OSFM 8 C 1/2019-203

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_006⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_008⟫ o odstranění neoprávněné stavby a vyklizení pozemku

I. Žalovaní ad. 1) a ad. 2) jsou povinni odstranit z pozemku žalobců parc. č. Anonymizováno zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota vedeném pro katastrální území a obec adresa katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa oplocení z kovových sloupků a pletiva do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní ad. 1) a ad. 2) jsou povinni vyklidit pozemek žalobců parc. č. Anonymizováno zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota vedeném pro katastrální území a obec adresa katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, a to v části od jeho hranice s pozemkem parc.č. Anonymizováno v k.ú. adresa po oplocení, které jsou žalovaní povinni odstranit dle výroku I. tohoto rozsudku, vyjma části označené parc. č. st. Anonymizováno v geometrickém plánu tituly před jménem jméno FO, č. hodnota, který je součástí tohoto rozsudku, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Soud zřizuje ve prospěch žalovaných ad. 1) a ad. 2) věcné břemeno spočívající v právu umístění stavby bez č.p./ č.e. – jiné stavby užívané jako hospodářská budova na pozemku odděleném z dosavadní parcely č. Anonymizováno v k.ú. adresa v rozsahu 18 m2, nově označené parcelním číslem st. Anonymizováno v geometrickém plánu tituly před jménem jméno FO, č. hodnota, který je součástí tohoto rozsudku

IV. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobci domáhali odstranění dřevěného přístřešku z pozemku parc.č. Anonymizováno v k.ú. adresa.

V. Žalovaní ad. 1) a ad. 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům náklady řízení ve výši 22 624,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

VI. Žalobci ad. a) a ad. b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení ve výši 1 898 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaní ad. 1) a ad. 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení ve výši 7 597 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou domáhali stanovení povinnosti žalovaným odstranit z jejich pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa hospodářskou budovu, oplocení a dřevěný přístřešek do tří měsíců od právní moci rozsudku a rovněž stanovení povinnosti vyklidit část pozemku žalobců parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa v rozsahu 112 m2, která byla žalovanými oplocena. Žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku parc. č. Anonymizováno v Anonymizováno, který nabyli dědictvím. Po zaměření hranic pozemku v terénu zjistili, že jsou na něm vybudovány stavby, a to oplocení, část hospodářské budovy a jiná dřevěná stavba (přístřešek). Jde o doplňkové stavby k rodinnému domu žalovaných, které jsou žalovanými užívány stejně jako zaplocená část předmětného pozemku. Žalobci nedali žalovaným souhlas k vybudování těchto staveb a není jim známo, že by takový souhlas udělil žalovaným předchozí vlastník předmětného pozemku. Proto byli žalovaní vyzváni k odstranění staveb a vyklizení pozemku, což žalovaní odmítli s tím, že stavby postavili a užívají v dobré víře, že jim pozemek patří.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby v celém rozsahu a svoji obranu vystavěli na tom, že předmětnou část pozemku oplotili v dobré víře, že oplocují svůj vlastní pozemek parc. č. Anonymizováno a rovněž hospodářskou budovu a přístřešek pro psa stavěli v přesvědčení, že výstavbu provádějí na svém pozemku. Předmětný pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa získali oddělením části rozlehlejšího pozemku, který sloužil k zemědělské výrobě, a před výstavbou rodinného domu na tomto pozemku byla vykolíkovaná parcela v terénu a v hranici pozemků byly usazeny kovové tyče. Umístění těchto tyčí vnímali jako vytýčení hranic v terénu a oplocení, které vystavěli nejpozději do roku 1998, vystavěli svépomocí v prostoru mezi tyčemi usazenými před výstavbou rodinného domu geometrem. Hospodářskou budovu a přístřešek pro psa stavěli později s přesvědčením, že stavbu provádí na svém pozemku a pro účely výstavby hospodářské budovy podali v roce 1996 ohlášení na stavební úřad. V realizaci staveb jim nikdo nebránil a stejně tak jim nebránil nikdo v jejich užívání. Upozornění na to, že stavby se nenacházejí na jejich vlastním pozemku, se jim dostalo až v důsledku jednání žalobců v roce 2018. Jsou proto přesvědčeni, že vlastnictví v dotčené části pozemku žalobců vydrželi. Podání žaloby na odstranění stavby považují za zneužití práva ze strany žalobců, neboť existence těchto staveb nebrání žalobcům ve využívání vlastního pozemku dosavadním způsobem. Jsou přesvědčeni, že žaloba je prostředkem k vyvinutí tlaku na žalované pro dosažení jiného cíle, a to zřízení věcného břemene k zajištění přístupu k pozemku parc. č. Anonymizováno.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, LV č. hodnota pro k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 6 096 m2, na základě usnesení soudu ve věci projednání dědictví ze dne 22. 2. 2000.

4. Ze sdělení Katastrální úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa, ze dne 11. 1. 2021 a sdělení Obecního úřadu adresa ze dne 20. 1. 2021 včetně příloh – ohlášení drobné stavby, sdělení ze dne 15. 7. 1996 a doručenky zjistil soud, že žalovaný ad 1) ohlásil na Obecním úřadě adresa drobnou stavbu hospodářské budovy o rozměrech 4 x 4 m s jednou místností a sedlovou střechou, která bude vystavěna svépomocí na pozemku parc. č. Anonymizováno. Ohlášení drobné stavby bylo provedeno na předtisku formuláře, ve kterém se předpokládaly jako přílohy jednoduchý situační náčrt podle pozemkové mapy s vyznačeným umístěním stavby na pozemku a hranicí mezi sousedními pozemky a vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí. Tyto přílohy ohlášení stavby nemělo, jak vyplývá ze spisové dokumentace předložené Obecním úřadem adresa. Komise pro výstavbu právnická osoba v Anonymizováno dne 15. 7. 1996 žalovanému 1) sdělilo, že proti provedení výše uvedené stavby v rozsahu uvedeném v ohlášení není námitek. Ve sbírce listin katastru nemovitostí není veden spis ke stavbě hospodářské budovy na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

5. Z geometrického plánu ze dne 31. 7. 1989 vyhotoveného Střediskem geodézie, státní podnik adresa – geodetem Anonymizováno, zjistil soud, že tento geometrický plán byl vyhotoven za účelem zaměření dvou stavebních míst na rodinný dům na pozemku parc. č. Anonymizováno s tím, že nabyvatelem bude Československý stát. Pozemek parc. č. Anonymizováno měl po zaměření výměru 749 m2, jeho delší strany měly délku 45,70 m a 41,10 m (protilehlá strana) a šířku 20,50 m při hranici s pozemkem parc. č. Anonymizováno a 18/20 m při hranici s pozemkem parc. č. Anonymizováno. Nové hranice byly v přírodě označeny železnými trubkami.

6. Ze zaměření skutečného provedení oplocení vyhotoveného Anonymizováno dne 13. 11. 2017 bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. Anonymizováno se nachází oplocení navazující na pozemek parc. č. Anonymizováno s tím, že připlocená plocha má výměru 112 m2.

7. Z výzvy k odstranění neoprávněných staveb ze dne 5. 3.2018 a dopisu ze dne 10. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvali žalované k odstranění staveb z pozemku parc. č. Anonymizováno, a to hospodářské budovy, jiné dřevěné stavby a oplocení, které byly neoprávněně postaveny na pozemku žalobců bez právního důvodu. Lhůta k odstranění staveb byla stanovena do 31. 3. 2018. Dopisem ze dne 10. 12. 2018 právní zástupkyně žalobců žalovaným sdělovala, že má snahu nalézt řešení, na jehož základě nebude nutné neoprávněné stavby odstranit a zároveň obnovit plnohodnotný přístup k pozemku žalobců, který zanikl v roce 1989.

8. Ze svědecké výpovědi Anonymizováno soud zjistil, že ten se svým kolegou Anonymizováno na zadání žalobců prováděl zaměření skutečného provedení oplocení patřícího k domu žalovaných a jejich souseda. Měření provedli tak, že zaměřili plot, okolní domy a některé sloupky plotu z vedlejších parcel, což „napasovali“ na tehdejší mapu a vyšla jim připlocená plocha tak, jak je uvedena v písemném zaměření. Na místě neměřili konkrétní vzdálenosti od hraničních bodů. Po jejich měření bylo provedeno zjišťování hranic, kde se vlastníci pozemku shodli na průběhu hranic mezi jednotlivými pozemky, k čemuž byl proveden náčrt zjišťování hranic v k. ú. adresa ze dne 21. 11. 2019, který svědek předložil. Z tohoto náčrtu je patrno, že pozemek parc. č. Anonymizováno je v rozích ohraničen třemi trubkami a hraničním kamenem, který tvoří hranici s účelovou komunikací, vzdálenost mezi hraničním kamenem a trubkou je 45,70 m (shodně s geometrickým plánem ze dne 31. 7. 1989) a oplocení tohoto pozemku je na této straně delší o 3,70 m, což představuje vzdálenost mezi železnou trubkou představující hraniční mezník a sloupkem plotu. Svědek uvedl, že v roce 1989 se provádělo zaměřování při vyhotovení geometrického plánu dalekoměrem jako v současné době. Předtím se používalo pásmo a hranol pro zjišťování pravého úhlu. Není obvyklé, aby se geodet při měření vzdálenosti mezi hraničními body spletl více než o 3 m. Pokud by se tak stalo, musel by na to přijít u umísťování dalších hraničních bodů, protože by zjistil, že zmiňované body nemá v přímce nebo, že vzdálenost od dalších bodů neodpovídá skutečnosti apod. Rovněž není obvyklé, aby u vyhovení geometrického plánu geodet sám neumísťoval hraniční body a nechal to na objednatelích.

9. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že je příbuzným žalovaných. S žalovanými se dohodli, že budou stavět dům, obec jim k tomu přidělila příslušné pozemky a na místo přišel státní geodet, který pozemky pro stavbu domu vyměřil. Protože výměra byla malá, přišel ještě jednou a vyměřil to znovu. Hranice pozemků vyznačil železnými trubkami. Svědek uvedl, že vyznačení pozemku železnými trubkami bylo v takovém rozsahu, v jakém pozemky užívají dosud. Vepředu byly dvě železné trubky a hraniční kámen, vzadu byly tři železné trubky. Svědek uvedl, že zmiňované železné trubky s žalovaným, panem Anonymizováno, natloukli do země sami na místě, kde jim to určil geodet pan jméno FO někdy v roce 1987 nebo 1988. Svědek postavil dům někdy v roce 1993 a oplocení v roce 1996 stejně jako žalovaní. Ve výpovědi uváděl, že plot postavili přesně v hranicích, jak byly vyznačeny zmiňovanými železnými trubkami dle zaměření geodeta Anonymizováno a tyto železné trubky pak nahradili železnými plotovými sloupky. Hraniční bod představující kámen u cesty na místě zůstal. Svědek si nevzpomínal, zda geodet vyhotovil geometrický plán ani, zda ho měl k dispozici. V užívání pozemku svědkovi nikdy nikdo nebránil, až před třemi lety mu bylo řečeno, že má hospodářskou budovu a kotec pro psa, hlavní uzávěr plynu a vysázené stromy na pozemcích žalobců. Bylo to dle nějakého zaměření. Tuto záležitost vyřešili tím, že svědek platí žalobcům nájem, protože se nechtěl soudit. Při oplocování pozemku neprováděli přeměřování jeho hranic, protože vycházeli z toho, že jsou vyznačeny trubkami. jméno FO získal souhlas ke stavbě hospodářské budovy na svém pozemku.

10. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že je přítelem žalovaných po dobu asi 35 let a navštěvují se asi jednou za tři týdny. Žalovaný 1) jej požádal, zda by nešel svědčit ohledně jeho plotu s tím, že je něco špatně a svědek k tomu může říct to, že od začátku stavby je na místě vše stejné a oplocení stojí od samého počátku na stejném místě jako nyní. On sám žalovaným pomáhal se stavbou plotu a ví, že vzadu byla železná trubka, která asi tvořila nějakou hranici a v souladu s tou trubkou se postavil plot tak, že trubka se vyndala a na místo ní se zabetonoval sloupek plotu. Od té doby stojí stále na stejném místě. U vytyčování hranic pozemku však přítomen nebyl a tedy nebyl přítomen ani u toho, jak se na pozemek umísťovala zmiňovaná trubka značící hranice.

11. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že žalovaný 1) je jejím bratrem. Před třiceti lety se bratr rozhodl stavět dům, neboť mu teta nabídla pozemek ke stavbě a ona bratra často navštěvovala a chodila k němu ze zadní části. Než se postavil dům, postavil bratr dřevěnou boudu v hranicích pozemku, které byly vyznačeny panem Anonymizováno železnou trubkou, a protože měl bratr strach, že traktorista trubku poškodí, zasadil v hranici pozemku stromy. Neměl nikdy potřebu zabírat si více pozemků, protože jich měl dost. Postavil i plot, avšak svědkyně neví, kdy byl plot stavěn. Po jeho postavení však zde byla ještě dřevěná bouda, která byla za plotem, tedy uvnitř pozemku, kde stál dům. Svědkyně uvedla, že na místě byla trubka vyznačující hranici pozemků ještě donedávna, snad před pěti či deseti lety. Plot byl postaven asi před třiceti lety. Svědkyně nezaznamenala, že by trubky vyznačující hranice měly být posouvány. Byly pořád na stejném místě a plot byl postaven podle těchto trubek. Rovněž uvedla, že pan jméno FO byl v oblasti známý tím, že prováděl vyměřování v jejich oblasti a od své podřízené se dozvěděla, že o něm bylo známo, že při vyměřování na metr nehleděl.

12. Dne 7. 10. 2022 provedl soud místní šetření na pozemku parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa, při kterém bylo zjištěno, že v souladu s náčrtem zjišťování hranic č. hodnota se na pozemku parc. č. Anonymizováno nacházejí hraniční body, a to hraniční kámen u obecní komunikace, dřevěné kolíky červeně nabarvené a hraniční bod mezi pozemkem parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno tvoří železný kolík. Vzdálenost mezi dřevěným kolíkem představující hraniční bod mezi pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno ke sloupku plotu umístěného na pozemku par. č. Anonymizováno představuje 3,70 m. Na pozemku parc. č. Anonymizováno se nachází oplocení z kovových sloupků a pletiva a na tzv. připlocené ploše na pozemku parc. č. Anonymizováno se kromě převážné části hospodářské budovy nachází tři betonové panely, které dle sdělení žalovaných tvořili podlahu, kotce pro psa, který byl již přemístěn a oplocení se nachází na pozemku parc. č. Anonymizováno v rozsahu odpovídajícímu náčrtu ze zjišťování hranic ze dne 21. 11. 2019.

13. Z geometrického plánu Ing. jméno FO, č. hodnota zjistil soud, že tímto geometrickým plánem byla vyznačena budova bez čp./če., tedy hospodářská budova, která z větší části stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno, a to v rozsahu výměry 18 m2, kterou geodet označil novým parcelním číslem hodnota. Zbývající část o výměře 3 m2 stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno a geodet zastavěnou část označil č. st Anonymizováno.

14. Ze znaleckého posudku Ing. jméno FO č. č. účtu a výpovědí tohoto znalce zjistil soud, že předmětná hospodářská budova, která z větší části stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno, je nepodsklepeným jednopodlažním objektem ze sedlovou střechou, k němuž je ze západní strany přistavěno hnojiště a objekt slouží chovu drůbeže a ke skladování krmiva. V prvním nadzemním podlaží je jedna nedělená místnost, v podkroví je skladový prostor přístupný pouze po žebříku. Nosnou konstrukci tvoří zdivo z tvárnic tloušťky 300 mm, strop je betonový, krov dřevěný a střešní krytina krytinu tvoří keramická taška. Svody chybí, podlaha je z hlazeného betonu, v objektu je nefunkční světelná elektroinstalace, objekt není vytápěn a není zde proveden rozvod vody ani kanalizace. Znalec ocenil hodnotu věcného břemene, odpovídající právu umístění stavby na pozemku označeného v geometrického plánu Ing. jméno FO parcelním číslem St. Anonymizováno, částkou 6 490 Kč, přičemž vycházel z toho, že věcným břemenem bude zatížena plocha o výměře 18 m2, stupeň omezení vlastnického práva je stoprocentní a věcné břemeno bude zřízeno na dobu neurčitou. Míra kapitalizace je stanovena pro rodinné domy, neboť hospodářská budova je příslušenstvím k rodinnému domu čp. Anonymizováno. Znalec ve své výpovědi vysvětlil, že cenu zastavěného pozemku, z níž zjišťoval simulované nájemné a následně hodnotu věcného břemene, stanovil dle příslušné oceňovací vyhlášky a nevycházel z ceny obvyklé, odpovídající ceně stavebního pozemku v Anonymizováno, a to proto, že předmětná stavba na cizím pozemku stojí na orné půdě v nezastavěném území a územní plán obce neumožňuje na tomto pozemku stavět. Ze simulovaného nájemného vycházel proto, že nájemní smlouvy z daného místa a času se nezapisují do veřejného seznamu a on k nájemním smlouvám přístup nemá. V případě, že by cenu věcného břemene odvozoval od zjištěné ceny pozemku obvyklé v čase a místě (cenu zjistil ve výši 1 700 Kč za m2), pak by cena věcného břemene odpovídala částce 34 000 Kč.

15. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého jsou žalobci podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, a to od 15. 3. 2000, na základě rozhodnutí soudu o projednání dědictví. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. Anonymizováno, který s pozemkem žalobců sousedí a stavební pozemek č. hodnota, na němž stojí dům čp. Anonymizováno. Předmětný pozemek Anonymizováno v původní výměře 749 m2 (před postavením rodinného domu) vznikl v roce 1989 oddělením z pozemku parc. č. Anonymizováno na základě geometrického plánu vyhotoveného geodetem Anonymizováno, zaměstnancem Geodezie, státní podnik adresa dne 31. 7. 1989. Nové hranice tohoto pozemku byly v přírodě označeny třemi železnými trubkami, přičemž původní hraniční kámen tvořící hranici s pozemkem parc. č. Anonymizováno (účelová komunikace) je na místě dosud. Vzdálenost od tohoto hraničního kamene po železnou trubku tvořící hranici mezi pozemky parc. č. Anonymizováno, tehdejší Anonymizováno a Anonymizováno je v geometrickém plánu vyznačen vzdáleností 45,70 m, přičemž dalším hraničním bodem na předmětném geometrickém plánu je bod označený číslem hodnota a tvoří hranici mezi pozemkem parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno. Posléze žalovaní postavili na pozemku parc. č. Anonymizováno rodinný dům, čp. Anonymizováno, kdy zastavěná část získala nové parcelní číslo st. Anonymizováno a na základě ohlášení stavby z roku 1996 postavili hospodářskou budovu, která dle ohlášení se měla nacházet na pozemku parc. č. Anonymizováno a měla být o rozměrech 4 x 4 m. Součástí žádosti o ohlášení stavby nebyl jednoduchý situační náčrt podle pozemkové mapy s vyznačením umístění stavby na pozemku a hranice mezi sousedními pozemky a vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí, neboť se nenachází ve stavební dokumentaci, č. j. Anonymizováno, týkající se stavby této hospodářské budovy, která byla soudu zaslána. Dle geometrického plánu Ing. jméno FO tato stavba nemá schválený půdorys 4 x 4 m a ve výměře 18 m2 zasahuje do pozemku parc. č. Anonymizováno a v rozsahu 3 m2 je postavena na pozemku parc. č. Anonymizováno. Nejpozději v roce 1998 žalobci vystavili oplocení pozemku parc. č. Anonymizováno z kovových sloupků a pletiva, přičemž poslední sloupek plotu byl umístěn na pozemek parc. č. Anonymizováno při hranici s pozemkem parc. č. Anonymizováno, a to ve vzdálenosti 3,70 m od hranice pozemku parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno. V důsledku toho došlo k oplocení části pozemku parc. č. Anonymizováno a to v rozsahu okolo 112 m2. V této oplocené části se nachází i předmětná hospodářská budova, byl zde umístěn kotec pro psa, z něhož na této části pozemků žalobců zůstaly dva betonové panely. Soud neuvěřil tvrzení žalobců ani výpovědi svědka jméno FO, že předmětné oplocení bylo vystavěno v hranicích pozemku parc. č. Anonymizováno tak, jak byl vyznačen hraničními body umístěnými při vyměřování pozemku geodetem Anonymizováno v roce 1989. Soud totiž neuvěřil jejich tvrzení, že předmětný geodet při vyměřování pozemku se dopustil chyby a hranici mezi pozemkem parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno vymezil železnou trubkou umístěnou o 3,70 m dál než odpovídal délce hranice mezi těmito pozemky, což mělo opět vliv na nesprávné vyznačení hraničního bodu č. 2 a ve svém důsledku o rozšíření výměry pozemku parc. č. Anonymizováno o zmiňovaných 112 m2. Jako nepravděpodobnou tuto skutečnost označil i svědek Anonymizováno, který uvedl, že při použití běžných měřičských metod v té době by v případě omylu o zmiňovaných 3,70 m musel být tento omyl zjištěn ihned při dalším měření a takováto chyba geodeta se tedy nepředpokládá. Soud je přesvědčen o tom, že to byli žalovaní či jeden z nich, kteří tehdy s vlastníkem sousedního pozemku jméno FO posunuli železné trubky vyměřující hranici nově odměřených pozemků, čímž došlo k rozšíření jejich výměry, v těchto „upravených“ hranicích následně postavili plot, vystavěli hospodářské budovy a vědomě tak užívali bez právního důvodu pozemek s dnešním označením parc. č. Anonymizováno. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že poslední sloupek plotu umístěný na pozemku parc. č. Anonymizováno ve vzdálenosti 3,70 m od hranice pozemku odpovídá v podstatě hraničnímu bodu č. hodnota vyznačeného na geometrickém plánu ze dne 31. 7. 1989, jak je možno zjistit při porovnání tohoto geometrického plánu s náčrtem zjišťování hranic č. hodnota. Výpovědí ostatních svědků o tom, že plot byl vystavěn v hranicích vyznačených zmiňovanými železnými trubkami, již mohou odpovídat skutečnosti, neboť žádný ze svědků, kromě svědka jméno FO, který rovněž posléze užíval cizí pozemek, nebyl při umísťování těchto hraničních bodů. Soud rovněž neuvěřil tvrzení žalobců, že neměli k dispozici geometrický plán ze dne 31. 7. 1989, který následně sami předložili soudu, z něhož mohli zjistit vzdálenost mezi hraničním bodem označeným v předmětném geometrickém plánu č. hodnota a č. hodnota, která byla v délce 45,70 m2. Žalobci při stavbě oplocení pozemku museli nepochybně provést zaměření jeho obvodu za účelem zakoupení příslušného počtu betonových sloupků a zejména délky pletiva a tehdy by také museli zjistit, že obvodové strany neodpovídají vzdálenostem dle předmětného geometrického plánu. Pokud by proto sami žalobci nezpůsobili posunutí hraničních bodů, museli by při zhotovování oplocení zjistit, že oplocují pozemek o větší výměře, než která jim přísluší. Žalobci nerušeně užívali tuto část cizího oploceného pozemku až do roku 2018, kdy žalobci po nabytí vlastnického práva a zaměření hranic pozemku parc. č. Anonymizováno zjistili, že část tohoto pozemku je oplocena plotem žalobců a jméno FO, který následně k zaplocené části pozemku uzavřel s žalobci nájemní smlouvu. Žalobci přes výzvu odmítli zmiňovanou zaplocenou část cizího pozemku vyklidit a stavby z ní odstranit, vyjma kotce pro psa, který přemístili.

16. Podle § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013), zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen vlastník stavby).

17. Podle odst. 3 citovaného ustanovení, soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

18. Podle § 1087 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014), zasahuje-li trvalá stavba zřízena na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

19. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalobci stavěli předmětnou hospodářskou budovu s větší částí na cizím pozemku nikoliv v dobré víře, že staví na svém pozemku, a tato stavba zasahuje do cizího pozemku větší částí a v dobré víře nebylo stavěno ani oplocení v části, ve které zasahuje do pozemku žalovaných. Proto s ohledem na skutečnost, že předmětná stavební činnost byla vykonávána za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen OZ), bylo ve vztahu ke stavbám na cizím pozemku aplikována ustanovení § 135c OZ a nikoliv ustanovení dle § 1087 odst. 2 NOZ. Protože část oplocení byla postavena na cizím pozemku, tj. na pozemku parc. č. Anonymizováno, který je v současné době ve spoluvlastnictví žalobců, ač na to žalobci neměli právo, soud rozhodl o odstranění oplocení na náklady žalobců, kteří stavbu zřídili dle ust. § 135c odst. 1 OZ. Ve vztahu k hospodářské budově, která větší částí zasahuje do téhož pozemku a která byla rovněž postavena žalovanými, ač neměli právo stavět na pozemku žalovaných, soud dospěl k závěru, že odstranění stavby by nebylo účelné, a to i proto, že v současné době výrazně nebrání v užívání zbývající části zastavěného pozemku. Proto soud zvolil postup dle ust. § 135c odst. 3 OZ a uspořádal poměry mezi žalobci jako vlastníky pozemku a žalovaný jako vlastníky stavby zřízením věcného břemene za náhradu ve prospěch žalovaných 1 a 2, spočívající v právu umístění stavby bez čp./če., užívané jako hospodářská budova na pozemku odděleném z dosavadní parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa v rozsahu 18 m2, nově označené parc. č. st. Anonymizováno v geometrickém plánu Ing. jméno FO, který je součástí tohoto rozsudku.

20. Žalobci se rovněž domáhali odstranění další stavby označené jako dřevěný přístřešek z pozemku parc. č. Anonymizováno ovšem šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se zde žádný takovýto přístřešek nenachází, a protože žalobci nevzali v této části žalobu zpět, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

21. Žalobci se dále domáhali vyklizení předmětné části pozemku parc. č. Anonymizováno, to je té části, která byla ohraničena oplocením, které byli žalovaní zavázáni z pozemku odstranit ve výroku I. Místním šetřením bylo zjištěno, že tato část pozemku je žalovanými užívána, že se na tomto pozemku kromě stavby nachází některé věci žalovaných, a protože tento pozemek žalovaní užívají bez právního důvodu, bylo žalobě na vyklizení pozemku vyhověno. Soud nesdílí závěr žalobců, že i tato část pozemku žalovaných je jejich vlastnictvím na základě vydržení vlastnického práva, a to pro nedostatek dobré víry, jak bylo výše konstatováno.

22. Při rozhodování o nákladech řízení soud zohlednil, že žalobci byli ve sporu úspěšní z větší části a neúspěšní byli pouze v části, kde se domáhali odstranění dřevěného přístřešku. Soud proto vyhodnotil úspěch žalobců v rozsahu 80 %, jejich neúspěch v rozsahu 20 % a dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal žalované zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 %, tedy v rozsahu rozdílu mezi jejich procesním úspěchem a neúspěchem. Celkové náklady žalobců představuje odměna advokáta dle vyhl. 177/1996 Sb. za devět úkonů právní služby (v sazbě dle § 7 bod 4 a § 9odst. 1 vyhlášky při zastupování dvou účastníků) po 2 400 Kč, čtyři úkony v poloviční sazbě, třináct režijních paušálů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas v rozsahu deseti započatých půlhodin po 100 Kč za čtyři cesty k jednání soudu a jednu k místnímu šetření a zpět. Dalšími náklady jsou cestovní náklady za cestu ke třem jednáním z adresa a zpět 42 km, a místnímu šetření a zpět 14 km, vždy osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 6,8 l benzínu Natural na 100 km. Při vyhláškové ceně benzinu Natural za jeden litr ke dni 16. 3. 2022 (jednání soudu) ve výši 37,10 Kč, ke dni 12. 7. 2022 a 7. 10. 2022 jednání soudu a místní šetření) ve výši 44,50 Kč, ke dni 16. 5. 2023 a 26. 5. 2023 (jednání soudu a vyhlášení rozsudku) a paušální sazbě 4,70 Kč za km v roce 2022 a 5,20 Kč v roce 2023 činí tyto cestovní náklady celkem 1 407 Kč. S připočtením soudního poplatku ve výši 5 000 Kč činí celkové náklady 37 707 Kč a 60% těchto nákladů částku 22 624,20 Kč.

23. S ohledem na závěry o úspěchu účastníku ve věci, soud zavázal žalobce zaplatit náklady státu v rozsahu 20 % celkových nákladů a žalované v rozsahu 80 % celkových nákladů, tak jak odpovídá jejich procesnímu neúspěchu. Celkové náklady státu představují přiznané znalečné v celkové výši 9 495 Kč, a proto byli žalobci zavázáni společně a nerozdílně zaplatit České Republice na těchto nákladech částku 1 898 Kč a žalovaní společně a nerozdílně částku 7 597 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.