OSFM 109 C 6/2022-82

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 72 339 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím a tím, že tuto částku jí žalovaná dluží na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce, kterou jí žalovaná nevrátila. Někdy ve dnech od datum do datum došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce v sídle společnosti právnická osoba, kterému byl přítomen pan jméno příjmení (druh žalované) a pan příjmení jméno příjmení (druh žalobkyně), a to na částku 100 000 Kč, který byla následně poukázána bezhotovostně na účet žalované č. bankovní účet s popisem„ Půjčka do datum“, přičemž den datum byl sjednaným dnem splatnosti zápůjčky. Zápůjčka měla být dle dohody vrácena na účet žalobkyně, jak tomu bylo i v předchozích případech. Výše úroků nebyla mezi stranami sjednána a žalobkyně jejich úhradu nepožaduje. Žalobkyně dodala, že na příkazu k platbě je uveden pan příjmení, protože historicky si tak tento účet označila, nešlo však o zápůjčku„ pro pana příjmení“ a pokud žalovaná neudělila dispoziční právo jiné osobě, musela předchozí zápůjčky vracet právě ona. Jediným majitelem bankovního účtu byla žalovaná, která také sama zadávala příkazy k úhradám. Druh žalobkyně měl k účtu pouze dispoziční právo, které však využíval toliko pro výběry z bankomatu a platby kartou. K podpoře svých tvrzení žalobkyně dále argumentovala tím, že v minulosti byly dvakrát totožným mechanismem poskytnuty další dvě zápůjčky, a to tak, že žalobkyně poukázala na účet žalované dne datum částku 80 000 Kč s popisem„ Zápůjčka do datum“ a dne datum částku 30 000 Kč s popisem„ Půjčka do datum“, které žalovaná vrátila dne datum. Stejný princip se pak odehrál v rámci zápůjčky společnosti právnická osoba, v níž je jednatelkou a společníkem žalobkyně, právnická osoba s. r. o., v níž byla společníkem žalovaná, a to tak, že dne datum právnická osoba zapůjčila právnická osoba s. r. o. částku 57 000 EUR a platbami ze dne datum a datum právnická osoba s. r. o. zapůjčenou částku vrátila. Ze všeho uvedeného je podle žalobkyně zřejmé, že žalovaná žalobkyni zná a viděla se s ní nikoliv v jednom případě. Pokud by však soud neshledal, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, pak žalobkyně požaduje plněné na základě bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky datum, přesto žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobkyně ještě dodala, že zasílala předžalobní výzvu na poslední známou adresu, o změně adresy žalované žalobkyně nevěděla, což ostatně vyplývá i z výpisu z obchodního rejstříku ke právnická osoba s. r. o.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Zejména uvedla, že žalobkyni nezná a o půjčku ji nikdy nepožádala, nikdy s ní neuzavřela žádnou ústní ani písemnou dohodu. Rovněž neobdržela žádnou výzvu k vrácení částky, když z listiny založené ve spise je patrné, že žalobkyně ji odeslala na nesprávnou adresu, přičemž upozornila, že z veřejně dostupných rejstříků lze její adresu zjistit. Účet u Komerční banky, na který byla částka zaslána, je sice účtem vedený na její jméno, ale dispoziční právo k němu měl i pan příjmení. U posledního jednání žalovaná znovu zopakovala, že účet je vedený na její jméno, ale v dnešní době není neobvyklé, že partneři užívají jeden účet, což však neznamená, že peníze přijala právě ona. Částku 100 000 Kč si mezi sebou domluvili pan příjmení a Ing. příjmení a ona nevěděla, že k vyrovnání mezi nimi nedošlo. Pokud žalobkyně označila účet jako„ příjmení“, takto dokládá, že šlo opravdu o dohodu s jejím partnerem. Ve právnická osoba dělala jen administrativní práci a nevystupovala jako manager, pan příjmení se staral o obchodní záležitosti a ona byla spíše jeho podřízenou. Je pravda, že o zápůjčkách 80 000 Kč a 30 000 Kč jednali pan příjmení s Ing. příjmení, k jejich vrácení došlo tak, že Ing. příjmení panu příjmení řekl, že na její účet přijde částka 110 000 Kč z účtu jeho matky a že tuto částku mají zaslat na účet žalobkyně, čímž došlo k vrácení této částky. Přístup k internetovému bankovnictví má jen ona a pokud jí pan příjmení řekl, aby něco někde poslala, tak tuto částku pošle ona, pan příjmení internetové bankovnictví nepoužívá, proto docházelo k tomu, že platby byly zadávány její osobou.

3. Soud v rámci nařízených jednání provedl dokazování jednak listinami a jednak vyslechl svědky. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z výpisu transakce (č. l. 4) bylo zjištěno, že dne datum byla zaúčtována transakce z účtu žalobkyně na účet s názvem„ příjmení“ č. bankovní účet. Jednalo se o zaslání částky 100 000 Kč s popisem„ Pujcka do datum“. Této transakci pak odpovídá výpis z účtu žalované, kde je tato částka jako příchozí úhrada (č. l. 49v).

5. Dopisem ze dne datum vč. podacího lístku (č. l. 5, 6) bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal na adresu žalované adresa žalované, dopis, ve kterém ji vyzval k úhradě částky 100 000 Kč do 7 dnů od obdržení výzvy s tím, že se jedná o zápůjčku, která jí byla žalobkyní poskytnuta a jež měla vrátit do datum. Dopis byl odeslán dne datum.

6. Výpisem z obchodního rejstříku ke společnosti právnická osoba (č. l. 18) soud zjistil, že žalobkyně je její jedinou společnicí a jednatelkou.

7. Výpisem z obchodního rejstříku ke právnická osoba, s. r. o. (č. l. 19-20) bylo zjištěno, že žalovaná byla jejím jediným jednatelem v době od datum do datum a společníkem v době od datum do datum. V době od datum do datum byl jejím jednatelem jméno příjmení. Ve výpisu je u žalované vždy uvedena adresa adresa žalované.

8. Z výpisu transakce (č. l. 21) bylo zjištěno, že z účtu právnická osoba s. r. p. bylo na účet nazvaný právnická osoba zasláno 57 000 EUR s popisem„ NA ZÁKLADĚ SMLOUVY O ZAOPŮJČCE ZE DN“. K zaúčtování transakce došlo datum. Stejně tak bylo dne datum dle výpisu transakce (č. l. 22) zasláno 28 500 EUR s popisem„ SMLOUVA O ZAPUJCCE Z datum“ a dále dne datum (č. l. 23) bylo zasláno 28 500 EUR s popisem„ DOPLATEK“.

9. Z dalšího výpisu transakce s datem datum (č. l. 24) soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla opět ve prospěch účtu s názvem„ příjmení“ č. bankovní účet zaslána částka 80 000 Kč s popisem„ Zapujcka do datum“. O transakci na částku 30 000 Kč se jednalo dne anonymizována dvě slova (č. l. 25). Z výpisu transakce s datem zaúčtování datum (č. l. 26) pak vyplývá, že z účtu žalované č. bankovní účet byla ve prospěch účtu žalobkyně zaslána částka 110 000 Kč s popisem„ vrácení půjček 80 + 30 tis. Kč“.

10. Ze sdělení právnická osoba (č. l. 34) soud zjistil, že žalovaná je jejich klientem a k jejímu rodnému číslu je evidován běžný účet číslo. Dispoziční právo k účtu měl v době od datum do datum kromě žalované i jméno příjmení.

11. Z e-mailové komunikace (č. l. 36) vyplývá, že Ing. jméno příjmení se dne datum dotazoval na to, v kolik se zítra můžou vidět a předat si smlouvu a uznání závazku, na což mu žalovaná, podepsaná jako office manager, odpověděla, že ohledně předání má dát Ing. příjmení vědět panu příjmení, který je schopen se přizpůsobit.

12. Ing. jméno příjmení jako svědek u jednání uvedl, že k žalované má obchodní vztah, žalobkyně je jeho partnerka. Žalobkyně si půjčila částku celkem 210 000 Kč, vrátila 110 000 Kč a zbývajících 100 000 Kč stále dluží. Protože žalobkyně byla těhotná, on za ni v té době vyřizoval i některé obchodní záležitosti, resp. jí radil. K půjčkám vždy vypracovali i písemné smlouvy, ale tyto v případě některých neobdrželi podepsané zpět. Případy starších půjček, na které má i písemnou smlouvu, má k dispozici zástupce žalobkyně. V bankovních příkazech bylo vždy uvedeno, že se jedná o půjčku. Pokud jim přišla částka od žalované, tak vždy byla popsána jako např. částečná vratka půjčky, tudíž je jasné, že žalovaná věděla o tom, že se jedná o půjčky. V roce rok začal uhánět žalovanou a pana příjmení, aby částku 100 000 Kč vrátili, a oni mu naposledy před Vánoci rok slíbili, že částku vrátí do konce roku rok, což se nestalo. Pak s nimi přestali komunikovat, a pokud volal žalované na mobil, takto zvedl pan příjmení. Pokud se jedná o vztah mezi žalobkyní a žalovanou, tak žalobkyně dříve začala s firmou žalované fungovat tak, že žalobkyně provozuje firmu, která odkupuje faktury a pomáhá s financováním, dělá tzv. faktoring. Žalovaná oslovila firmu žalobkyně s tím, že by potřebovala profinancovat faktury na nákup dřeva, ale jelikož firmy, kterým byla faktura vystavena, nepovažovali za bonitní, tedy neměli důvěru v to, že by se jim půjčené finanční prostředky vrátily, tak se s žalovanou dohodli, že peníze pujčí, ale nikoliv firmě, ale jí jako fyzické osobě. Nejprve žalobkyně půjčila žalované částku 57 000 EUR, která byla následně vrácena, a proto žalobkyně získala k žalované důvěru. První smlouvy byly písemné, u první byla ujednána zástava vozidel. V červenci rok se sešli osobně v obec – část obce, kde mají sídlo a zasedací místnost, byl tam on, žalobkyně, žalovaná, pan příjmení a pan jméno příjmení, který byl zaměstnancem žalované, což ví tak, že pan příjmení říkal, že jezdil služebním vozidlem společnosti žalované, jezdil na zakázky společnosti žalované do obec anonymizováno a do země a také že byl společností žalované placen, rovněž mu tuto informaci řekl pan příjmení. Pan anonymizováno byl jednatelem a zaměstnancem žalované a na setkáních popisoval plánované obchody se dřevem právě v návaznosti na možnost profinancování uvedených faktur. Pokud se týká splatnosti a formy poskytnutí, tak jejich pravidlem bylo, že půjčka půjde převodem, aby poskytnutí prostředků nemohlo být v budoucnu zpochybňováno, bylo také jasné, že půjde o převod na soukromý účet žalované a obyčejně bylo ujednáno vrácení peněž do dvou měsíců. Podmínky půjčky byly jasně dány a protistrana je znala a akceptovala, protože již v minulosti došlo k půjčce 57 000 EUR a rovněž 110 000 Kč, které byly obě vráceny. Od pana příjmení věděl, že žalovaná obchody se dřevem opravdu má, viděl i v jakých objemech a že tyto obchody fungují. Důvěru tedy získali jednak tímto sdělením pana příjmení a dále z předchozích vrácených půjček. Nescházeli se pouze v obec, ale např. na parkovišti ve obec, dále naproti anonymizováno, kde má žalovaná garáž.

13. Částka došlá na účet žalované od jeho matky je předmětem jiné žaloby, v tom případě jeho matka půjčila peníze žalované, konkrétně se jednalo o částku 110 000 Kč, a bylo to za stejných podmínek, jak teď uváděl. Ta jiná půjčka 110 000 Kč byla poskytnuta v pátém měsíci rok a byla vrácena v šestém nebo sedmém měsíci rok. Matka pak částku žalované půjčila v 6. nebo 7. měsíci rok, a tato částka vrácena nebyla. V 5. nebo 6. měsíci žalovaná právnická osoba prodala, později se dozvěděli, že společnost měla dluhy. Mezi právnická osoba a anonymizována dvě slova byly i jiné právní vztahy, odkoupila od právnická osoba auto, dále tam byly i zástavní smlouvy na auta a smlouvy o půjčce. Vždy jednal s panem příjmení i s paní žalovanou, jezdili všude spolu a bylo tedy těžké s žalovanou fakticky nejednat. Pan anonymizováno byl podle něj výkonným pracovníkem, žalovaná byla stoprocentním vlastníkem společnosti, dělala účetnictví a dělala daňová přiznání, což považuje za tu hlavní rozhodující činnost. Žalovaná z emailu anonymizováno nebo něco podobného, z čehož je patrné, že se jednalo o email žalované, zaslala email žalobkyni, ve kterém uvedla něco ve smyslu, že se smlouvami souhlasí nebo nesouhlasí, a pro smlouvy, resp. dodatky, posílá pana příjmení. Z tohoto je podle jeho názoru zřejmé, kdo ve společnosti velel a kdo vykonával tzv. práci v poli. Předpokládá, že pokud je žalovaná jediným společníkem, tak ví, co se v její firmě děje. V obchodních stycích za společnost jedná jednatel, ale v případě žalované se jednalo tzv. rodinnou firmu, a nepředpokládám, že to tam chodí jako v běžném korporátu, a že tudíž mají všichni přehled o tom, co se ve firmě děje.

14. Soud dále vyslechl svědka jméno příjmení, který uvedl, že nahlížel do spisu, dohodl se tak s družkou, která neměla z pracovních důvodů čas do spisu nahlédnout. Když se po minulém jednání soudu dozvěděl od své družky, co Ing. příjmení uvedl, nemohl tomu uvěřit, a proto se s družkou domluvili, že do spisu nahlédnou, aby viděli zápis z výslechu Ing. příjmení. S žalovanou se netají tím, že jsou druh a družka, a proto má za to, že by to vyšlo úplně stejně, kdyby do spisu šla nahlížet žalovaná, která by mu výpověď svědka stejně doma ukázala. Na výpověď nijak připravený není, ví, jak zní poučení pro svědky a že má vypovídat pravdu. O této věci ví, že družka byla platebním příkazem vyzvána k úhradě údajné dlužné částky, která jí byla údajně poskytnuta jako půjčka na její účet. Dále je mu známo, že žalobkyně je družkou jméno příjmení, který byl minule vyslechnut. Této žalobě předcházela jiná žaloba, o které je vedeno řízení u zdejšího soudu a kde jako žalobkyně vystupuje matka jméno příjmení, a jako žalovaná družka. Nemyslí si, že by zde měl být v pozici svědka, když všechno probíhalo mezi ním a panem příjmení. Tomu odpovídají e-maily, které s sebou má. Žalovaná nic neřídila, jak zde uváděl minule pan příjmení, z e-mailů je patrné, jak fungovala komunikace mezi ním a panem příjmení. Družka sice byla společníkem společnosti, nicméně sám byl jednatel a rozhodoval o všem. Na výpisech, které jsou ve spise a které si okopíroval, jde také vidět, že půjčky byly pro něj, což odvozuje z toho, že v názvu účtu je uvedeno jeho jméno. Tyto peníze šly z osobního účtu na osobní účet, a to proto, že pan příjmení po něm chtěl privátní službu. Tento účet měli s družkou společný, neboť v době, kdy svůj účet rušil, tak jim v bance z důvodu výhodnějších podmínek nabídli, aby účet družky měli jako společný účet. Kartu k účtu, který měli společný, měli v minulosti oba. Družka prováděla příkazy z účtu, a to tak, že on jí zavolal, že potřebuje převést peníze a ona to udělá, když má čas, tedy buď ihned, nebo s odstupem několika hodin. Stejně to fungovalo i s firemními penězi. Pan anonymizováno věděl, že se jedná i o jeho účet, stejně tak on zase věděl, že jeho peníze byly z účtu žalobkyně. I pokud se týká přeposílání částky, tak toto vše inicioval pan příjmení. Družka o ničem nevěděla, věděla pouze o tom, že něco řeším s paní příjmení, ale nevěděla o tom proč, a za kolik to řeší. Peníze na účet posílal pan příjmení, jeho družku nikdy neviděl, a ví o ní jen z vyprávění pana příjmení, později uvedl, že ji viděl jednou před divadlem, když jednali s příjmení o nemovitosti ve obec. Rovněž není pravdou, jak uváděl pan příjmení, že se někdy všichni, včetně žalované setkali, nebo že by žalovaná uzavřela s ní nějakou smlouvu. Pokud zde pan příjmení míchal dohromady osobní a firemní záležitosti, tak pokud byly firemní půjčky, tak k nim měli písemné smlouvy a parametry si popisovali v e-mailech.

15. Částka 100 000 Kč náležela jemu, a to za poskytnutí privátních služeb panu příjmení. Privátní služby se měly týkat toho, že zařídí úpravu mapek v katastru nemovitostí ohledně nemovitosti ve obec, a dále že zařídí odkoupení pozemků od Lesů ČR, zařídí zboření stávající hospodářské budovy a postaví stavbu novou, k čemuž pak ale už nedošlo. Na celé záležitosti se dohodl s jméno příjmení někdy v dubnu rok té době řešili s příjmení jednak záležitost ve anonymizována dvě slova a záležitost s paní příjmení a také další dvě kauzy, které nechtěl rozvádět. Částka 100 000 Kč byla jen pro začátek, a tuto částku dostal zároveň až poté, co začal ve věci pana příjmení jednat, protože některé věci ohledně obec musel předjednat, jelikož se jednalo o chráněné území a pan příjmení měl v této oblasti špatnou pověst. Někdy v srpnu rok, se po telefonu s panem příjmení poštěkali, nicméně mu řekl, že je ochoten se s ním setkat, ale že pokud ve stavbě již nebudou pokračovat, tak má celou tuto záležitost za uzavřenou. V této privátní spolupráci byly některé nestandardní věci, proto jsme se dohodli, že to nebudeme řešit firemně ale privátně. Na obec provedl primárně tyto služby: zjištění skutečného stavu, zaměření současné nemovitosti, zakreslení nemovitosti do situace, zavedení tohoto do katastru nemovitostí, vyjednávání s Lesy ČR a paní příjmení o odprodeji pozemku, úprava katastrální mapy, neboť stav v mapách zakreslený neodpovídal skutečnosti, zkrátka vše připravil k tomu, aby mohli podat žádost o stavební povolení. Tyto provedené práce si hodnotí na částku 400 000 Kč, která odpovídá situaci na trhu. Věřil, že tato částka se promítne do dalších plateb. Jednání s LČR a paní příjmení bylo spoustu, ale nakonec se to nedotáhlo, protože spolupráce byla ukončena.

16. Nevěděl, že částka 100 000 Kč byla zaslána s popisem půjčka do datum a nevěděl ani o tom, že je tam napsáno jeho jméno. příjmení mu zaslal peníze na základě té jejich dohody s tím, že tady jsou peníze. O popisu transakce se dozvěděl z výpisu, který přišel asi následující měsíc, žalovaná na to upozornila. Mezitím se s příjmení několikrát setkal, ale o tomhle se nebavili, rovněž se nebavili o tom, že by se peníze měly nějak vracet. Pak na to zapomněl. Peníze od paní celé jméno žalobkyně šly dvakrát, pan příjmení mu říkal, že potřebuje, aby se na té privátní záležitosti ve obec nějak podílela i paní příjmení, a proto požadoval, aby došlo k přeposlání peněz od paní příjmení k paní celé jméno žalobkyně. Peníze šly sice z účtu paní příjmení, ale pan příjmení vždycky o penězích říkal, že to jsou jeho peníze. Žalovaná tyto příchozí peníze potom poslala tak, jak chtěl pan příjmení a jelikož byla poctivá, takto zaslala s tím popisem, s jakým to přišlo. Paní celé jméno žalobkyně poslala částku 110 000 Kč na jejich účet, poté z účtu paní příjmení přišlo na účet asi 80 000 Kč a z jejich účtu pak bylo 110 000 Kč přeposláno paní celé jméno žalobkyně, aby tak ona zpět načerpala částku, kterou původně zaslala. Toto celé chtěl pan příjmení, vysvětloval mu i mechanismus, proč to takto chce, jinak to podle něj nemá vůbec logiku, proč by tohle vůbec dělali. Tyto transakce byly v sedmém, nebo šestém měsíci rok. Asi do týdne poté došlo k tomu, že mu byla zaplacena částka 100 000 Kč na základě té dohody s panem příjmení. Tyto transakce spolu souvisí, byly to ty peníze, které měl na zajištění akce ve obec, prostě ty transakce udělali tak, jak on potřeboval. Mezi právnická osoba a anonymizována dvě slova proběhla jedna půjčka, kterou vrátili podle dohody, je na to i smlouva, to domlouval panem příjmení. Stejně tak spolu domlouvali i následující půjčku, která se však neuskutečnila. V minulosti od nich chtěl pan příjmení odkoupit právnická osoba, k čemuž však také nedošlo. Následně mezi nimi vznikly problémy, které nechtěl rozvést, a jejich vztahy skončily. Pokud se týká pana příjmení, tak nebyl jeho zaměstnancem, i když pro něj pracovat chtěl, avšak důvodem bylo, aby získal informace. Pan anonymizováno je s panem příjmení seznámil. Skutečnost, že je někdo držitelem podílu, neznamená, že o firmě ví, protože i podle současného zákona za ni jedná jednatel. V této věci se navíc nejedná o žádnou firemní záležitost, ale soukromou záležitost mezi ním a panem příjmení.

17. Výpověď svědka jméno příjmení soud vzhledem ke všem okolnostem věci nemohl považovat za věrohodnou, jelikož svědek v řízení zároveň vystupoval jako obecný zmocněnec žalované a v době před svým výslechem na základě plné moci nahlížel do spisu, tudíž měl povědomost o tom, co je v řízení dosud tvrzeno a co vypovídal svědek příjmení příjmení. Stejné lze říct o Ing. příjmení, který je naopak druhem žalobkyně a z jeho popisu událostí je zřejmé, že má na výsledku tohoto sporu zájem. Z výpovědí obou těchto svědků je patrné, že spíše tito dva jednali o obchodních transakcích spolu a jejich družky spíše vykonávaly, co jim bylo řečeno. Nehledě na to, že mezi oběma svědky jsou dosud nevyřešené problémy ohledně jejich„ soukromé“ záležitosti, např. pozemků ve obec. Tento problém však není předmětem tohoto řízení. Soud z výpovědí těchto svědků tedy nevycházel, jelikož si vzájemně odporovaly, nadto ani jeden ze svědků se zcela přesně nevyjádřil k okolnostem zaslání částky, která je předmětem řízení, když Ing. příjmení tvrdil, že se jedná o půjčku (je zcela nelogické vysvětlení svědka, že půjčku poskytovali žalované jako fyzické osobě, když v minulosti poskytla společnost žalobkyně příjmení finanční prostředky i právnická osoba, které následně byly vráceny, tudíž nemohli mít v tuto dobu pochybnosti o bonitě společnosti, jejímž společníkem byla žalovaná).

18. Provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

19. Z bankovního účtu vedeného na jméno žalobkyně byla dne datum zaslána částka 100 000 Kč ve prospěch bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Uvedená částka byla téhož dne připsána na bankovní účet žalované. Dispoziční právo k bankovnímu účtu vedeného na jméno žalované měla jak žalovaná, tak pan jméno příjmení. Částka 100 000 Kč nebyla žalobkyni vrácena. Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě částky 100 000 Kč ve lhůtě do 7 dnů od obdržení dopisu s tím, že pokud se tak nestane, bude se žalobkyně zaplacení částky domáhat u soudu. Tento dopis byl na adresu adresa žalované, zaslán dne datum.

20. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda, ať už ústní nebo písemná, na základě, které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 100 000 Kč s tím, že žalovaná by tuto částku vrátila do datum. Rovněž nebyl prokázán jiný důvod zaslání uvedené částky na bankovní účet žalované, ačkoliv z výpovědí obou slyšených svědků spíše vyplývá, že se mohlo jednat o peníze Ing. příjmení pro pana příjmení. Pokud se týká dalších vztahů mezi žalobkyní a žalovanou, jejich společnostmi, případně mezi jejich partnery, soud má za to, že i v případě, že by v řízení bylo prokázáno, že v minulosti mezi nimi nějaké půjčky či jiné transakce proběhly, nedokládá to nic o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou existovala dohoda tvrzená v tomto řízení. Soud sice provedl k důkazu výpisy z transakcí k převodům z účtu žalobkyně ve prospěch účtu žalované, případně z účtu právnická osoba ve prospěch právnická osoba, avšak tyto důkazy, ačkoliv se může jednat o stejný mechanismus, nejsou schopny prokázat, že byla právě i v projednávaném případě uzavřena jakákoliv dohoda mezi žalobkyní a žalovanou.

21. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce v souladu s § 2390 o. z. tudíž na částku 100 000 Kč se nevztahují žádné další tvrzené dohody – úrok nebo splatnost. Bezpochyby však v řízení bylo prokázáno, že na účet, jehož vlastníkem je žalovaná, přišla dne datum částka 100 000 Kč z účtu, jehož majitelem je žalobkyně. Jelikož v řízení nebyl prokázán právní důvod plnění této částky, nemohlo se jednat o platební místo, které by si strany (v tomto případě např. svědci příjmení a Ing. příjmení dohodli) dohodly. Je tudíž nutné dojít k závěru, že bezdůvodně obohaceným se v takovém případě, kde není prokázán právní důvod, stává vlastník bankovního účtu, na který byly finanční prostředky připsány (srov. např. rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1889/2015). Vzhledem k tomu, že jak ze zprávy právnická osoba tak ze zcela neměnných tvrzení žalované v průběhu celého řízení, že účet je vedený na její jméno, je to právě žalovaná, která vlastní pohledávku za bankou na výplatu částky 100 000 Kč. Na straně žalované tedy došlo k tomu, že se její majetková sféra připsáním předmětného obnosu na účet rozrostla o pohledávku vůči bance ve výši 100 000 Kč. Právo disponovat s účtem na tom nemůže nic změnit, protože ve vztahu k vlastnickému právu nemá disponent stejná práva, může pouze s finančními prostředky nakládat, nemůže však nakládat se samotným účtem. V řízení taktéž nebylo tvrzeno a už vůbec ne prokázáno, že by žalovaná částka byla žalobkyni vrácena.

25. Proto soud vyhověl žalobě a zavázal žalovanou k zaplacení částky 100 000 Kč žalobkyni. Soud vyhověl žalobě i pokud se týká příslušenství v podobě úroku z prodlení. Protože zde nebyl právní důvod plnění, bezdůvodné obohacení se stalo splatným až na základě předžalobní výzvy, která byla žalované zaslána na poslední známou adresu (jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, který byl proveden k důkazu) dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne datum. Od té doby měla žalovaná 7 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Soud dodává, že lhůtu k plnění 7 dnů od doručení považoval za přiměřenou dle § 1958 odst. 2 o. z. k tomu, aby si žalovaná finanční prostředky opatřila a předala je žalobkyni. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od datum, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku příslušenství pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

26. O nákladech řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, soud přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že ke dni datum činil celý předmět řízení částku 114 531,51 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 110 036,99 Kč (96,08 %) a žaloba byla zamítnuta co do částky 4 494,52 Kč (3,92 %). V dané věci měla nepatrný neúspěch právě žalobkyně, a to v podobě zamítnuté části příslušenství (v souladu s rozhodovací praxí je 3,92 % ještě považováno za nepatrný neúspěch), proto soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením zavázal žalovanou, aby žalobkyni nahradila náklady řízení v plném rozsahu.

27. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 72 339 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč, dále náklady právního zastoupení žalobkyně, a to odměnou advokáta dle § 9 odst. 1 a § 7 AT ve výši 51 000 Kč za 10 úkonů právní služby učiněných zástupcem žalovaného (příprava a převzetí zastoupení, spis výzvy k plnění, sepis žaloby, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, účast u jednání dne datum v době od 8:30 do 10:55, účast u jednání dne datum v době od 8:30 do 10:40, vyjádření ze dne datum a účast u jednání dne datum v době od 8:30 do 9:05) po 5 100 Kč, dále částkou 3 000 Kč jako 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, a dále cestovným zástupce žalobkyně z obec do k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 5,3 l číslo km motorové nafty a náhradou za promeškaný čas - každá započatá půlhodina po 100 Kč dle následující tabulky.

28. Dále z těchto částek náleží rovněž náhrada za 21% DPH (vyjma soudního poplatku a částky za spotřebu paliva, která je již s DPH), tj. částka ve výši 11 625 Kč (počítáno z částky 55 355 Kč), protože zástupce žalovaného prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.

29. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních písemně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.