dojít nemohlo. V obou posudcích je zejména zdůrazňováno, že odlétnutý kámen by nemohl způsobit zjištěné dřecí plochy s vodorovným náběhem, ale způsobil by prohlubeň v řádu několika centimetrů a poté by předmětný kámen odlétl zpět a pokud by způsobil dřecí plochy, nebyly by vodorovné, ale šikmé či svislé. Tyto závěry se navíc shodují s odborným vyjádřením jméno příjmení ze dne datum, znalce z oboru strojírenství – autoopravárenství. Způsobení škody na vozidle výše popsaným mechanismem připustil ve svém znaleckém posudku ze dne datum Ing. příjmení příjmení, znalec pro odvětví doprava silniční, specializace analýza dopravních nehod. Tento znalec se však blíže nezabýval případnou velikostí či tvarem kamene, trajektorií jeho letu a pouze konstatoval technickou přijatelnost mechanismu vzniku škody. Názor tohoto znalce je však zcela osamocen a v protikladu se závěry výše uvedených dalších dvou znaleckých posudků, jejichž závěry jsou naopak podrobně a logicky vysvětleny a proto soud k závěrům tohoto znalce nepřihlížel. Soud rovněž neuvěřil výpovědí svědkyně jméno příjmení, která popisovala vznik škody tak, jak je uvedeno v záznamu o nehodě, jejíž výpověď je v rozporu se soudem akceptovanými závěry výše uvedených znaleckých posudků a dle názoru soudu je motivována snahou o úspěch jejího dlouholetého partnera v této souzené věci. Navíc její tvrzení o dosti hlubokém poškození vozidla je v rozporu se zjištěními všech znalců, tedy i znalce Ing. Hromjáka i v rozporu s pořízenými fotografiemi. Ze stejného důvodu soud neuvěřil výpovědí jméno příjmení o ďolíku na osobním vozidle po kameni, kdy navíc svědek si s odstupem času ani nevybavoval přesně, zda zmiňovaný dolík byl na prahu či blatníku. S ohledem na přesvědčivé vysvětlení závěrů znaleckých posudků Ing. Hrabala a znaleckého ústavu ADONE s.r.o., soud nepřistoupil k navrhovanému výslechu znalce Aleše Kohouta, jehož závěr je shodný a nebylo přistoupeno ani k přezkumu těchto znaleckých posudků dalším znalcem.

12. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná neodpovídá za škodu, která byla způsobena poškozením vozidla značka automobilu, registrační značka ve vlastnictví žalobce, neboť jednáním žalované, případně zaměstnance žalované při výkonu své práce tak, jak tvrdí žalobce ve svých žalobních tvrzeních, dojít nemohlo. Škoda na vozidle tedy nevznikla v příčinné souvislosti s provozem vozidla ve vlastnictví žalované ani v souvislosti s porušením povinnosti ze strany žalované příjmení toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

13. Protože byl žalobce ve sporu neúspěšný, zavázal jej soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalované i vedlejšímu účastníků vystupujícímu na jeho straně náklady řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 11 úkonů právní služby po 2 340 Kč, jeden úkon v poloviční sazbě za účast na vyhlášení rozsudku dne datum a 12 režijních paušálů po 300 Kč. Dalšími náklady jsou náklady spojené s cestou advokáta z obec do obec a zpět k jednání odvolacího soudu dne datum v délce 48km, při použití vozidla s kombinovanou spotřebou 4,10 L motorové nafty na 100km, což při vyhláškové ceně této pohonné hmoty v roce 2019 a paušální sazbě za jeden ujetý kilometr činí 256,50 Kč Náklady za promeškaný čas v souvislosti s touto cestou představuje dvě započaté půlhodiny po 100 Kč. Po navýšení o DPH činí celkové náklady žalované 37 469,50 Kč.

14. Protože žalobce byl ve sporu neúspěšný a vedlejší účastník vystupoval na straně žalované, má dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za čtyři úkony právní služby, po 2 340 Kč, představující převzetí a přípravu zastoupení a tři podání advokáta, a čtyři režijní paušály po 300 Kč, což po navýšení o DPH činí celkem 12 777,60 Kč.

15. Protože v souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady, byl neúspěšný žalobce zavázán dle § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v plné výši. Protože ke dni rozhodování doposud nebylo pravomocně rozhodnuto o přiznání znalečného v souvislosti s účastí zástupce znaleckého ústavu u jednání, bude konkrétní částka o nákladech státu uvedena v samostatném usnesení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.