OSFM 15 C 37/2025-78

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 73 887,45 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku

a) 13 261,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 166,77 Kč od 7.11.2024 do 12.12.2024, zákonný úrok z prodlení z částky 13 261,58 Kč od 13.12.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %,

b) 60 625,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 762,39 Kč od 7.11.2024 do 12.12.2024, zákonný úrok z prodlení z částky 60 625,87 Kč od 13.12.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 73 887,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že:

1/ žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobkyní dne 17.10.2019 úvěrovou smlouvu č. číslo (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s ÚP seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V podrobnostech žalobkyně důkazem do příloh vkládá postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno a rovněž přikládá zprávu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti.

2. Žalobkyně poskytla žalované v souladu s ÚS a s odst. 2 ÚP úvěr ve výši 30 000 Kč (dále jen „úvěr“). Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 744 Kč měsíčně. Na základě smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. První splátka je dle smlouvy splatná právě po měsíci od data poskytnutí úvěru a v případě, že kalendářní měsíc následující po poskytnutí úvěru neobsahuje pořadové číslo dne poskytnutí úvěru, je splatnost první splátky poslední den v tomto měsíci. K čerpání úvěru došlo dne 17.10.2019, tudíž s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky určena na 20.11.2019. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od 17.10.2019, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 16,99 % p.a.

3. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 33 487 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky, je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 5.2. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 23.10.2024, jak vyplývá ze splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 23.10.2024 - výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalované zaslána doporučeně poštou, podací arch České pošty dokládající odeslání výzvy ke splacení celého úvěru žalobkyně přikládá k návrhu na vydání EPR.

4. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně, Jméno advokáta, advokátem, předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 13 261,58 Kč sestávající z: ⟪LB:lb_001⟫ - neuhrazené jistiny ve výši 11 161,58 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého splátkového kalendáře), ⟪LB:lb_002⟫ - nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč.

K přesnému výpočtu jistiny ve výši 11 161,58 Kč žalobkyně uvádí, že tato se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako jistina a zesplatněná jistina. Položka jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do dne 23.10.2024, v celkové výši 1 788,16 Kč. Položka zesplatněná jistina ve výši 9 373,42 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovanou uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobkyni nárok zesplatněním úvěru dle odst. 5.2. ÚP. Částka 11 161,58 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaná čerpala a neuhradila. K částce v celkové výši 600 Kč označené v návrhu na vydání EPR jako náklady na vymáhání žalobkyně dospěla součtem účtovaných a žalovanou dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Právo žalobkyně na uhrazení náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, bylo sjednáno v souladu s ust. § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve smlouvě (část „Důsledky nesplácení úvěru“) a v bodu odst. 6.3. sankce úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od 1.5.2022 byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobkyní vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně. Žalovaná byla vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměna v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Ohledně smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč žalobkyně sděluje, že tuto požaduje na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 6.3. ÚP a podkapitoly odst. 6.3. ÚP. Dle smlouvy a podkapitoly odst. 6.3. ÚP byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 500 Kč.

Příslušenství pak představuje: ⟪LB:lb_001⟫ - úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 166,77 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem 166,77 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři přiloženému k žalobnímu návrhu, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 23.10.2024, přiložené k návrhu na vydání EPR), tj. ode dne 7.11.2024 do dne 12.12.2024, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 12,75 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, dopočet z 1 500Kč (smluvní pokuta) činí 18,86 Kč, dopočet z 600 Kč (náklady na vymáhání) činí 7,55 Kč, dopočet z 9 373,42 Kč (zesplatněná jistina) činí 117,87 Kč, dopočet z 1 788,16 Kč (jistina) činí 22,49 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - úrok z prodlení v zákonné výši od 13.12.2024 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 13 261,58 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).

5. 2/Žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobkyní dne 27.12.2018 úvěrovou smlouvu č. číslo (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s ÚP seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V podrobnostech žalobkyně důkazem do příloh vkládá postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno a rovněž přikládá zprávu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti.

6. Žalobkyně poskytla žalované v souladu s ÚS a s odst. 2 ÚP úvěr ve výši 90 000 Kč (dále jen „úvěr“). Žalovaná se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 2 645 Kč měsíčně. Na základě smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. První splátka je dle smlouvy splatná právě po měsíci od data poskytnutí úvěru a v případě, že kalendářní měsíc následující po poskytnutí úvěru neobsahuje pořadové číslo dne poskytnutí úvěru, je splatnost první splátky poslední den v tomto měsíci. K čerpání úvěru došlo dne 27.12.2018, tudíž s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky určena na 30.1.2019. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od 27.12.2018, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 30,38 % p.a.

7. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 132 448 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky, je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 5.2. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 23.10.2024, jak vyplývá ze splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 23.10.2024 - výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalované zaslána doporučeně poštou, podací arch České pošty dokládající odeslání výzvy ke splacení celého úvěru žalobkyně přikládá k návrhu na vydání EPR. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně, Jméno advokáta, advokátem, předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy.

8. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 60 625,87 Kč sestávající z: ⟪LB:lb_001⟫ - neuhrazené jistiny ve výši 58 291,87 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého splátkového kalendáře), ⟪LB:lb_002⟫ - poplatků ve výši 234 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč.

K přesnému výpočtu jistiny ve výši 58 291,87 Kč žalobkyně uvádí, že tato se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako jistina a zesplatněná jistina. Položka jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do dne 23.10.2024, v celkové výši 3 398,67 Kč. Položka zesplatněná jistina ve výši 54 893,20 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovanou uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobkyni nárok zesplatněním úvěru dle odst. 5.2. ÚP. Částka 58 291,87 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaná čerpala a neuhradila. K částce v celkové výši 234 Kč označené v návrhu na vydání EPR jako poplatky dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků. Nárok žalobkyně na uhrazení výše uvedených poplatků vyplývá z ustanovení odst. 9.5. ÚP, přičemž výše jednotlivých poplatků je stanovena přímo ve smlouvě. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky: ⟪LB:lb_001⟫ - poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 30.9.2024, zahrnut v 53. splátce ⟪LB:lb_002⟫ - poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 30.9.2024, zahrnut v 53. splátce ⟪LB:lb_003⟫ - poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 30.8.2024, zahrnut v 52. splátce ⟪LB:lb_004⟫ - poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 30.8.2024, zahrnut v 52. splátce ⟪LB:lb_005⟫ - poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 30.7.2024, zahrnut v 51. splátce ⟪LB:lb_006⟫ - poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 30.7.2024, zahrnut v 51. splátce

K částce v celkové výši 600 Kč označené v návrhu na vydání EPR jako náklady na vymáhání žalobkyně dospěla součtem účtovaných a žalovanou dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Právo žalobkyně na uhrazení náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, bylo sjednáno v souladu s ust. § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve smlouvě (část „Důsledky nesplácení úvěru“) a v bodu odst. 6.3. sankce úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od 1.5.2022 byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobkyní vypočteny jako poměrná část nákladů vynaložených žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně. Žalovaná byla vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměna v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Ohledně smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč žalobkyně sděluje, že tuto požaduje na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 6.3. ÚP a podkapitoly odst. 6.3. ÚP. Dle smlouvy a podkapitoly odst. 6.3. ÚP byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 500 Kč.

Příslušenství pak představuje: ⟪LB:lb_001⟫ - úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 762,39 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem 762,39 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři přiloženému k žalobnímu návrhu, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 23.10.2024, přiložené k návrhu na vydání EPR), tj. ode dne 7.11.2024 do dne 12.12.2024, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 12,75 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, dopočet z 1 500 Kč (smluvní pokuta) činí 18,86 Kč, dopočet z 600 Kč (náklady na vymáhání) činí 7,55 Kč, dopočet z 117 Kč (poplatek za možnost odložení splátek) činí 1,47 Kč, dopočet z 117 Kč (poplatek za možnost změny splátky) činí 1,47 Kč, dopočet z 54 893,20 Kč (zesplatněná jistina) činí 690,30 Kč, dopočet z 3 398,67 Kč (jistina) činí 42,74 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - úrok z prodlení v zákonné výši od 13.12.2024 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 60 625,87 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut).

9. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy.

10. Žalovaná se vyjádřila k podané žalobě podáním odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, který byl ve věci vydán s tím, že nárok uvedený v žalobě neuznává, nejde dle jejího názoru o nárok vyplývající ze závazku na úvěrové smlouvě, nýbrž nárok na vypořádání z bezdůvodného obohacení. Uvedený závěr dovozuje ze skutečnosti, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Tato neplatnost je dána nesplněním povinnosti věřitele (žalobkyně) posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost klienta (žalované). Dne 27.12.2018 s žalobkyní uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jako Smlouva) č. číslo s úvěrovým rámcem ve výši 90 000 Kč, kdy na tuto ve splátkách uhradila 132 448 Kč. Následně dne 17.10.2019 s žalobkyní uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jako Smlouva) č. číslo s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, kdy na tuto ve splátkách splatila 31 248 Kč. Se sdělením žalobkyně ohledně celkové výše čerpání za celou dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 90 000 Kč a ve výši 30 000 Kč a úhrad ve výši 132 448 Kč v případě úvěrového rámce 90 000 Kč souhlasí a dále pro úplnost uvádí, že na smlouvu s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč uhradila ve splátkách 31 248 Kč. Nesouhlasí však s dalšími nároky, které žalobkyně ve své žalobě požaduje, a to právě s ohledem na neplatnost předmětných smluv. O úvěr žádala na webových stránkách žalobkyně. Co se týče samotného kontraktačního procesu prostředky elektronické komunikace na dálku, nebyly naplněny požadavky daného právního jednání, a shledává tak uvedenou smlouvu neplatnou. Již 26. senát Nejvyššího soudu navázal na 20. senát (srov. usnesení ze dne 1.6.2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017) a v usnesení sp. zn. 26 Cdo 1230/2019, ze dne 22.5.2019 dospěl rovněž k závěru, že prostý e-mail bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uvádí, že před sjednáním smlouvy řádně posoudila její úvěruschopnost, a to na základě posouzení její příjmové a výdajové stránky. Jak je ze smluv patrné, žalobkyně se pouze dotazovala na výši příjmů její domácnosti. Náklady ověřovány nebyly. Nezohlednila a neprověřila ani její další závazky. K tomu pro úplnost uvádí, že žalobkyně jí umožnila dne 5.10.2018, dne 14.3.2019 a dne 18.3.2024, prostřednictvím svého produktu název, sjednat další úvěry na smlouvy č. číslo a č. číslo, které rovněž žaluje v samostatných řízeních před Okresním soudem ve Frýdku-Místku. Žalobkyně si nevyžádala výpisy z běžného účtu za více předchozích měsíců, věrohodně neprověřila výdajovou stránku jí coby úvěrovaného s ohledem na všechny náklady v běžném životě (tedy reálné výdaje na bydlení a náklady související s bydlením, dopravu, komunikace, jídlo, ošacení, léky a osobní vyžití). Při sepsání úvěrové smlouvy se žalobkyně neptala na její schopnost úvěr splácet.

11. Žalobkyně se k výhradám žalované vyjádřila s tím, že v době uzavření smlouvy o úvěru č. číslo (říjen 2019) byla průměrná roční úroková sazba ve výši 8,66 % (dle údajů ČNB). Sjednaný úrok ve výši 26,28 % p. a. u bezúčelového revolvingového úvěru (převod hotovosti na účet žalované) je tak zcela přiměřený a nepříčí se dobrým mravům či ustanovením na ochranu spotřebitele. Na základě výše uvedeného žalobkyně konstatuje, že o nelze hovořit o sjednané úrokové sazbě jako o nepřiměřené či jinak nemravné. Co se týče výše RPSN, je tato při revolvingových úvěrech velice složitě stanovitelná. Žalobkyně tedy při výpočtu počítá s čerpáním celé výše úvěru okamžitě, bezhotovostně, v plné výši, při nejvyšším poplatku a nejvyšší úrokové sazbě, na období jednoho roku a splacení ve dvanácti měsíčních splátkách se stejnou výší jistiny, jak je uvedeno ve smlouvě samotné. Závěrem žalobkyně uvádí, že veškeré informace má žalovaná (spotřebitel) uvedeny přímo na smlouvě. Záměrem žalobkyně v žádném případě nebylo skrýt jakoukoli informaci o výši celkové splatné částky, ani si počínat tak, aby spotřebitel (žalovaná) výše částky, na kterou má žalobkyně nárok, unikla. To, aby v momentě zesplatnění pozbyl věřitel (žalobkyně) nárok na zaplacení částky, na které se strany původně dohodly, by tak odporovalo zásadě pacta sunt servanda a zásadně by poškozovalo všechny věřitele v podobné situaci. Spotřebitel by pak byl postaven do nepřiměřeně zvýhodněného postavení, jelikož by svým prodlením s úhradou splátek a porušením řádně dohodnutých smluvních podmínek pozbyl povinnost uhradit smluvní úrok, který je cenou poskytnuté úvěrové služby. Nadměrná ochrana spotřebitele pak ve své podstatě znevýhodňuje všechny spotřebitele, kteří své povinnosti plní řádně a včas. Nadto lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2010, sp. zn. 23 Cdo 1201/2009, ve kterém NS zdůraznil, že: „i ochrana spotřebitele má své meze a v žádném případě ji nelze pojímat jako obranu jeho lehkomyslnosti a neodpovědnosti.“ Žalobkyně tedy odmítá tvrzení žalované a dodává, že smlouvy uzavírané se spotřebitelem jsou ze strany žalobkyně nastaveny a uzavírány transparentně.

12. U jednání dne 29.10.2025 žalovaná uvedla, že se snažila úvěr u společnosti právnická osoba splácet, dalo by se říci, že splácela úvěr úvěrem, byla ve složité životní situaci, zemřel jí syn, dcera a manžel vážně onemocněli.

13. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní do spisu, a to pravidly programu název, úvěrovými podmínkami společnosti Jméno žalobkyně., dodatkem k úvěrové smlouvě č. číslo, smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním č. číslo, smlouvou o hotovostním úvěru ze dne 27.12.2018, 5.10.2018, 17.10.2019, Návrhem smírného řešení ze dne 14.8.2024, předžalobní výzvou k plnění, výpisem čerpání splátek a úhrad z č. listu 17-19, úvěrovou zprávou z č. listu 20 a násl., výzvou ke splacení celého úvěru, výpisem čerpání a splátek z č. listu 30, úvěrovou zprávou z č. listu 32, rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. číslo jednací ze dne 12.3.2025, rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. číslo jednací ze dne 29.5.2025 a na základě tohoto dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 744 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od 17.10.2019, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 16,99 % p.a. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 33 487 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23.10.2024.

15. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala se úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 2 645 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od 27.12.2018, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 30,38 % p.a. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 132 448 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23.10.2024.

16. Z listin předložených žalobkyní k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že se jedná o úvěrovou zprávu (čl. 20), z níž vyplynulo, že žalovaná měla úvěrujících společností celkem 11 žádostí o poskytnutí úvěru, úvěrovou zprávu (čl. 32) z níž vyplynulo, že žalovaná měla úvěrujících společností celkem 9 žádostí o poskytnutí úvěru. Dále byla soudu předložena listina – potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, ze dne 12.12.2024, v níž je konstatován zdroj příjmu žalované – důchod 8 600 Kč, ostatní příjem domácnosti 25 000 Kč bez bližší specifikace, měsíční výdaje domácnosti 3 600 Kč a výpisy z registru, vztahující se ke smlouvě ze dne 27.12.2018. Obdobné údaje obsahuje listina potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, ze dne 12.12.2024, v níž je konstatován zdroj příjmu žalované – důchod 8 600 Kč, ostatní příjem domácnosti 30 000 Kč bez bližší specifikace, měsíční výdaje domácnosti 6 000 Kč a výpisy z registru, vztahující se ke smlouvě ze dne 17.10.2019.

17. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byl žalobkyní jako poskytovatelem poskytnut úvěr ve výši 30 000 a 90 000 Kč, jednalo se o spotřebitelské úvěry podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Na úvěr ve výši 30 000 Kč žalovaná uhradila 33 487 Kč, na úvěr ve výši 90 000 Kč žalovaná uhradila 132 448 Kč.

19. Na předmětné smlouvy, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

23. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Z důkazů vyplynulo, že žalobkyně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, dotazem na její majetkové poměry, které však nijak neověřovala a spokojila se s tvrzením žalované o měsíčních příjmech 8 600 Kč z důchodu, když nebyly zkoumány a prověřovány ani výdaje žalované bez bližší specifikace uvedené částkou 3 600 Kč, ev. 6 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena dne 17.10.2019 za situace, kdy již existoval úvěr žalované ze dne 27.12.2018. Žalobkyně ověřila pouze skutečnost, že žalovaná se v době uzavření úvěru nenacházela v systému SOLUS, ISIR, NRKI apod. Měsíční příjmy a výdaje žalované neověřovala a spokojila se s tvrzením žalované, tedy před uzavřením obou smluv nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto jsou obě smlouvy podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o spotřebitelském úvěru neplatné. Tento závěr vyplývá dále i ze skutečnosti, že předmětem řízení u zdejšího soudu vedeném pod sp. zn. spisová značka byly i další nároky žalobkyně plynoucí z uzavřených smluv žalované s žalobkyní ve dnech 5.10.2018 a 14.3.2019, kdy předmětem sporu bylo zaplacení celkové částky 66 405,80 Kč s příslušenstvím, žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta s poukazem na neplatnost uzavřených smluv z hlediska zákona č. 257/2016 Sb.

24. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, při zohlednění jejího dosavadního plnění. Z žaloby vyplynulo, že žalovaná do dne zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni částku 33 487 Kč a 132 448 Kč, s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru tak žalobkyni již ničeho nedluží, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve sporu plný úspěch, u jednání dne 29.10.2025 se však žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.