OSFM 11 C 6/2020-24

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et. Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 4 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 572 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 062 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala zaplacení částky 4 572 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 6. 2. 2020, anonymizována tři slova, dne 19. 2. 2020, autobusovou linkou číslo dne 26. 2. 2020, anonymizována tři slova a porušil tak smluvní přepravní podmínky, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit jednak jízdné ve výši 72 Kč (3 x 24 Kč) a jednak přirážku k jízdnému ve výši 4 500 Kč (3 x 1 500 Kč). Na základě těchto skutečností byl vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil a přes výzvu žalobkyni nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne datum náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listin, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 6. 2. 2020, 19. 2. 2020 a ze dne 26. 2. 2020, ze smluvních přepravních podmínek, z ceníku jízdného žalobkyně a z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2020 včetně potvrzení o odeslání písemnosti, soud zjistil, že žalovaný se přepravoval dopravními prostředky provozovanými žalobkyní, a to anonymizována tři slova dne 6. 2. 2020 v 13:06 hod., anonymizována dvě slova číslo dne 19. 2. 2020 ve 20:33 hod. a anonymizována tři slova dne 26. 2. 2020 v 9:42 hod. bez platného jízdního dokladu, jak bylo zjištěno při dopravní kontrole, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné (3 x 24 Kč) a dále přirážku k jízdnému (3 x 1 500 Kč), vše v celkové výši 4 572 Kč.

5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata, s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif.

7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.

8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

9. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

10. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

12. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

13. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, byla uzavřena přepravní smlouva, na základě které vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 o. z., podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Jednou z povinností žalovaného bylo zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní jízdné za přepravu podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Tuto povinnost žalovaný v době přepravy nesplnil, a když byl dne 6. 2. 2020, 19. 2. 2020 a dne 26. 2. 2020 kontrolován pověřeným pracovníkem žalobkyně (revizorem), neprokázal se platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalovaného vyplývající z přepravní smlouvy a výše citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně po žalovaném oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 72 Kč (3 x 24 Kč), jednak i přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila 4 500 Kč (3 x 1 500 Kč), když tyto částky žalovaný doposud žalobkyni neuhradil. Proto se s ohledem na splatnost jednotlivých plateb, které byly v den každé jízdy bez platného jízdního dokladu, dostal do prodlení, a to dne 7. 2. 2020, 20. 2. 2020 a dne 27. 2. 2020 vždy s platbou ve výši 1 524 Kč. Úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč a dále dle § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., jí náleží částka 1 000 Kč za jeden úkon právní služby po podání žaloby (doplnění žaloby). Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 x 300 Kč. K souhrnné částce 2 200 Kč bylo připočteno 21% DPH ve výši 462 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 3 062 Kč.

Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.