OSFM 9 C 167/2023-101

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce, narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_005⟫ o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby bylo určeno, že jméno FO, narozená datum, byla ke dni smrti vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, katastrální území adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované 100% náhradu nákladů řízení, tj. částku 43 925 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou se žalované náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Původní žalobkyně, jméno FO, se žalobou, která byla soudu podána dne datum, domáhala určení vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota v k. ú. a obci adresa. Žalobu odůvodnila tím, že je matkou žalované a také druhé dcery Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)], která má syna jméno FO. v domě č.p. číslo v adresa, žije společně se svou dcerou Jméno žalobce a jejím synem jméno FO, a to po dobu cca 10 let, starají se o ni a pomáhají ji, naopak se žalovanou a jejím manželem se prakticky vůbec nestýkají a neprojevují o ni zájem. Z důvodu péče se proto rozhodla, že nemovité věci, ve kterých společně bydlí, a to pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je na něm stojící budova č. p. číslo, pozemek parc. č. hodnota, pozemek parc. č. hodnota, darovat Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)], ale protože měla dluhy, dohodla se s Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)] a jméno FO, že daruje předmětné nemovitosti jméno FO. Z tohoto důvodu byla také dne datum uzavřena darovací smlouva mezi ní a jméno FO, na základě, které darovala pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je na něm stojící budova č.p. číslo, pozemek parc. č. hodnota, pozemek parc. č. hodnota. Poté měla v úmyslu darovat svůj podíl 1/3 na pozemcích parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. hodnota, parc. č. číslo, parc. č. číslo v k. ú. adresa dětem žalované. Jelikož byl adresa nezletilý́, bylo potřeba podat návrh na schválení právního úkonu soudem a u jednání dne datum byla darovací smlouva soudem schválena. Bohužel jí dne datum umřel manžel, pan jméno FO, což ji zdrtilo a zásadním způsobem psychicky zasáhlo. Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)] ihned informovala žalovanou, která téhož dne dorazila do adresa a při řeči se dozvěděla o tom, že darovala předmětný́ rodinný́ dům, společně s přilehlými pozemky vnukovi, jméno FO s tím, že u soudu ve adresa probíhá řízení o schválení tohoto úkonu. Žalovanou toto sdělení naštvalo a odjela do svého bydliště, následující den datum dorazila zpět do bydliště původní žalobkyně a původní žalobkyni naložila do auta a odvezla do svého bydliště, což bylo extrémně neobvyklé, neboť žalovaná v minulosti a ani nyní neprojevovala téměř žádný́ zájem. Ve svém bydlišti, tedy v místě, které původní žalobkyně v podstatě neznala a byla do něho převezena dcerou, se kterou se nestýká, navíc den po úmrtí jejího manžela, ve stavu psychické zdrcenosti, na ni začala žalovaná naléhat, aby zbývající své nemovitosti, tedy podíly o velikosti 1/3 na pozemcích parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo v k. u. adresa, nepřeváděla na děti, ale aby je ihned darovala žalované. Žalovaná si musela být vědoma, že vyvíjí na původní žalobkyni nepřiměřený nátlak v době, jejího značného psychického rozrušení, způsobeného úmrtím manžela. Žalovaná vypracovala a předložila žalobkyni k podpisu darovací smlouvu na podíly o velikosti 1/3, kterou v rozrušení po úmrtí svého manžela a pod tlakem své žalované, navíc při pobytu v cizím prostředí, dne datum podepsala, a to, aniž by si povšimla, že do předmětné darovací smlouvy, byla mimo podíly o velikosti 1/3, zahrnuta také zahrada přiléhající k budově č.p. číslo, tedy pozemek parc. č. hodnota, který́ nikdy neměl být darován dětem žalované ani jí samotné, a bez něhož je užívací hodnota budovy č.p. číslo zásadním způsobem snížena. Předmětnou darovací smlouvu v jejím znění, zahrnující pozemek parc. č. číslo uzavřela v podstatném omylu. Žalovaná posléze dne datum zavezla původní žalobkyni zpět do jejího bydliště v adresa, a od té doby s ní neudržuje vůbec žádný́ kontakt.

2. Po právní moci rozsudku Okresního soudu ve FrýdkuMístku o schválení úkonu za nezletilého, podala návrh na vklad vlastnického práva k pozemku, ale katastrální úřad ji dne datum informoval o tom, že není možno navrhovaný́ vklad povolit ve vztahu k pozemku parc. č. hodnota, neboť jako vlastník je evidována žalovaná. Až na základě tohoto přípisu zjistila, že v darovací smlouvě ze dne datum byl i pozemek parc. č. hodnota, který chtěla darovat jméno FO. Spolu s dcerou [nyní žalobkyně a)] se poté ihned pokoušely kontaktovat žalovanou, což nebylo úspěšné, a proto se obrátila, prostřednictvím svého právního zástupce, na žalovanou písemným přípisem ze dne datum, ve kterém uplatnila námitku omylu u darovací smlouvy a vyzvala žalovanou k součinnosti, na což žalovaná reagovala, že nic vracet nebude, neboť se takto na darovací s původní žalobkyní dohodly. Toto tvrzení však není pravdivé, neboť úmyslem bylo darovat pozemek parc. č. adresa, nikoliv žalované. Pozemky, které byly darovány jméno FO, tvoří jeden funkční celek, když právě pozemek parc. č. hodnota představuje zahradu za domem č.p. číslo. Předmětná darovací smlouva ze dne datum je tedy neplatnou, právě pro podstatný́ omyl. Naléhavý právní zájem je dán, protože žalovaná odmítla poskytnout součinnost při sjednání nápravy ve vztahu k pozemku parc. č. hodnota a je jedinou cestou, jak se domoci zápisu vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota na osobou žalobkyně tak, aby mohl být posléze přepsán na jméno FO, je žaloba na určení vlastnického práva.

3. Žalobkyně a) následně doplnila, že žalovaná a žalobce b) nebyli s matkou v žádném kontaktu, matka si jim tedy nemohla na špatné podmínky ani stěžovat. Při odvozu RZS v domě v Palkovicích probíhala rekonstrukce, proto tam nebyl pořádek. Smlouva s jméno FO byla podrobena přezkumu opatrovnického soudu a pokud by v průběhu řízení byla zjištěna jiná vůle původní žalobkyně, určitě by tato skutečnost vyplynula na povrch, což se nestalo. Původní žalobkyně vyhledala právní pomoc ve věci vrácení pozemku, jméno FO by zajisté registroval nevhodné chování žalobkyně a) k matce, což se nestalo.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby, vše bylo zinscenováno sestrou [nyní žalobkyně a)]. Nezneužila stavu původní žalobkyně a nikdy se k ní nechovala jakkoliv špatně. Není pravdou, že by se žalovaná s původní žalobkyní, která byla její matkou, nestýkala. Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)] matku psychicky i fyzicky týrala a naopak jí donutila převést své nemovitosti na vnuka jméno FO. Žalovaná si původní žalobkyni opakovaně brávala k sobě domů i na noc a opakovaně se jí snažila přesvědčit o tom, že se nemůže nechat od sestry [nyní žalobkyně a)] šikanovat, avšak tato vždy jejímu nátlaku podlehla. Původní žalobkyně převedla žalované předmětnou nemovitost zcela svobodně. Pokud by žalovaná chtěla zneužít stavu původní žalobkyně tak, jak tvrdila v žalobě, pak by do darovací smlouvy zahrnula veškeré nemovitosti. Nikdy nebyla informována o tom, že předmětný́ pozemek je již předmětem darovací smlouvy, uzavírané s vnukem jméno FO. Naposledy u ní původní žalobkyně byla od datum do datum, kdy jí vezla žalovaná k Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)], která však žalobkyni vyhodila z domu, sdělila jí, že zruší její bydliště a fyzicky jí napadla. Poté si žalovaná původní žalobkyni odvezla, a ta u ní byla do datum do příjezdu sanitky. Před tím si chtěla na počátku srpna vzít žalovaná původní žalobkyni domů, když byla Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)] na dovolené, avšak tato to zakázala. Ze zápisu RZS vyplývá, že v době převozu původní žalobkyně do nemocnice se v místě nacházel alkohol, lahve od piva, neutěšené prostředí a značný nepořádek, což je opakem řádné péče, jak uvádí žalobkyně a). v průběhu první poloviny roku rok navštěvovala opakovaně původní žalobkyni. Jméno žalobce [nyní žalobkyně a)] se tímto způsobem pokouší dostat i k předmětnému pozemku, výslovně jí sdělila, že zkouší, jak dopadne tato žaloba a podle toho budou podávat další žalobu, tykající se třetiny pozemků.

5. Žalobce b) k věci uvedl, že se smlouvou, kterou původní žalobkyně uzavírala se žalovanou byl seznámen, bylo dohodnuto, že se převedou pozemky na žalovanou, protože žalobkyně a) začala pozemky rozprodávat, je manipulátorka a původní žalobkyně se jí bála, proto dělala vše, co jí žalobkyně a) řekla.

6. Po smrti původní žalobkyně soud v souladu s § 107 o. s. ř. v řízení na jejím místě pokračoval s jejími dědici, kterými byla žalobkyně a), žalobce b) a žalovaná, která však ve věci již na jedné straně sporu vystupovala. Žalobkyně a) navrhovala změnu žaloby v tom smyslu, aby bylo určeno, že jméno FO byla ke dni své smrti vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, nicméně soud má za to, že s ohledem na shodný faktický obsah výroku rozhodnutí nejde o změnu žaloby, jde pouze o její jiné formulační vyjádření. K procesní stránce věci je pak vhodné uvést, že žalobce b), který se žalobou ve své podstatě nesouhlasil a přikláněl se spíše na stranu žalované, neměl jinou možnost vzhledem ke znění § 107 o. s. ř. než vystupovat na straně žalující. Pokud se vyjádřil tak, že žalobu bere zpět, nemohl soud k jeho jednání přihlížet, když žalobkyně a) s tímto postupem, jako nerozlučný společník nesouhlasila.

7. V průběhu nařízených jednání soud provedl dokazování v rozsahu navrženém stranami. Pravost ani správnost předložených listin nebyla žádnou ze stran sporu rozporována a proto z listin soud při zjišťování skutkového stavu vycházel.

8. Úmrtním listem bylo prokázáno, že jméno FO zemřela dne datum.

9. Z listiny nazvané Darovací smlouva ze dne datum (s podpisy založená ve spise sp. zn. spisová značka) soud zjistil, že jméno FO, jako dárkyně, se písemně dohodla s jméno FO, obdarovaným, že mu daruje pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. číslo, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa se všemi součástmi, příslušenstvím., právy a povinnostmi. Za nezletilého smlouvu podepsala žalobkyně a). Z katastrální mapy soud zjistil, vzájemné umístění shora uvedených pozemků. Připojeným výpisem z katastru nemovitostí k LV číslo bylo zjištěno, že návrh na zápis vlastnického práva dle citované listiny byl podán dne datum a zápis byl proveden dne datum.

10. Z opatrovnického spisu jméno FO vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. spisová značka, vzal soud za prokázané, že návrhem matky [žalobkyně a)] doručeným soudu dne datum na schválení právního jednání se žalobkyně a) domáhala schválení shora uvedené darovací smlouvy, když žalobkyně i babička (původní žalobkyně) takto chtějí zabezpečit nezletilého do budoucna. K návrhu byl připojen i Návrh na vklad tohoto práva podepsaný jméno FO a žalobkyní a). Ve věci provedl OSPOD šetření, při které vyslechl i jméno FO, který sdělil, že souhlasí s darováním domu, ve kterém bydlí, k domu má citový vztah, bydlí tam od dvou let. jméno FO uvedl, že kolem domu je les, může tam běhat, doma pomáhá při různých činnostech, např. pomáhá mamce při pěstování květin na poli u domu (zpráva OSPOD č. l. 48). Při jednání byli vyslechnuti žalobkyně a) a jméno FO. Rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum soud právní jednání v podobě darovací smlouvy.

11. Ze zprávy katastrálního úřadu ze dne datum adresovaného žalobkyni a) bylo prokázáno, že dne datum byl doručen návrh na změnu vlastnického práva k nemovitým věcem dle smlouvy darovací ze dne datum uzavřené mezi jméno FO a jméno FO, avšak úřad nemohl vklad povolit, neboť u pozemku parc. č. hodnota není jméno FO evidována jako vlastník, ale je to žalovaná. Vzhledem k tomu úřad uvedl, že je třeba návrh zúžit. Zúžením návrhu na vklad ze dne datum (č. l. 44) je prokázáno, že žalobkyně a) za jméno FO a jméno FO zúžily návrh na vklad o vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota. Upravenému návrhu na vklad pak bylo vyhověno a vklad vlastnického práva k pozemkům parc. č. hodnota a parc. č. hodnota byl povolen, jak soud zjistil z rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne datum (č. l. 44verte-45).

12. Z listiny nazvané Darovací smlouva ze dne datum soud vzal za prokázáno, že jméno FO jako dárkyně a žalovaná jako obdarovaná se písemně dohodly, že jméno FO bezplatně převádí vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota – zahrada, zemědělský půdní fond, v k. ú. adresa na LV číslo a dále spoluvlastnické podíly na šesti pozemcích v k. ú. adresa na LV číslo, na žalovanou, která dar přijímá. Smlouva je datována, podepsána (podpisy úředně ověřeny) dne datum. Připojenými výpisy z katastru nemovitostí k uvedeným LV bylo zjištěno, že návrh na vklad byl podán také dne datum a zápis byl proveden dne datum. K listině soud dodává, že považoval za důležité, že jednotlivé darované pozemky jsou v textu zvýrazněny tučně. Pozemek parc. č. hodnota je mezi pozemky uveden jako první v pořadí na samostatném řádku, na řádku pod ním jsou informace o katastrálním území, LV a katastrálním úřadu. Až po těchto řádcích následují po uvozovací větě další pozemky, resp. spoluvlastnické podíly na pozemcích. Jsou tedy jasně odděleny pozemek ve výlučném vlastnictví od spoluvlastnických podílů. Soud má na podkladě této listiny za to, že tato pasáž smlouvy byla napsána zcela jasně, přehledně a srozumitelně. Z textace této pasáže pak není žádná zjevná snaha druhou stranu smlouvy zmást, obelstít, když průměrně opatrný člověk by se v této části textu orientoval zcela snadno a bez obtíží.

13. Výzvou k vrácení pozemku, uplatnění námitky neplatnosti ze dne datum bylo zjištěno, že předchozí zástupce jméno FO vyval žalovanou k podpisu souhlasného prohlášení pro katastr nemovitostí a převedení pozemku parc. č. hodnota zpět do vlastnictví jméno FO, protože zjistila, že smlouva ze dne datum, kterou na žalovanou převedla nemovité věci obsahovala právě i pozemek parc. č. hodnota, který součástí daru být neměl. jméno FO se odvolávala na omyl a rozrušení při podpisu smlouvy a v naléhání žalované na podpis smlouvy, což mělo za následek přehlédnutí. Jednalo se o omyl podstatný a proto uplatnila námitku neplatnosti darovací smlouvy v rozsahu pozemku parc. č. hodnota. Z připojené dodejky vyplývá, že dopis byl žalované doručen datum.

14. Z dopisu žalované ze dne datum pak soud zjistil, že na výzvu zástupce jméno FO žalovaná reagovala tak, že se s matkou na darování pozemku dohodly a sama matka jí navrhl, že na ni pozemky převede, tudíž nic vracet nebude.

15. Výpisy z katastru nemovitostí ke dni datum bylo prokázáno, že žalovaná je zapsána jako vlastník podílu 1/3 na pozemcích parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo a parc. č. hodnota v k. ú. adresa zapsaných na LV číslo a dále pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa zapsaného na LV číslo. jméno FO je jako vlastník zapsán ve vztahu k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. číslo, pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa na LV číslo.

16. Z propouštěcí zprávy jméno FO (č. l. 55-56) bylo zjištěno, že jmenovaná byla hospitalizovaná v době od datum do datum, kam byla přivezena RZS, byla předána z neurologie pro těžký min. rozvrat, po křečích. Při odvozu sanitkou měla tonické křeče, ventilační neklid, byla pomočená, opocená, na místě popřela, že by užila alkohol, na místě byly četné lahve od piva, neutěšené prostředí, nepořádek. v krvi byl etanol negativní. Jmenovaná byla v průběhu hospitalizace plně orientovaná, samostatně mobilní a byla nakonec v kompenzovaném stavu propuštěna do domácí péče a odvezena rodinou. Doporučeno jméno FO bylo mimo kontrolu u praktika doporučena abstinence od alkoholu.

17. Z předložené fotodokumentace soud zjistil částečný stav pozemků a jak vypadá sporná parcela č. hodnota, jedná se o zatravněnou plochu v jedné části je vysázeno několik stromů.

18. K prokázání svých tvrzení účastníci navrhli k výslechu řadu svědků. Soud z těchto svědeckých výpovědí zjistil jednak skutková zjištění ke sporným skutečnostem, tedy k tomu, jaký byl záměr jméno FO, co o tom věděla žalovaná a zda byla jméno FO rozrušená po smrti manžela a zda žalovaná této situace využila, a další části jejich výpovědi vzal v potaz zejména pro hodnocení věrohodnosti. Ve výpovědích byla jméno FO často označována jako „matka“, „mamka“ a proto ji soud takto ve výpovědích tituloval.

19. Svědkyně jméno FO věděla o darování pozemků pouze obecně. Soud zjistil z její výpovědi, že mamka chtěla pozemky dát vnukovi, tohle jí řekla, mělo se jednat o zahradu a barák, ať tam nejsou rozpory. Na místě to vypadá tak, že je tam baráček a před baráčkem je zahrada, k baráku je příjezdová cesta a kolem domu je zahrada. Velikost zahrady nedokázala odhadnout, nebylo to tam rozdělené, plot tam nebyl, les je někde dál. Mamka říkala, že tam zbyly ještě nějaké pozemky, které by chtěla darovat žalované a žalobci b) ať jsou všichni sourozenci poděleni a nevzniknou mezi nimi nějaké spory, mělo se jednat o pozemky, které jsou tam ještě někde kolem baráku, ale nevěděla přesně, víc jí to nezajímalo. Manžel mamky zemřel asi rok před mamkou, tehdy se mamka chovala normálně, smrt manžela ji určitě vzala, byli spolu roky, byla smutná. Mamka byla s žalobkyní a) něco přepisovat na úřadě, ale nebavily se o tom, jak to dopadlo. s nikým se nebavila o tom, že by s pozemky měl být nějaký problém. v kontaktu s mamkou byla co 14 dní až 3 týdny podle počasí a podle času. Mamka si nestěžovala, že by s ní bylo špatně zacházeno. Žalobce b) za mamkou nejezdil, žalovaná tam po rozvodu také přestala jezdit. Dům a okolí udržovala žalobkyně.

20. Soud výpověď svědkyně hodnotil jako věrohodnou, byť svědkyně neznala podrobnosti o darování, nevěděla konkrétní čísla parcel, shodla se s ostatními svědky, že mamka chtěla pozemky rozdělit mezi děti, aby tam nebyly rozpory. Stejně tak bylo s ostatními slyšenými svědky shodné to, že mamka chtěla pozemky darovat jméno FO tak, aby byl zachován celek. Z její výpovědi je taktéž důležité zmínit, že z ní nevyplynulo, že by žalovaná věděla o úmyslech mamky s konkrétním rozdělením konkrétních pozemků, což vychází z toho, že žalovaná k mamce neměla od rozvodu (cca 6 let, jak uvedla svědkyně) jezdit, z výpovědi taktéž nevyplynulo, že by žalovaná měla jméno FO k něčemu nutit. Dále soud přihlédl k popisu chování jméno FO po smrti jejího manžela, tato se měla chovat normálně, byť ji smrt vzala.

21. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil tyto skutečnosti. Sporný pozemek je zahrada přiléhající k domu, je to trošku větší zahrada za domem, vysazují se tam nějaké stromy. v roce rok mamka chtěla dům s přilehlou zahradou za domem napsat na žalobkyni a) a zbytek pozemků na další sourozence. Zbytek pozemků je u toho, je to louka a les, dole. Na žalobkyni to chtěla napsat, protože spolu bydleli a starali se o ni. Zbytek pozemků, podíl, chtěla dát ostatním, aby to bylo rozdělené. Žalobkyně to ale odmítla s tím, že má dluhy, a proto se to mamka rozhodla napsat na jméno FO. Dopadlo to tak, že otec umřel, žalovaná si odvezla mamku domů a hned na to zjistili, že ta zahrada byla opět přepsána nebo darována. Mamka na to reagovala tak, že se chtěla domluvit na vrácení, ale nešlo to, tak se to dalo na soud. Chtěla to zpět, proto, že už to jednou darovala jméno FO. Až k opakovanému dotazu, jak na zjištění o darování pozemku mamka reagovala, svědek sdělil, že mamka byla rozrušená za prvé, jak její manžel zemřel, dále nevěděl a dodal, že prostě zjistili, že je to tak a že s tím mamka nesouhlasila. Smlouva na jméno FO byla někdy v březnu rok, musela nejprve projít opatrovnickým soudem, to trvalo asi dva měsíce, otec zemřel v šestém měsíci a hned potom za dva dny byla mamka odvezena. Mamka s otcem nebydleli v jednom pokoji, ale vycházeli spolu dobře. Když se mamka vrátila od žalované, tak se nebavili o tom, jak se měla, ale říkala, že darovala pozemky, jak to měla v plánu, jako ten zbytek. v dalším soud zjistil, že žalobce b) za mamkou nejezdil, žalovaná zpočátku občas na Vánoce nebo narozeniny, potom ne. Žalobkyně a) se se žalovanou v minulosti stýkaly, měly dobrý vztah, pak to kolísalo a potom už dobrý nebyl, hodně se to zhoršilo s darováním toho všeho. Dále svědek uvedl, že po smrti otce byla žalovaná v kontaktu s matkou dvakrát, z toho jednou hned po smrti, podruhé těsně než umřela.

22. Výpověď tohoto svědka je v podstatné části věrohodná, neboť se shoduje s výpovědí svědkyně jméno FO, jméno FO, žalobkyně a) v tom směru, že mamka chtěla pozemky darovat, rozdělit mezi jméno FO a ostatní vnuky, případně sourozence žalobkyně a), aby později nebyly spory. Svědek však již stejně jako další jmenovaní svědci neuvedl nic o tom, že by o konkrétním rozdělení pozemků věděla žalovaná, čemuž opět odpovídá jeho tvrzení, že žalovaná za mamkou už potom nejezdila. Výpověď svědka pak nepotvrdila tvrzení žaloby, že měla být jméno FO žalovanou nucena k podpisu darovací smlouvy na žalovanou, když svědek uvedl, že po příjezdu jméno FO uvedla, že darovala pozemky tak, jak měla v plánu. Soud pak nehodnotil jako věrohodnou tu část výpovědi, kde se svědek zmiňoval o rozrušenosti mamky po smrti otce, svědek nebyl schopen odpovědět na otázky, jakým způsobem se rozrušenost projevovala, a až k opakovaným dotazům uvedl, že brečela. Stejně tak svědek nedokázal popsat reakci jméno FO na zjištění, že pozemek je přepsán na žalovanou a opakoval, že byla rozrušená po smrti manžela, což navozuje naučenou frázi. Poukaz na rozrušení je pak totiž v přímém rozporu s tím, že svědek vypověděl, že jméno FO po příjezdu od žalované uvedla, že darovala zbytek pozemků, jak měla v plánu.

23. Výpovědí jméno FO bylo prokázáno, že matku zná již od školky. o věci věděl, že se řeší, že pozemek je darovaný, šlo o zahradu přiléhající k hospodářské budově, cca 2 000 m2, a to bylo jako součást celku, je to součást areálu. Plot tam není, ale hranice jsou zřetelné. o první smlouvě se mluvilo už dávno a mamka tlačila na žalobkyni, mohla to mít přepsané už osm let, ale liknavostí se to protáhlo. Pak se to darovací smlouvou převedlo na jméno FO, ale než celý proces proběhl, musel být soud, tak už byl v katastru někdo jiný. s mamkou se o tom bavili a žalobkyně se o ní starala, tak bylo přirozené, že to dá jí. jméno FO to bylo z důvodu závazků, ale stejně by se to pak přepsalo. Ve smlouvě byl barák a přiléhající pozemky k tomu. Mamka měla ještě další pozemky, o tom, jak je chce řešit mu mamka neříkala. Nevěděl, jestli něco chtěla převést na žalovanou. Tento sporný pozemek neměla mamka v záměru dát žalované, ta druhá smlouva vznikla po úmrtí jejího manžela. Mamka byla v pohodě, když byla doma ve svém, pak ale nebyla ve své kůži, rozrušilo ji to, nebyla v kondici i psychicky a v tu ránu se stalo, že ji někdo někam odvezl. Po smrti otce byla do dvou dnů odvezena k žalované, nevěděla, co ji tam čeká, nejela tam nic sepisovat. Po návratu od žalované byli s mamku často, o pobytu u žalované se nebavili. Když se pak mamka dozvěděla o pozemcích, tak se jí to nelíbilo. Dozvěděla se to o všech, její reakce byla nesouhlasná.

24. Výpovědi svědka soud uvěřil do té míry, pokud se týká převodu na žalobkyni a) a následném rozhodnutí převést pozemky na jméno FO a proces tohoto přepisu, což bylo konzistentní s výpověďmi ostatních svědků. Stejně tak soud uvěřil tomu, že obsahem smlouvy s jméno FO byl barák a přiléhající pozemky, neboť toto je v souladu s provedenými listinami. Na druhou stranu soud neuvěřil výpovědi svědka v tom směru, že jméno FO byla rozrušená. Svědek totiž nebyl schopen konkretizovat odkud ví, že mamka byla v cizím prostředí rozrušená, jen uvedl, že v takové době měla tendenci mít záchvaty, doma je měla méně často. Pokud byl pak svědek dotazován, z čeho si dovozuje, že byla smlouva se žalovanou proti vůli mamky, nebo jestli byla proti vůli jen část, když tam byly i další pozemky, uvedl, že to dále už neví. Pokaždé, když byl svědek dotázán na něco konkrétního opakoval, že se rozdělil celek, bylo vyjmuto příslušenství, že to byl jeden areál a mamka byla rozrušená. Stejně jako u svědka jméno FO se tak tyto části jeví jako naučené fráze, které jsou i obsahem žaloby. Svědek byl sice detailně obeznámen, že mamka nechtěla dělit onen celek (protože to s ní probírali), ale o ostatních pozemcích se nebavili, ačkoliv svědek uvedl, že byli přátelé, bavili se hodně a hodiny, což opět nedává žádnou logiku. Při hodnocení věrohodnosti pak není možné přehlédnout, že svědek byl průběhu prvního jednání obeznámen svědkem jméno FO, který mu popsal, co bylo u soudu řečeno. Svědek na jednu stranu uváděl, že se s mamkou hodiny bavili, na druhou stranu pak nelogicky vůbec neprobírali to, jak strávila čas u žalované po smrti otce, a to vše za situace, kdy měla být mamka „odvezena“ a v cizím prostředí se měla cítit nesvá. Z výpovědi svědka tak nebylo prokázáno, že by měla být jméno FO po smrti manžela, případně v domácnosti žalované rozrušená, že by žalovaná cokoliv věděla o rozdělení pozemků a že by žalovaná jméno FO k něčemu nutila.

25. Souhrnně ke shora uvedeným svědeckým výpovědím by soud chtěl uvést, že svědkům nevěřil v té části, kde se odkazovali na to, že jméno FO chtěla pozemky na jméno FO převést, aby byl zachován jeden celek, aby to bylo souvislé. Tuto formulaci svědci až nápadně několikrát opakovali, přičemž tato přesná formulace se objevuje i v žalobě. Svědci na jednu stranu uvádí tento zcela konkrétní plán jméno FO převést pozemky jako jeden celek na jméno FO, ale pokud byli dotazování na konkrétnější detaily (o jaké pozemky se jednalo, jak byl tento celek velký, zda jim jméno FO něco říkala o smlouvě), tak tyto věci naopak nevěděli, což je přinejmenším zavádějící.

26. Dále byl ve věci vyslechnutý svědek jméno FO, přítel žalované, z jehož výpovědi bylo zjištěno toto. Nejprve se nějaký pozemek prodával, to se dozvěděli, až to bylo zrealizované. Potom jim žalobkyně a) u ní doma sdělila, že i baráček se dává na vnuka. Kdyby se do toho žalovaná nevložila, celý majetek by byl rozprodaný. Když se teda do toho žalovaná vložila, tak se to rozdělilo mezi zbytek dětí, a to žalovanou a žalobce b), který se toho vzdal. Poté, co se dozvěděli o baráčku, byla mamka u nich doma na návštěvě a řekla, že by zbytek chtěla rozdělit stejným dílem a proto se na žalovanou převedl zbytek zbývajících pozemků (konkrétně je nebyl schopen specifikovat). Mamka měla strach, že se nemovitosti rozprodají, znehodnotí a že jeden vnuk dostane všechno. Než se sporný pozemek převedl na žalovanou, byli i s mamkou u žalobce b) mu říct, že zbytek se rozdělí. Zbytkem myslel i zahradu dole pod stodolou, je to pod domem. Když mamku přivezli po smrti otce domů, byla vystrašená a nemluvila, bylo to stejně jako před smrtí (toto svědek zdůvodňoval nepříznivými podmínkami v adresa). K převodu zbytku došlo až po smrti otce, ten domeček byl v době, kdy otec žil. Přepis baráčku s mamkou neřešili. o přípravu smlouvy se nezajímal, žalovaná to tam zná, takže věděla, které pozemky zůstaly a které už ne, věděla to dle katastru. Zde soud pouze připomíná, že žalovaná nemohla vyjít z toho, co bylo ještě nepřepsané na katastru, když v době uzavření smlouvy mezi žalovanou a jméno FO ještě nebyl podán návrh na vklad změny vlastnického práva na jméno FO. Smlouvu s jméno FO neviděl a nevěděl, zda ji viděla žalovaná. Dále se svědek vyjádřil k návštěvám, a to tak, že ze začátku, když žil otec, jezdili do adresa často, ale potom tam už byly komplikace a hádky, tak se to omezovalo, potom tam už jezdili jenom pro mamku. Chtěli ji vzít na dovolenou, což jim bylo zakázáno, protože musela hlídat vnuka. Po smrti otce u nich mamka byla několikrát. v roce, kdy zemřel otec, u nich mamka byla málo, asi jednou za tři měsíce, měla to zakázané, do doby smrti otce do Palkovic jezdili skoro každý týden. Po smrti tam byli sedmkrát, osmkrát za rok. Po smrti otce u nich byla mamka častěji, jednou za měsíc, a to od tří dnů do týdne. Po smrti otce u nich byla asi měsíc. Mamce vozili jídlo, pití, ale v adresa nespali, nevěděl, kdo se o mamku staral. Mamka byla po smrti manžela hospitalizovaná několikrát, naposledy, když ji odvezli k nim, tam byla 3 dny. Na sporném pozemku chodí kosit trávu ale část pozemku je ve špatném stavu, zničil tam sekačku, je tam harampádí.

27. Svědek také uvedl, že nechápe, jak může nastat situace, aby jeden sourozenec potajmu a za zády podváděl svoje sourozence. Dále se svědek vyjádřil k údajnému násilí vůči jméno FO a její nesvobodě v rozhodování a že musela podepsat to, co jí bylo žalobkyní a) předloženo, což pro rozhodnutí soudu nebylo podstatné, nebyla posuzována platnost darovací smlouvy uzavřené mezi jméno FO a jméno FO. Proto tyto skutečnosti soud ani nedokazoval. Soud se taktéž dále nezabýval tím, co se stalo s penězi za prodej prvního pozemku jméno FO.

28. Soud uvěřil výpovědi svědka, pokud se týká toho, kdy a jakým způsobem se žalovaná dozvěděla o tom, že něco bylo darováno jméno FO, a dále to, že žalovaná o darování věděla pouze to, že byl darován „barák“, protože tato vyjádření svědka byla v souladu s výpovědí jak žalobkyně a), tak žalované. Stejně tak je věrohodné, že jméno FO byla u nich v době poté, co se dozvěděli o darování baráku a že zbytek pozemků chtěla dále rozdělit, toto shodně vypověděly žalobkyně a), svědci jméno FO a jméno FO. Soud vzal dále za prokázáno, že stav jméno FO před a po smrti manžela byl stejný (svědek ji popisoval jako vystrašenou a nemluvnou z důvodu tvrzeného násilí, což však nebylo předmětem tohoto řízení). Výpověď svědka o způsobu uzavírání smlouvy se žalovanou pak koresponduje s výpovědí žalované a žalobce b), kteří taktéž shodně uvedli, že nejprve byla celá věc se žalobcem b) konzultována a že tento se vzdal svého nároku na pozemky. Na věrohodnost svědka jméno FO a žalované neměla vliv skutečnost, že tvrzené fyzické a slovní napadání matky neřešili např. skrz trestní oznámení, neboť oba shodně uvedli, že jméno FO to řešit nechtěla, řešením mělo být, že by se jméno FO přestěhovala k nim, což ona zpočátku nechtěla, protože je nechtěla otravovat.

29. Soud ve věci vyslechl také účastníky řízení. Z výslechu žalobkyně a) soud zjistil následující skutečnosti. Matka na ni chtěla nemovitosti přepsat asi 15 let, ale jelikož měla závazky, matka se rozhodla, že to daruje jméno FO, a to jako celek, i se zahradou, protože to sama takto podědila. Zbytek pozemků, tj. také kolem baráku, jedná se např. o les dole, vedle je taky nějaký pozemek, chtěla matka darovat vnukům jméno FO, jméno FO a jméno FO. o tomto plánu mamky věděl i jméno FO, protože u nich bydlel. o úmyslech, jak mamka bude darovat svoje pozemky, věděl určitě žalobce b), protože v době do smrti otce jí několikrát volal, aby se už barák přepsal, že nás bumerang, takto nazýval žalovanou, nechá vystěhovat. Toto se dělo v době do smrti otce, pak už se nebavili. Žádnou darovací smlouvu na zbylé pozemky mamka připravenou neměla. Mamka byla v adresa u právníka a tam tu smlouvu sepsali. Mamku tam sice vezla, ale přímo v místnosti s právníkem nebyla. Potom smlouva musela projít opatrovnickým soudem, syn byl i na výslechu, jestli s tím souhlasí, a poté to soud schválil. Smlouva byla na katastru podávána asi v sedmém měsíci, potom přišlo vyrozumění, že vklad se povoluje na dům, ale že na parcelu číslo vklad nelze, protože byla přepsána na žalovanou, což bylo poprvé, co se žalobkyně a) o převodu dozvěděla.

30. Dne datum, kdy zemřel otec volala žalované a žalobci b). Ještě ten den přijela žalovaná se svým přítelem. Při této příležitosti žalované sdělila, že mamka barák darovala jméno FO a že zbytek pozemků hodlá darovat synům žalované. U toho byl přítel žalované, pan jméno FO, a mamka. o konkrétních pozemcích, které byly darovány, žalované neříkala, prostě řekla, že barák byl přepsán na jméno FO. Žalobkyně nebyla schopná uvést, z čeho si žalovaná mohla vyvodit, že s barákem je darovaná i zahrada, brala to tak, že tohle všechno je jeden celek, vždycky se bralo, že je to barák a zahrada, bylo to tak po generace. Ten den se žalovaná s matkou o darování nebavila. Se žalovanou se o opatrovnickém řízení jméno FO nebavila. Když se žalovaná o darování dozvěděla, nelíbilo se jí to a odjela domů. v neděli pak žalovaná poslala bývalého manžela, aby přijel pro mamku a nechala ji odvézt. Psychický stav matky po smrti otce byl špatný, ale moc si toho nestihla všímat, protože ji hned žalovaná odvezla. Na katastru se žalobkyně dozvěděla, že zahradu nezapíšou, že datum. ho mamka napsala na žalovanou. Po pohřbu jí žalovaná mamku dala na druhý den domů, kde mamce řekla, že zahradu nezapíšou, že je přepsaná na žalovanou. Když se mamka dozvěděla, že zahrada je žalované, tak to chtěla vrátit a chtěla ji dát jméno FO. Žalobkyně nebyla schopná popsat, jak mamka reagovala na to, že zahrada nejde zapsat na jméno FO, řekla, že to nechtěla datovat žalované, že se to bude dávat jméno FO a začala to řešit. Ke smlouvě jí matka řekla, že žalovaná jí to dala doma podepsat, řekla jí, že je to jedno, jestli to teď bude vlastnit ona, že to potom dá synům, a dále už to neřešily. Poté, co se mamka vrátila domů po pohřbu, tak si nepřivezla žádné listiny, neměla ani darovací smlouvu, kterou podepsala se žalovanou. Mamka jí pak poprosila o odvoz k právníkovi jméno FO, v místnosti pak nebyla. jméno FO s mamkou sepsal žádost o vrácení, na kterou žalovaná reagovala tak, že nic vracet nebude. v době mezi tím, co se začal řešit katastr a mamka se vrátila po pohřbu domů a datum se mamka s žalovanou nekontaktovala, ani u žalované nebyla. v tuto chvíli zahradu neudržuje ona ani nikdo. Trávu tam byli pokosit synové žalované jedenkrát.

31. Dále bylo z výpovědi žalobkyně a) zjištěno, že s péčí o otce jí pomáhal adresa, např. mu nosil jídlo, pomáhal s koupelí. Po smrti otce nebyla žalovaná s matkou v kontaktu, ani telefonicky, telefon matka nepoužívala. Mezi roky rok žalobce b) mamku nenavštívil, žalovaná ji navštívila asi dvakrát za rok. Po tom všem se žalovaná s mamkou nestýkala, až do datum, kdy si ji odvezla z nemocnice. Následující den ji žalovaná přivezla do adresa, ale žalobkyně ji nepřevzala, protože byla ve špatném stavu a neměla s sebou léky, při té příležitosti se do nich žalovaná navážela a jméno FO řekla, že je chachar, že když dostal barák má se o babičku postarat. Žalovaná si mamku odvezla zpět do adresa. Ve čtvrtek jí pak žalovaná oznámila, že mamka je ve špatném stavu a v pátek mamka zemřela. Je pravdou, že se prodaly pozemky, ale za to mamka dostala 166 000 Kč, které byly užity na opravy v domě. Nicméně mezitím, co byla mamka u žalované, dostala od mamky plnou moc na prodej cesty, ačkoliv bylo dohodnuté na úřadě, že tam mamka přijde.

32. Výpověď žalobkyně soud hodnotil jako věrohodnou, a to pokud se týká o plánech jméno FO rozdělit pozemky mezi děti, případně vnuky, přípravy smlouvy, zápisu do katastru nemovitostí (zde popis událostí odpovídá ve věci provedeným listinám). Stejně tak část výpovědi o tom, jak bylo darování oznámeno žalované odpovídá výpovědi žalované, svědka jméno FO, a to i co do rozsahu, kdy byl zmíněn pouze barák. Stejně tak provedeným listinám odpovídá popis řešení situace poté, co se jméno FO dozvěděla, že pozemek je přepsán. Žalobkyně a) se dále stejně jako ostatní ve věci slyšení svědci a žalovaná vyjadřovalo k péči o matku a k posledním dnům před její smrtí, tyto skutečnosti však nebyly podstatné pro rozhodnutí v této věci. Soud naopak neuvěřil výpovědi, že jméno FO se rozhodla pro přepis na jméno FO už dávno, když žalobkyně nekonkretizovala a nechtěla se vyjádřit k údajným problémům, které měla žalovaná vždycky dělat. Jakékoliv problémy pak nevyplynuly ani z výpovědí ostatních slyšených osob nebo provedených listin. Pokud měl žalobce b) podle žalobkyně a) vědět o tom, že jméno FO chce nějak rozdělit pozemky, pak sama žalobkyně a) opět zopakovala, že ji upozorňoval na barák. Pokud tedy věděl o nějakém plánu, věděl o baráku, žádných jiných pozemcích hovořeno nebylo.

33. Výslechem žalobce b) soud zjistil, že podle něj se jedná o to, že si žalovaná na sebe přepsala pozemky, žalovaná a mamka k němu přijely domů a o tom celém mu řekly, on neměl námitky a souhlasil s tím. Žalovaná s mamkou mu řekly jen to, že pozemky žalované darovala, ale o konkrétních pozemcích se v tu chvíli nebavili, řekly mu to ze slušnosti, aby nebyl naštvaný. o darování jméno FO se dozvěděl od žalobkyně přes SMS, bylo tam něco v tom smyslu, že má smůlu, že barák je na jméno FO. Barák se přepsal před smrtí otce a pozemky po smrti otce. Informaci o přepisu si vyložil tak, že jde o barák, zahradu před domem a vedle, za barákem je pole. Zahrada se podle něj dala použít jako stavební místo tak nechápal, proč by to mělo být s barákem spojeno. v minulosti se na sporném pozemku pásly ovce, rodiče pěstovali zeleninu na zahradě před barákem. o problémech s pozemkem se dozvěděl tak, že mu volala žalovaná, že žalobkyně to dala na soud a že se s žalobkyní o tom bude soudit, pak už přišel dopis přímo ze soudu, o celou věc se nestaral a proto zapomněl, že žalobu vlastně podala matka. s mamkou se nebavil o tom, komu chce co darovat, jen jí řekl, že dědit nechce. Mezi smrtí otce a smrtí matky s matkou v kontaktu byl jen jednou, když za ním přijela se žalovanou, její stav s ním nikdo neprobíral. Bavili se jen o tom, že mamka nebyla v moc dobrém stavu a proto jí nabídl, že 14 dnů může být u něj a 14 dnů u žalované s čímž souhlasila. s mamkou se předtím nestýkal, protože ho mrzelo, jak dopadla, do takového stavu se dostala alkoholem a on se na to dívat nechtěl. Naposledy se viděli v roce rok a nebavili se o tom, komu chce co darovat. Předtím u něj mamka byla s žalobkyní a), žalovanou a jméno FO, to bylo asi v roce rok. Vztahy mezi sourozenci byly jako na houpačce, jednou se více bavil s žalobkyní, pak zase s žalovanou, ale podle něj k sobě neměl žádnou nenávist. Žalovaná s mamkou v kontaktu byla, ale nevěděl, jak často. Po smrti otce u žalované grilovali, byla tam i mamka, bylo to po smrti otce (zde se svědek zmátl a řekl, že to bylo po pohřbu a jednou že grilovali a pak se viděli na pohřbu, každopádně je pro soud stěžejní, že tato situaci nastala po smrti otce, nicméně z této jeho výpovědi nemohlo být prokázáno, zda se jméno FO s žalovanou stýkala i v době po pohřbu otce, kdy se již vrátila zpět do svého bydliště). Nevěděl o tom, že byl otec ležák, to mu nikdo neřekl. Dále se žalobce b) vyjádřil ke skládce a ke vztahu matky a jeho přítelkyně, což nebylo pro soud v této věci podstatným. Žalobce b) při své výpovědi zakreslil do mapy, kde se nachází zahrady, o kterých mluvil.

34. Žalobce b) shodně jako žalobkyně a žalovaná hovořil, že byl darován barák, v tomto směru lze tedy i z jeho výpovědi vycházet, stejně tak je věrohodná jeho výpověď o tom, že za ním žalovaná a jméno FO byly v souvislosti s darovací smlouvou pro žalovanou. Vzhledem k tomu, že se s jméno FO nestýkal, je zřejmé, že nemohl vědět o tom, jaké má plány s rozdělením pozemků. Pokud se týká dalších skutečností, např. stavu jméno FO po smrti manžela (když za ním se žalovanou byly), tak zde soud uvádí, že svědek její stav popisoval pouze v návaznosti na tvrzenou špatnou péči, nikoliv ve vztahu ke smrti manžela.

35. Soud také vyslechl žalovanou z jejíž výpovědi bylo zjištěno toto. Když otec zemřel, žalobkyně jí napsala zprávu a jela proto za nimi. Po příjezdu byla venku na lavičce mamka a žalobkyně. Potom se bavili uvnitř domu, kde asi po dvou hodinách měla žalobkyně řekla, že barák už je přepsaný na Kubu. Tomu byl přítomný pan jméno FO, pan jméno FO a mamka. Celé to bylo tak, že se bavili zpočátku normálně, pak žalobkyně řekla, že po otci nic nemají, což věděli, a dále žalobkyně řekla, že mamka už na jméno FO napsala barák, mluvila o baráku, o ničem jiném. Smlouvu neviděla a konkrétních pozemcích se s žalobkyní ani s mamkou nebavily, brala to tak, že je přepsán pouze dům. Samotný přepis nevadil, spíš jí vadilo, že to konkrétně s ní nikdo neprobíral. v den smrti otce žalobkyně rýpala do mamky a když jí řekla, ať toho nechá, že jí zemřel manžel, žalobkyně odpověděla, že to mamce je stejně jedno, žalobkyně i žalovaná měly víno. v den smrti otce mamku odvezla domů, souhlasila s tím, u nich pak koukali na TV a normálně se bavili. Další den se mamky ptala, proč to s barákem udělala tak, jak to udělala, že by bylo lepší to na jméno FO dát až závětí, aby byla pořád vlastníkem a měla kde žít. Na toto jí mamka řekla, tak si prodej též pozemek, na což jí odpověděla, že takhle se to nedělá a jestli jíAnonymizovánochce něco dát, tak to udělají normálně. Bavili se pak o sporném pozemku, že by si tam kluci, synové žalované, mohli postavit chatu. Mamka sice konkrétní čísla parcel nevěděla, ale o tom, že žalované převádí zahradu věděla, protože se konkrétně o té zahradě spolu bavily, probíraly také podíly, aby neobcházeli strejdu. Zahrada před domem je u baráku, ta zadní zahrada je od všeho oddělená stodolou. Před domem měli rodiče keře a zahrádku a u vjezdu byla skalka, na sporné zahradě byly stromy, pásly se tam ovce a pak si tam žalobkyně dala skleník. Domluvili se na přepisu a oznámení žalobci b). Mamka řekla, že jo, že když jméno FO dostal dům, tak ať má žalovaná ostatní pozemky, řekla, když už, tak ať všechny pozemky. o tom, které pozemky myslí, bylo jasné z katastru nemovitostí. Žalovaná nechala smlouvu připravit u právníka, potom si ji přečetly, mamka si ji také četla, smlouvu podepsaly a podpisy jely ověřit na poštu do Frýdku. Po podpisech ve Frýdku to šla ještě vložit do katastru a pak jely domů. o tom, že je nějaký problém, se dozvěděla až z výzvy, že má pozemek vrátit, kterou zasílal nějaký právník. Stav mamky po smrti otce byl normální, normálně se spolu bavily, ale přece jen jí umřel manžel, to každého zasáhne. Smlouvu s jméno FO neviděla, brala to tak, že je přepsán dům.

36. Žalovaná se taktéž vyjádřila k prodeji jiného pozemku. Než mamka zemřela, jezdívali za ní méně z důvodu narážek žalobkyně a), ale jezdili tam v době, kdy věděli, že je na trhu a v té době pokecali s mamkou. Mamka pak u nich byla v srpnu, když měla přítelkyně syna narozeniny, to bylo už po smrti otce. v letech rok do adresa jezdili i dvakrát až třikrát do měsíce, někdy u nich byli mamka s otcem. Před smrtí otce u nich byla mamka asi 4 měsíce zpět, byli tam s otcem i jméno FO a žalobkyní a). Dne datum se k nim mamka dostala z nemocnice proto, že za ní jeli do adresa, kde od syna jméno FO zjistili, že od jméno FO ví, že mamka je v nemocnici. Když pak volali do nemocnice, řekli jim, že se jim několikrát snažili dovolat, aby si mamku vyzvedli. Z nemocnice vzali jenom nějaký ručník, igelitku, co tam mamka měla a když čekali na papíry, tak se hledaly doklady, které u sebe mamka neměla a nenašly se. Léky pro mamku vyzvedávali hned. Při odvozu mamky do nemocnice tam tehdy byla zpráva, která byla ve spise, z důvodu vzhledu mamky si mysleli, že pije, ale ona v té době už nepila. Žalovaná nevěděla o tom, že by otec byl ležák, pro ni to znamená, že někdo leží, musí se přebalovat apod. Mamka problémy v adresa řešit nechtěla, nechtěla dělat problémy zejména kvůli jméno FO. Situace s odvozem mamky do adresa v neděli se stala tak, že v pondělí a v úterý měli jít s přítelem do práce, a proto se mamky ptali, jestli to u nich zvládne sama, nebo jestli chce jít domů, chtěla domů. Když ji dovezli, žalobkyně začala vyskakovat, že mamka nemá léky, že se má podívat jak vypadá, jméno FO při té příležitosti řekla, proč nemá léky, když se o babičku stará. Žalobkyně a) doma mamku nechtěla. s mamkou plánovali dovolenou, měli jet na Bezruč, ale když pro ni přijeli, musela se zeptat žalobkyně a) a pak přišla s tím, že nemůže, že musí hlídat jméno FO. Dále se žalovaná vyjádřila k chování žalobkyně k matce a událostem okolo smrti otce, pohřbu a jeho pitvy, což nebylo pro posouzení této věci rozhodné. Žalovaná taktéž vysvětlila, shodně jako svědek jméno FO, proč situaci s mamkou a tvrzeným násilím neřešili, mamka to nechtěla a nemohli ji do něčeho nutit, chtěli to vyřešit tak, že bude bydlet u nich.

37. Výpověď žalované byla věrohodná, když shodně jako žalobkyně a) a svědek jméno FO uvedla, kdy a jakým způsobem se dozvěděla o darování baráku jméno FO, opět potvrdila, že se dozvěděla pouze o tom, že byl darovaný barák, o dalších pozemcích se nebavili. Výpověď žalované však nebyla v souladu s výpověďmi ostatních slyšených osob o tom, že si mamku odvezla domů ihned v den pohřbu, tato skutečnost však nebyla zcela podstatná pro věc. i pokud by jméno FO odjela o dva dny později, na věci by to nic nezměnilo, když k podpisu darovací smlouvy mělo dojít až datum. v dalším soud hodnotil výpověď žalované jako přesvědčivou, když byla konzistentní, plynulá. Soud neměl důvod nevěřit její výpovědi, když uvedla, že jí mamka nabídla, aby si taky převedla pozemky, když tato část odpovídala i výslechům svědků navržených žalující stranou, kteří potvrdili, že jméno FO opravdu chtěla převést pozemky i na ostatní děti, resp. vnuky. Stejně tak nebyl důvod nevěřit tomu, jak byla smlouva připravena, jak došlo k podpisu (nikdo totiž nepotvrdil, že by se jim jméno FO zmínila, že byla k podpisu donucena) a kdy došlo k zápisu práva, přičemž i tyto skutečnosti odpovídají listinám provedeným k důkazu. Ve shodě se žalobcem b) a jím nakresleným plánkem vypověděla, jak bylo okolí domu užíváno a že zadní zahrada je oddělená hospodářskou budovou, toto odpovídá i fotodokumentaci. Výpovědím ostatních svědků a žalobce b) odpovídá, že s jméno FO nebyla jiná než před smrtí otce

38. Soud neuvěřil výpovědím, že jméno FO měla být žalovanou odvezena, soud vyšel z toho, že po smrti manžela jméno FO odjela, sama o své vůli, na návštěvu k žalované, ať už jejím záměrem bylo v rámci této návštěvy něco darovat, nebo ne. Soud dále k výpovědím zdůrazňuje, že sama žalobkyně i žalovaná se shodly (a potvrdil to i svědek jméno FO), že žalobkyně a) žalované výslovně řekla, že byl darovaný barák, o žádných dalších pozemcích se nikdo nezmínil. Z výpovědí také vyplynulo, že žalovaná smlouvu mezi jméno FO a jméno FO neviděla. Soud tedy nevzal za prokázané, že by žalovaná o úmyslech jméno FO na konkrétní rozdělení pozemků věděla, že by věděla, že sporný pozemek byl již darován jméno FO a že by procesu schválení darovací smlouvy skrze opatrovnický soud využila pro vlastní prospěch. Soud se blíže nezabýval tím, zda jméno FO byla někdy po pohřbu manžela u žalované na návštěvě, na právní posouzení věci by toto zjištění nemělo vliv, pokud jméno FO tvrdila omyl v předmětu smlouvy. Podstatným pouze bylo, že nebylo nijak zpochybněno, že v době před smrtí manžela jméno FO u žalované byla a nejednalo se pro ni o cizí prostředí, které by ji mělo nad míru rozrušovat.

39. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování místním šetřením, když zjištění poměrů na místě (umístění pozemků a jejich rozdělení) bylo zjištěno z jiných provedených důkazů (fotografie, katastrální mapa, výpověď žalobce b). Nadto takový důkaz by nebyl sto prokázat, co bylo záměrem původní žalobkyně a zda žalovaná o takovém záměru věděla nebo vědět mohla. Stejně tak soud nevyslýchal jméno FO pro nadbytečnost, když svědek nebyl u toho, když se žalovaná dozvěděla o darování jméno FO, stejně tak nebyl u sepisu smlouvy mezi jméno FO a žalovanou a k těmto tvrzením by tak nemohl poskytnout žádné svědectví, či maximálně svědectví z doslechu tvrzení. Tvrzení žalobkyně, že záměrem jméno FO nějakým způsobem rozdělit pozemky byla prokázána ve věci jinými provedenými důkazy. Ostatní tvrzení žaloby pak byly potvrzeny či vyvráceny jinými ve věci provedenými důkazy, jak je shora uvedeno. Faktem také je, že stanovisko jméno FO bylo zjišťováno v průběhu řízení před opatrovnickým soudem. V neposlední řadě soud rovněž přihlédl k jeho věku v době, kdy se měly události odehrát. Soud neprovedl výslech jméno FO a jméno FO, které byly navrženy k prokázání tvrzeného týrání jméno FO, tato skutečnost totiž předmětem řízení nebyla.

40. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

41. jméno FO byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemků parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. číslo, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa a dále také jako spoluvlastník s podílem 1/3 na pozemcích parc. č. číslo. parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo a parc. č. hodnota v k. ú. adresa. jméno FO bydlela společně s žalobkyní, vnukem jméno FO, otcem jméno FO, jméno FO, v rodinném domě č. p. číslo, a to již delší dobu, jmenovaní se o ni starali.

42. V minulosti se jméno FO rozhodla nemovitosti darovat žalobkyni a), ta s tím však z důvodu dluhů nesouhlasila a proto se dohodly, že nemovitosti daruje jméno FO, jednalo se o barák (kdy barákem se má na mysli dům č. p. číslo) a zahradu (blíže nezjištěného parcelního čísla). Zbytek pozemků chtěla jméno FO darovat dalším vnukům, synům žalované. Z tohoto důvodu jméno FO navštívila právníka a nechala si sepsat smlouvu na darování nemovitostí jméno FO.

43. Písemnou dohodou nazvanou jako Darovací smlouva, podepsanou oběma stranami dne datum, se jméno FO jako dárkyně, dohodla s jméno FO, svým vnukem a synem žalobkyně a), jako obdarovaným, že mu daruje pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. číslo, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa se všemi součástmi, příslušenstvím, právy a povinnostmi. Za nezletilého tuto dohodu podepsala žalobkyně a). Z důvodu nezletilosti jméno FO, musel tuto dohodu schválit opatrovnický soud, což se stalo na základě návrhu podaného žalobkyní a) dne datum, a to rozsudkem ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum poté, co soud vyslechl rodiče a prostřednictvím opatrovníka zjistil postoj jméno FO k darování. jméno FO v domě vyrůstal, měl k němu vazbu a doma pomáhal a s darováním proto souhlasil.

44. Mezitím došlo dne datum ke smrti manžela jméno FO, z čehož byla jako jeho manželka smutná. Ještě ten den do domu v adresa přijela žalovaná, které žalobkyně a) za přítomnosti jméno FO, jméno FO a jméno FO řekla, že barák byl přepsán na jméno FO, o konkrétních pozemcích a opatrovnickém soudu se nebavili. Dále jí žalobkyně a) řekla, že zbytek pozemků hodlá jméno FO darovat synům žalované. o tom, že barák byl přepsán na jméno FO informovala žalobkyně a) i žalobce b). Nejpozději dva dny po smrti manžela došlo k tomu, že jméno FO odjela s žalovanou k žalované k ní domů na návštěvu. Nejednalo se o první návštěvu u žalované vůbec, v minulosti ji jméno FO i s manželem navštívili. Na návštěvě jméno FO nabídla žalované, že „si má taky přepsat pozemky“, proto žalovaná nechala u právničky připravit smlouvu, do které právnička zahrnula pozemky s výjimkou baráku, to dovodila z katastru nemovitostí. s touto informací zajely jméno FO a žalovaná k žalobci b), který s darováním souhlasil a sám se pozemků vzdal. Dne datum se pak jméno FO jako dárkyně a žalovaná jako obdarovaná dohodly, že jméno FO bezplatně převádí vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota – zahrada, zemědělský půdní fond, v k. ú. adresa na LV číslo a dále spoluvlastnické podíly 1/3 na šesti pozemcích v k. ú. adresa na LV číslo, na žalovanou. Ještě ten den byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, který byl proveden datum. Dohoda mezi jméno FO a žalovanou byla sepsána jasně, srozumitelně, jednotlivé pozemky byly v textu zvýrazněny tučně, pozemek parc. č. hodnota byl mezi pozemky uveden jako první v pořadí na samostatném řádku, na řádku pod ním byly navíc informace o katastrálním území, LV a katastrálním úřadu. Až po těchto řádcích v dohodě následují po uvozovací větě další pozemky, resp. spoluvlastnické podíly na pozemcích.

45. Po nabytí právní moci rozsudku z opatrovnického soudu byl dne datum doručen katastrálnímu úřadu návrh na změnu vlastnického práva k nemovitým věcem dle písemné dohody jméno FO s jméno FO ze dne datum. Katastrální úřad dne datum vyrozuměl žalobkyni a) o tom, že vklad nemůže být proveden, protože vlastníkem pozemku parc. č. hodnota je žalovaná. To byl první okamžik, kdy se žalobkyně a) a jméno FO dozvěděly o tom, že uvedený pozemek je ve vlastnictví žalované. Návrh na vklad proto jmenované zúžily a vklad vlastnického práva ve prospěch jméno FO byl ke zbývajícím pozemkům povolen a zápisem proveden dne datum.

46. jméno FO s tím, že je pozemek parc. č. hodnota napsaný na žalovanou nesouhlasila, chtěla ho zpět, protože ho chtěla darovat jméno FO. Kontaktovala proto advokáta Mgr. jméno FO, který dne datum vyzval žalovanou k vrácení pozemku a uplatnil námitku neplatnosti, protože pozemek parc. č. hodnota součástí daru být neměl, přičemž jméno FO byla v omylu a rozrušení při podpisu smlouvy a v naléhání žalované na podpis smlouvy. Žalovaná s tím nesouhlasila a jméno FO v tomto směru, proto neposkytla součinnost. Dne datum byla u soudu podána žaloba a dne datum jméno FO zemřela.

47. V řízení bylo prokázáno, že smrt manžela nezdrtila jméno FO tak zásadním způsobem, že by byla rozrušená do té míry, že by nebyla neschopná se vyznat v textu předložené písemné darovací smlouvy ze dne datum. Naopak byla smutná, což je pochopitelné, ale chovala se normálně, vypadla stejně jako před úmrtím manžela. Nebylo pak prokázáno, že by jméno FO byla v cizím prostředí rozrušená, když navíc u žalované nebyla poprvé a v minulosti tam jezdila. Stejně tak bylo vyvráceno, že by žalovaná věděla o tom, že jméno FO chce barák (dům) a všechny přilehlé pozemky, vč. sporného pozemku parc. č. hodnota darovat jméno FO, neboť věděla pouze o tom, že jméno FO byl darován barák. V řízení pak nebylo zjištěno, že by žalovaná využila situace a naléhala na žalovanou, aby jí darovala pozemky uvedené ve smlouvě ze dne datum. Nakonec nebylo ani rozhodné, zda se nemovité věci uvedené v darovací smlouvě s jméno FO chápaly od minulosti jako jeden celek, když žaloba tvrdila ve vztahu k této parcele omyl, pro jehož posouzení jsou rozhodné níže uvedené skutečnosti.

48. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

49. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

50. Podle § 586 odst. 1, odst. 2 o. z. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

51. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V první řadě soud uvádí, že shledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva, když dle žaloby se jméno FO dovolala neplatnosti darovací smlouvy, kterou uzavřela se žalovanou a která obsahovala i sporný pozemek parc. č. hodnota. Protože žalovaná s tímto nesouhlasila, neposkytla součinnost nutnou k dosažení změny zápisu práva v katastru nemovitostí, a jméno FO nezbylo nic jiného než podat tuto žalobu.

52. Žaloba byla postavena na neplatnosti smlouvy v důsledku podstatného omylu. Omylem je taková situace, když jednající projeví chtění něčeho jiného, než ve skutečnosti chce, a to v důsledku používání slov v jiném významu, než která mají, anebo proto, že se přeřekne, přepíše atd. Aby takový omyl způsobil neplatnost právního jednání, musí splňovat jisté podmínky. Neplatnost právního jednání je následkem omylu jen jestliže (a) jde o omyl podstatný, (b) druhá strana je na omylu účastna a (c) omyl je omluvitelný.

53. Podstatný je takový omyl, o kterém kdyby jednající strana věděla, že jej činí, tak by právní jednání neučinila. Účast druhé strany na omylu pak představuje uvedení jednajícího v omyl, což znamená, že omyl je důsledkem činnosti druhé strany, jako např. poskytnutí nesprávných informací. Činností je ale i nečinnost, pokud byla druhá strana k činnosti povinna (povinnost může vyplývat ze zákona, např. povinnost poskytnout informace podle § 1811 odst. 2, nebo z jednání stran před učiněním právního jednání). Z hlediska uvedení jednajícího v omyl není podstatné, zda tak druhá strana učinila zaviněně a zda o omylu jednajícího věděla. V případě úmyslného uvedení jednajícího v omyl nebo vědomého využití omylu jednajícího se jedná o lest (§ 584 odst. 2). Účast druhé strany na omyl pak může mít i podobu takovou, že omyl vyvolala třetí osoba [BERAN, Vladimír. § 583 [Podstatný omyl]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 13.]. Pokud jde o omluvitelnost, je omluvitelný takový omyl, u kterého jednající nemohl rozpoznat skutečný stav věci a zjistit existenci omylu přesto, že mýlící se osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007). Nelze akceptovat, že by bylo možno se účinně dovolat neplatnosti pro omyl za situace, kdy by v omylu jednající zanedbal pro něj ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci a bez příčiny se ve svém úsudku nechal mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami týkajícími se právního jednání [BERAN, Vladimír. § 583 (Podstatný omyl). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 15.)]. To vše s přihlédnutím k zásadě, že jen bdělým svědčí jejich práva (vigilantibus iura). Omyl proto působí neplatnost právního jednání pouze v případech, kdy by nebylo přiměřené či spravedlivé trvat na závaznosti právního jednání ve vztahu k účastníkovi, který jednal v omylu (HANDLAR, Jiří. § 583 [Podstatný omyl]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1870, marg. č. 7.) U lsti vyvolané druhou stranou je tomu vždy a je proto významný jakýkoli omyl, takové právní jednání vždy neplatné.

54. jméno FO se již soudního jednání účastnit nemohla a nemohla tak osobně osvětlit, jaký byl její úmysl, jak se cítila po smrti manžela a z jakého důvodu darovací smlouvu se žalovanou v dané podobě podepsala. Ačkoliv z průběhu provedeného dokazování a zejména z posloupnosti událostí je zřejmé, že žalobkyně až do své smrti usilovala o nabytí vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota, tak z řízení nevyplynulo, že by žalovaná měla s omylem paní jméno FO, co dočinění a že jej způsobila a že paní jméno FO postupovala dostatečně obezřetně.

55. Aplikací shora uvedeného výkladu zákonných ustanovení na projednávaný případ je naprosto zřejmé, že chyba v darování pozemku parc. č. hodnota (resp. jeho zahrnutí do darovací smlouvy se žalovanou) je podstatným omylem, neboť z žaloby a jí předcházejících kroků, jakož i z provedeného dokazování, je zřejmé, že jméno FO by darovací smlouvu se žalovanou nepodepsala, kdyby věděla, že je zde zahrnutý i pozemek parc. č. hodnota. Jedná se tedy o omyl v předmětu právního jednání a navíc o omyl podstatný. Z ničeho ale nevyplývá, že by druhá strana, tedy žalovaná, byla na omylu jakkoliv účastna ani, že by třetí osoba vyvolala omyl a žalovaná by na tomto byla účastna. Z provedeného dokazování bylo najisto postaveno, že když se žalovaná dozvěděla o nějakém darování jméno FO, hovořilo se o „baráku“, nehovořilo se o konkrétních pozemcích, žalovaná pak ani nevěděla, že probíhá nějaké opatrovnické řízení. Soud má za to, že ani nebylo povinností žalované zjišťovat si obsah smlouvy sepsané mezi žalobkyní a jméno FO, když se v tomto směru spolehla na prohlášení jméno FO, která jí darování sama nabídla a proti obsahu smlouvy nic nenamítala. Nelze tedy hovořit ani o nečinnosti žalované, nebo o tom, že by bylo její povinností jméno FO o něčem informovat nebo navíc zjišťovat. V tomto směru tedy soud nedospěl k závěru, že by byla splněna jedna ze shora uvedených podmínek, a to ta, že by se žalovaná na omylu paní jméno FO nějak účastnila. Stejně tak soud uzavírá, že se v této věci nejednalo o omyl omluvitelný. Z ničeho totiž nevyplynulo, že by jméno FO zachovala obvyklou míru opatrnosti, kterou po ní v tu chvíli bylo možné požadovat. Jak soud uvedl výše darovací smlouva se žalovanou byla sepsána zcela jasně, pozemek parc. č. hodnota byl vizuálně oddělen od ostatních spoluvlastnických podílů, pozemky a podíly byly vždy zvýrazněny tučně. Smlouva v tomto směru nevykazovala znaky toho, že by se pozemek měl skrýt mezi ostatní podíly na pozemcích. jméno FO pak dle provedeného dokazování měla přehled o svých pozemcích, věděla, že žalované nebo jejím synům chce darovat ostatní pozemky (podle všeho podíly na pozemcích). Soud má za to, že při pouhém přečtení mohla jméno FO, a to i vzhledem ke svému věku a stavu, kdy sice mohla být smutná po smrti manžela (nikdo ze slyšených svědků neuvedl, že byla rozrušená do té míry, že by nevnímala okolí, nebyla schopná samostatně jednat apod.), ale nikoliv tak, že by jí rozrušení bránilo se orientovat ve smlouvě. Skutečnost, že při jiných jednáních paní jméno FO zachovávala vyšší míru opatrnosti svědčí i to, že k sepisu darovací smlouvy s jméno FO navštívila právníka a smlouvu nechala sepsat, stejně tak právníka navštívila i v situaci, kdy se dozvěděla, že pozemek parc. č. hodnota je vlastnictvím žalované.

56. Pokud se jedná o lest ta nebyla v řízení tvrzena ani prokázána. Pokud by lest měla spočívat ve využití rozrušení jméno FO po smrti manžela, pak bylo prokázáno pouze to, že paní jméno FO byla smutná, nikoliv, že byla natolik rozrušená, aby nebyla schopná rozpoznat pravý stav věci. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a) a žalovanou soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalovaná plný úspěch, proto je žalobkyně a) povinna uhradit jí plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. ve znění do datum a ve znění od datum (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 43 925 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta jednak dle § 9 odst. 4 AT ve spojení s § 7 ve výši 15 000 Kč za šest úkonů právní služby učiněné zástupkyní žalované [příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze datum, studium spisu dne datum, účast u jednání dne datum, vyjádření z datum, účast u jednání dne datum] po 2 500 Kč, a jednak odměnou dle § 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění od datum ve výši 14 800 Kč za čtyři úkony právní služby učiněné zástupkyní žalované [další porada dne datum, účast u jednání dne datum (od 8:30 poté bylo jednání záhy přerušeno a bylo v něm pokračováno od 9:25, kdy se zástupkyně žalované účastnila jednání ve věci spisová značka, do 12:00 hodin, následovala pauza 30 minut a následně bylo v jednání pokračováno od 12:30 do 14:00 hodin, tj. celkem hodnota úkony), účast u jednání dne datum] po 3 700 Kč, dále částkou 1 800 Kč jako šest režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění do datum za každý provedený úkon do data datum, částkou 1 800 Kč jako čtyři režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění od datum za každý provedený úkon od datum, dále cestovným za cestu zástupce žalované k jednáním soudu a studiu spisu z adresa do FrýdkuMístku a zpět v délce 48 km osobním vozidlem značky BMW s kombinovanou spotřebou 4,6 l/100 km nafty ve výši dle připojené tabulky, jakož i náhradou za ztrátu času za každou započatou půlhodinu ve výši 100 Kč za čas strávený cestou na jednání soudu do datum a ve výši 150 Kč za čas strávený cestou na jednání soudu od datum v souladu s § 14 odst. 3 AT. K tomu soud dodává, že na jednu cestu počítal se ztrátou času v délce max. 30 minut, tj. jedna půlhodina (ověřeno zadáním adresy sídla kanceláře a okresního soudu na mapy.cz). datum cesty cena paliva sazba náhrady počet půlhodin náhrada za palivo náhrada za cestu promeškaný čas datum

38,70 Kč

5,60 Kč

2

85 Kč

269 Kč

200 Kč datum

38,70 Kč

5,60 Kč

2

85 Kč

269 Kč

200 Kč datum

38,70 Kč

5,60 Kč

2

85 Kč

269 Kč

200 Kč datum

34,70 Kč

5,80 Kč

2

76 Kč

278 Kč

300 Kč datum

34,70 Kč

5,80 Kč

2

77 Kč

278 Kč

300 Kč celkem

409 Kč

1 363 Kč

1 200 Kč

58. To vše (s výjimkou náhrady za palivo, ve kterém je DPH již zahrnuto) soud navýšil o 21% DPH z částky 35 963 Kč, tj. ve výši 7 553 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalované jako registrovaný plátce DPH. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

59. Pokud se týká náhrady nákladů řízení mezi žalobcem b) a žalovanou soud na tento případ aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. a vzhledem k procesní stránce věci, kdy žalobce b) neměl jinou možnost než vystupovat na straně žalující, byť by za normálních okolností vystupoval na straně žalované. Postoj žalobce b) u prvního jednání byl dokonce takový, že z jeho vyjádření bylo možné usuzovat, že bere žalobu zpět, což však nebylo možné z důvodu pochopitelného nesouhlasu žalobkyně a) a jejich postavení jako nerozlučných společníků. Uložit proto žalobci b) hradit náklady žalované by bylo nepřiměřeně tvrdé. Protože tyto okolnosti soud pokládal za okolnosti zvláštního zřetele vyplývající zejména z okolností sporu, rozhodl zcela výjimečně tak, že žalované se náhrada nákladů řízení proti žalobci b) nepřiznává. Takto soud učinil poté, co umožnil stranám se k takovému postupu vyjádřit.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat písemně ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně a) povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.