OSFM 12 C 269/2019-152
- Soud:
- Okresní soud ve Frýdku-Místku
- Spisová značka:
- 12 C 269/2019-152
- Datum rozhodnutí:
- 2022-11-15
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSFM:2022:12.C.269.2019.1
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o určení hranice pozemků
I. Žaloba, aby bylo určeno, že hranice mezi pozemkem parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec, a mezi pozemkem parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, jak je označena hraničními znaky číslo číslo číslo v geometrickém plánu číslo vyhotoveném Ing. jméno jméno, IČO, místem podnikání adresa, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1., 2. na náhradě nákladů řízení částku 67 365 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných 1., 2. Mgr. jméno příjmení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se původně domáhala určení hranice mezi pozemkem parc. číslo ostatní komunikace, ostatní plocha, v k. ú. obec a číslo, obci obec, zapsaného na LV číslo pozemku parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec, zapsaného na list vlastnictví, která probíhá podle Zaměření skutečné polohy komunikace číslo vyhotovené jméno příjmení, IČO, místem podnikání adresa, ověřené Ing. jméno příjmení, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.
2. Následně pak žalobkyně žalobu změnila a rozšířila s odůvodněním, že žalobkyně přehodnotila své stanovisko vzhledem k objektivní zjistitelnosti hranice pozemku a má za to, že hranice objektivně zjistitelná je. Hranice pozemků je tak sporná pouze ze subjektivního hlediska mezi účastníky. Proto se domáhá toho, aby:
a) bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo trvalý travní porost a pozemku parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, dle geometrického plánu číslo vyhotoveného Ing. jméno jméno.
b) dále byla určena hranice mezi pozemkem parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec a mezi pozemkem parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, je označena hraničními znaky číslo číslo číslo podle geometrického plánu číslo vyhotoveného Ing. jméno jméno,
c) a také byla určena hranice mezi pozemkem parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec a mezi pozemkem parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, je označena hraničními znaky číslo číslo číslo podle geometrického plánu číslo vyhotoveného Ing. jméno jméno.
O tomto rozšíření žaloby bylo rozhodnuto usnesením anonymizována tři slova město ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací tak, že tato změna byla podle § 95 o.s.ř. připuštěna.
3. Po té vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o určení hranice mezi pozemkem parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec a mezi pozemkem parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, (viz bod 2.c) tohoto odůvodnění), soud proto řízení v této části zastavil usnesením anonymizována dvě slova ve město ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.
4. Následně pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět i o určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo trvalý travní porost a pozemku parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, dle geometrického plánu číslo vyhotoveného Ing. jméno jméno (viz bod 2.a) tohoto odůvodnění). Proto soud řízení i v této části zastavil usnesením anonymizována dvě slova ve město ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.
5. Předmětem řízení proto zůstalo projednání žaloby o určení hranice mezi pozemkem parc. číslo trvalý travní porost, v k. ú. obec a číslo, obci obec a mezi pozemkem parc. číslo ostatní plocha, ostatní komunikace, v k. ú. obec a číslo, obci obec, jak je označena hraničními znaky číslo číslo číslo podle geometrického plánu číslo vyhotoveného Ing. jméno jméno.
6. Žalobu (která zůstala předmětem tohoto řízení, (viz bod 2.b) tohoto odůvodnění)) žalobkyně odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. číslo neúrodná půda, ostatní plocha, a parc. číslo ostatní komunikace, ostatní plocha, to vše v k. ú. obec a číslo, obci obec, zapsaných na list vlastnictví. Žalovaní jsou vlastníci pozemku parc. číslo trvalý travní porost, a pozemku parc. č. st. rok, zastavěná plocha a nádvoří, součástí kterého je stavba ev. číslo stavba pro rodinou rekreaci (dále také„ chata žalovaných“) to vše v k. ú. obec a číslo, obci obec, zapsaných na list vlastnictví. Shora uvedené pozemky náleží do společného jmění žalovaných. Pozemek žalobkyně parc. číslo (dále také„ cesta žalobkyně“ nebo„ příjezdová cesta“) a pozemek žalovaných parc. číslo (dále také„ zahrada žalovaných“) sdílejí společnou hranici. Pozemky parc. číslo a parc. číslo v k.ú. obec a číslo jsou zachyceny v Geometrickém plánu pro rozdělení pozemku č. plánu číslo, zpracovaným Ing. jméno příjmení, přičemž oba pozemky, tj. jak pozemek parc. číslo tak pozemek parc. číslo měly vzniknout oddělením z pozemku parc. číslo který mají žalovaní ve společném jmění manželů.
7. Pro orientaci v žalobním nároku pak označila„ levou stranu cesty“ žalobkyně jako stranu, která sdílí hranici s pozemkem žalovaných, a„ pravou stranu cesty“ jako stranu, která sdílí hranici s dalším pozemkem žalobkyně (parcelní číslo). Žalobou se žalobkyně domáhala určení společné hranice pozemků podle ust. § 1028 občanského zákoníku, jelikož stav zapsaný v katastru nemovitostí podle žalobkyně neodpovídá reálné držbě pozemků. Naléhavý právní zájem žalobkyně vyplývá z následujících skutečností: a) žalobkyně je faktickým vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. obec a číslo, a to celé příjezdové cesty (v KN označená jako pozemek parc. číslo ostatní komunikace) a pozemku nacházejícího se po pravé straně příjezdové cesty (v KN označen jako pozemek parc. číslo neplodná půda); b) zakreslení shora uvedených nemovitých věcí v katastrální mapě neodpovídá realitě, tj. reálným hranicím pozemků; c) žalovaní, kteří se stali vlastníky pozemku v k. ú. obec a číslo vedeném pod parc. číslo si po nabytí vlastnického práva nechali vytýčit pozemek geodetem a geodet označil jako pozemek parcelní číslo i část příjezdové cesty a část neúrodné půdy po pravé straně příjezdové cesty; d) žalovaní od okamžiku tohoto vytýčení ignorovali žádosti žalobkyně o řešení této věci dohodou, e) z dokumentů v pozemkových knihách nelze pro diskontinuitu v zápisech předmětných pozemků ve veřejném rejstříku dovodit příčinu chyby zakreslení pozemků v katastrální mapě daného území; f) neexistuje žádný právní nabývací titul, kterým by žalovaní nebo předchozí vlastníci pozemku parcelní číslo v k. ú. obec a číslo nabyli i část příjezdové cesty žalobkyně. Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. číslo na kterém je příjezdová cesta k téměř všem pozemkům, které se podél této cesty nacházejí. Jedná se o pozemky parc. číslo vše v k. ú. obec a číslo. Žalobkyně nabyla pozemek p. číslo jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne datum, její vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni datum Tyto údaje jsou patrné z listu vlastnictví. Již původní vlastník, pan jméno příjmení, nemovité věci držel a fakticky vykonával vlastnické právo k celé cestě, jak je tato cesta reálně vedena. Žalobkyně v tomto výkonu vlastnického práva po nabytí nemovitých věcí pokračovala. Žalovaní nabyli pozemek p. číslo jakož i další pozemky, dle kupní smlouvy ze dne datum, jejich vlastnické právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni 15. 8. 2017. Žalovaný 1) ignoroval argumenty, že dosavadní vlastníci vždy respektovali, že cesta (která je na pozemcích parc. číslo t.č. ve vlastnictví žalobkyně, ale i na části pozemku žalovaných tj. i na pozemku parc. číslo) je celá ve vlastnictví žalobkyně, a tedy v katastrální mapě musí být nepřesnost. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovaným výzvu k jednání za účelem vyřešení sporné hranice pozemků a na to, že vlastnictví části příjezdové cesty je mezi stranami sporné. Žalobkyně se snažila napravit sporný stav zápisu v katastru nemovitostí v řízení před katastrálním úřadem avšak neúspěšně, přestože bylo zjištěno, že příjezdová cesta v realitě vede odlišně, než je její zaznačení v katastrální mapě, a to po celé její délce. Bylo evidentní, že dle zápisu v KN manželé celé jméno žalovaného žádnou příjezdovou cestu nevlastní, pouze jejich zahrada dle údajů v KN„ překrývá“ resp.„ zasahuje“ do míst, kde se příjezdová cesta nachází. Žalobkyně byla donucena zadat vypracování znaleckého posudku k průběhu vlastnické hranice mezi pozemky p. číslo na straně jedné a pozemky parc. číslo na straně druhé. Znalecký posudek se tak věnuje nejen sporné hranici pozemků účastníků řízení, ale také hranici mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem ve vlastnictví pana příjmení jméno příjmení, ovšem tento soused je ochoten věc vyřešit smírně. V rámci vypracování znaleckého posudku znalec provedl zejména místní šetření a provedl lustraci dokumentů v příslušných pozemkových knihách. Ve znaleckém posudku se znalec věnuje také genezi zápisů do KN v daném případě a tomu, jakým způsobem se mohlo stát, že zápis v KN neodpovídá realitě. Je nepochybné, že hranice mezi pozemkem příjezdové cesty žalobkyně a zahradou žalovaných je sporná. Žalobkyně se stala vlastníkem celé příjezdové cesty, k této se od počátku chovala jako vlastník a tuto držela. Nutno podotknout, že s dřívějším majitelem pozemku zahrady žalovaných neměla žalobkyně žádné spory o tom, kdo je skutečným, řádným a poctivým držitelem a vlastníkem příjezdové cesty. Žalovaní v této věci před žalobkyní a katastrálním úřadem argumentovali tím, že nabyli pozemek parc. číslo jehož výměra je dle údajů v KN 501 m2. Žalovaní ignorovali i argumenty žalobkyně, když ta jim předložila listiny z katastru nemovitostí, a to konkrétně usnesení soudu z roku 1958, který rozhodoval o zápisu do KN, kdy je uvedeno, že výměra pozemku parcelní číslo je 411 m2. Změna výměry musela nastat v okamžiku překreslování údajů v katastrální mapě. Změně výměry pozemku parc. číslo z 411 m2 na 501 m2 neodpovídá žádné právní jednání, žádný právotvorný úkon, žádný nabývací právní titul. Žalovaní bezesporu museli vědět, že nenabývají příjezdovou cestu evidovanou pod p. číslo. Žalovaný 1) sám nechal provést geodetické zaměření pozemku. To svědčí o tom, že sám měl pochybnosti o hranici pozemků. Žalovaní se poté, co geodet provedl zaměření, tj. přenesl chybné údaje z KN na zemský povrch, nezačali k příjezdové cestě chovat jako vlastníci. Neudržují ji, nezabezpečují ji, pouze vykáceli okolní stromy. Žalobkyně považuje jednání žalovaných za zcela účelové. Žalovaní nemohli být při koupi nemovité věci utvrzeni o tom, že výměra pozemku zahrady by měla být 501 m2. V podkladech katastrálního operátu chybějí některé dokumenty. Nelze určit, kdy a jak došlo k tomu, že zakreslení v katastrální mapě neodpovídá realitě. Nelze zjistit, od kdy je katastrální mapa vadná. Zakreslení pozemku do mapy není v žádném případě právotvorné. Za těchto okolností nelze určit, komu a od kdy by ev. svědčila dobrá víra v zápis ve veřejném rejstříku. Podstatnou skutečností však je, že všichni vlastníci pozemků i bývalí vlastníci (mimo žalované) faktické vlastnictví všech svých sousedů respektovali a respektují a nebyl důvod ověřovat přesnost zákresu v katastrální mapě. Problém nastal v okamžiku, kdy pozemek parcelní číslo nabyli žalovaní a začali příjezdovou cestu uzurpovat. V té chvíli začal spor o hranici pozemku. Žalobkyně zdůrazňuje, že se svého práva snaží domoci od okamžiku, kdy žalovaní nechali pozemek vytyčit (přenesli vadné údaje z katastrální mapy na zemský povrch) a začali se k pozemkům žalobkyně chovat majetnicky. Tento okamžik se dá považovat za okamžik, kdy držba přestala být pokojná. Žalovaným nemůže svědčit argument toho, že by žalobkyně dlouhodobě ignorovala (ve vztahu k předchozím vlastníkům pozemku) závadný zápis v katastru nemovitostí. Žalobkyni navíc v tomto případě svědčí i alternativní způsob určení hranice pozemku dle ust. § 1028, a to určení dle slušného uvážení. Sluší se, aby žalobkyně nadále vlastnila cestu, o kterou se dlouhodobě stará. Žalobkyně nechala provést zaměření reálného stavu příjezdové cesty, tj. nechala přenést údaje z povrchu zemského na papír. Tomu odpovídá dokument: Zaměření skutečné polohy komunikace číslo vyhotovené jméno příjmení, IČO, místem podnikání adresa, ověřené Ing. jméno příjmení, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, který budiž podkladem pro petit žaloby a výkon tohoto rozhodnutí. Z žalobních tvrzení, kterými žalobkyně doprovodila a odůvodnila rozšíření žaloby (a také doložila Geometrický plán pro rozdělení pozemku č. plánu číslo, zpracovaným Ing. jméno příjmení) vyplynulo, že žalobkyně již nepovažuje hranici mezi pozemky parc. číslo parc. číslo (pozn. nově v GP vytvořeným pozemkem parc. číslo v k.ú. obec a číslo) za objektivně nezjistitelnou, ale pouze za subjektivně spornou (viz čl. 61 verte spisu), sama pak uvádí, že tato hranice objektivně zjistitelná je, k tomuto dokládá i zmiňovaný geometrický plán.
8. Z vyjádření žalovaných vyplývá, že navrhují zamítnutí žaloby v principu proto, že hranice mezi dotčenými pozemky číslo k.ú. obec (ve vlastnictví žalobce) a pozemkem číslo (pozn. soudu - ve vlastnictví žalovaných, nyní označovaným parc. číslo v k.ú. obec a číslo) je objektivně zjistitelná – za pomocí geometrického plánu a tzv. vytýčení hranic pozemku, jež bylo provedeno 20.11.2017 panem jméno příjmení, a že tedy žaloba podle § 1028 NOZ není na místě a měla by být pro nedůvodnost zamítnuta. Jak konstatoval Zeměměřický a katastrální inspektorát v obec ve svém rozhodnutí číslo jednací anonymizováno číslo ze dne datum, průběh hranic dotčených pozemků odpovídá všem dostupným listinám založeným v katastru nemovitostí. Ze skutečnosti, že se na části pozemku číslo ve vlastnictví žalovaných nachází zpevněná část povrchu, která je užívána všemi okolními pozemky k přístupu jako cesta a z neoprávněné domněnky žalobkyně, že je vlastnicí této cesty, není možné samo o sobě vyvozovat vlastnické právo žalobce k více než 1/4 pozemku číslo, tak jak se toho domáhá předmětnou žalobou. Při koupi pozemku s chatou byli žalovaní informováni původním vlastníkem o hranicích pozemku, které zasahují za cestu a jsou zde viditelné hraniční body. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně tuto skutečnost rozporovala, zadali žalovaní, jak výše uvedeno, vytýčení hranic pozemku. A dle výsledku vytýčení pozemku dále jednali.
9. Soud provedl dokazování listinami označenými jako trhová smlouva ze dne datum č.l. 51-52, Usnesení Lidového soudu civilního ze dne datum sp. zn. č.d. číslo č.l. 50, výkaz výměr ze dne datum č.l. 49, list vlastnictví k.ú. obec a číslo č.l. 58-59, list vlastnictví pro k.ú. obec a číslo č.l. 57, kupní smlouva ze dne datum č.l. 103-105, dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne datum č.l. 98-102, znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení číslo (přílohová obálka), rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací anonymizováno číslo č.l. 31-40, kupní smlouva ze dne datum (přílohová obálka), a také výslechem svědka příjmení jméno jméno.
10. Ostatní, účastníky navrhované důkazy soud neprováděl, když s ohledem na dále uvedený zjištěný skutkový stav a na něj navazující právní hodnocení, by byly zcela nadbytečné, a takto je také soud vyhodnotil. Pokud měl být důkazy prokazován průběh hranice mezi sousedními pozemky, je jeho provedení nadbytečné z toho důvodu, že i kdyby tomu tak bylo, byl by důvod pro zamítnutí žaloby podané podle § 1028 o. z., neboť by takovým závěrem byl pouze potvrzen skutkový stav zjištěný provedeným dokazováním, a totiž, že hranice mezi pozemky účastníků zjistitelná je, což také soud vzal za prokázáno z jiných v řízení provedených důkazů.
11. Z listin označených jako trhová smlouva ze dne datum č.l. 51-52, Usnesení Lidového soudu civilního ze dne datum, sp. zn. č.d. číslo č.l. 50, výkaz výměr ze dne datum, č. zák. číslo č.l. 49, list vlastnictví k.ú. obec a číslo č.l. 58-59, list vlastnictví pro k.ú. obec a číslo č.l. 57, má soud za prokázané, že pozemek parc. číslo který je nyní ve vlastnictví žalovaných, vznikl v roce 1957 oddělením od pozemku parc. číslo který byl ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně. Po oddělení pozemku parc. číslo v r. 1957 činila jeho výměra 411 m2. Na základě trhové smlouvy ze dne datum nabyli manželé jméno a jméno příjmení od prodávající jméno příjmení, vlastnické právo k pozemku parc. číslo se všemi právy a závazky, a to za částku 411 Kčs, přičemž výměra pozemku činila 411 m2. Uvedený pozemek vznikl oddělením od parc. číslo na základě Geometrického plánu Okresního geometrického střediska ve anonymizována tři slova dne datum č. zak. číslo jako parcela číslo. Z usnesení Lidového soudu civilního ve anonymizována tři slova ze dne datum, č. d. číslo je zřejmé, že nově vzniklá parcela měla v té době výměru 411 m2. Parcela číslo byla na základě výše uvedeného geometrického plánu v r. 1957 rozdělena celkem na 4 parcely, a to parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo. Ze způsobu zákresu průběhu hranic pozemku parc. číslo (dnes číslo) plyne, že cesta dnes označená jako pozemek parc. číslo – ostatní plocha, která je ve vlastnictví žalobkyně, zde vyznačena nebyla, a pokud žalobkyně tvrdila, že„ cesta probíhala v r. 1957 jinak, než v současnosti“, pak tuto skutečnost tvrzenou žalobkyní, soud z označeného důkazu za prokázanou nevzal, když na výkazu výměr z datum žádná cesta na parc. číslo (ani na parcelách z ní oddělovaných) zakreslena není.
12. Na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi jméno příjmení jako prodávajícím na straně jedné a žalobkyní jako kupující na straně druhé, nabyla žalobkyně spoluvlastnický podíl o vel. id. ½ k pozemku parc. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. číslo – trvalý travní porost, pozemku parc. číslo – trvalý travní porost, pozemku parc. číslo – trvalý travní porost, pozemku parc. číslo – zahrada, pozemku parc. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. číslo – ostatní plocha, vše nacházející se v k. ú. obec a číslo, zapsáno na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce. Dále mezi žalobkyní na straně jedné a jméno příjmení, dat. datum narození, t.č. bytem adresa, když tyto dvě listiny prokazují nabytí vlastnického práva (vedle zápisu na přísl. list vlastnictví) pro žalobkyni, a to tak, že„ stav převáděných nemovitostí odpovídal … zápisům v katastru nemovitostí...", když přesně tento text je obsažen dokonce v textu kupní smlouvy ze dne datum.
13. Zeměměřický a katastrální inspektorát v obec ve svém rozhodnutí číslo jednací anonymizováno číslo ze dne datum, potvrdil, že průběh hranic dotčených pozemků, mj. pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo v k.ú. obec a číslo, odpovídá všem dostupným listinám založeným v katastru nemovitostí (rozuměj ke dni vydání tohoto rozhodnutí datum), což vzal soud rovněž za prokázané s ohledem na nabývací tituly žalobkyně a žalovaných.
14. Manželé jméno a jméno jméno následně na základě kupní smlouvy ze dne datum převedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem (mimo jiných také k pozemku parc. číslo v k.ú. obec a číslo úplatně do společného jmění žalovaných, což potvrdil také svědek jméno jméno, toto je rovněž prokázáno zápisem na list vlastnictví pro k.ú. obec a číslo.
15. Z listiny označené jako znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení číslo ze dne datum ve spojení s geometrickým plánem č. 1953 číslo ze dne datum (jež byl součástí usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací), vzal soud za prokázané jen to, že průběh hranice mezi pozemky (ve vlastnictví žalovaných) parc. číslo ze kterého byla oddělena část, nyní označovaná jako parc. číslo která sousedí s dalším (novým) pozemkem žalovaných parc. číslo ten sousedí s pozemkem žalobkyně parc. číslo v k.ú. obec a číslo, jednoznačně zjistitelná je – viz také rekapitulace v bodě C tohoto znaleckého posudku.
16. Svědek jméno jméno (jako jeden z právních předchůdců žalovaných ve vlastnictví pozemku parc. číslo v k.ú. obec a číslo) potvrdil, že průběh hranice mezi sousedními pozemky (žalobkyní a jím dříve vlastněných) on zná, dokonce si je pásmem kdysi přeměřoval, ukázal na mapce – geometrickém plánu, jež byl součástí usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, triangulační bod, který měl být ještě součástí kdysi„ jeho“ pozemku parc. číslo dokonce potvrdil, že„ cesta také částečně vedla přes jeho pozemek parc. číslo“, tam, kde byla nově v geometrickém plánu zakreslena parc. číslo nikoli jen v té části cesty v sousedícím pozemku žalobkyně, tj. po pozemku číslo, že on sám se podílel na nákladech na udržování této cesty (na pozemku parc. číslo částečně i na jeho pozemku parc. číslo) s jinými vlastníky. Nepřímo tak rovněž on potvrzoval, že hranici mezi těmito sousedícími pozemky zná. Nepotvrdil tak tvrzení žalobkyně o tom, že by i on respektoval to, že„ cesta“ (umístěná z části i na„ jeho“ pozemku) je jen žalobkyně a že ji udržovala jen ona sama, když nejméně po dobu od r. 2013 do r. 2017 tyto sousední pozemky vlastnili oni dva (resp. svědek s manželkou).
17. Na základě shora provedeného dokazování jakož i toho, co bylo mezi účastníky nesporné, dospěl soud na základě skutkových zjištění ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaní jsou vlastníky sousedících pozemků v k.ú. obec a číslo, a to pozemku parc. číslo (ve vlastnictví žalobkyně) a pozemku parc. číslo (ve vlastnictví žalovaných), ze kterého byla oddělena část, nyní označovaná jako parc. číslo která sousedí s dalším (novým) pozemkem žalovaných parc. číslo ten sousedí s pozemkem žalobkyně parc. číslo v k.ú. obec a číslo. Hranice mezi pozemkem parc. číslo nově oddělovaným pozemkem parc. číslo je objektivně zjistitelná za pomocí geometrického plánu, na nově vzniklém pozemku parc. číslo je dle označeného geometrického plánu„ ostatní komunikace“, která v jednom bodě (označeném v tomto geometrickém plánu číslo) sousedí s pozemkem žalobkyně parc. číslo -„ ostatní komunikace“ a dalším (cizím) pozemkem parc. číslo v k.ú. obec a číslo. To, že hranice objektivně zjistitelná je, potvrdil jak znalec příjmení jméno příjmení v listině ze dne datum, ale potvrdila to i sama žalobkyně ve svém podání ze dne datum (čl. 61), jde tedy mezi účastníky nejen o prokázanou skutečnost (viz listiny provedené k důkazům, jakož i geometrický plán číslo zpracovaným Ing. jméno příjmení, který se stal součástí usnesení ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, kterým byla připuštěna změna žaloby a který doložila sama žalobkyně), ale i o skutečnost, která není mezi účastníky sporná (tj. že hranice je zjistitelná).
18. Podle ustanovení § 1028 občanského zákoníku jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
19. Soud věc posoudil po právní stránce dle shora uvedeného ustanovení a dospěl k tomu, že žalobu zamítl z následujících důvodů. V nyní projednávané věci vzal soud za prokázané, že hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně a žalovaných je objektivně zjistitelná. To, zda lze průběh určité hranice v terénu zjistit či nikoliv, je otázkou skutkovou; skutkovými zjištěními učiněnými v procesu dokazování, jakož i daných tvrzeními samotné žalobkyně, vyplývá, že tato hranice je jednoznačně zjistitelná – viz provedené důkazy a předložený geometrický plán k usnesení o připuštěné změně žaloby (čl. 70). V takovém případě nelze postupovat podle § 1028 o. z., a hranici stanovit na základě konstitutivního rozhodnutí soudu. Bylo tedy pouze na žalobkyni (nad to právně zastoupenou), aby zvolila přiléhavou žalobu, považovala-li hranici mezi sousedícími pozemky za subjektivně spornou.
20. Právní otázku určení hranic mezi sousedícími pozemky dle žaloby a nároku, jehož se domáhala žalobkyně, podle § 1028 o. soud řešil také v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, a to po té, co zjistil, že hranici mezi pozemky lze objektivně určit. V rozsudku ze dne 27. května 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014, Nejvyšší soud uvedl:„ Samotná subjektivní pochybnost o průběhu (jinak, např. odborným zaměřením, zjistitelné) sporné hranice totiž neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba tak, jako doposud, žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely… K tomu viz např. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 22 Cdo 2403/2007, přiměřeně použitelný i po 1. 1. 2014 (viz též komentář k uvedenému ustanovení in Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013)“.
21. Pouze pro úplnost soud uvádí, že je-li mezi účastníky sporné, kudy vede hranice mezi parcelami, přičemž účastníci nezpochybňují, že jsou vlastníky parcel evidovaných v katastru nemovitostí, nevymyká se řešení této otázky pravomoci katastrálního úřadu a lze ji vyjasnit pomocí znaleckého posudku formou geometrického zaměření. Podle ustanovení § 1028 nelze určit hranici v případě, kdy jsou sousední pozemky účastníků evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel. V takovém případě platí vyvratitelná domněnka, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neprokáže opak (§ 980 odst. 2 o. z.; viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3162/2018, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 7-8/2019, s. 241).
22. Žaloba na určení sporné hranice mezi pozemky, o které žalobkyně tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobkyně, tohoto se však žalobkyně nedomáhala. Naopak žaloba podaná a projednávaná žalobkyní podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení. Soud po provedeném dokazování měl za dostatečně vyvrácené tvrzení žalobkyně o„ nezjistitelnosti“ hranice mezi pozemky účastníků řízení dle ust. § 1028 o. z., když toto tvrzení nakonec změnila ve svém podání ze dne datum (čl. 61) žalobkyně, když uvedla, že hranice je sporná ze subjektivního hlediska mezi účastníky. Jednalo se tak o subjektivní spor o hranici, jež zjistitelná je, což dokládala sama žalobkyně svými listinnými důkazy (geometrický plán číslo zpracovaný Ing. jméno příjmení, znalecký posudek Ing. příjmení). K zamítnutí žaloby podle § 1028 o. z. přitom plně postačuje zjištění, že hranice mezi pozemky účastníků řízení je zjistitelná. Vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, kudy přesně hranice mezi pozemky vede, je proto pro rozhodnutí v této věci zjevně nadbytečné, jestliže závěr o objektivní určitelnosti hranice vyplynul již z jiných důkazů. Nadto by takový důkaz ani nesloužil k prokázání žalobního tvrzení o nezjistitelnosti vlastnické hranice. Naopak navrhovala-li žalobkyně vypracování znaleckého posudku za účelem vytýčení hranice, sama tím implikovala to, že vlastnická hranice ve skutečnosti právě prostřednictvím tohoto důkazního prostředku zjistitelná je. V těchto případech je možné žalovat na určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř. Takový závěr zcela jednoznačně ostatně sdílí i odborná komentářová literatura (k tomu srovnej SPÁČIL, J., KRÁLÍK, M. § 1028 (Žaloby na určení a na stanovení hranice mezi pozemky). In: SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 192–193).
23. S ohledem na meritorní rozhodnutí o zamítnutí žaloby byl vyčerpán celý předmět řízení (o určení hranice) jak tento předmět řízení zůstal k projednání dle posledních dispozic žalobkyně (viz protokol z ústního jednání dne datum), když žalobu o určení vlastnického práva vzala žalobkyně se souhlasem žalovaných u tohoto jednání zpět a řízení o ní bylo zastaveno.
24. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., na jejichž základě soud procesně úspěšným žalovaným 1), 2) přiznal náklady řízení a zavázal žalobkyni, aby jim nahradila na nákladech řízení částku 67 365 Kč, a to za náklady jejich právního zastoupení. Za tyto úkony právní služby náleží pro každého z žalovaných 2 úkony po 2 480 Kč jako sazby odměny z tarifní hodnoty 50 000 Kč (s předmětem sporu: určení hranice k nemovitostem), tj. celkem 4x 2 480 Kč = 9 920 Kč, za přípravu a převzetí zastoupení a vyjádření ve věci samé ze dne datum, dále pro každého z žalovaných 6,5 úkonů po 4 080 Kč jako sazby odměny z tarifní hodnoty 100 000 Kč (za předměty sporu určení hranice a určení vlastnického práva k nemovitostem) za právní zastupování každého z žalovaných, tj. celkem 13x 4 080 Kč = 53 040 Kč, za repliku žalovaných z datum, za účast u ústního jednání dne datum, za účast u ústního jednání dne datum (které přesáhlo 2 hodiny) – 2 úkony, za účast u ústního jednání dne datum (které přesáhlo 2 hodiny) – 2 úkony, souhlas s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum (0,5 úkonu), dle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 3 a odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ vyhláška“) a 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 9x 300 = 2 700 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky, a to za společné úkony převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, repliku z datum, souhlas se zpětvzetím žaloby z datum a za účast u ústního jednání dne datum, datum (zde za 2 úkony) a datum (zde rovněž za 2 úkony). Dále soud přiznal žalovaným náhradu za promeškaný čas za 3 cesty jejich právního zástupce z obec do město a zpět k ústním jednáním dne datum, datum a datum, celkem 3x 200 Kč = 600 Kč dle § 14 odst. 1 vyhlášky, a také cestovné za tyto 3 cesty, celkem ujeto ke každému z jednání 47 km (tam a zpět), a to za cestu dne datum cestovné ve výši 351 Kč, a za cesty dne datum a datum cestovné ve výši 754 Kč, při průměrné spotřebě 7,5 l číslo km a cenách paliva (benzín 95) dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v ceně 37,10 Kč litr do datum; a v ceně 44,50 Kč litr od datum, a paušální náhradě za ujetý kilometr 4,70 Kč, celkem za cestovné 351 + 754 = 1 105 Kč. Celkovou částku 67 365 Kč je pak žalobkyně povinna zaplatit žalovaným ve lhůtě 3 dní, a to k rukám právního zástupce žalovaných v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal žalovaným vyúčtované náklady za reakci žalovaných na výzvu (takovéto podání není obsahem spisu) a za ústní jednání ze dne datum, když toto jednání sice bylo nařízeno, ale bylo odvoláno a nekonalo se.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.