OSFM 118 C 10/2022-83

Soud:
Okresní soud ve Frýdku-Místku
Spisová značka:
118 C 10/2022-83
Datum rozhodnutí:
2023-12-08
ECLI:
ECLI:CZ:OSFM:2023:118.C.10.2022.1

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 196 569 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 569 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 196 569 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 53 030 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 196 569 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je dcerou žalovaného, kdy žalovaný jako pojistník a pojištěný dne 19. 4. 1996 uzavřel se společností právnická osoba. jako pojistitelem pojistnou smlouvu (stipendijní pojištění) ve prospěch žalobkyně, kdy konec pojištění byl sjednán na 19. 4. 2015. Před ukončením byl žalovaný pojišťovnou dotázán ke způsobu výplaty, zda měsíčně ve splátkách po 9 204 Kč k rukám žalobkyně nebo jednorázově. Žalovaný požadoval měsíční částku ve výši 5 000 Kč na účet žalobkyně a zbývající částku na jeho účet. To nebylo možné, proto byla zvolena jednorázová výplata pojistného plnění ve výši 516 569 Kč na účet žalobkyně č. č. účtu dne 18. 5. 2015. Před připsáním částky se na žalobkyni obrátil žalovaný se žádostí o poskytnutí peněz za účelem finančního zhodnocení a postupného splácení v pravidelných měsíčních platbách ve výši 5 000 Kč pro účely studia. Žalobkyně s návrhem souhlasila, a proto dne 25. 5. 2015 zaslala na účet č. č. účtu, který ji žalovaný sdělil, částku 511 569 Kč poníženou o první splátku za měsíc červen 2015 dle dohody se žalovaným. Žalovaný dohodu plnil, vyjma měsíců července a prosince 2015, kdy si již nepamatuje, proč nedošlo k odeslání peněz, až do srpna 2017 včetně. Poté přestal platit s odůvodněním, že má exekuce a následně reagoval, že žalobkyně by měla dlužit žalovanému peníze z jiných důvodů. Uhrazena byla částka 130 000 Kč. Žalobkyně proto podala žalobu na částku 185 000 Kč za 37 nezaplacených splátek za období od září 2017 do září 2020. Žalovanému byla rozsudkem č. j. 111 C 11/2020-142 ze dne 17. 12. 2021 uložena povinnost zaplatit částku 185 000 Kč žalobkyni. Ani poté však žalovaný nezačal dluh plnit, proto se žalobkyně rozhodla odstoupit od ústní smlouvy o zápůjčce a požadovala uhradit zbývající část dluhu ve výši 196 569 Kč. Úroky z prodlení žalobkyně požaduje ode dne 22. 6 2022, což je den následující po dni, který označila žalobkyně jako den splatnosti celkové částky po odstoupení od dohody o úhradě ve splátkách. Ani po této výzvě žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a označil tvrzení žalobkyně jako nepravdivá. Žalovaný tvrdil, že vyplacené prostředky byly ve skutečnosti jeho finanční prostředky a on s nimi mohl disponovat dle svého uvážení. Žalobkyně zaslala peníze na společnost právnická osoba, ve které působí žalovaný, protože se dohodli, že peníze budou použity na zaplacení právnická osoba a stavebních prací, když firma v té době pro žalobkyni prováděla stavební práce, žalovaný popírá, že by peníze, které žalobkyně zaslala na účet společnosti právnická osoba byly zapůjčeny žalovanému. Žalovaný má za to, že není pasivně legitimován, ale je to společnost právnická osoba, když na její účet poslala žalobkyně peníze. Navíc žalovaný namítá promlčení.

3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 28. 11. 2023, na které se žalovaný nedostavil. Svou neúčast omluvil a jako důvod uvedl dlouhodobou pracovní neschopnost. Ve své omluvě ani sám žalovaný nežádal soud o odročení jednání, proto soud ve věci jednal. I pokud by však žalovaný žádal o odročení jednání, nebylo by mu vyhověno, neboť byla omluva včasná, nebyla však řádná. K omluvě nedoložil potvrzení o pracovní neschopnosti, není tak jasné, o jakou pracovní neschopnost se jedná, když v některých případech jsou dány vycházky, a pokud se jedná o neinfekční onemocnění, mohl by se žalovaný jednání účastnit. Žalovaný byl navíc zastoupen, a tak byla chráněna jeho práva i v jeho nepřítomnosti. Navíc již dvakrát se ve věci odročovalo z důvodů na straně žalovaného, a i z jiných řízení je zřejmé, že žalovaný se takto účelově snažil řízení prodlužovat.

4. Soud provedl důkaz listinami a z nich zjistil následující skutková zjištění:

Z listiny označené jako návrh na uzavření pojistné smlouvy č. hodnota, že žalovaný uzavřel dne 19. 4. 1996 ve prospěch žalobkyně stipendijní pojištění u společnosti Nationale-Nederlanden životní pojišťovna právnická osoba. s počátkem pojištění od 19. 4. 1996 a konec pojištění byl stanoven dne 19. 4. 2015. Měsíční výše pojistného byla stanovena na částku 838 Kč.

Z dopisu ze dne 20. 2. 2015 s názvem výplata pojistné částky při dožití - stipendium, že pojišťovna informovala žalovaného o konci pojištění a právu na výplatu pojistné částky ve prospěch žalobkyně. Způsob výplaty je možný buď měsíčně a tato částka by činila 9 204 Kč nebo jednorázově, ale cílová částka bude nižší. Pojišťovna tímto dopisem vyzvala žalovaného k rozhodnutí o způsobu výplaty pojistného plnění.

Z listiny označené jako rozhodnutí o způsobu výplaty pojistného plnění při dožití ze dne 4. 5. 2015, že žalovaný zvolil jako způsob výplaty měsíční částku ve výši 5 000 Kč na účet žalobkyně č. č. účtu, právnická osoba, s poznámkou, ať zbývající jednorázově vyplatí na účet č. č. účtu, Fio Banka. Tuto listinu podepsal poradce jméno FO a žalovaný.

Z výpisu z účtu č. hodnota vedeného u společnosti právnická osoba na jméno žalobkyně, že dne 18. 5. 2015 byla na účet žalobkyně připsána částka 516 569 Kč od příjemce Anonymizováno Dne 25. 5. 2015 byla odeslána platba ve výši 511 569 Kč na účet č. č. účtu.

Z předžalobní upomínky ze dne 24. 5. 2022, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ve výši 185 000 Kč, která byla žalobkyni přiznána soudním rozhodnutím ze dne 17. 12. 2021, č. j. 111 C 11/2020-142. právnická osoba žalovanému sděluje, že žalobkyně odstupuje od smlouvy, kterou mezi sebou uzavřeli a žádá splnění celého zůstatku dluhu ve výši 196 569 Kč najednou, a to ve lhůtě do 7 dnů od obdržení výzvy. Pokud k zaplacení nedojde byl žalovaný upozorněn, že bude podána žaloba na zaplacení této částky. Výzva byla vyhotovena dne 24. 5. 2022 a odeslána doporučeně poštou 26. 5. 2022.

Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, že žalovanému bylo toto potvrzení vystaveno dne 6. 10. 2023.

Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 111 C 11/2020 soud zjistil následující skutková zjištění:

Z dopisu od pojišťovny ze dne 15. 10. 2020, že pojišťovna sdělovala žalobkyni k jejímu dotazu, že pojistná smlouva Stipendijní pojištění, která byla sepsána dne 19. 4. 1996 s počátkem pojištění téhož dne, byla ukončena dne 19. 4. 2015 dožitím se sjednaného konce pojištění a že pojišťovna je v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami (čl. 15) a speciálními podmínkami pro pojištění typu 5040 a 5050 (čl. 1) povinna vyplatit pojistnou částku na žádost pojištěného oprávněné osobě. Dne 21. 4. 2015 obdržela pojišťovna dokument rozhodnutí o způsobu výplaty pojistného plnění při dožití, který byl podán určenou osobou (žalobkyní). Pojišťovna na to reagovala, že o výplatu musí požádat pojištěný a nikoli určená osoba. Proto dne 7. 5. 2015 obdržela vyplněný formulář od žalovaného, kde byl uveden způsob výplaty 5 000 Kč měsíčně na účet č. č. účtu a zbývající část stipendia vyplatit jednorázově na účet č. č. účtu. Takový způsob výplaty však není možný, proto byl klient (žalovaný) kontaktován dne 13. 5. 2015 finančním poradcem panem jméno FO a rozhodl se pro výplatu stipendia jednorázově na účet č. č. účtu.

Z dopisu pojišťovny ze dne 22. 11. 2021, že dne 21. 4. 2015 pojišťovna obdržela vyplněný formulář ze dne 13. 4. 2015, v němž žádala o výplatu pojistného plnění žalobkyně. Vzhledem k procesu pojišťovny byl osloven žalovaný, neboť bylo třeba, aby požádal o výplatu on. Dne 7. 5. 2015 obdržela pojišťovna vyplněný formulář žalovaným ze dne 4. 5. 2015. Jelikož způsob vyplacení, o který žádal, nebyl technicky možný, byl žalovaný osloven finančním poradcem panem jméno FO a upravil způsob výplaty na jednorázové vyplacení na účet č. č. účtu. Finanční prostředky ve výši 516 569 Kč byly vyplaceny na uvedený účet dne 15. 5. 2015.

Z odpovědi právnická osoba. založené na č. l. 71, že vlastníkem účtu č. hodnota vedeného u společnosti právnická osoba je právnická osoba

Z listiny označené jako rozšířené vyhledávání za období od 6. 1. 2020 do 27. 7. 2021, že na účet jméno FO byly z účtu č. č. účtu (právnická osoba) zasílané platby od 1/2020 ve výši 1 000 Kč a od 9/2020 do 7/2021 ve výši 2 600 Kč označené jako výživné.

Z výpisu účtu jméno FO označeného jako rozšířené vyhledávání ze dne 6. 10. 2021, že za období od 4. 1. 2018 do 29. 9. 2021 byly na účet jméno FO zasílány platby z účtu č. č. účtu (právnická osoba) označené jako výživné a úhrada vyrovnání dohody o vypořádání SJM jméno FO.

Ze sdělení banky z č.l. 112, že dispoziční oprávnění k účtu 2000646492/2010 má žalovaný.

Z výslechu svědka jméno FO, že žalovaný uzavřel stipendijní připojištění ve prospěch žalobkyně do 19 let jejího věku. Produkt byl vyplacen jednorázově na účet, který byl uvedený v žádosti o výplatu. Obě listiny o způsobu výplaty vyplňoval a také podepisoval svědek. Standardně se produkt vyplácí buď formou stipendia (měsíční splátky) nebo jednorázově, přičemž kombinace není možná. Svědek se domnívá, že částka byla vyplacena na podkladě listiny ze dne 4. 5. 2015. O výplatě rozhoduje klient (žalovaný) a peníze jsou standardně vypláceny oprávněným osobám (žalobkyni). K listině ze dne 13. 4. 2015 uvedl, že tato mu byla vrácena k přepracování, když žádost o výplatu neměla podat žalobkyně, ale žalovaný, a proto došlo k uzavření nové listiny ze dne 4. 5. 2015, která dle svědka není falzifikátem, neboť tuto listinu vyplnil sám svědek, podepsal a poté předal žalovanému, aby listinu podepsal a podpis nechal úředně ověřit. Poté byla listina předána pojišťovně. Dovětek na této listině podepsaný žalovaným psal svědek na žádost žalovaného. Zda bylo dovětku vyhověno, tedy vyplacení částky 5 000 Kč měsíčně na jeden účet a na druhý účet jednorázově zbývající částka, si již nevzpomíná.

Z výslechu svědkyně jméno FO, že celá částka z pojistného plnění byla vyplacena žalobkyni, která následně tuto částku po předchozí dohodě se žalovaným poníženou o 5 000 Kč přeposlala žalovanému, který ji měl následně zasílat měsíčně částku 5 000 Kč na její studium, avšak v průběhu přestal plnit. Žalobkyně studovala až do roku 2020, kdežto žalovaný přestal posílat peníze dávno předtím, proto to nemohlo mít souvislost se studiem. Před uzavřením dohody si svědkyně není vědoma, že by žalovaný žalobkyni hradil výživné. Nemovitosti v místo byly pořízeny v roce 2009 pro žalobkyni. Na rodinném domě se následně měnila okna v roce 2009/2010, malovalo se a další běžné údržbové práce, vše svépomocí. Kotel se měnil nejpozději do roku 2016. Izolace podkroví a tesařské práce prováděny nebyly. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva o rekonstrukci. Svědkyně uvedla, že ze stejného účtu, na který žalobkyně odeslala peníze, jí bylo a stále je hrazeno výživné na děti, proto má za to, že vlastníkem tohoto účtu je žalovaný. Svědkyně v roce 2013-2014 pracovala jako účetní ve společnosti právnická osoba, ale není si vědoma, že by v té době účtovala i platbu od žalobkyně.

5. Všechny shora rozvedené a žalobkyní označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované žalobkyní. Žalovaný na svou obranu ani přes řádné poučení nepředložil žádné důkazy. U jednání soudu dne 28. 11. 2023 právní zástupkyně žalovaného označila k důkazu rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, který konstatoval u obdobného soudního sporu vedeném mezi žalovaným a synem žalovaného, že se jednalo o bezdůvodné obohacení firmy právnická osoba Právní zástupkyně žalovaného však neznala přesnou spisovou značku a rozhodnutí soudu neměla u sebe, z tohoto důvodu nebyl důkaz soudem proveden. Dále odkázala na pravomocné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým však také u jednání nedisponovala.

6. Některé důkazní návrhy nebyly soudem provedeny, a to z následující důvodů. Právní zástupkyně účastníků navrhovali účastnické výslechy. Ty však nebyly provedeny, protože tento důkaz se provádí až pokud dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Rozhodnutí o výplatě pojistného z trestního spisu, který byl veden kvůli výplatě pojištění bratra žalobkyně s žalovaným, soud nevyhodnotil jako důkaz podstatný pro toto řízení, kterým by byla zjištěna skutečnost důležitá pro řízení.

7. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud skutkový závěr, že žalovaný na svou obranu ani přes řádné poučení neoznačil ani nepředložil žádné důkazy, aby soud mohl zjistit, jak bylo naloženou s částkou ve výši 511 569 Kč a další doklady prokazující dokončení a provedení díla, předání díla a případné výzvy k zaplacení dlužných částek.

Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dne 19. 4. 1996 žalovaný uzavřel s právnická osoba, pojistnou smlouvu, tzv. stipendijní pojištění ve prospěch žalobkyně s počátkem pojištění 19. 4. 1996 a koncem pojištění 19. 4. 2015 (19 let). Před ukončením pojistné smlouvy byl žalovaný pojišťovnou vyzván k určení způsobu výplaty pojistného plnění, kdy první způsob výplaty vyplnila nesprávně žalobkyně dne 13. 4. 2015, proto následně dne 4. 5. 2015 došlo k přepracování a uzavření nové listiny o způsobu výplaty, který zadal již žalovaný a který současně žádal, aby pojišťovna vyplácela formou stipendia, tj. měsíčně žalobkyni na účet částku 5 000 Kč (po dobu 5 let) a zbývající částku, aby zaslala jednorázově na účet společnosti právnická osoba Takový způsob vyplacení pojistného plnění nebyl možný, a proto žalovaný po konzultaci s finančním poradcem panem jméno FO sdělil, ať je částka vyplacena jednorázově na účet uvedený ve smlouvě (žalobkyně). Dne 15. 5. 2015 odeslala pojišťovna na účet žalobkyně částku ve výši 516 569 Kč, která byla připsána dne 18. 5. 2015. Žalovaný se žalobkyní v mezidobí uzavřeli dohodu, aby vyplacené peníze byly zaslány žalovanému za účelem zhodnocení, který se zavázal tyto finanční prostředky zasílat žalobkyni zpět měsíčně částkou ve výši 5 000 Kč jako podporu při studiu (žalobkyně studovala až do roku 2020). Na základě této dohody žalobkyně dne 25. 5. 2015 částku poníženou o první splátku ve výši 511 569 Kč odeslala na účet č. č. účtu, který jí byl sdělen žalovaným. Účet vlastní společnost právnická osoba, ve které byl jediným jednatel a společníkem do 7. 11. 2019 žalovaný, který i nadále (od 27. 8. 2014) má k účtu dispoziční oprávnění a tento účet užívá i k soukromým účelům, když z tohoto účtu pravidelně a dlouhodobě platí výživné na své nezletilé děti k rukám jméno FO včetně platby vypořádacího podílu ze SJM. Žalobkyně proto podala žalobu na částku 185 000 Kč za 37 nezaplacených splátek za období od září 2017 do září 2020. Ani poté žalovaný nezačal dluh plnit, proto se žalobkyně rozhodla odstoupit od smlouvy (ústní smlouvy o zápůjčce) a požadovala uhradit zbývající část dluhu ve výši 196 569 Kč.

Ze skutkového závěru vyplývá, že v řízení nebyla prokázána tvrzení žalovaného, že peníze zaslány na účet společnosti právnická osoba byly použity na zaplacení právnická osoba a stavebních prací. S ohledem na označené a provedené důkazy soud neuvěřil skutkovým tvrzením žalovaného, když tato nebyla prokázána oproti skutkovým tvrzením žaloby, která předložila důkazy nejen ke svým tvrzením, ale také za účelem vyvrácení tvrzení žalovaného.

8. Na základě zjištěného skutkové závěr dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení:

Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena (tzv. inominátní smlouva); smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je zcela důvodný a lze mu vyhovět. Žalovaný dne 19. 4. 1996 uzavřel s pojišťovnou pojistnou smlouvu (stipendijní pojištění dle ust. § 51 obč. zák.) ve prospěch žalobkyně jako oprávněné osoby s počátkem pojištění 19. 4. 1996 a koncem pojištění 19. 4. 2015. Rozhodnutím o způsobu výplaty pojistného plnění při dožití ze dne 4. 5. 2015 zažádal žalovaný o vyplacení pojistné částky částečně na účet žalobkyně a částečně na účet společnosti právnická osoba Následně po výzvě pojišťovny opravil způsob vyplacení pojistného plnění a dne 15. 5. 2015 došlo k vyplacení částky ve výši 516 569 Kč, která byla na účet žalobkyně připsána dne 18. 5. 2015. V mezidobí byla mezi účastníky řízení uzavřena ústní smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., kdy žalovaný požádal žalovanou o zaslání těchto finančních prostředků za účelem zhodnocení (uspokojení potřeb toho, komu je věc poskytována) s tím, že finanční částka bude vrácena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč jako podpora při studiu. Vzhledem k této dohodě žalobkyně odeslala dne 25. 5. 2015 žalovanému částku poníženou o první splátku, tj. 511 569 Kč na účet č. č. účtu společnosti právnická osoba, ve které byl žalovaný do 7. 11. 2019 jediným společníkem a jednatelem, a i poté měl k účtu dispoziční oprávnění a tento účet dlouhodobě využívá k soukromým účelům. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, proto se žalobkyně rozhodla odstoupit od smlouvy (ústní smlouvy o zápůjčce) a požadovala uhradit zbývající část dluhu ve výši 196 569 Kč. Žalovaný za předmětné období ničeho neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy. Soud proto žalobě v plné rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 196 569 Kč. Úroky z prodlení jsou vyžadovány ode dne 22. 6. 2022, tedy od lhůty k plnění stanovené v odstoupení od smlouvy.

Obrana žalovaného spočívající v tvrzení nedostatku pasivní věcné legitimace, tedy námitky, že žalobkyně měla v tomto řízení žalovat společnost právnická osoba jako majitele účtu a nikoli žalovaného není důvodná, neboť v řízení bylo tvrzeno a prokázáno, že účet používá a disponuje s ním dlouhodobě žalovaný i pro osobní účely, když z tohoto účtu žalovaný vyplatil manželce nejen vypořádací podíl z titulu vypořádání SJM, ale také platil a dodnes platí výživné na nezletilou dceru žalovaného k rukám matky. Za situace, kdy žalobkyně tvrdila (a nebylo to v řízení nijak vyvráceno), že peníze zaslala po dohodě se žalovaným na účet, který jí žalovaný sdělil, byla tak v dobré víře, že účet patří žalovanému a v tomto jí žalovaný utvrdil, když následně začal plnit svůj závazek vůči žalobkyni. S ohledem na výše uvedené nebyla obrana žalovaného úspěšná, a proto nemohlo dojít k zamítnutí žaloby.

Obrana žalovaného spočívající v namítaném promlčení se taktéž neukázala jako správná. Neboť v říjnu roku 2020 došlo k poslední nezaplacená splátka. Následně došlo k odstoupení od smlouvy, v níž žalobkyně chtěla uhradit zbývající část dluhu ve výši 196 569 Kč najednou do 7 dnů. Toto odstoupení od smlouvy s výzvou k zaplacení dluhu bylo uloženo na poště k vyzvednutí nejpozději do 14. 6. 2022, když připočítáme 7 dní, dostaneme se ke dni 21. 6. 2022. Žaloba byla podána dne 27. 6. 2022. Podle obecné promlčecí tříleté lhůty, je žaloba podána včas, a to i když bychom počítali lhůtu od poslední nezaplacené splátky. Není tedy promlčena žádná část nároku.

Dále se soud ztotožnil s tvrzením žalobkyně, která odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4778/2009, který uvádí: Jestliže otázka platnosti smlouvy, byla v předchozím řízení o plnění z této smlouvy závazně vyřešena, nelze připustit, aby v jiném řízení byla znovu otevřena a řešena, popřípadě opačně. Stejnou otázku řešil již Okresní soud ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 111 C 11/2020 a žalobě bylo vyhověno, věc je již pravomocně skončena.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud žádné důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, a proto mu dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 53 030 Kč. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 9 829 Kč. Dále částku 35 920 Kč za náklady právního zastoupení žalobce mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (jako sazba odměny dle § 7 bod 5, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři žalobkyní účelně poskytnutých úkonů právní pomoci po 8 980 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby, účasti u zmařeného soudního jednání dne 12. 9. 2023, které zavinil svým chováním žalovaný a účastí u jednání dne 28. 11. 2023 a půl úkon právní pomoci po 4 490 Kč v podobě sepisu předžalobní výzvy. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč). Dále ztráta za promeškaný čas za 4 půlhodin dle § 14 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč) a náhrada cestovného na cestě z Třince do Frýdku-Místku a zpět, tj. celkem 120 km (2 x 60 km), při použití osobního motorového vozidla zn. Renault Captur, RZ SPZ, o kombinované spotřebě 5,4 l benzínu na 100 km dle technického průkazu vozidla a vyhláškové ceně benzínu natural 98 oktanů 41,20 Kč/1 litr a při sazbě základní náhrady 5,20 Kč na 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 589/2020 Sb. ve výši 891 Kč. Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 53 030 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.